Peníze jsou levné

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ještě nikdy si banky zemí eurozóny nepůjčovaly na peněžním trhu levněji než nyní.

Jestliže si peněžní domy v evropských zemích platících společnou měnou chtěly vloni v létě půjčit na trhu mezibankovních depozit peníze s tím, že je za tři měsíce splatí, mohly se spolehnout, že zaplatí na úrocích navíc v průměru jen 0,17 %. Byla to nejnižší cena peněz v Evropě. Levněji si mohly takové půjčky dovolit už jen banky v Japonsku (0,13 %). Výrazný pokles úrokových sazeb umožnila opatření Evropské centrální banky podporující mnoha směry stále ještě nepříliš přesvědčivě rostoucí ekonomiku eurozóny.
Měnové podmínky v eurozóně jsou tak ještě uvolněnější než v České republice. Základní úrokové sazby, od kterých se pak odvíjí sazby na peněžním trhu a následně i sazby obchodních bank účtované klientům, jsou také na technické nule. Přitom ještě během 3. čtvrtletí 2014 u mezibankovních půjček na tři měsíce dosahovaly základní úrokové sazby 0,35 %, což bylo zhruba stejně jako v Dánsku (0,34 %) nebo Litvě (0,31 %). Jejich úroveň byla třetí nejnižší v Evropské unii, ve stejných obdobích roku 2012 a 2013 pak čtvrtá nejnižší.
Výše úrokových sazeb je spojena s výší inflace. Z tohoto pohledu tak z evropských zemí s vlastní měnou jsou zřejmě bez větších obav z deflace například banky v Polsku, kde dosahovaly úrokové sazby tříměsíčních půjček na peněžním trhu 2,59 %, v Rumunsku (2,13 %) anebo v Maďarsku (2,11 %).

Úrokové sazby na peněžním trhu v EU28 u půjček na 3 měsíce (3. čtvrtletí 2014)

Úrokové sazby na peněžním trhu v EU28 u půjček na 3 měsíce (3. čtvrtletí 2014)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Inflace ve státech Evropské unie letos vzrostla

ilustrativní foto

Spotřebitelské ceny se ve všech členských zemích Evropské unie v dubnu zvýšily. Nejvíce vzrostly v pobaltských zemích, nejméně v Rumunsku, Irsku a na Slovensku.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

ilustrační foto

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.

Inflace. Jak a proč se v Česku počítá

Ilustrační foto

Na první pohled to vypadá jednoduše. Tazatelky z ČSÚ navštíví obchod či provozovnu služeb, kde zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízí. Informace odešlou cenovým statistikům. Ti je zpracují a vypočítají z nich jedno číslo – inflaci. ČSÚ ji zveřejňuje každý 9. den v měsíci.

Ostře sledovaný index

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.

Vloni byly ceny o 29 % vyšší než v roce 2003

ilustrační foto

Průměrná míra inflace činila v loňském roce pouze 0,4 %. Byla dokonce o jeden procentní bod menší než v roce 2013. Rok 2014 se navíc zapsal do novodobé historie statistiky jako rok s nejmenší mírou inflace za posledních jedenáct let.

Co nás ochránilo před zdražováním? Kurz koruny

Ilustrační foto

Vývoj české inflace se v porovnání s Evropskou unií v letech 2000–2014 téměř neliší. Od roku 2000 se průměrná cenová hladina v Unii zvýšila o 36,7 %, v Česku o 35,1 %.