Evropská komise šla příkladem

    Generální ředitel Eurostatu, Walter Radermacher, se zamýšlí nad dalším směřováním evropské statistiky.

    Na poslední konferenci předsedů statistických úřadů, která se uskutečnila vloni na podzim v Praze, bylo přijato tzv. Pražské memorandum spojené se statistikou životního prostředí. Jak se ho zatím daří naplňovat?

    Vaší otázku je možno vztáhnout k evropským environmentálním hospodářským účtům, které se v současnosti zavádějí. Zaprvé, v roce 2011 bylo přijato nařízení obsahující tři moduly, a to účty emisí do ovzduší, daně související s životním prostředím a účty materiálových toků. Zadruhé, započal legislativní proces pro druhou etapu zahrnující účty výdajů na ochranu životního prostředí, sektor environmentálního zboží a služeb a účty fyzických toků energií.

    Jaký vliv na statistiku životního prostředí má současný vývoj ekonomiky? Jeden z názorových proudů vidí environmentální aktivity jako příležitost k oživení růstu. Jak vnímáte tyto aktivity?

    Všeobecně se má již za to, že samotný hrubý domácí produkt není měřítkem pokroku. V roce 2009 si to ostatně uvědomila Evropská komise, a to konkrétně ve svém sdělení „Překročit HDP“ (GDP and beyond). Na úrovni Evropského statistického systému byl pak vypracován Akční plán na podporu vytváření doplňkových ukazatelů a satelitních účtů, které budou stále více doprovázet tradiční makroekonomické ukazatele. Díky této iniciativě již naplňujeme širokou škálu doporučení Stiglitzovy zprávy.

    Živým tématem v Eurostatu je i tzv. Závazek důvěryhodnosti statistiky, který zatím podepsalo pouze Řecko a Eurostat. Přístup ostatních členských zemí se zdá být pomalejší. V čem vidíte důvody a jaké kroky připravuje Eurostat v této oblasti?

    Evropská komise navrhla Závazek jako nástroj kombinující zájmy EU s principem subsidiarity. Každému členskému státu nabízí odpovídající prostor k zavedení principů Kodexu evropské statistiky v souladu s jeho národními potřebami a postupy. V současnosti probíhají jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem. Momentálně čekáme na rozhodnutí legislativců a budeme pokračovat, jakmile budou vyjasněny právní aspekty. Evropská komise ostatně závazek za Eurostat již podepsala, aby posloužila dobrým příkladem.

    Řecko přijalo Závazek důvěryhodnosti statistiky jako vůbec první členský stát. Jak byste zhodnotil jeho význam a přínosy pro řeckou statistiku?

    Závazek nabízí účinnou platformu, na jejímž základě lze realizovat akce směřující k další stabilizaci a institucionálnímu ukotvení Řeckého statistického úřadu. Jako konkrétní příklad mohu uvést vytvoření funkčního poradního výboru. Tento výbor zahrnuje mj. tři představitele mezinárodních zájmových subjektů, což Evropská komise pokládá za velmi dobrý podnět i pro ostatní členské státy.

    Pro letošní rok je plánováno pilotní peer review (posouzení) Kodexu evropské statistiky. Následovat budou audity v ostatních zemích. Jaké výsledky očekáváte od této akce?

    Pojďme se vyhnout směšování termínů peer review a audit! Peer review začíná sebehodnocením národního statistického úřadu, které externí experti následně posoudí a napíší k tomu zprávu. V rámci pilotní série peer reviews, které se uskuteční na Slovensku a Islandu, bude vyzkoušen návrh již k tomu vypracovaného dotazníku. Závěry pilotu následně probereme na konferenci předsedů statistických úřadů v Nizozemsku. Toto umožní zvolit vyvážený přístup a omezit tak zátěž ostatních členských států.
    Podíváme-li se na první kolo peer reviews v letech 2006–2007, je třeba říci, že nám významně pomohly vylepšit způsob práce. Jedná se o moderní nástroj řízení kvality, který pomáhá odpovědět na otázku, zda jsme na správné cestě. Výsledky mohou být využity členskými státy na národní úrovni. Na úrovni Evropské unie je využije Evropský statistický poradní výbor – ESGAB vykonávající nezávislý dohled nad zaváděním Kodexu evropské statistiky v rámci Evropského statistického systému. Peer reviews zkrátka ukážou, jak na tom jsme.