Čeští rezidenti utrácí v zahraničí méně než zahraniční návštěvníci v tuzemsku. Kladný rozdíl mezi příjmy z cestovního ruchu a výdaji na cestovní ruch se však zmenšuje. Významný zdroj finančních prostředků tak postupně „vysychá“. Tento trend, jak vyplývá z posledních dostupných údajů platební bilance, potvrdila i první tři čtvrtletí roku 2014. Přebytek cestovního ruchu se meziročně zmenšil o rovných 6 mld. Kč a jeho hodnota – dosahující „pouhých“ 26,3 mld. Kč – byla v rámci srovnatelných období nejnižší za posledních 18 let.
Dvojí pohled na cestovní ruch
Na cestovní ruch lze nahlížet z různých pohledů. Mikroekonomický pohled akcentuje nepeněžní ukazatele, například počty návštěvníků, lůžek či přenocování. Makroekonomický pohled zase zachycuje, jak se vyvíjí hodnota finančních toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím, a tedy i to, zda cestovní ruch ekonomice generuje finanční prostředky, nebo je z ní naopak „odsává“.
Zatímco zahraniční návštěvníci zanechali v tuzemsku během prvních třech čtvrtletí roku 2014 částku, jež byla jen o 2,1 mld. Kč vyšší než ve srovnatelném období roku 2013, rezidenti svá vydání posílili o čtyřnásobných 8,1 mld. Přitom by se dalo očekávat, že výrazné oslabení koruny, ke kterému došlo po intervenci České národní banky v listopadu 2013 a které zdražilo zahraniční cesty, povede k menšímu zájmu Čechů o výjezdy do zahraničí. To se ale nestalo. Příznivý vývoj v české ekonomice na konci roku 2013 a v průběhu roku 2014 měl zřejmě i pozitivní dopad na ochotu vydávat peníze na cesty po zahraničí.
Počet hostů v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (v tis.) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2000–2013
Návštěvníků z Ruska i Ukrajiny ubývá
V roce 2013 přijelo do ČR podle odhadů (na základě šetření na hraničních přechodech) 24,7 mil. zahraničních návštěvníků. Polovinu z nich však tvořili pouze jednodenní návštěvníci hlavně ze sousedních zemí, kteří do ČR mířili převážně za nákupy. Ze zahraničních návštěvníků, kteří v ČR přenocovali (9,7 mil.), jich 80 % připadalo na hromadná ubytovací zařízení, ostatní bydleli v menších zařízeních či u známých. Mimopražské regiony se mezi navštívenými místy (ubytovaných zahraničních hostů v Česku) objevily v 37 % případů.
Do hromadných ubytovacích zařízení v ČR našlo za první tři čtvrtletí roku 2014 cestu 12,24 mil. hostů. Jejich počet byl meziročně vyšší již popáté v řadě, tempo růstu se však postupně snižuje. Tuzemských hostů přijelo loni vlivem horší zimní sezóny dokonce méně (za tři čtvrtletí meziročně o téměř 2 %). Za růstem zahraniční klientely v ČR v posledních pěti letech stáli především hosté z asijských zemí a Ruska, primát početně nejvýznamnější skupiny však stále drželi Němci tvořící téměř pětinu zahraničních návštěvníků.
Počty domácích a zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR (meziroční změna v %) a průměrná doba jejich pobytu (ve dnech), 2001–2014 (1.–3. čtvrtletí)
Zatímco počty hostů z asijských zemí se v ČR zvyšovaly i v roce 2014 (za první tři čtvrtletí meziročně o 72 tis.), návštěvníků z Ruska i Ukrajiny od loňského března nepřetržitě meziročně ubývá (za první tři čtvrtletí 2014 meziročně o 56 tis., resp. o 19 tis.) v souvislosti s hlubokými politicko-ekonomickými problémy v těchto zemích.
Za dlouhodobý trend lze naopak považovat pokles průměrné délky pobytu v ČR, a to jak u tuzemských hostů, tak u zahraniční klientely. Hlubší pokles průměrné délky pobytu tuzemských hostů (za tři čtvrtletí 2014 dosahovala 3,9 dne, o dekádu dříve téměř pěti dní) souvisí i se zkracujícími se lázeňskými pobyty, do kterých se významně promítají změny úhrad lázeňské péče ze zdravotního pojištění. V roce 2013 pobývaly plné dvě třetiny domácích hostů v lázeňských léčebných zařízeních plně na vlastní náklady (a tudíž i výrazně kratší dobu), v roce 2000 byl podíl takových samoplátců jen 17 %.
Peněžní toky mezi ČR a zahraničím v letech 1993–2014 (1.–3. čtvrtletí, nominálně, v mld. Kč)
Zatímco v letech 2000–2002 se Praha na celkové návštěvnosti ČR (v hromadných ubytovacích zařízeních) podílela necelou polovinou, v roce 2013 téměř dvěma třetinami. Posilovala svoji roli hlavně těsně před a po vstupu ČR do EU. Mezi častěji navštěvovanými regiony si udržují stabilní postavení jižní Morava, jižní Čechy a Karlovarsko. Menší díl z celorepublikové návštěvnosti dlouhodobě naopak ukrajují střední, severní i východní Čechy.
Na cestovním ruchu je nejvíce závislé Chorvatsko
Zatímco v letech 2002–2013 dosahoval poměr příjmů z cestovního ruchu k hrubému domácímu produktu (HDP) v ČR v průměru 3,5 %, v Chorvatsku byl více než čtyřnásobný (15,5 %). Příjmy z cestovního ruchu byly důležité i pro Maltu a Kypr, naproti tomu pro Řecko, Portugalsko, Španělsko či Itálii měly spíše průměrný význam.
Specifické postavení v oblasti cestovního ruchu zaujímá Lucembursko, kde velký objem prostředků plyne nejen do země, ale i ze země do zahraničí. Zatímco poměr příjmů z cestovního ruchu k HDP v této zemi dosahoval v letech 2002–2013 v průměru 8,9 %, což bylo po Chorvatsku, Maltě a Kypru nejvíce ze všech zemí Unie, poměr výdajů k HDP činil 7,3 % a mezi všemi unijními členy byl dokonce nejvyšší. Příčinou velkého odlivu a přílivu peněz mohou být cesty pracovníků působících ve zdejších centrálních institucích nebo finančníků. Lucembursko totiž patří mezi stěžejní prvky světového finančního systému.
Zatímco v osmnácti zemích EU převažují příjmy z cestovního ruchu nad výdaji, zbývajícím deseti příjmy na krytí výdajů nepostačují. Těmto deficitním zemím vévodí Německo společně s Belgií. Důvodem je, že jejich rezidenti vydávají relativně vysoké objemy peněz za cesty po zahraničí, přitom ale obě země nejsou vyloženě turistickými destinacemi, a tak jimi inkasované příjmy patří v evropském kontextu spíše k podprůměru.
Poměr příjmů, výdajů a salda cestovního ruchu k HDP (nominálně, v %, průměr za roky 2002–2013)
