Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

VYDÁNÍ: 01/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

Rozdíl v podílu vlastnického bydlení je dán především vyšším počtem domácností, které žijí ve vlastním domě, neboť podíly domácností žijící ve vlastním či družstevním bytě se výrazně neliší. Naopak v pronajatém bytě (nájmu či podnájmu) žila v roce 2013 více než čtvrtina mladých rodin, zatímco podíl nájemního bydlení u ostatních domácností činil necelých 15 %.

Každý druhý má hypotéku

V průběhu let 2005 až 2013 se zvyšoval podíl mladých domácností žijících v bytech v osobním vlastnictví, a to jednak na úkor bydlení v bytech družstevních, ale především v pronájmu.
Nárůst počtu domácností žijících v bytě v osobním vlastnictví není způsoben pouze změnami v preferencích a možnostech domácností, ale také nárůstem počtu bytů, které jsou k dispozici. Tento vývoj souvisí v neposlední řadě také s rozšířením a větší dostupností hypotečních úvěrů, díky kterým si více domácností může dovolit vlastní bydlení.

Podíly domácností podle právní formy užívání bytu, 2013 (v %)

Podíly domácností podle právní formy užívání bytu, 2013 (v %)

Ačkoli žijí mladé domácnosti ve srovnání s ostatními domácnostmi méně často ve vlastním, podíl těch, které mají na své bydlení hypotéku, v letech 2005 až 2013 postupně rostl, a to z 24,5 % v roce 2005 na 44,2 % v roce 2013. Zatímco tedy z mladých domácností bydlících ve vlastním měla hypotéku každá druhá, u starších domácností to byla zhruba každá desátá domácnost bydlící ve vlastním.

Podíly domácností žijících ve vlastním domě, nebo bytě a majících na své bydlení hypotéku, 2005–2013 (v %)

Podíly domácností žijících ve vlastním domě, nebo bytě a majících na své bydlení hypotéku, 2005–2013 (v %)

Vyšší náklady, ale i příjmy

V šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2013 se splátky hypotéky do celkových výdajů na bydlení nezapočítávají, neboť představují spíše investici. Reálně však znamenají další výdaj, který s bydlením souvisí a domácnosti ho musí pravidelně hradit.
I bez započtení splátek hypoték do nákladů na bydlení, byly tyto náklady mladých domácností vyšší než v ostatních domácnostech, a to v průměru o 500 Kč měsíčně.
Výdaje mladých domácností na bydlení činily 6 027 Kč za měsíc, zatímco v ostatních domácnostech dosáhly měsíčně 5 549 Kč.
Mladé domácnosti však mají vyšší průměrné příjmy. Za rok 2012 získaly 394 965 Kč, zatímco v ostatních domácnostech to bylo jen 348 566 Kč.
Vzhledem k tomu, že mladé domácnosti měly za rok téměř o 50 tis. Kč vyšší příjmy, tj. o necelé 4 tis. Kč měsíčně více, byl i podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti v mladých domácnostech mírně nižší.
Náklady na bydlení tvořily v mladých domácnostech 18,3 %, ostatní domácnosti na bydlení vydávaly 19,1 % svých čistých peněžních příjmů.

Podíly domácností podle toho, za jak velkou zátěž považují své náklady na bydlení, 2013 (v %)

Podíly domácností podle toho, za jak velkou zátěž považují své náklady  na bydlení, 2013 (v %)

Mladé rodiny žijí v menších bytech

Úroveň, resp. kvalita, bydlení patří k základním ukazatelům životního standardu. Dostupnost bydlení je zejména pro mladé lidi klíčovou záležitostí, a to zejména z hlediska zakládání vlastní domácnosti a také rodiny. Není důležité pouze to, zda si mladí mohou dovolit bydlet samostatně, ale také to, jakou kvalitu má bydlení, které si mohou dovolit.
Jak se lidem v daném bytě žije, je ovlivněno mnoha různými faktory, které se týkají jak bytu samotného, tak jeho bezprostředního okolí. Uživatelský komfort bytu je v první řadě dán celkovou podlahovou plochou v kombinaci s počtem obytných místností a počtem osob žijících v bytě.

Výdaje na bydlení považují mladé domácnosti za velkou zátěž

Abychom se dozvěděli více o výdajích domácností na bydlení, je třeba k objektivnímu měřítku výše nákladů přidat také subjektivní náhled, tedy zda a do jaké míry zatěžují rozpočet domácnosti.
Ze šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2013 vyplynulo, že téměř třetina mladých domácností považuje své výdaje na bydlení za velkou zátěž, 62,4 % za určitou zátěž a 8,2 % je za zátěž nepovažuje. U ostatních domácností jsou podíly rozložené podobně.

Z šetření Životní podmínky 2013 vyplynulo, že mladé rodiny žijí v menších bytech. V průměru v nich připadá na osobu 27,7 m2, a 1,2 obytné místnosti na osobu. V ostatních domácnostech připadalo na jednu osobu 34,7 m2 a 1,5 obytné místnosti na osobu, což je dáno vyšším podílem domácností, které žijí ve vlastních domech.
V rámci šetření Životní podmínky jsou domácnosti dotazovány i na výskyt problémů spojených s bytem či jeho bezprostředním okolím. Otázky týkající se samotného bytu se vztahují jednak k jeho velikosti, dále k tomu, zda je v bytě dostatek světla a zda má domácnost problémy s vlhkostí.
Mladé domácnosti nejčastěji vnímají svůj byt jako příliš malý. Desetina domácností se potýká s vlhkostí a 4,1 % mladých domácností považuje svůj byt za příliš tmavý.
Obecně si domácnosti častěji stěžují na problémy s okolím bydliště, jako je hluk, špína či kriminalita. Na špínu a znečištění si mladé rodiny stěžují ve stejné míře jako ostatní domácnosti, méně často vnímají kriminalitu a vandalismus jako problém okolí jejich bydliště a naopak častěji vnímají jako problematický hluk, ať už od sousedů, nebo z ulice.

Podíly domácností, které pociťují vybrané problémy s jejich bytem či jeho okolím, 2013 (v %)

Podíly domácností, které pociťují vybrané problémy s jejich bytem či jeho okolím, 2013 (v %)

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

Ilustrační foto

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Dojíždění vlakem do Prahy se stalo atraktivnějším

ilustrativní fotka

V uplynutých 20 letech došlo v zázemí Prahy k dramatickému nárůstu počtu obyvatel. Ten se projevuje zvýšenými počty vyjíždějících, což má za následek změnu ve vytížení železniční i silniční infrastruktury.

Preferujeme suburbia

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová

Jaké bydlení preferují různé věkové skupiny v České republice, zkoumají Lucie Pospíšilová a Petra Špačková z týmu Urbánní a regionální laboratoře katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stěhování za lepším životním prostředím za hranice měst není podle nich novým fenoménem.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Výběrové šetření Životní podmínky 2015

ilustrativní obrázek

Od soboty 21. února do pátku 15. května 2015 se ve všech krajích České republiky uskuteční pravidelné zjišťování Českého statistického úřadu o příjmech a životních podmínkách českých domácností Životní podmínky 2015. Výběrového šetření se zúčastní téměř 10 tis. domácností.

Nejvíce ohrožené jsou matky s malými dětmi

Ilustrativní obrázek

Muži i ženy mají po ukončení vzdělání přibližně stejné šance získat zaměstnání. Zásadní změna nastává u žen v okamžiku, kdy se snaží skloubit více rolí, tj. mateřskou a pracovní, dohromady.

Spolu, s dětmi, ale bez oddacího listu

Ilustrativní obrázek

Rodinné chování mladých lidí se proměnilo. S určitou nadsázkou lze tvrdit, že zvýšený zájem o vstup do manželství dnes vyvolávají pouze „zajímavá data“. Za zmínku stojí sobota 7. 7. 2007. Tehdy uzavřelo sňatek 4,4 tis. párů snoubenců, což byla téměř desetina všech sňatků toho roku.

Nejdříve studia, pak mateřství

RNDr. Michaela Kleňhová

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně