Téměř dvě třetiny neziskovek tvoří sdružení

VYDÁNÍ: 02/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Přestože převážná část neziskových institucí nemá zaměstnance a práci v nich vykonávají dobrovolníci, podílejí se i ony na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Potvrzují to data ze Satelitního účtu neziskových institucí.

Počet organizací – sdružení mnohonásobně převyšuje ostatní právní formy neziskových institucí. Od roku 1990 jejich počet postupně každý rok narůstá o několik tisíc. Zatímco v roce 1990 vznikly z původních zájmových sdružení (sportovní kluby, zahrádkáři apod.) necelé 4 tis. neziskovek, na konci roku 2013 jich už bylo téměř 113 tis.

Růst počtu nadací se zastavil až v roce 1997

Zajímavý byl v uplynulých 25 letech i vývoj počtu nadací. V letech 1992 až 1997 rychle rostl jejich počet pravděpodobně v důsledku vidiny získání „rychlých peněz“, kdy se projevila snaha využít trhliny v zákoně a čerpat různé granty a dotace pod záštitou nadace. Po přijetí zákona o nadacích a nadačních fondech v roce 1997 začaly působit jasně vymezené podmínky registrace a hospodaření na vyrovnaný pozvolný růst nově vzniklých organizací těchto právních forem. Jejich počet se koncem roku 2013 přiblížil ke dvěma tisícům.

Počet hodin odpracovaných dobrovolnými pracovníky ve vybraných právních formách, 2005–2013

Počet hodin odpracovaných dobrovolnými pracovníky ve vybraných právních formách, 2005–2013

Obecně prospěšné společnosti začaly vznikat až po přijetí zákona z roku 1995 o obecně prospěšné společnosti jako nové právní formě s přísně stanovenou organizační strukturou i podmínkami fungování. To se projevilo v jejich nízkém počtu – koncem roku 2013 jich bylo méně než 2,5 tis.
Také počet církevních organizací je od roku 2002 stabilní. V tomto roce byl vznik církví a náboženských společností upraven zákonem o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. V roce 2013 bylo v ČR více než 4 100 církevních organizací. Zákon o myslivosti z roku 2001 zase upravuje legislativu honebního společenstva. Ze dvou jednotek v roce 2001 stoupl v roce 2004 počet honebních společenství na více než 3 800. Od roku 2009 jejich počet ještě vzrostl a pohybuje se nad 4 tis.
Na konci tisíciletí, v roce 1997, začala vznikat první zájmová sdružení právnických osob. Jejich počet rostl pozvolna až do více než 1 200 organizací v roce 2013.
K ocenění dobrovolnické práce slouží údaje o počtu odpracovaných hodin. V tabulce můžeme vidět, jaký vliv na to měla v letech 2005 až 2007 likvidace škod po povodních, do které se nejvíce zapojili dobrovolníci ze sdružení dobrovolných hasičů a různých humanitárních a ekologických organizací. Ostatní údaje ze statistického výkazu pro neziskové instituce slouží k propočtu makroekonomických ukazatelů. Kromě toho se využívají i pro splnění požadavků mezinárodních organizací a institucí. Nejvíce volného času, energie a znalostí věnují každoročně svým organizacím a jejich prostřednictvím i celé společnosti lidé z různých sdružení a organizačních jednotek sdružení, tzn. ze sportovních klubů, tělovýchovných jednot, zájmových, humanitárních a ekologických organizací.

Výkazy jednou za rok

Zatímco zpravodajské jednotky s 10 a více zaměstnanci se šetří každý rok, jednotky s méně než 10 zaměstnanci se šetří v pětiletém cyklu, přičemž každý rok věnují statistici pozornost jiné skupině neziskových institucí. Za rok 2008 se plošně šetřily obecně prospěšné společnosti, za rok 2009 to byly nadace a nadační fondy. Za rok 2010 se plošně obesílaly stavovské organizace – profesní komory, komory, zájmová sdružení právnických osob a rozsáhlejším výběrem honební společenstva, za rok 2011 přišly na řadu církevní právnické osoby a politické strany a politická hnutí. Pětiletý cyklus uzavíraly za rok 2012 sdružení a organizační jednotky sdružení.

Neziskové organizace v ČR, 2013 (v %)

Neziskové organizace v ČR, 2013 (v %)

Loňský rok byl klíčový

V roce 2014 se podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) transformovaly zpravodajské jednotky do nových právních forem: do spolků, pobočných spolků, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, do pobočných odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, do zvláštních organizací pro zastoupení českých zájmů v mezinárodních nevládních organizacích a do organizačních jednotek zvláštní organizace pro zastoupení českých zájmů v mezinárodních nevládních organizacích. Podle nové legislativy patří nově mezi neziskové instituce ústav. Ten může dosažený zisk použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu.
Výkaz, který zasílá Český statistický úřad neziskovým institucím – NI 1-01 (a) dostávají i zpravodajské jednotky, které sice účtují jako neziskové instituce, ale nesplňují definici neziskových institucí. Jsou to: Česká televize, Český rozhlas, Rádio Svobodná Evropa, veřejné výzkumné instituce, mezinárodní instituce, Vinařský fond, Zajišťovací fond a Fond pojištění vkladů.
Neziskové instituce jsou právními subjekty s určitým stupněm vnitřní organizační struktury. Jsou samosprávné a také institucionálně odděleny od vládních institucí. Členství v těchto institucích je zcela dobrovolné. Nejsou založeny za účelem dosahování zisku. Jejich činnost a hlavní funkce spočívá v zajišťování obecně nebo vzájemně prospěšných aktivit domácnostem.
Případný zisk instituce není předmětem rozdělování ve prospěch jejích členů nebo subjektů, které ji založily, řídí nebo kontrolují. Pokud nějaký zisk vznikne, pak se rozděluje ve prospěch programů a aktivit dané instituce. Anebo se poskytne osobám, pro které byla instituce založena ať už z filantropických, nebo charitativních důvodů, nebo také z potřeby podporovat specifickou skupinu osob v podnikání, politice nebo v jiných oblastech společenského života, např. v oblasti výchovy nebo zdravotní a sociální péče.
Neziskové instituce mohou získávat finanční prostředky na svou činnost ze tří přímých zdrojů.
Prvním jsou veřejné zdroje. Jedná se o dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí. Do této skupiny se řadí například i příjmy z loterií a her podle zákona o veřejných sbírkách a loteriích. Dále mohou získávat neziskové instituce finanční prostředky formou dárcovství, a to buď od jednotlivců, nebo od organizací. Posledním zdrojem přímých zdrojů jsou vlastní příjmy z hospodářské činnosti a také členské příspěvky.

Kdo je dobrovolník

Člověk, který dává organizaci svůj čas, energii, znalosti a schopnosti a nedostává za to finanční odměnu či jiný prospěch. Získává ale dobrý pocit z pomoci ostatním a neocenitelné zkušenosti.

Formy neziskovek

Neziskové instituce se označují také jako dobrovolné organizace, organizace občanského sektoru, soukromé neziskové organizace, nevládní či nestátní neziskové organizace.
Patří sem následující právní formy: nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, vysoká škola (veřejná), školská právnická osoba, sdružení (občanská sdružení, odborové svazy, humanitární organizace, sportovní kluby, svazy a organizace tělesně i duševně postižených, rodinná a mateřská centra, organizace zahrádkářů, rybářů, myslivců, včelařů, modelářů, kulturní spolky, environmentální a ekologická hnutí, organizace občanských iniciativ, protestních hnutí atd.), organizační složky sdružení, politická strana, politické hnutí, církevní organizace, stavovská organizace – profesní komora, komora (kromě profesních), zájmové sdružení právnických osob, honební společenstvo.

Pohled do historie

V období první republiky vznikly dobrovolné neziskové organizace, jako např. Československý červený kříž, Skaut a tělovýchovné organizace Sokol a Orel. Po 2. světové válce až do roku 1989 byl neziskový sektor tvořen hlavně centrálně řízenými svazy či organizacemi, které byly sdruženy v Národní frontě (např. Český svaz žen). Existovaly zde také dobrovolné organizace, které byly oficiálně uznávané a které se transformovaly do podoby dnešních neziskových institucí. Jsou to např. ekologické organizace – Brontosaurus, turistické kluby, zájmová sdružení – zahrádkáři, rybáři, sportovní kluby, organizace dobrovolných hasičů, divadelní a pěvecké spolky.

Autor: , oddělení netržní ekonomiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Produkce neziskového sektoru se zvýšila

ilustrativní fotka

V roce 2016 působilo v České republice celkem 137 594 neziskových institucí. Oproti roku 2015 jejich počet vzrostl o 3,5 %. Ze satelitního účtu neziskových institucí vyplývá, že téměř dvě třetiny tvořily spolky.

Církev dostává nejvíce

ilustrativní fotka

Dary od domácností, firem i z veřejných zdrojů používají neziskové instituce na financování svého provozu. Pokud do tohoto balíčku započteme i přijaté členské příspěvky, pak nejvíce příspěvků na provoz dostávají církevní instituce.

Vývoj počtu neziskových institucí

Ilustrační foto

I když údaje za neziskové instituce v satelitním účtu za roky 2015 a 2016 nemá ještě ČSÚ k dispozici, z registru ekonomických subjektů je patrný vývoj počtu založených a zrušených neziskových institucí v letech 2006–2016. Je zde vidět, jak se projevila transformace na počtu nově vzniklých subjektů

Význam neziskových institucí v ČR roste

V roce 2014 bylo v ČR registrováno 129 061 neziskových institucí, což bylo o 1,35 % více než v roce 2013. Jejich podíl na HDP od roku 2005 vzrostl, a to z 1,45 na 1,74 % v roce 2014. Pracovalo v nich přes 107 tis. zaměstnanců.

Neziskové instituce v makroekonomice

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.

Dobrovolníci v Česku

Ilustrační foto

Na každého Čecha ve věku 15–60 let připadalo v roce 2014 průměrně 7,2 hodiny
za rok dobrovolnické práce. Skuteční dobrovolníci však odpracovali 49,6 hodin za rok.

Z kulturních zážitků jsme neslevili

ilustrativní foto

S určitou opatrností můžeme říci, že jsme finanční a ekonomickou krizi, která nás zasáhla po roce 2007, již překonali. Je proto namístě „spočítat“ utrpěné škody. Jak dostupná data ukazují, v oblasti kultury takový úkol nebude jednoduchý.