Cestovní ruch české ekonomice pomáhá

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika patří mezi dvě třetiny zemí Evropské unie, ve kterých příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje. Kvůli rostoucím výdajům českých rezidentů v zahraničí však kladná bilance cestovního ruchu slábne.

Čeští rezidenti utrácí v zahraničí méně než zahraniční návštěvníci v tuzemsku. Kladný rozdíl mezi příjmy z cestovního ruchu a výdaji na cestovní ruch se však zmenšuje. Významný zdroj finančních prostředků tak postupně „vysychá“. Tento trend, jak vyplývá z posledních dostupných údajů platební bilance, potvrdila i první tři čtvrtletí roku 2014. Přebytek cestovního ruchu se meziročně zmenšil o rovných 6 mld. Kč a jeho hodnota – dosahující „pouhých“ 26,3 mld. Kč – byla v rámci srovnatelných období nejnižší za posledních 18 let.

Dvojí pohled na cestovní ruch

Na cestovní ruch lze nahlížet z různých pohledů. Mikroekonomický pohled akcentuje nepeněžní ukazatele, například počty návštěvníků, lůžek či přenocování. Makroekonomický pohled zase zachycuje, jak se vyvíjí hodnota finančních toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím, a tedy i to, zda  cestovní ruch ekonomice generuje finanční prostředky, nebo je z ní naopak „odsává“.

Zatímco zahraniční návštěvníci zanechali v tuzemsku během prvních třech čtvrtletí roku 2014 částku, jež byla jen o 2,1 mld. Kč vyšší než ve srovnatelném období roku 2013, rezidenti svá vydání posílili o čtyřnásobných 8,1 mld. Přitom by se dalo očekávat, že výrazné oslabení koruny, ke kterému došlo po intervenci České národní banky v listopadu 2013 a které zdražilo zahraniční cesty, povede k menšímu zájmu Čechů o výjezdy do zahraničí. To se ale nestalo. Příznivý vývoj v české ekonomice na konci roku 2013 a v průběhu roku 2014 měl zřejmě i pozitivní dopad na ochotu vydávat peníze na cesty po zahraničí.

Počet hostů  v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (v tis.) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2000–2013

Počet hostů  v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (v tis.) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2000–2013

Návštěvníků z Ruska i Ukrajiny ubývá

V roce 2013 přijelo do ČR podle odhadů (na základě šetření na hraničních přechodech) 24,7 mil. zahraničních návštěvníků. Polovinu z nich však tvořili pouze jednodenní návštěvníci hlavně ze sousedních zemí, kteří do ČR mířili převážně za nákupy. Ze zahraničních návštěvníků, kteří v ČR přenocovali (9,7 mil.), jich 80 % připadalo na hromadná ubytovací zařízení, ostatní bydleli v menších zařízeních či u známých. Mimopražské regiony se mezi navštívenými místy (ubytovaných zahraničních hostů v Česku) objevily v 37 % případů.
Do hromadných ubytovacích zařízení v ČR našlo za první tři čtvrtletí roku 2014 cestu 12,24 mil. hostů. Jejich počet byl meziročně vyšší již popáté v řadě, tempo růstu se však postupně snižuje. Tuzemských hostů přijelo loni vlivem horší zimní sezóny dokonce méně (za tři čtvrtletí meziročně o téměř 2 %). Za růstem zahraniční klientely v ČR v posledních pěti letech stáli především hosté z asijských zemí a Ruska, primát početně nejvýznamnější skupiny však stále drželi Němci tvořící téměř pětinu zahraničních návštěvníků.

Počty domácích a zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (meziroční změna v %) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2001–2014 (1.–3. čtvrtletí)

Počty domácích a zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (meziroční změna v %) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2001–2014 (1.–3. čtvrtletí)

Zatímco počty hostů z asijských zemí se v ČR zvyšovaly i v roce 2014 (za první tři čtvrtletí meziročně o 72 tis.), návštěvníků z Ruska i Ukrajiny od loňského března nepřetržitě meziročně ubývá (za první tři čtvrtletí 2014 meziročně o 56 tis., resp. o 19 tis.) v souvislosti s hlubokými politicko-ekonomickými problémy v těchto zemích.
Za dlouhodobý trend lze naopak považovat pokles průměrné délky pobytu v ČR, a to jak u tuzemských hostů, tak u zahraniční klientely. Hlubší pokles průměrné délky pobytu tuzemských hostů (za tři čtvrtletí 2014 dosahovala 3,9 dne, o dekádu dříve téměř pěti dní) souvisí i se zkracujícími se lázeňskými pobyty, do kterých se významně promítají změny úhrad lázeňské péče ze zdravotního pojištění. V roce 2013 pobývaly plné dvě třetiny domácích hostů v lázeňských léčebných zařízeních plně na vlastní náklady (a tudíž i výrazně kratší dobu), v roce 2000 byl podíl takových samoplátců jen 17 %.

Peněžní toky mezi ČR a zahraničím v letech 1993–2014 (1.–3. čtvrtletí, nominálně, v mld. Kč)

Peněžní toky mezi ČR a zahraničím  v letech 1993–2014 (1.–3. čtvrtletí, nominálně, v mld. Kč)

Zatímco v letech 2000–2002 se Praha na celkové návštěvnosti ČR (v hromadných ubytovacích zařízeních) podílela necelou polovinou, v roce 2013 téměř dvěma třetinami. Posilovala svoji roli hlavně těsně před a po vstupu ČR do EU. Mezi častěji navštěvovanými regiony si udržují stabilní postavení jižní Morava, jižní Čechy a Karlovarsko. Menší díl z celorepublikové návštěvnosti dlouhodobě naopak ukrajují střední, severní i východní Čechy.

Na cestovním ruchu je nejvíce závislé Chorvatsko

Zatímco v letech 2002–2013 dosahoval poměr příjmů z cestovního ruchu k hrubému domácímu produktu (HDP) v ČR v průměru 3,5 %, v Chorvatsku byl více než čtyřnásobný (15,5 %). Příjmy z cestovního ruchu byly důležité i pro Maltu a Kypr, naproti tomu pro Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálii měly spíše průměrný význam.
Specifické postavení v oblasti cestovního ruchu zaujímá Lucembursko, kde velký objem prostředků plyne nejen do země, ale i ze země do zahraničí. Zatímco poměr příjmů z cestovního ruchu k HDP v této zemi dosahoval v letech 2002–2013 v průměru 8,9 %, což bylo po Chorvatsku, Maltě a Kypru nejvíce ze všech zemí Unie, poměr výdajů k HDP činil 7,3 % a mezi všemi unijními členy byl dokonce nejvyšší. Příčinou velkého odlivu a přílivu peněz mohou být cesty pracovníků působících ve zdejších centrálních institucích nebo finančníků. Lucembursko totiž patří mezi stěžejní prvky světového finančního systému.
Zatímco v osmnácti zemích EU převažují příjmy z cestovního ruchu nad výdaji, zbývajícím deseti příjmy na krytí výdajů nepostačují. Těmto deficitním zemím vévodí Německo společně s Belgií. Důvodem je, že jejich rezidenti vydávají relativně vysoké objemy peněz za cesty po zahraničí, přitom ale obě země nejsou vyloženě turistickými destinacemi, a tak jimi inkasované příjmy patří v evropském kontextu spíše k podprůměru.

Poměr příjmů, výdajů a salda cestovního ruchu k HDP (nominálně, v %, průměr za roky 2002–2013)

Poměr příjmů, výdajů a salda cestovního ruchu k HDP  (nominálně, v %, průměr za roky 2002–2013)

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Korejci přišli Česku na chuť

ilustrativní obrázek

Návštěvnost z Jižní Koreje zdárně konkuruje příjezdům z Číny. Bezmála čtyřnásobně překonává příjezdy hostů z Japonska.

V Česku roste zájem o ubytování v hotelech

ilustrativní fotka

Evropská ubytovací statistika vykázala ve 3. čtvrtletí loňského roku zvýšený zájem o ubytování. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních se meziročně zvýšil o 3,2 %.

Největší příjmy z cestovního ruchu mají Spojené státy

ilustrativní fotka

Díky potřebě lidí poznávat nové země činily denní výnosy z cestovního ruchu na Zemi v roce 2015 čtyři miliardy dolarů. Nejvíce příjmů dlouhodobě získávají Spojené státy americké. Ve výdajích na cestování zase dominuje od roku 2012 Čína.

Popularita Česka u zahraničních návštěvníků roste

ilustrační foto

V roce 2016 zavítalo do Česka 31,1 mil. zahraničních návštěvníků. Většina z nich (16,2 mil.) přijela na den. Turisté se na celkovém počtu podíleli 39 % a 8 % připadlo
na tranzitující návštěvníky.

V roce 2016 jsme více cestovali po naší vlasti

ilustrativní fotka

Oproti předcházejícím letům Češi vloni cestovali častěji, a to hlavně po naší republice. Jejich cílem byly mnohdy návštěvy příbuzných nebo známých, kde i přespávali.

Úspěšná letní turistická sezóna

ilustrativní fotka

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 2,0 %. Většina evropských zemí zaznamenala zvýšený zájem o ubytování.

Cestovní ruch v regionálním pohledu

ilustrační foto

V roce 2015 došlo v České republice k výraznému oživení cestovního ruchu. Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) vzrostl meziročně o více než 10 %.

Návštěvnost Unie roste

ilustrační foto

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích EU se v 1. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 8,5 %. Téměř všechny země hlásily zvýšený zájem o ubytování.

Plzeň vloni zaznamenala rekordní návštěvnost

ilustrativní obrázek

V roce 2015 byl Plzni propůjčen titul Evropského hlavního města kultury (EHMK). Prestižní evropská značka přinesla řadu pozitivních efektů. Počet ubytovaných hostů se zvýšil o 16 % a meziroční dynamika růstu návštěvnosti byla dokonce nejvyšší ze všech krajských měst.

Chuť cestovat s věkem neklesá

Ilustrační foto

Statististiky Eurostatu potvrzují trend zvýšeného zájmu obyvatel v postproduktivním věku aktivně trávit svůj volný čas. Totéž hlásí většina cestovních kanceláří. Na dovolenou v tuzemsku či do zahraničí se v roce 2014 vydalo 2,8 mil. občanů ČR starších 65 let.

Ubytovatelé hlásí rekordy

ilustrativní fotka

Podle předběžných odhadů Eurostatu provozovatelé ubytovacích kapacit dosáhli za rok 2015 rekordních výsledků. V porovnání s rokem 2014 meziročně vzrostl počet přenocování v ubytovacích zařízeních v celé EU o 3,2 %.

Zahraniční obchod se zdravím

Jaroslav Novák

S rozvojem cestovního ruchu neoddělitelně souvisí i poskytování zdravotní péče. Vedle její nutné, více či méně nahodilé složky se zvyšuje význam tzv. zdravotní turistiky.

Na Moravskoslezsku bylo více hostů díky hokeji

ilustrativní obrázek

Hromadná ubytovací zařízení vykázala ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšený zájem hostů. Na ubytovací statistice se projevilo i mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě.

Na dovolenou nejraději v srpnu

ilustrativní fotka

Chuť cestovat v naší populaci nepolevila. Obyvatelé České republiky uskutečnili v roce 2014 téměř dvanáct milionů dovolených. Přesto je patrná proměna našich cestovatelských zvyklostí. Také způsob trávení volného času je stále dynamičtější.

Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch?

ilustrační foto

Cestovní ruch má na národní i regionální úrovni velmi příznivý dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. V současné době se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu asi 3 % a přímo zaměstnává přes 230 tis. osob.

Návštěvnost mírně rostla

ilustrativní foto

Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 1 %.