Jak se měří materiální deprivace

VYDÁNÍ: 03/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). V současné době jej reviduje.

Pojem deprivace všeobecně vyjadřuje pocit nedostatečného uspokojení potřeb domácnosti a jejích členů. V EU se měří pomocí míry materiální deprivace, která vychází z údajů z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). Spolu s mírou ohrožení příjmovou chudobou a podílem osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou tvoří souhrnný indikátor chudoby a sociálního vyloučení.

Současný indikátor

Indikátor míry materiální deprivace je v současné době definován jako podíl osob, který čelí nedostatku v nejméně 4 z 9 následujících položek, které si domácnost nemůže z finančních důvodů dovolit:
1.    Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tis. Kč (9 600 Kč v roce 2014).
2.    Jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den.
3.    Dostatečně vytápět byt.
4.    Zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov.
5.    Mít pračku.
6.    Vlastnit barevnou televizi.
7.    Mít telefon.
8.    Používat osobní automobil.
9.    Hradit náklady spojené s bydlením – nájemné, splátky hypotéky, platby za energie (elektřinu, teplo, plyn a vodu) a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu.

Indikátor míry materiální deprivace podle výsledků šetření Životní podmínky: EU-SILC 2009 a EU-SILC 2014*) (v %)

Indikátor míry materiální deprivace podle výsledků šetření Životní podmínky:  EU-SILC 2009 a EU-SILC 2014*) (v %)

Ve střednědobém horizontu, tedy v letech 2014 až 2015, by měla Evropská komise postupně přezkoumat cíle Strategie Evropa 2020 a spolu s tím i indikátory, s jejichž pomocí se jejich naplňování hodnotí. V oblasti sociálního začleňování se jedná o přezkoumání jednotlivých indikátorů, na kterých je založen souhrnný indikátor chudoby a sociálního vyloučení.
Pozornost evropských statistiků se zaměřila především na indikátor míry materiální deprivace. Hlavním omezením jeho současné podoby je zahrnutí malého množství položek, na kterých je výpočet indikátoru založen. Proto vznikla pracovní skupina Net-SILC2, jejímž cílem bylo připravit jeho revizi. Současný koncept materiální deprivace založený na 9 položkách je totiž málo spolehlivý, a to téměř ve všech členských státech EU.
Pracovní skupina na základě analýzy navrhla nový indikátor založený na 13 proměnných  – 5 proměnných se sleduje na úrovni osob a 8 proměnných na úrovni domácnosti.

Osoby si nemohou z finančních důvodů dovolit:

1.    Nahrazovat obnošené oblečení za nové (nikoli secondhandové).
2.    Mít dva páry dobře padnoucích bot.
3.    Každý týden utratit malou sumu peněz pro sebe, aniž by se musely s někým radit.
4.    Pravidelně se účastnit volnočasových aktivit.
5.    Posedět s přáteli či příbuznými u jídla či pití alespoň jednou za měsíc. Domácnost si nemůže dovolit:
6.    Kupovat nový nábytek a vyměnit jej za opotřebovaný.
7.    Jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den.
8.    Dostatečně vytápět byt.
9.    Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc korun (9 600 Kč v roce 2014).
10.    Zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov.
11.    Hradit náklady spojené s bydlením – nájemné, splátky hypotéky, platby za energie (elektřinu, teplo, plyn a vodu) a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu.
12.    Osobní automobil.
13.    Počítač a připojení k internetu.

Deprivace v jednotlivých položkách

Podíly osob, jejichž domácnosti si nemohly z finančních důvodů dovolit jednotlivé položky, jsou uvedeny v první tabulce.
První tři položky se nacházejí pouze v definici současného konceptu. Na základě analýz pracovní skupiny byly z nově navrženého konceptu vyřazeny. V ČR byl podíl osob, jejichž domácnosti si tyto položky nemohly dovolit, nižší než jedno procento, proto neměly na výslednou míru materiální deprivace téměř žádný vliv.
Dalších šest položek současného konceptu bylo zařazeno i do konceptu nového. Nejvyšší podíl osob, jejichž domácnost si z finančních důvodů nemohla vybranou položku dovolit, byl u týdenní dovolené a neočekávaného výdaje. V tom byly deprivovány dvě pětiny osob a právě tyto položky tak míru materiální deprivace ovlivnily nejvíce.
Zbylých 7 položek není součástí současného konceptu materiální deprivace. Jsou to položky, které byly pracovní skupinou identifikovány jako relevantní. Položkami, které si domácnosti nemohou dovolit, jsou nejčastěji: „nahrazovat opotřebovaný nábytek za nový“ (téměř polovina osob) a „malý obnos pro sebe sama“ alespoň jednou za měsíc (desetina osob).

Vliv změny na úroveň indikátoru

V současném konceptu se obvykle publikuje podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou dovolit 3, resp. 4 a více položek z 9 daných. Podílu osob, jejichž domácnost si z finančních důvodů nemohou v současném konceptu dovolit 3 a více položek z devíti, odpovídá v nově navrhovaném konceptu podíl osob, jimž chybí 5 a více položek ze 13 stanovených.
V roce 2009 byl podíl materiálně deprivovaných v Evropské unii 17,7 % podle nového konceptu a 17,1 % podle současného konceptu. Podíl mate­riálně deprivovaných osob tak v EU byl mírně vyšší podle nového konceptu.
V České republice byly tyto podíly na úrovni 15,6 % podle současného konceptu, resp. 12,5 % podle nového konceptu.
Počet materiálně deprivovaných osob se použitím nového konceptu snížil o 319 tis. V roce 2014 podle předběžných výsledků vyšel podíl mate­riálně deprivovaných osob 16,6 % podle současného konceptu a 12,9 % podle nově navrhovaného konceptu. Při využití nového konceptu se počet materiálně deprivovaných osob snížil o 64 tis.
Počet materiálně deprivovaných osob v ČR mezi lety 2009 a 2014 vzrostl podle současného konceptu o 98 tis. osob (+1,0 p. b.) a o 37 tis. (+0,4 p. b.) podle nově navrženého konceptu.
Podílu osob žijících v domácnostech, kterým podle současného konceptu chybí 4 a více položek z 9, v novém konceptu zhruba odpovídá podíl osob, jimž chybí 7 a více položek ze 13. Míra materiální deprivace podle současného konceptu byla v roce 2009 v EU na úrovni 8,1 %. Podle nového konceptu by dosáhla 9,2 % a podíl materiálně deprivovaných osob je podle něj vyšší. V České republice byly podíly 6,1 %, resp. 5,5 % podle současného, resp. nového konceptu materiální deprivace. Počet materiálně deprivovaných osob byl nižší o 380 tis.
V roce 2014 bylo podle předběžných výsledků z šetření Životní podmínky 2014 materiálně deprivovaných osob 6,8 % podle současného konceptu a 6,2 % podle nově navrhovaného konceptu, což bylo o 54 tis. méně materiálně deprivovaných osob.
Na základě výsledků obou konceptů došlo v České republice mezi lety 2009 a 2014 k nárůstu podílu materiálně deprivovaných osob, a to o 0,6 p. b. podle současného konceptu a o 0,7 p. b. podle nového konceptu. To představuje nárůst o 64 tis. osob, resp. o 74 tis. osob.

Počty a podíly materiálně deprivovaných osob podle současného a nového konceptu materiální deprivace a podle počtu položek, které si osoby, resp. domácnosti nemohou z finančních důvodů dovolit, ČR, 2009 a 2014*) (v tis.)

Počty a podíly materiálně deprivovaných osob podle současného a nového konceptu materiální deprivace a podle počtu položek, které si osoby, resp. domácnosti nemohou z finančních důvodů dovolit, ČR, 2009 a 2014*) (v tis.)

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Stálé ceny a reálná změna

Stálé ceny a reálná změna

Vývoj ve stálých cenách, objemový index, vývoj očištěný o cenové změny a reálný růst/pokles. Čtyři termíny, stejný význam. Jde o snahu odfiltrovat ze změny nominální hodnoty ukazatele vliv cenového vývoje a dobrat se odpovědi na otázku, zda skutečně (reálně) bylo něčeho více nebo méně.

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

Rozpočty domácností si polepšily

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

Domácnosti nejlépe vědí, jak na tom jsou

Sociolog Jiří Večerník se zamýšlí nad indikátory, kterými statistici měří příjmovou chudobu. V odpovědi na otázku týkající se materiální deprivace zmiňuje dílo Adama Smithe Bohatství národů z roku 1776. „Objevit se na veřejnosti bez kožených bot by bylo ostudou i pro chudého člověka,” cituje zakladatele klasické ekonomie.

Sama s dětmi

Sama s dětmi

Samoživitelkám v České republice se lehce nežije a ani nežilo. I když ve srovnání s relacemi v Evropské unii se zdá být jejich situace o něco příznivější.