Nejdříve studia, pak mateřství

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně vývoj situace mladých rodin je spojen i s prodlužováním délky vzdělávání a stále častější snahou mladých lidí mít zajištěnou kariéru před tím, než založí rodinu. V situaci mladých rodin se pochopitelně velkou měrou odráží i celková ekonomická situace a so­ciální politika státu, a to i vzhledem k tomu, že mladé rodiny s malými dětmi často patří do skupiny příjemců sociálních dávek.
S tím, jak se v posledním čtvrtstoletí rozšiřovaly možnosti cestování, vzdělávání, možnosti studia v zahraničí, rozšiřovaly se možnosti na trhu práce a na druhé straně se zvyšovaly i kvalifikační požadavky na výkon některých profesí. Mladí lidé začali oddalovat zakládání rodiny a vstup do manželství do vyššího věku. Současní muži vstupují do prvního manželství o téměř osm let později a ženy o sedm let později, než tomu bylo v roce 1989. Zároveň se zvyšuje i průměrný věk matek při narození prvního dítěte. Jedním z významných faktorů ovlivňujících tuto skutečnost jsou právě širší možnosti vzdělávání v porovnání s předrevolučním obdobím – prodlužuje se délka studia mladých lidí, zejména žen, které v daleko větší míře než v předrevolučním období studují na vysoké čí vyšší odborné škole. Navíc ženy v současnosti vstupují do terciárního vzdělávání v porovnání s muži daleko častěji. Oproti minulosti ve větší míře dosahují terciárního vzdělání a tak často upřednostňují ukončení studia a pracovní kariéru před mateřstvím, které odkládají do pozdějšího věku. To potvrzují i statistická data – v letech 2001–2012 došlo k prodloužení očekávané délky vzdělávání mladých lidí o 2,5 roku. U žen jde dokonce o nárůst o 3,1 roku. Dá se tedy předpokládat, že ženy stráví studiem v průměru téměř 19 let.
Statistika pochopitelně nedokáže plně charakterizovat situaci mladých rodin v celospolečenském a ekonomickém kontextu. Může ji však formou čísel a jejich vzájemných souvislostí přiblížit a upozornit na vývoj, který z nich vyplývá.

Autor: , vrchní ředitelka sekce demografie a sociálních statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

První dítě po čtyřicítce? Na jihu EU nic výjimečného

ilustrativní fotka

Průměrný věk prvorodiček v EU v roce 2015 byl 29 let. V Rumunsku je mezi prvorodičkami největší podíl náctiletých, naopak v Itálii není nikterak výjimečné poprvé rodit až po čtyřicátých narozeninách.

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Vícečetných porodů je již méně

ilustrativní fotka

Až do poloviny 90. let minulého století počet porodů, při kterém přišly na svět dvě či více dětí, v podstatě kopíroval trend vývoje celkového počtu porodů. V letech 1995 až 1999 jich však výrazně přibylo a v roce 2010 jich bylo nejvíce. Od té doby jejich počet z důvodů změn legislativy zase klesá.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Jak daleko k nám mají blízcí sousedé

ilustrativní obrázek

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko nespojuje pouze geografická poloha, ale také společná historie. Výsledky posledního sčítání lidu, které se ve státech Visegrádské čtyřky (V4) stejně jako v celé EU uskutečnilo v roce 2011, ukázaly na některé demografické rozdíly.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Spolu, s dětmi, ale bez oddacího listu

Ilustrativní obrázek

Rodinné chování mladých lidí se proměnilo. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí sobota 7. 7. 2007. Tehdy uzavřelo sňatek 4,4 tis. párů snoubenců, což byla téměř desetina všech sňatků toho roku.

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

ilustrativní foto

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).