Zdánlivě malé změny

VYDÁNÍ: 11-12/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vládní dluh na jednoho obyvatele ČR již přesáhl hranici 181 tis. Kč. V případě srovnání s ekonomicky aktivním obyvatelem přesáhl 360 tis. Kč, což v mnoha regionech představuje i byt skromnějších rozměrů.

Změny ve výši dluhu jsou patrnější v jeho absolutním vyjádření. Ke konci roku 2013 vzrostla absolutní výše dluhu o 81 mld. Kč. Vlivem revize došlo k růstu dluhu vládních institucí na jednu osobu, resp. jednu ekonomicky aktivní osobu, o necelých 8 tis. Kč, resp. o 16 tis. Kč.

Klíčový rok 2013

Nejvýznamnější dopad revize deficitu a dluhu vládních institucí lze pozorovat v loňském roce. Revidovaná úroveň hrubého domácího produktu (HDP) by na konci roku 2013 vedla ke snížení relativního zadlužení o 2,3 procentního bodu (p. b.). Vzhledem k nové definici vládního sektoru byl pokles redukován pouze na 0,3 p. b. Přestože v procentním vyjádření se nejedná o příliš výrazné změny, došlo ke změně trendu. Zatímco podle ESA95 relativní zadlužení vládních institucí meziročně pokleslo o 0,1 p. b. HDP, podle ESA2010 rostlo o více než 0,2 p. b. HDP. Díky nové metodice národních účtů se změnil pohled na vládní sektor. Zejména na jeho rozsah a některé výdaje.

Změny v relativní výši dluhu vládních institucí k HDP, 1995–2013 (v %)

Změny v relativní výši dluhu vládních institucí k HDP, 1995–2013 (v %)

Revize nominální úrovně HDP se promítla do relativní výše deficitu a dluhu. V jednotlivých letech však byla kompenzovaná změnami v metodice samotné vládní finanční statistiky. Nejdůležitější je vymezení subjektů, které se přímo podílejí na tvorbě deficitu a dluhu.
Nová metodika zpřísňuje tzv. kvantitativní kritérium pokrytí nákladů z vlastních příjmů, takže neveřejný nefinanční subjekt může být přeřazen mezi vládní instituce.
Významnou roli hraje i řada kvalitativních kritérií. Snahou je postihnout veškeré fenomény, které se v oblasti hospodaření vládních institucí v posledních letech objevily.
Změněné kvantitativní kritérium v případě ČR nemělo na finální údaje zásadní vliv. Jednotky, na které primárně revize cílila (např. spravující infrastrukturu), již v sektoru vládních institucí figurovaly.
Větší dopad přinesla kvalitativní kritéria, která se týkala hlavně finančních institucí. Pokud se snažily přenášet rizika ze svého podnikání na vládní instituce, musely být podle nové metodiky zařazeny do vládního sektoru, což byl případ České exportní banky.

Změny v relativní výši deficitu vládních institucí k HDP, 1995–2013 (v %)

Změny v relativní výši deficitu vládních institucí k HDP, 1995–2013 (v %)

Změny v oblasti toků lze rozdělit na dvě skupiny podle vlivu na deficit. První skupina změn nemá dopad na výši deficitu, zatímco druhá výši deficitu mění.
Do první skupiny spadají zejména toky mezi nevládními subjekty vyvolané vládní intervencí. Příkladem jsou příspěvky bank do Fondu pojištění vkladů či příspěvky na obnovitelné zdroje energie, které jsou součástí cen energií. Tyto toky jsou sice nyní zachyceny jako daňový příjem vládního sektoru, avšak současně také jako jeho výdaj, tudíž bez dopadu na hospodaření.

Revidovaný dluh na 1 osobu, 1995–2013 (v tis. Kč)

Revidovaný dluh na 1 osobu, 1995–2013 (v tis. Kč)

Změny v řádech miliard

K zajímavému vývoji došlu u agregátu investičních výdajů. Ten se totiž změnil díky novému pojetí výdajů na vojenské vybavení. Změny v řádech desítek miliard přinesla také kapitalizace výdajů na výzkum a vývoj.
Vzhledem k současnému navýšení agregátu produkce ovšem ani v  případě kapitalizace výzkumu a vývoje nedochází ke změně ve výši deficitu. Tato skupina změn způsobila změnu v nominální úrovni zmíněných agregátů, ovšem neměnila úroveň deficitu.
Omezený vliv na výši deficitu měla i eliminace toků z úrokových swapů. V souvislosti s novými pravidly pro zatřídění subjektů byly do vládního sektoru zařazeny příjmy a výdaje těch institucí, které jsou nově považovány za vládní. Následkem posunu hranice mezi veřejným a vládním prostorem dochází ke změně ve výši zadlužení. Dluhy jednotek, které začaly být nově považovány za vládní subjekty, obecně působily proti tendenci revidovaného HDP. Ten měl snížit relativní úroveň zadlužení. Nicméně je třeba zmínit, že vzhledem ke konsolidované povaze nemusí dluhy daného subjektu navýšit dluh vládních institucí v plné výši. Přetřídění subjektů do vládního sektoru může vést i ke snížení zadlužení, jak tomu bylo kupř. v Polsku. Dluhy mezi vládními institucemi jsou z indikátoru zadluženosti eliminovány.

Změna dluhu na 1 osobu, 2003–2013 (v tis. Kč)

Změna dluhu na 1 osobu,  2003–2013 (v tis. Kč)

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

V roce 2009 jsme naspořili nejvíce

Ilustrační foto

V souvislosti s 25. výročím sametové revoluce se často v médiích objevují úvahy o tom, zda se mají lidé lépe dnes než před rokem 1989, či naopak. Malý statistický exkurz do minulosti, od počátků 90. let až do roku 2013, vám umožní udělat si vlastní úsudek.

Revize napříč Evropou

Ilustrační foto

Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.

Alchymie revizí

ilustrativní obrázek

Uživatele statistik dnes zajímají pouze výsledné agregáty nebo údaje o dluhu a deficitu vládních institucí. To je škoda.

Význam národních účtů

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Národní účty nepatří mezi statistiky, jejichž údaje by byly tématem debat široké veřejnosti, jako je tomu např. u průměrné mzdy či vývoje spotřebitelských cen. Přesto nepřímo výrazně ovlivňují životy občanů.

Po 20 letech dochází k revizi národních účtů

ilustrativní obrázek

Národní účty představují jediný celosvětově přijímaný systém popisu ekonomiky státu. Systematicky jsou budovány od 50. let 20. století s tím, že se čas od času, s ohledem na měnící se sociálně-ekonomické podmínky, revidují.