Ekonomiku zvedly hlavně investice

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Loňská tři čtvrtletí ukázala, že česká ekonomika překonala recesi. Reálně vyprodukovala hrubý domácí produkt v hodnotě přes 3 bil. Kč. Za tutéž dobu v roce 2013 jí k loňskému výsledku chybělo 33 mld. Kč. K růstu hrubého domácího produktu přispěly hlavně investice.

Sledujeme-li výkonnost ekonomiky České republiky v prvních třech čtvrtletích 2014 v meziročních tempech růstu hrubého domácího produktu v reálném vyjádření (bez vlivu sezónnosti a nestejného počtu pracovních dní), zjistíme, že byla podstatně vyšší, než činil evropský průměr. Je však také pravda, že ve srovnatelných obdobích roku 2013 byla česká ekonomika oslabená významně více, než byly v úhrnu jak země EU28, tak státy EU15 vnímané tradičně jako nejvyspělejší část Evropy. Naše recese byla tehdy hlubší i ve srovnání se situací v eurozóně.

Vloni bez jasného trendu

Česká ekonomika podle dosud známých dat celá tři čtvrtletí loňského roku rostla. Proti stejnému období 2013 byl její výkon vyšší o 2,4 %. Jednotlivá čtvrtletí se vyznačovala relativně stabilními meziročními přírůstky (+2,6 %, +2,3 % a +2,4 %).
Podobně tomu bylo i ve zmíněných evropských uskupeních, ovšem s nižší dynamikou (+1,5 %, +1,3 % a +1,3 % v EU). Na současnou utlumenou evropskou hospodářskou aktivitu se zdá tempo růstu HDP ve 3. čtvrtletí 2014 docela silné v případě Malty (+4 %) či Polska (+3,4 %), ale i Maďarska, které se po recesi vzpamatovalo a roste už rok a půl. Dokonce i Slovinska, jež opustilo pásmo recese zhruba před rokem (ekonomiky Maďarska a Slovinka stouply ve 3. čtvrtletí 2014 shodně o +3,1 %). Tradiční „tygři“ v evropském slova smyslu, tj. pobaltské země, Bulharsko s Rumunskem a také Slovensko, přišly tentokrát spíše zkrátka. Tempa růstu jejich HDP byla srovnatelná s růstem v ČR anebo i nižší.

Tempa růstu reálného HDP v ČR a v Evropě, 2. čtvrtletí 2012–3. čtvrtletí 2014 (očištěno o sezónnost a kalendářní vlivy, v %)

Tempa růstu reálného HDP v ČR a v Evropě, 2. čtvrtletí 2012–3. čtvrtletí 2014  (očištěno o sezónnost a kalendářní vlivy, v %)

Růst generovaný z různých příčin

Na výsledném růstu ekonomiky se však v ČR podílely, co do váhy, jiné složky HDP než v Evropě. Podle dat Eurostatu přispívaly za 3. čtvrtletí 2014 v zemích EU28 nejvíce k růstu – ve smyslu obvyklého výpočtu, tj. bez vyloučení dovozů pro konečné užití – především výdaje na konečnou spotřebu (+0,8 procentního bodu z meziročního  přírůstku HDP o 1,3 %). Bylo to i vlivem vyšších vydání v zemích, které dosud nejsou členy eurozóny. Příspěvek k růstu výdajů na konečnou spotřebu byl v tomto uskupení mírnější (+0,47 procentního bodu z přírůstku HDP o 0,8 %). V ČR přispěla spotřeba k růstu ekonomiky také 0,8 procentních bodů jako v EU, ale tento příspěvek tvořil pouze třetinu celkového růstu (+2,4 %), zatímco v EU to byly dvě třetiny. Co tedy bylo motorem růstu české ekonomiky v loňském 3. čtvrtletí?

Investice sílily…

„Chudokrevné“ čtyři roky oslabené investiční aktivity znamenaly zejména v českém stavebnictví výrazný propad produkce. Ta byla v roce 2013 jen na 77 % úrovně z roku 2009. U inženýrských staveb dokonce jen zhruba na dvou třetinách (68 %). Chyběly velké zakázky. Přitom stavy kapitálu nahromaděného v podobě stavebních investic představují v ČR v čistém vyjádření dlouhodobě víc než čtyři pětiny hodnoty celkových hmotných fixních aktiv české ekonomiky. Zbytek tvoří hodnota vytvořená strojními investicemi. Útlum investic se tedy projevil i v úrovni těchto stavů.

… zejména na jaře a v létě

V roce 2014 však investice v podobě tvorby hrubého fixního kapitálu meziročně stouply ve srovnání s léty recese, kdy jak v roce 2012, tak zejména v roce 2013 vývoj českého HDP snižovaly. Vloni v 1. čtvrtletí sice ještě fixní investice narostly mírněji než HDP celkově (+2,4 % proti +2,6 %). Poprvé však došlo k pozitivní změně po deseti čtvrtletích meziročních poklesů. Ovšem ve 2. i 3. čtvrtletí tempo růstu investic akcelerovalo v dynamice patrné naposledy na přelomu let 2010 a 2011, kdy česká ekonomika vystupovala z krize. Meziroční přírůstky (+4,5 % ve 2. a 3,9 % ve 3. čtvrtletí 2014) přispěly spolu s navyšováním zásob k výraznému růstu hrubé tvorby kapitálu v české ekonomice, který v těchto obdobích atakoval 7% hranici (+6,9 %, resp. +7 % ve 2. a 3. čtvrtletí 2014).
Svůj díl na tomto pozitivním vývoji mělo uvolnění restrikcí spojených s velkými stavbami, především dopravní infrastruktury, a spoluúčast financování z peněz rozpočtu EU.

Vyprodukované zdroje

Růst mezd a platů i ostatních složek disponibilních příjmů domácností umožnil, že spotřeba domácností začala opět narůstat (meziročně v loňských prvních třech čtvrtletích o 0,9 %, 1,7 % a 1,5 %). Významné zlepšení na trhu práce, kdy míra nezaměstnanosti v listopadu 2014 dosahovala již jen 6 % populace ve věku 15–64 let, také vedlo k optimismu lidí, pokud jde o náhled na budoucí ekonomickou situaci a vlastní rodinné rozpočty. Tím mohly začít rovněž posilovat zdroje vytvářené v ekonomice, a to jak určené pro domácí trh, tak i pro export, který mohl také těžit ze zlepšující se zahraniční poptávky v té době, zejména v Evropě. Z uvedených příčin mohla hrubá přidaná hodnota v české ekonomice růst dokonce rychlejšími tempy (po čtvrtletích meziročně +2,8 %, +2,5 % a +2,7 %), než o kolik se zvětšoval HDP.

Výkonnost zemí EU ve 3. čtvrtletí 2014 (meziroční změna hrubé přidané hodnoty, v %)

Výkonnost zemí EU ve 3. čtvrtletí 2014 (meziroční změna hrubé přidané hodnoty, v %)

Na zpracovatele je spolehnutí

Ekonomiku České republiky charakterizuje – stejně jako například hospodářství Slovenska a Německa – vysoký podíl průmyslu ve struktuře ekonomiky. A pragmaticky řečeno, jsou doby, kdy je to výhodou, ať už si ekonomická teorie jakkoli zdůrazňuje klíčový vliv služeb v hospodářské struktuře země a její ekonomické vyspělosti. Český průmysl přispěl i nyní, po dvou letech poklesů, k výstupu ekonomiky z recese, a to v impozantním stylu: tempa růstu produkce zejména zpracovatelského průmyslu se už od loňského ledna začínala pomalu blížit 10% hranici a v březnu, červnu a červenci ji překonala. Klíčový byl opět vliv automobilek.

Budoucí poptávka? Uvidíme…

Eurozóně jako celku se zatím nepovedl takový husarský kousek jako Velké Británii. Ta se z recese vymanila a řadou podpůrných opatření trvale a postupně rostla od faktické stagnace v polovině roku 2012 po tříprocentní přírůstky HDP v jednotlivých čtvrtletích loňského roku. Křehkost a nepřesvědčivost oživení hospodářství eurozóny je samozřejmě pro českou ekonomiku rizikem. Jsou tu i další geopolitické vlivy vzbuzující nejistotu. Zatím to však nic nemění na skutečnosti, že Česká republika v loňském roce své hospodářství dokázala znovu dovést na trajektorii růstu.

Investice v ČR v letech 2005–2014 (index meziročních změn, v %)

Investice v ČR v letech 2005–2014 (index meziročních změn, v %)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Investiční aktivita v ČR zpomalila

ilustrativní fotka

Čerpání evropských dotací výrazně ovlivnilo investiční aktivitu v některých zemích EU.

Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii

ilustrativní fotka

Od ledna do září loňského roku vytvořila česká ekonomika hrubý domácí produkt ve výši 3,30 bil. Kč v běžných cenách. V podobě finančních prostředků z něho v ČR zůstalo ale jen 3,02 bilionu. Zbytek peněz odešel do zahraničí.

Pohánějí investice ekonomický růst?

Ing. Josef Vlášek

Ve srovnání s uplynulým rokem došlo letos v České republice k významnému zvýšení investiční činnosti. Poslední odhad České bankovní asociace zvýšil předpoklad růstu investic v roce 2015 o 7,4 % oproti roku 2014.

Dvě desetiletí přímých investorů v Česku

ilustrativní fotka

Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do České republiky zejména v období ohraničeném lety 1995–2003.

Investiční aktivita stoupá

Ilustrační foto

Počátkem roku 2008 se investiční aktivita v české ekonomice výrazně utlumila. Od druhé poloviny roku 2013 však došlo k obratu. Investice se každé čtvrtletí zvyšují. Letos kvůli čerpání z evropských fondů rostou i ve vládním sektoru.

Jak měříme výkon české ekonomiky?

Ilustrační foto

Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu sestavuje Český statistický úřad dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Jeho informace proto nelze ani přeceňovat, ale ani podceňovat. Vždy však striktně měří jen to, co již nastalo, a neprovádí predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Nadějný růst ekonomiky ČR

Ilustrační foto

Nové odhady Českého statistického úřadu potvrzují, že ekonomika dále roste. Co dalšího ukazují data národních účtů?

Odliv dividend zesílil

ilustrativní obrázek

Rovných 214 mld. Kč odplynulo z České republiky do zahraničí. Jednalo se o čistý odliv dividend z přímých zahraničních investic.

Křivka českého HDP zamířila konečně vzhůru

Ilustrační foto

Ekonomika České republiky byla vloni mezikvartálně v plusu už od 2. čtvrtletí. V posledních třech měsících rostla i proti stejnému období předchozího roku, poprvé od 4. čtvrtletí 2011. Celý loňský rok však zůstal „v červeném“.

Vývoj ekonomiky: jen optický klam?

Ilustrační foto

Když mezikvartální změna HDP za letošní 2. čtvrtletí byla poprvé po roce a půl se znaménkem plus, tučné titulky v novinách hlásily konec recese. Ale žádný seriozní rozbor by v té chvíli takto bezpodmínečný závěr nepotvrdil. Číslo bylo totiž dobré nikoli proto, že se ekonomika výrazně vzchopila, ale proto, že srovnávací základna byla velmi slabá.