Ostře sledovaný index

VYDÁNÍ: 02/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.

Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.
Předností indexu spotřebitelských cen je rychlost a frekvence jeho zveřejnění. Nejrychlejší bleskové odhady vývoje cen jsou k dispozici již na konci referenčního měsíce. Vývoj spotřebitelských cen je ostře sledovaný centrálními bankami, které podle něj hodnotí úspěšnost své měnové politiky. Jako u všeho v životě, i u měření spotřebitelských cen je vždy něco za něco. Tlak na rychlost zveřejnění znamená na druhé straně omezené pokrytí reprezentantů, předpoklad stabilní struktury výdajů a limitovanou možnost očištění vývoje cen o změny kvality.
Aby mohl index spotřebitelských cen vzniknout, musí být získána data o vývoji cen jednotlivých reprezentantů s dostatečnou reprezentativností. Hlavní metodou je stále sběr dat v terénu, přestože roste podíl centrálně zjišťovaných cen, trendem do budoucna je i využívání podrobných údajů od obchodních řetězců.
Platí, že čím významnější statistický ukazatel, tím větší diskuze vyvolává. U inflace je největším předmětem sporů očišťování o vývoj kvality, a to jak směrem nahoru, tak i dolů. Centrální banky obecně uvažují, že reálná inflace je nižší než ta měřená právě kvůli nedostatečnému zachycení růstu kvality, která je přisuzována cenovému vývoji. Na druhé straně v podmínkách české ekonomiky je nízkoinflační vývoj do určité míry přisuzován záměrnému snižování kvality spotřebitelských výrobků, zejména u potravin. Pokud je cena rohlíku meziročně stejná, ale sníží se jeho gramáž o desetinu, znamená to současně desetiprocentní růst jeho ceny. Jaký vliv má nadhodnocování a podhodnocování změn kvality a do jaké míry se oba vlivy kompenzují, je obtížné vyčíslit a je zřejmé, že to bude nadále předmětem diskuzí. V každém případě je cenová statistika pod přísnou kontrolou uživatelské veřejnosti, což přispívá k její transparentnosti a zároveň motivuje statistiky k jejímu neustálému zlepšování.

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Indexy spotřebitelských cen v roce 2016

ilustrativní foto

Průměrná míra inflace v roce 2016 dosáhla 0,7 %, což je o 0,4 procentního bodu více než v roce 2015. Přesto se jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu v historii samostatné České republiky.

Spotřebitelské ceny v ČR se významně zvýšily

Ilustrační foto

V listopadu byl růst cen v České republice druhý nejrychlejší v celé Evropské unii.

Vloni byly ceny o 29 % vyšší než v roce 2003

ilustrační foto

Průměrná míra inflace činila v loňském roce pouze 0,4 %. Byla dokonce o jeden procentní bod menší než v roce 2013. Rok 2014 se navíc zapsal do novodobé historie statistiky jako rok s nejmenší mírou inflace za posledních jedenáct let.

Co nás ochránilo před zdražováním? Kurz koruny

Ilustrační foto

Vývoj české inflace se v porovnání s Evropskou unií v letech 2000–2014 téměř neliší. Od roku 2000 se průměrná cenová hladina v Unii zvýšila o 36,7 %, v Česku o 35,1 %.

Inflace. Jak a proč se v Česku počítá

Ilustrační foto

Na první pohled to vypadá jednoduše. Tazatelky z ČSÚ navštíví obchod či provozovnu služeb, kde zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízí. Informace odešlou cenovým statistikům. Ti je zpracují a vypočítají z nich jedno číslo – inflaci. ČSÚ ji zveřejňuje každý 9. den v měsíci.

Meziroční a průměrná roční míra inflace

ilustrační foto

Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen.

Peníze jsou levné

ilustrační foto

Ještě nikdy si banky zemí eurozóny nepůjčovaly na peněžním trhu levněji než nyní.

Co ovlivnilo inflaci? Poplatky a energie

Ilustrační foto

Meziroční inflace v České republice měla v jednotlivých měsících roku 2013 klesající tendenci. Tento trend začátkem roku 2014 ještě zesílil, když v lednu došlo k tak výraznému snížení cenové hladiny, že se inflace přiblížila nule.