Kdo tahá za nitky české ekonomiky?

VYDÁNÍ: 03/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

České podniky pod zahraniční kontrolou tvoří velkou část hospodářství. Bezpochyby to přináší řadu výhod. Ale jako vše v životě má i tato mince rub i líc. Dokazují to údaje statistiky vnitřních zahraničních afilací ČSÚ.

Statistika vnitřních zahraničních afilací – iFATS (Inward Foreign Affiliates Trade Statistics) umí zodpovědět řadu otázek, které souvisejí s globalizací. Například ve kterých zemích sídlí zahraniční vlastníci, kteří kontrolující české podniky anebo jakou přidanou hodnotu tyto podniky vytváří, kolik mají zaměstnanců, případně kolik v ČR investují.

Do jaké míry jsou české podniky skutečně české

Podíváme-li se na podíl počtu nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou (asi 13,4 tis.) na celkovém počtu nefinančních podniků (více než 1 mil.) v roce 2012, dalo by se říct, že zahraniční kapitál nehraje v České republice téměř žádnou roli. Počet podniků však evidentně není tím nejvhodnějším ukazatelem pro měření významu podniků pod kontrolou zahraničního kapitálu. Pokud bychom se totiž na něj podívali z pohledu zaměstnanosti, zjistili bychom, že v podnicích kontrolovaných zahraničními vlastníky pracuje více než 900 tis., tedy třetina z celkového počtu zaměstnanců pracujících v podnikové ekonomice. A při srovnání přidané hodnoty vyprodukované podniky pod zahraniční kontrolou (880 mld. Kč) se už dostáváme k podílu téměř 42 % celkové přidané hodnoty. Nelze tedy vůbec pochybovat o tom, že zahraniční kapitál hraje v české ekonomice více než významnou roli.

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu investic do hmotných aktiv, 2012 (v mld. Kč)

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu investic do hmotných aktiv, 2012 (v mld. Kč)

Dokonce se dá hovořit o mimořádném významu zahraničního kapitálu v České republice, což lze doložit mezinárodním srovnáním. Podniky pod zahraniční kontrolou se v roce 2012 podílely v členských zemích Evropské unie na celkové vyprodukované přidané hodnotě v průměru 22,6 % (počítáno bez Řecka, za které nejsou údaje k dispozici) a jen v pěti z nich dosáhl tento podíl vyšší hodnoty než v ČR (41,6 %): v Irsku (57,1 %), Maďarsku (51,7 %), Rumunsku (45,5 %), Lucembursku (42,9 %) a Estonsku (42,2 %).

Klíčem je kontrola

Kontrolou nejčastěji rozumíme přímou nebo nepřímou kontrolu více než poloviny hlasovacích práv nebo více než poloviny akcií. K určení země, odkud se realizuje kontrola konkrétního podniku, je klíčová identifikace vrcholového vlastníka. Vrcholovým vlastníkem se rozumí institucionální jednotka (podnik, osoba atd.) stojící na vrcholu vlastnického řetězce a přijímající strategická rozhodnutí. Koncept reálného rozhodovacího centra je klíčový. Řada skupin podniků má na vrcholu vlastnické struktury čistě formální hlavu bez reálné ekonomické aktivity. Takové jednotky se nazývají „empty shell“ (prázdná schránka) a nejčastěji se zakládají z daňově optimalizačních důvodů. Řada českých skupin má formální hlavy na Kypru nebo v Nizozemsku, ale reálně jsou řízeny z České republiky.

Co se rozumí pod pojmem nefinanční podniky

Statistika iFATS představuje nástavbu roční strukturální statistiky (SBS). Popisuje proto i stejnou část ekonomiky zahrnující tržní činnosti klasifikované podle
CZ-NACE rev 2 do sekcí B–N a oddílu S95. Z pohledu subjektů sem patří nefinanční podniky (s výjimkou bytových družstev) a podnikající fyzické osoby.
Statistika iFATS sleduje i finanční subjekty (sekce K – činnosti spadající pod peněžnictví a pojišťovnictví). Vzhledem k jejich specifikám (např. rozdílný typ účetnictví) za ně však sbírá odlišný a mnohem omezenější rozsah ukazatelů než u nefinančních podniků.

O statistice vnitřních zahraničních afilací se více dočtete také v článku, který najdete ZDE.

Jaká je cena zahraničního kapitálu

Shrňme si přínosy. Podniky pod zahraniční kontrolou dávají práci třetině všech zaměstnanců pracujících v nefinančních podnicích. Byl to do velké míry zahraniční kapitál, který po roce 1989 urychlil transformaci plánovaně řízené na tržní ekonomiku. Vliv zahraničních investic je významný i v současné době. Ze statistiky iFATS lze vyčíst, že v roce 2012 připadalo na podniky pod zahraniční kontrolou více než 36 % z celkové hodnoty hmotných aktiv pořízených všemi nefinančními podniky (518,3 mld. Kč).

Kapitál v rukou několika obřích skupin

V poslední době vyvíjí evropská statistika řadu aktivit ve snaze lépe popsat globalizaci a s ní související jevy. Jednou z nich je budování registru skupin podniků (EGR – European Group Register). Jeho ambicí je postupně popsat veškeré skupiny podniků, které působí na území Evropské unie. Český statistický úřad je v současné době zapojen do dvou projektů, které využívají informace ze zatím neúplného registru. A přestože oba tyto projekty jsou v současné době ve fázi realizace, zajímavé závěry nabízejí již nyní. Jedním z nich je, že téměř 11 % přidané hodnoty vyprodukované nefinančními podniky vytvořilo na území ČR 10 globálních skupin, z toho jsou 3 české a 7 pod kontrolou zahraničních vlastníků. Vůbec největší skupinou působící na území ČR je z pohledu vyprodukované přidané hodnoty skupina ČEZ, druhou a zároveň největší pod zahraniční kontrolou je skupina Volkswagen.

Za jednu z vůbec největších hodnot, kterou zahraniční vlastníci přinášejí české ekonomice, lze považovat know-how ve formě nových technologií, výrobních a obchodních znalostí a postupů, organizace práce a řízení. Jistě i díky tomu připadla v roce 2012 v průměrném podniku pod zahraniční kontrolou na jednu zaměstnanou osobu přidaná hodnota ve výši 936 tis. Kč. Průměrný podnik v českém vlastnictví měl takto měřenou produktivitu práce téměř o polovinu nižší (479 tis. Kč). Pravda je, že do výpočtu byly zahrnuty i podnikající fyzické osoby, které obecně vykazují nižší produktivitu než právnické osoby a jsou automaticky brány jako subjekty pod tuzemskou kontrolou. Ale i pokud bychom produktivitu počítali výlučně za právnické osoby kontrolované českými vlastníky, dosáhla by jen tří pětin průměrné produktivity zahraničního kapitálu (573 tis. Kč).

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na celkové vyprodukované přidané hodnotě podle odvětví, 2012, přidaná hodnota (v mld. Kč)

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na celkové vyprodukované přidané hodnotě podle odvětví, 2012, přidaná hodnota (v mld. Kč)

Nic ale není zadarmo, a už vůbec ne zahraniční kapitál. Objem vyplacených dividend podniky pod zahraniční kontrolou se neustále zvyšuje a to výrazně vyšším tempem než u podniků kontrolovaných českými vlastníky.
Zatímco v roce 1995 vyplatily podniky v zahraničních rukou dividendu ve výši 6,8 mld. Kč, což bylo necelých 15 % z celkové částky dividend vyplacených českými nefinančními podniky, v roce 2005 to už bylo více než 70 mld. Kč s podílem téměř 38 %. Pro srovnání, v roce 2012 rozhodli zahraniční majitelé o výplatě dividendy ve výši 166 mld. Kč, což byla přesně polovina celkové dividendy českých nefinančních podniků.
To, že poměrně velkou část investovaných prostředků si zahraniční vlastníci vybírají zpět formou dividend, ale i jinými méně transparentními způsoby, např. prostřednictvím bezúročných půjček, prodejem předražených součástek českým „dcerám“ nebo prostřednictvím drahých poradenských služeb, lze částečně doložit srovnáním podílu pořízených hmotných aktiv a přidané hodnoty u průměrného podniku kontrolovaného domácím a zahraničním vlastníkem. Zatímco subjekt pod zahraniční kontrolou v průměru na 1 Kč vyprodukované přidané hodnoty v roce 2012 proinvestoval 21 haléřů, subjekt kontrolovaný domácím vlastníkem o 25 % více.

Největšími zahraničními investory v ČR jsou státy z uskupení G7

Pokud mluvíme o zahraniční kontrole českých podniků, tak ta je realizovaná zejména z členských zemí EU. Podniky kontrolované některým ze států EU dávaly v roce 2012 práci téměř čtvrtině zaměstnanců a vytvořily více než 30 % celkové přidané hodnoty vyprodukované nefinančními podniky. Obdobně významný podíl byl dosažen i v oblasti pořízených hmotných aktiv (27 %).
Z pohledu jednotlivých států je daleko nevýznamněji v České republice investičně angažováno Německo.
V roce 2012 podniky kontrolované německými subjekty vyprodukovaly 305,7 mld. Kč, tj. 14,4 % celkové přidané hodnoty vytvořené nefinančními podniky. Zaměstnávaly 11,4 % všech zaměstnanců a nabyly 15,3 % celkově pořízených hmotných aktiv.
Druhým nejvýznamnějším investorem a současně nejvýznamnějším ze zemí mimo Evropskou unii byly Spojené státy americké (5,1 % přidané hodnoty, 3,8 % zaměstnanců, 2,7 % pořízených hmotných aktiv).
Z asijských států se v České republice nejvýznamněji angažovali japonští investoři. V roce 2012 kontrolovali podniky s téměř 31 tis. zaměstnanci (1,1% podíl na celkovém počtu), vyprodukovali více než 23 mld. Kč přidané hodnoty (1,1 % z celkové přidané hodnoty) a pořídili hmotná aktiva ve výši 8,2 mld. Kč (1,6 % z celkových pořízených aktiv).
V poslední době se v tisku poměrně často objevují informace o rostoucím významu hospodářského uskupení rozvojových zemí Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky (BRICS), a to na úkor ekonomicky nejvyspělejších států světa sdružených ve skupině G7 (Francie, Kanada, Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Itálie a Velká Británie). Podniky pod kontrolou majitelů sídlících v zemích G7 měly v roce 2012 na českou podnikovou ekonomiku výrazně větší vliv. Na celkové zaměstnanosti se podílely 21,7 %, na přidané hodnotě 27,4 % a na celkových investicích do hmotných aktiv 23,8 %.
Překvapivě malý je však podíl uskupení BRICS. Přitom zahrnuje Čínu i Rusko, tedy země, o kterých se hodně mluví v souvislosti se zahraničním obchodem. Zatímco na celkové zaměstnanosti se podílely 0,50 %, na přidané hodnotě již jen 0,35 % a na celkových investicích pouze 0,29 %.
Význam zahraničního kapitálu se v jednotlivých odvětvích české ekonomiky výrazně liší. Zatímco v informačních a komunikačních činnostech (sekce J, klasifikace CZ-NACE) a zpracovatelském průmyslu (sekce C) se jednotky pod zahraniční kontrolou podílely na celkové zaměstnanosti 50,7 %, resp. 46,1 % a na celkové přidané hodnotě dokonce 64,6 %, resp. 57,6 %, ve stavebnictví (sekce F) to bylo jenom 12,1 % na zaměstnanosti a 14,9 % na přidané hodnotě.
Pokud bychom hodnotili vliv zahraničního kapitálu v jednotlivých odvětvích podle zemi sídla vrcholového vlastníka, pak bychom zjistili, že v roce 2012 podniky kontrolované z Německa zaměstnávaly ve většině odvětví nejvíce lidí a vytvářely nejvíce přidané hodnoty.
Výjimkou byly jen těžba a dobývání (sekce B), kde se více angažovali švýcarští investoři, zásobování vodou (sekce E) s převahou francouzského kapitálu a ubytování, stravování a pohostinství (sekce I) s nejvýznamnější angažovaností britských investorů. V informačních a komunikačních činnostech a ostatních tržních službách (sekce L, M, N a oddíl 95) vytvořily podniky pod kontrolou německých vlastníků sice největší přidanou hodnotu, ale nejvíce zaměstnanců pracovalo pro podniky kontrolované ze Spojených států amerických. A naopak ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (sekce D) zaměstnávaly nejvíc zaměstnanců podniky kontrolované zpoza naší západní hranice, ale největší přidanou hodnotu vyprodukovali investoři z Francie.

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v roce 2012

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v roce 2012

Autor: , vedoucí oddělení metodiky podnikových statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Využije oficiální statistika Big Data?

Ing. Jan Ernest

Vrchním ředitelem sekce produkčních statistik ČSÚ se stal v listopadu 2014 Jan Ernest. Nový manažer, jehož předchůdcem byl Josef Vlášek, hovoří o nástrojích statistiků v souvislosti s globalizací, o fenoménu Big Data a o šetření v podnicích. Na české statistice si nejvíce cení její odbornosti a nezávislosti.

Jaké jsou dopady internacionalizace ekonomik

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

V období konjunktury je globalizace pozitivním faktorem. Přispívá ale i k rychlejším přenosům negativních trendů.

Globalizace zkresluje svět

ilustrativní fotka

Globalizace má silný vliv na měření ekonomik na národní úrovni. Nové typy přeshraničních transakcí se ukazují jako těžko zachytitelné a měřitelné.

Globalizace komplikuje statistiku

ilustrativní obrázek

Od roku 2011 začal ČSÚ publikovat zahraniční obchod dvěma způsoby – kromě tradičního přeshraničního pojetí také národní pojetí, jehož cílem je lépe zachytit výkonnost české ekonomiky. Sledování zahraničního obchodu je totiž v globalizovaném světě stále komplikovanější.