Máme našetřeno?

VYDÁNÍ: 06/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pověstná spořivost sektoru domácností v ČR dostala v minulém desetiletí trhlinu.

Míra úspor porovnávající objem nespotřebovaných peněz v daném roce a disponibilní příjmy domácností klesly pod evropský průměr. Přetrvává obliba bankovních vkladů –  v roce 2011 na ně směrovali Češi přes polovinu všech odložených peněz (56 %). Jak si však stojíme v evropském srovnání, když sečteme všechna svá finanční aktiva, zmenšíme je o své závazky, tj. především o dluhy u bank, a tuto svoji „čistou pozici“ porovnáme se svými ročními disponibilními příjmy? Podle Eurostatu v tradičním středoevropském srovnání docela dobře, i když o dost hůř, než kolik činí průměr zemí eurozóny.
V roce 2011 převyšovala čistá finanční aktiva českých domácností (vč. neziskových institucí sloužících domácnostem, jak definuje tento sektor v úhrnu Eurostat) jejich disponibilní příjmy o 15,3 %, v zemích eurozóny však téměř dvojnásobně (o 93 %). Stabilně nejlepší výsledek dosahuje v tomto srovnání trojice Belgie, Švýcarsko a Nizozemsko, kde po převážnou většinu dekády 2001–2011 přesahovala čistá finanční aktiva domácností jejich disponibilní příjmy každý rok vesměs více než trojnásobně, v Německu a Rakousku zhruba o dvě třetiny. Při srovnání s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem vychází ČR v relativním čistém finančním bohatství domácností lépe, oproti Slovensku dokonce dvojnásobně. Náskok proti Maďarsku a Slovinsku je však jen velmi mírný.

Čistá finanční aktiva domácností v Evropě*)

Čistá finanční aktiva domácností v Evropě*)

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.