Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

VYDÁNÍ: 04/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve výstavbě nebytových budov dlouhodobě vedou hotely a budovy určené pro obchod. Nejméně a nejlevněji se staví pro dopravu a telekomunikace. Dopravní budovy drží „rekord“ délkou výstavby – až 12 let.

I přesto, že stavebnictví, stejně jako celá ekonomika, zažívá v posledních letech recesi, na samotném počtu dokončených nebytových budov to tak znatelné není. Pokud se ale podíváme na jednotlivé ukazatele, které tyto budovy charakterizují, klesající tendence je znatelná.
V roce 2011 bylo dokončeno 1 378 nových nebytových budov, v porovnání s rokem 2010 o 2,7 % méně. Nejvíce bylo postaveno hotelů a obdobných budov (612), nejméně se stavělo budov administrativních (62). Vzhledem k různorodosti staveb pouhé počty nestačí, přesněji vystihují rozdílnosti ukazatele, jako jsou celková hodnota dokončených budov, obestavěný prostor a podlahová plocha budov.

Nejdražší jsou administrativní budovy

Nejvíce se prostavělo v kategorii budovy pro obchod, kde celková hodnota nově dokončených budov byla 4,6 mld. Kč a průměrná hodnota jedné budovy byla 26,6 mil. Kč. Ještě vyšší průměrná hodnota byla v kategorii budovy administrativní, kde jedna stála v průměru 57,7 mil. Kč. Nejlevnější budovy byly dokončovány pro dopravu a telekomunikace, kde hodnota jedné budovy dosahovala v průměru 2,2 mil. Kč. Tyto budovy patřily spolu s hotely a obdobnými stavbami také k prostorově nejmenším – a to jak objemově, tak plošně. Naopak v průměru největší budovy byly určeny pro průmysl a skladování, kde jedna budova měla průměrně 18 742 m3 obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochu 2 265 m2.

Z krajů vede jižní Morava

Z územního hlediska, pokud budeme porovnávat kraje, se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo v roce 2011 dokončeno 321, naopak jen 37 jich bylo dokončeno v kraji Karlovarském a 49 v kraji Zlínském.
Nejdražší budovy se stavěly v Praze. Jedna nově dokončená budova tam měla v průměru hodnotu 99,7 mil. Kč. Byly také objemově největší a jejich průměrná podlahová plocha byla více jak 4,3 tis. m2. Nejlevnější a nejmenší budovy se v průměru dokončovaly v Kraji Vysočina, kde hodnota jedné budovy nepřesáhla 3,5 mil. Kč, průměrná podlahová plocha byla 294 m2 a průměrný obestavěný prostor 1,5 tis. m3.
Pokud se na jednotlivé skupiny nebytových budov podíváme v horizontu let 2006 až 2011, vidíme, že z celkového počtu 8 115 budov bylo výrazně nejvíce dokončeno hotelů a obdobných budov, a to více jak 3,5 tis.
Naopak pouhých 339 budov se dokončilo v kategorii budovy administrativní. Na ně se však vynaložilo zdaleka nejvíce finančních prostředků. V průměru hodnota jedné dokončené budovy přesahuje  80 mil. korun. Zároveň jsou tyto budovy prostorově jedny z největších, na jednu připadá 3,4 tis. m2 podlahové plochy a 15 tis. m3 obestavěného prostoru, což je dáno i tím, že jsou  nejvyšší, v průměru 3,5 podlaží.

U budov pro dopravu výstavba trvá i 12 let

Nejmenší a nejlevnější jsou budovy pro dopravu a telekomunikace, ale i hotely a obdobné budovy. Zajímavé je, že nejmenší budovy zároveň vykazovaly nejdelší dobu výstavby. Výstavba jedné budovy pro dopravu a telekomunikace trvala v průměru téměř 10 let. Budovy dokončené v roce 2010 se stavěly dokonce v průměru více než 12 let. Zřejmě to souvisí s tím, že dopravní stavby obecně jsou rozestavěny po dlouhou dobu. Hotely a obdobné budovy byly stavěny více než osm let. V ostatních skupinách budov trvala výstavba podstatně kratší dobu (většinou dva až tři roky).
Více jak 66 % nebytových budov dokončených v tomto šestiletí bylo zděných, necelých 13 % mělo dřevěnou konstrukci.
V jednotlivých krajích probíhala výstavba v různě velkém rozsahu. Nejvíce nebytových budov bylo v letech 2006–2011 postaveno v Jihomoravském kraji – 1 556 budov, což představuje téměř pětinu republikového úhrnu. Druhý největší počet dokončených nebytových budov byl dosažen ve Středočeském kraji, kde bylo dokončeno rovných 1 000 budov (12,3 % celostátního počtu). Nejméně nebytových budov bylo dokončeno v kraji Hlavní město Praha (221) a v Karlovarském kraji (267).

Počet dokončených nových nebytových budov v letech 2006–2011

Počet dokončených nových nebytových budov v letech 2006–2011

Mimo Prahu se stavěly především hotely

Jednotlivé regiony se lišily také strukturou dokončených nebytových budov podle jednotlivých skupin. V převážné většině krajů bylo, podobně jako v republikovém úhrnu, dokončeno nejvíce hotelů a jiných ubytovacích zařízení, které byly hned ve 13 krajích zastoupeny nejvyšším podílem pohybujícím se většinou mezi
30 a 60 % (jen v Plzeňském kraji vykazovaly hotely dokonce 65,7% podíl, naopak v Moravskoslezském jen 29,0%).
Velmi nízký podíl měla skupina hotelů a obdobných budov v kraji Hlavní město Praha, kde bylo v hodnocených šesti letech postaveno jen 13 těchto staveb (pouhých 5,9 % celkového počtu). V hlavním městě se v posledních šesti letech stavělo ze všech skupin nejvíce administrativních budov, jejichž absolutní počet byl spolu s Jihomoravským krajem ze všech krajů nejvyšší. Zcela ojedinělý význam těchto staveb mezi nebytovými budovami v Praze podtrhuje vysoký podíl na celkovém počtu nebytových budov v našem hlavním městě (26,2 %), zatímco v ostatních krajích nepřesáhl podíl administrativních budov ani 6% hranici.
Po hotelích a jiných ubytovacích zařízeních bylo v celostátním úhrnu dokončeno nejvíce staveb pro obchod (14,6 % všech nebytových budov). V podílovém zastoupení této skupiny nenalézáme výrazné regionální rozdíly, pod desetinovým podílem se ukazatel pohybuje v krajích Plzeňském a Jihomoravském, naopak zhruba čtvrtinou jsou tyto budovy zastoupeny v kraji Hlavní město Praha a v Moravskoslezském kraji. Jen o málo méně než budov pro obchod bylo v období 2006–2011 postaveno budov pro dopravu a telekomunikace. Jejich význam ve výstavbě nebytových budov je však v různých krajích značně rozdílný, od necelých dvou procent v Plzeňském kraji po 26,2 % v Ústeckém kraji. Absolutně zdaleka nejvíce budov pro dopravu a telekomunikace (381) však bylo dokončeno v Jihomoravském kraji, kde tyto stavby představují více než třetinu všech staveb. Zbývající tři skupiny nehrají v žádném kraji dominantní roli.
V případě budov pro výrobu a skladování se u většiny krajů jedná o 10 až 14% podílové zastoupení. Budovy pro kulturu a vzdělávání jsou pouze v Praze zastoupeny mezi všemi dokončenými nebytovými budovami alespoň 14% podílem, v ostatních krajích nebyla překročena ani 7% hranice podílového zastoupení. Skupina „ostatních nebytových budov“ je v osmi krajích zastoupena více než desetinovým podílem, nejvíce v kraji Hlavní město Praha, krajích Jihomoravském a Zlínském.

Nejdražší a zároveň největší plochu měly v letech 2006–2011 administrativní budovy. Nejmenší plochu a nejlevnější výstavbu ve stejném období evidují hotely nebo budovy pro dopravu a komunikace. Budovy určené pro kulturu a vzdělávání se významněji stavěly pouze v Praze.

Autor: , oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Statistika stavebnictví veřejnost zajímá

Ing. Petra Cuřínová

Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce. ČSÚ ho aproximuje vývojem stavebních prací „ZSV“ a zveřejňuje pouze v indexové podobě. Svým pojetím se blíží přidané hodnotě. Slouží především k určení celkové dynamiky odvětví, neboť vychází ze stálých cen.

Plocha nových nebytových budov by pokryla 190 Strahovských stadionů

Ilustrační foto

V posledních deseti letech se v ČR postavilo tolik nebytových budov, že by svou podlahovou plochou pokryly zhruba 190 Strahovských stadionů. Jelikož se mezi nebytové budovy nepočítají jen výrobní haly či multifunkční centra, stojí za to rozepsat se o nich detailněji.

Výstavba bytů se z Prahy přesunula do regionů

Ilustrační foto

Po pěti letech poklesu se stavební produkce k opětovnému růstu vrátila v letech 2014 a 2015. V letošním roce se výkon stavebnictví opět zhoršil. Pro další vývoj bude klíčová aktivita soukromých investorů a také legislativa.

Vzestupy a pády českého stavebnictví

Ilustrační foto

Stavební produkce je považována za jeden z důležitých indikátorů vývoje ekonomiky. Na historickém exkurzu jsou patrné největší změny, ke kterým došlo od roku 1948 až do současnosti.

Zájem o dřevěné konstrukce domů stoupá

ilustrativní fotka

Rodinné domy jsou stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce. V roce 2014 byla dokončena desetina rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesá.

Stavebnictví v roce 2014

Ilustrační foto

Výkon českého stavebnictví se podle statistických údajů po pěti letech zlepšil. Naději do příštích let dává i vývoj v oblasti stavebních zakázek.