Důchodci chtějí pracovat

VYDÁNÍ: 05/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika patří k členským zemím EU, které se vyznačují nadprůměrnou mírou zaměstnanosti v celé široké skupině produktivního věku 20–64 let. Zatímco čeští muži mají znatelně vyšší míru zaměstnanosti než průměr EU27, jinak je tomu u žen, které jsou pod unijním průměrem.

Tato skutečnost je v prvé řadě způsobena stanovenou věkovou hranicí pro vznik nároku na starobní důchod. Přechod mezi aktivitou a neaktivitou probíhá v České republice velmi rychle a soustřeďuje se do období vzniku nároku na starobní důchod a několika málo následujících let.
Největší diference v ekonomické aktivitě mužů a žen se v současné době koncentrují právě ve skupině mladších šedesátníků. Počet pracujících mužů důchodců ve věku 65–69 let je sice vyšší než počet důchodkyň, ale celkově v tomto věku pracovalo necelých 70 tis. osob, což ovlivňuje celkovou zaměstnanost jen málo.
Ekonomicky neaktivní důchodci ukončili svou pracovní činnost převážně z důvodu dosažení věku odchodu do starobního důchodu, anebo když bylo možné odejít do jiného druhu důchodu, např. invalidního či vdovského. Tyto důvody dominovaly jak u mužů, tak i u žen, uvedlo je 86 % dotazovaných důchodců. Třetím nejčastějším důvodem byl zdravotní stav respondentů (7 %), častěji ho uváděli muži jako důsledek vykonávané profese (řemeslníci, opraváři, pracovníci obsluhy strojů a zařízení, pracovníci ve službách a prodeji). Každý dvacátý neaktivní důchodce uvedl, že hlavní příčinou odchodu z aktivního života byla ztráta práce a nemožnost najít jiné zaměstnání. Tento důvod byl nejčastěji uváděn ve stejných skupinách profesí, jako tomu bylo u případů ukončení aktivit ze zdravotních důvodů.

Chuť do práce trvá

Více než pětina (21,5 %) neaktivních důchodců do 70 let si přála v době ukončení pracovní činnosti dále pracovat. V přepočtu výsledků ad hoc modulu Odchod z práce do důchodu 2012 na demografická data to znamená, že jejich počet dosáhl 244 tis. Neaktivní důchodci jsou tak výraznou pracovní rezervou, jejíž využití je při současné situaci na trhu práce problematické. V řadě zemí západní Evropy osoby v předdůchodovém a důchodovém věku využívají možnosti omezení počtu odpracovaných hodin a prodlužují tak svou délku pracovní aktivity. Omezení pracovní doby u nás využívá nebo předpokládá její využití jen malý počet osob, které nepobírají starobní důchod. Naopak každý druhý pracující důchodce pracuje na kratší pracovní dobu.

Podíl zaměstnaných a ekonomicky neaktivních mužů a žen ve věku 50–69 let

Podíl zaměstnaných a ekonomicky neaktivních mužů a žen ve věku 50–69 let

Přes 80 % pracujících důchodců uvádělo jako důvod svého zaměstnání finanční zajištění (zajištění příjmu, kombinace udržení důchodu a příjmu). Pětina aktivních důchodců pracovala hlavně z nefinančních důvodů. Respondenti se vyjadřovali, že je práce baví nebo si chtějí udržet sociální kontakty na svém pracovišti. Mezi nefinanční důvody patří i případy, kdy respondenti nebyli schopni sehnat náhradu ve své práci nebo nenašli osobu, které by předali své podnikatelské aktivity. Relativně nejčastěji uváděli nefinanční důvody specialisté, techničtí a odborní pracovníci a pracovníci ve službách a prodeji.

Podíl osob ve věku 50–59 let s penzijním připojištěním podle hlavních tříd CZ-ISCO (v %)

Podíl osob ve věku 50–59 let s penzijním připojištěním podle hlavních tříd  CZ-ISCO (v %)

Kdo využívá penzijní připojištění

Ve veřejnosti je široce diskutována otázka ekonomického zajištění osob na odpočinku. Možnosti stávajícího systému penzijního připojištění již využívá většina současných padesátníků. Na otázku, zda budou mít respondenti ve věku 50–59 let po dosažení důchodového věku nárok na plnění z penzijního připojištění, více než dvě třetiny (68,3 %) odpověděly kladně.
Je zřejmá určitá diferenciace podle postavení respondentů. K hranici 80 % se blíží podíl penzijně připojištěných padesátníků v hlavních třídách zaměstnání: Zákonodárci a řídící pracovníci, Specialisté, Techničtí a odborní pracovníci a Úředníci. O poznání nižší je jejich podíl v hlavní třídě: Pracovníci ve službách a prodeji a v dělnických profesích včetně Obsluhy strojů a zařízení. Nejnižší podíl připojištěných je ve skupině Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde je penzijně připojištěna pouze polovina respondentů.
Velké hlavní třídy Pracovníků ve službách a prodeji a Řemeslníků a opravářů se vyznačují nadprůměrným podílem podnikatelů bez zaměstnanců. To může být jednou z příčin relativně nižšího připojištění v těchto profesích. Zatímco skupina podnikatelů se zaměstnanci vykazuje vůbec nejvyšší podíl připojištěných padesátníků (84 %), jinak je tomu právě v početné skupině pracujících na vlastní účet. Celkový podíl připojištěných padesátníků, podnikatelů bez zaměstnanců, dosáhl pouze dvou třetin (65,7 %). Podíl připojištěných zaměstnanců (71,2 %) je přitom vyšší než u samostatně výdělečně činných osob o 5,5 p. b. Vyšší podíl připojištěných je i u pomáhajících rodinných příslušníků, kde dosahuje prakticky shodné úrovně se zaměstnanci.
Pracující respondenti po padesátce byli dotazováni, zda chtějí pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchodu. Odpovědi se značně lišily podle stupně vzdělání respondentů. Ve skupině osob se základním vzděláním by chtěla dále pracovat necelá třetina respondentů, ale mezi vysokoškoláky to bylo dvojnásobně více.
Většina podnikatelů včetně podnikatelů bez zaměstnanců však má v úmyslu pokračovat ve své aktivní činnosti i po dovršení věku nároku na starobní důchod. Zatímco po dosažení tohoto věku chce pracovat pouze třetina zaměstnanců, ve skupině pracujících na vlastní účet to byly dvě třetiny. To je mimořádně odlišný pohled na aktivitu v poproduktivním věku. Řada pracujících na vlastní účet pravděpodobně předpokládá, že své nižší penzijní zajištění bude kompenzovat prodloužením svých pracovních aktivit.

Úmysl respondentů nad 50 let pracovat i po vzniku nároku na starobní důchod podle stupně vzdělání

Úmysl respondentů nad 50 let pracovat i po vzniku nároku na starobní důchod podle stupně vzdělání

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.