Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

VYDÁNÍ: 05/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Pokud máme hovořit o seniorech, měli bychom si nejdříve vyjasnit, koho tím statistici vlastně míní?

Stárnutí je nevratný proces, který je v první řadě určen chronologickým věkem. Ze sociologického hlediska lze věk považovat za stratifikační proměnnou. Sociální věk se pak váže na různé životní etapy a fáze. Je důležité připomenout, že věkové proporce jsou historicky proměnlivé. To vidíme na posouvání hranice mateřství, odchodu do důchodu apod. Statistici nejčastěji definují seniora věkem 65 a více let, někdy také jako příjemce starobního důchodu.

Kolik je v České republice seniorů?

Ke konci roku 2011 u nás žilo 1,7 mil. osob ve věku 65 a více let, podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 1,725 mil. starobních důchodců. Sám vidíte, že čísla jsou si velice podobná, i když každé z nich obsahuje částečně jinou populaci a jiné osoby. Znamená to tedy, že z 10 mil. obyvatel je 16,2 % osob ve věku 65 a více let.

Máte nějakou představu o tom, jak se situace kolem seniorů vyvíjela v posledních dvaceti letech?

Od roku 1993 sledujeme samostatné údaje za Českou republiku. Od té doby se počet osob nad 65 let zvyšuje a zároveň stoupá jejich podíl na obyvatelstvu. Není to však nijak dramatické. Vývoj je kontinuální. Souvisí s věkovou strukturou obyvatelstva, kdy silnější populační ročníky vstupují do seniorského věku. V roce 1993 činil podíl seniorů na obyvatelstvu 13 % a v roce 2009 překročil 15 %. Potom další takový, dá se říct zlom, byl rok 2007, ve kterém celkový počet seniorů překročil 1,5 milionu. A když půjdu ještě o rok zpátky, tak v roce 2006 se poprvé vyrovnalo zastoupení věkové složky nad 65 s věkovou složkou pod 15 let. Index stáří, který je konstruován jako poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let ku počtu obyvatel 0–14 let, tehdy dosáhl hodnoty sto. Od té doby ji překračuje, což znamená, že od roku 2006 je vyšší zastoupení seniorů v populaci než osob mladších 14 let.

Mohl byste popsat, jak vypadá seniorská domácnost?

I zde narážíme na definiční nejednoznačnost. Záleží na zdrojích dat a metodice. Můžeme vycházet ze sčítání lidu, z Výběrového šetření pracovních sil nebo ze šetření životních podmínek – SILCu. Seniorská domácnost nám pak pokaždé vyjde malinko jinak, protože je trošku jinak definována. Z údajů SILCu vyplývá, že z celkového počtu domácností je jedna třetina v čele s důchodcem. Pokud je kritériem věk, pak čtvrtina domácností má v čele osobu nad 65 let. A další údaj je, že necelých 29 % jsou domácnosti, ve kterých jsou důchodci bez pracujících členů. Takže se pohybujeme mezi tou čtvrtinou a třetinou podle toho, jak toho důchodce definujeme.

Pokud se jedná o domácnosti jednotlivců, jsou data jednoznačnější?

Ano, z nových údajů ze sčítání bylo zjištěno, že z domácností jednotlivců, kterých je u nás přes 1,4 mil., tvoří téměř polovinu domácnosti důchodců. A co je ještě zajímavější – polovinu z nich tvoří ovdovělé ženy. Podle SILCu se v osmi procentech domácností starobních důchodců vyskytuje pracující důchodce. Z Výběrového šetření pracovních sil v roce 2011 zase vyplynulo, že u nás pracuje 250 tis. důchodců, což tvoří kolem 5 % z celkově pracujících nebo zaměstnaných osob. Pouze 155 tis. z nich jsou důchodci ve starobním věku, ve starobním důchodu.

Jak vypadají příjmy a výdaje seniorských domácností?

Ze Šetření životních podmínek nebo ze statistiky rodinných účtů vyplývá, že seniorské domácnosti jsou z hlediska průměrného příjmu na osobu na úrovni celostátního průměru všech příjmových skupin. Příjmy domácností s pracujícími důchodci jsou vysoce nadprůměrné. Celkem 70 % příjmů domácností starobních důchodců tvoří důchod. U domácností důchodců jednotlivců kryje důchod 88 % příjmů, u domácností pracujících důchodců jen 38 % příjmu. Dvě třetiny domácností v SILCu uvedlo, že s příjmem vycházejí v průměru s obtížemi. Stejné je to u domácností starobních důchodců. Větší obtíže pak udávají domácnosti jednotlivců. Pokud se jedná o domácnosti starobních důchodkyň, 75 % žen udává, že s příjmy vycházejí těžko.

Jsou tedy senioři více ohroženi chudobou než například mladé rodiny s dětmi?

Z údajů SILCu vyplývá, že obecně nejsou ohroženější, protože rodiny s dětmi, zejména ty neúplné, jsou na tom ještě hůře. Jednočlenné domácnosti důchodců, zejména samostatně bydlící v nájemních bytech ve velkých městech, které z velké části tvoří ženy nebo ovdovělé ženy, mají mnohdy velký problém uhradit deregulovaný nájem. Ne vždy totiž dosáhnou na různé příspěvky ze sociálního zabezpečení, které by jim náklady na bydlení kompenzovaly.

V čem se pak tedy liší tzv. nákupní koš seniorů od koše ostatních sociálních skupin?

Z objemu vydání důchodců tvoří větší podíl potraviny, nápoje, bydlení, voda a energie. Naopak v porovnání s rodinami s dětmi vydají mnohem méně za dopravu, odívání, obuv, zdraví, vzdělávání, stravování, ubytování, pojištění a další výdaje, které souvisejí s životním stylem určitého věku.

Liší se nějak naši senioři v porovnání se světem?

I když je u nás stárnutí obyvatelstva vnímáno jako poměrně palčivý problém, z pohledu ostatních zemí na tom zase nejsme tak zle.
Kdybychom to porovnávali například podle indexu stáří, tak jsme spíše v té dolní polovině žebříčku. V jiných zemích je podíl populace nad 65 let mnohdy výrazně větší. Například Itálie, Německo a Řecko mají více než pětinu populace ve věku nad 65 let, zatímco u nás je to těsně přes 16 %. Co se týče dětí, tak mnoho zemí má menší podíl dětí než Česká republika. Takže z hlediska mezinárodního srovnání jsme tak v průměru, možná dokonce i v lepším průměru. U nás sice dochází k tomu, že ty silnější poválečné ročníky budou vstupovat nebo vstupují do ekonomické neaktivity nebo do toho seniorského věku, ale v tom nejsme zdaleka sami.

Je budoucnost Evropy v tomto směru světlá nebo spíše temná?

Evropa jako celek stárnout bude. Všechny státy se budou muset vyrovnat s tím, že aby zvyšující se postproduktivní složku obyvatelstva nějak uživily, budou muset více lákat migranty a také se snažit udržet seniory na trhu práce co nejdéle. Bude nutné také podporovat vlastní iniciativu v zabezpečení se na stáří. Na problematiku stárnutí poukazují odborníci nebo demografové už mnoho let. Vlastně všechny iniciativy různých evropských a nadnárodních institucí jsou poměrně nové, takže teprve v nedávné době se začala nějaká ta politická opatření vytvářet.

 

Mgr. Daniel ChytilMgr. Daniel Chytil

Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval v Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, poté jako koordinátor technické asistence v oblasti automotive. Od roku 2005 působí na Českém statistickém úřadě, nejdříve jako odborný pracovník v Samostatném oddělení specifických statistik obyvatelstva, od roku 2009 jako jeho vedoucí. Po organizační změně v roce 2010 vede oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí v Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Univerzita třetího věku mládne

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

O tom, jak probíhá vzdělávání osob starších padesáti let na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, hovoří prorektorka UJEP Alena Chvátalová.

Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

ilustrativní fotka

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

V České republice přibývá pracujících seniorů

ilustrativní obrázek

Od roku 1995 se počet pracujících osob ve věku 65 a více let zvýšil téměř o třetinu, a to z necelých 80 tis. na 108 tis. osob. Letos ve 2. čtvrtletí u nás již pracovalo 126 tis. seniorů.

Hospice jsou už ve 12 krajích

ilustrační foto

Podle demografické statistiky polovina seniorů v České republice umírá na nemoci oběhové soustavy, téměř čtvrtina na novotvary. Nemoci dýchací soustavy jsou příčinou úmrtí 6,2 % seniorů a na vnější příčiny umírá 3,1 % seniorů. Mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly.

Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

ilustrativní fotka

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Evropští senioři se stát od státu liší

ilustrativní fotka

Demografické charakteristiky, jako jsou podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu či index ekonomické závislosti, staví Evropu mezi kontinenty, kde tento fenomén narůstá. Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko a Bulharsko patří mezi země, kde je podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu nejvyšší.

Ohlednutí za prezentací výsledků analýz o seniorech

Ing. Jan Honner

Aktuálním tématům se na krajských správách (ve spolupráci s ústředím) věnujeme již řadu let.

Péče o seniory je dnes velký byznys

Ing. Zbyněk Frolík

Jak v Česku, tak v Evropě dnes přibývá nových privátních zařízení pro seniory, která mají o nemocniční lůžka firmy Zbyňka Frolíka zájem. Podobná strategie je relevantní i pro čínský trh, kam se nyní pokouší vstoupit a kde je v důsledku politiky jednoho dítěte situace podobná.

Praha už není nejstarším krajem

ilustrativní fotka

Na konci roku 2014 mělo Česko 10 538 275 obyvatel, z nichž 7,06 mil. bylo v produktivním věku 15–64 let, 1,60 mil. tvořily děti do 15 let a zbývajících 1,88 mil. čítaly osoby ve věku 65 a více let. V jednotlivých krajích se průměrný věk obyvatel vyvíjel odlišným tempem. Zajímavě se proměnila pozice kraje hlavní město Praha.