Meziroční a průměrná roční míra inflace

VYDÁNÍ:
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen. Stačí sepsat seznam zboží, vyrazit na nákup a jednou za čas si ho zopakovat. Ostatně, stejným způsobem postupují i statistici. Problém je ale v tom, že co seznam, to jiný výsledek.
Cen v ekonomice je navíc velké množství. Záleží tedy na tom, jaké ceny chceme sledovat. Nejznámějším ukazatelem, který měří inflaci, je index spotřebitelských cen. Nákupním seznamem je v tomto případě tzv. spotřební koš, který je v čase relativně stálý a vypovídá o průměrné spotřebě průměrného člověka.
Ovšem vedle cen, které lidé platí v obchodech, existuje v ekonomice i mnoho dalších cen. A ty se mohou od těch maloobchodních výrazně lišit. Proto máme v cenové statistice velké množství dalších ukazatelů, například indexy cen výrobců, indexy cen vývozu či dovozu.
Nejkomplexnějším cenovým indexem, který zachycuje vývoj cen v nejširším slova smyslu, je deflátor hrubého domácího produktu. Ten je však odhadován až s časovým odstupem, a trochu připomíná „dort pejska a kočičky“. Zahrnuje v sobě až příliš mnoho na to, aby poskytl detaily, které nás většinou zajímají.

Průměrná míra inflace (v %)

Průměrná míra inflace (v %)

Vraťme se proto k míře inflace. Český statistický úřad pravidelně publikuje meziroční, meziměsíční či průměrnou roční míru inflace. Všechny tyto indexy jsou zveřejňovány měsíčně, a téměř vždy se jedná o tři zcela rozdílná čísla. A přesto jsou všechna správně. Jak je to možné? Záleží totiž na období, za které ceny porovnáme. Podívejme se na rozdíl dvou nejčastěji zaměňovaných.
Meziroční míra inflace porovnává ceny oproti stejnému období předchozího roku. Řekněme pro zjednodušení, že v našem nákupním seznamu (spotřebním koši) je jeden bochník chleba, máslo a litr mléka. Tento nákup stál v prosinci 2013 celkem 84 Kč, zatímco v prosinci 2014 například jen 82 Kč. Meziroční míra inflace tak byla –2,4 % (82/84). Jinými slovy mezi prosincem 2013 a prosincem 2014 klesly náklady průměrného člověka s průměrnou spotřebou o 2,4 %. Takto odhadovaná míra inflace nám ale nic neříká o tom, zda ceny v roce 2014 byly nižší než v roce 2013. Porovnali jsme pouze prosince obou let. Co se dělo mezi tím, nevíme. Třeba se v průběhu roku 2014 ceny zvýšily, ale na konci roku klesly pod hodnotu z prosince 2013.
Z tohoto důvodu je počítána tzv. průměrná roční míra inflace, která zohledňuje vývoj cen v průběhu celého roku, resp. posledních 12 měsíců oproti cenám předchozích 12 měsíců. Řekněme, že jsme náš nákup prováděli každý měsíc po dobu dvou let. V roce 2013 (od ledna do prosince) jsme za něj v průměru zaplatili 80 Kč, zatímco v roce 2014 průměrně 83 Kč. Průměrná roční míra inflace v roce 2014 tak v našem případě byla +3,8 % (83/80). Tato míra inflace již skutečně zohlednila vývoj cen ve všech měsících roku. Proto se používá například pro výpočet reálných mezd či důchodů. Je méně náchylná k náhlým výkyvům, a proto v čase stabilnější než meziroční míra inflace.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Očištění od kalendářních vlivů

ilustrační foto

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Nespojujme nespojitelné

Ilustrační foto

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.

Inflace ve státech Evropské unie letos vzrostla

ilustrativní foto

Spotřebitelské ceny se ve všech členských zemích Evropské unie v dubnu zvýšily. Nejvíce vzrostly v pobaltských zemích, nejméně v Rumunsku, Irsku a na Slovensku.

V maloobchodě nejvíce vzrostl prodej přes internet

ilustrační fotografie

Maloobchodní tržby již druhým rokem v řadě překročily 5% hranici meziročního růstu. Tentokrát vzrostly o 5,6 %.

Indexy spotřebitelských cen v roce 2016

ilustrativní foto

Průměrná míra inflace v roce 2016 dosáhla 0,7 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v roce 2015. Přesto se jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu v historii samostatné České republiky.

Spotřebitelské ceny v ČR se významně zvýšily

Ilustrační foto

V listopadu byl růst cen v České republice druhý nejrychlejší v celé Evropské unii.

Nepotravinářské zboží šlo na odbyt

Ing. Marie Boušková

Informace ČSÚ o vývoji tržeb maloobchodních podniků patří mezi první informace o situaci v ekonomice. Na to, kolik a kdy se určitý druh zboží prodá, působí také další faktory – počasí, vývoj cen, marketingová politika obchodníků a další. Začátek letošního roku byl z tohoto pohledu výjimečný.

Jak se měří zahraniční obchod

Ilustrační foto

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

ilustrativní foto

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Inflace se snížila

Ilustrační foto

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice ve 3. čtvrtletí letošního roku zpomalil. Přispěl k tomu i pokles světových cen ropy během léta.

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

ilustrační foto

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Co se stalo s cenami ve stavebnictví od roku 2008

Ilustrační foto

Mezi vývojem cen ve stavebnictví, zejména bytovém, a cenami bytových nemovitostí lze nalézt určité souvislosti. Zvláště pak, pokud se zaměříme na období od roku 2008, kdy nastala změna cenových trendů, až do současnosti.

Ostře sledovaný index

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.

Vloni byly ceny o 29 % vyšší než v roce 2003

ilustrační foto

Průměrná míra inflace činila v loňském roce pouze 0,4 %. Byla dokonce o jeden procentní bod menší než v roce 2013. Rok 2014 se navíc zapsal do novodobé historie statistiky jako rok s nejmenší mírou inflace za posledních jedenáct let.

Inflace. Jak a proč se v Česku počítá

Ilustrační foto

Na první pohled to vypadá jednoduše. Tazatelky z ČSÚ navštíví obchod či provozovnu služeb, kde zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízí. Informace odešlou cenovým statistikům. Ti je zpracují a vypočítají z nich jedno číslo – inflaci. ČSÚ ji zveřejňuje každý 9. den v měsíci.

Co nás ochránilo před zdražováním? Kurz koruny

Ilustrační foto

Vývoj české inflace se v porovnání s Evropskou unií v letech 2000–2014 téměř neliší. Od roku 2000 se průměrná cenová hladina v Unii zvýšila o 36,7 %, v Česku o 35,1 %.

Peníze jsou levné

ilustrační foto

Ještě nikdy si banky zemí eurozóny nepůjčovaly na peněžním trhu levněji než nyní.