Počet výzkumníků plynule narůstá

VYDÁNÍ: 06/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Tvorba nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů by bez výzkumných pracovníků nemohla vůbec existovat. Český statistický úřad zjistil, že v České republice pracovalo v roce 2011 téměř 46 tisíc výzkumníků a jejich počet v průběhu let dále roste.

Údaj 46 tis. výzkumných pracovníků zahrnoval osoby, které byly ve výzkumu a vývoji zaměstnány jak na plný, tak i na částečný pracovní úvazek, tzv. fyzické osoby (ukazatel HC). Vzhledem k tomu, že především ve vysokoškolském a vládním sektoru mělo velké množství zaměstnanců úvazek ve více subjektech zároveň, ukazatel HC příliš neodpovídal skutečnosti. Byl totiž nadhodnocený. Proto došlo k přepočtu výzkumných pracovníků na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem (ukazatel FTE) a po tomto přepočtu se jejich počet snížil ze 46 tis. na 30,7 tis.
Počet výzkumníků plynule narůstal až do roku 2008, mezi lety 2008 a 2009 však poklesl. Důvodem bylo metodologické přeřazení některých výzkumníků v ústavech Akademie věd ČR mezi technické pracovníky. Mezi lety 2009 a 2010 již opět zaznamenáváme mírný nárůst počtu výzkumníků a od roku 2010 již jejich počet opět narůstá výrazněji.

 Výzkumní pracovníci v České republice, 2005–2011

 Výzkumní pracovníci v České republice, 2005–2011

Výzkumní pracovníci mají ve vědě a výzkumu v jednotlivých sektorech různé zastoupení. Velmi také závisí na tom, jaká měrná jednotka je použita. V případě počtu fyzických osob (ukazatel HC) bylo v roce 2011 nejvíce výzkumníků ve vysokoškolském sektoru. Jednalo se o téměř 21 tis. osob. V podnikatelském sektoru pracovalo ve stejném roce jako výzkumný pracovník necelých 17 tis. osob a ve vládním více než 8 tis. Naopak největší část výzkumných pracovníků vyjádřených ve FTE pracovala v podnikatelském sektoru (zhruba 14 tis.). Ve vysokoškolském sektoru pak ve vědě a výzkumu ve stejném roce pracovalo jako výzkumník asi 10 tis. přepočtených osob a ve vládním více než 6 tis.
Z uvedeného srovnání je patrná již výše zmiňovaná skutečnost, že ve vysokoškolském sektoru pracují výzkumníci častěji na částečné úvazky, což jim umožňuje mít pracovní úvazek na více pracovištích zároveň.
Vzhledem k tomu, že informace o nově zaměstnaných výzkumnících a o výzkumnících podle věku a národnosti jsou dostupné pouze ve fyzických osobách, jsou data v následujících odstavcích uváděna v této jednotce.
Při pohledu na jednotlivé sektory provádění výzkumu a vývoje je patrné, že v podnikatelském sektoru se nejvíce výzkumníků věnuje technickým vědám (71 %) a pětina jich je zaměstnána ve vědách přírodních. Ve vládním sektoru naopak dominují přírodní vědy, ve kterých pracuje více než polovina výzkumníků a více než ve vědách technických jich pracuje dokonce i ve vědách humanitních. Mezi vysokoškolskými výzkumníky jsou pak v oblibě dvě vědní oblasti: technické vědy (26 %) a přírodní vědy (20 %). Poměrně vysoké zastoupení ve vysokoškolském sektoru mají i vědy lékařské a vědy sociální, ve kterých pracuje 23 %, resp. 17 % všech vysokoškolských výzkumníků.
Nikoho asi nepřekvapí, že výzkumní pracovníci dosahují vyššího vzdělání než jiní pracovníci v oblasti vědy a výzkumu. Více než 90 % výzkumníků v Česku mělo v roce 2011 některý ze stupňů terciárního vzdělání, přičemž více jich bylo se vzděláním vysokoškolským či vyšším odborným než doktorským.
Zastoupení jednotlivých vzdělanostních stupňů mezi výzkumníky je v jednotlivých sektorech vědy a výzkumu velmi odlišné. V podnikatelském sektoru má 70 % výzkumníků vzdělání vysokoškolské nebo vyšší odborné, kdežto v sektoru vysokoškolském má tento stupeň vzdělání pouze 30 % výzkumníků a 65 % má vzdělání ještě vyšší, tzn. doktorské.

Výzkumní pracovníci podle dosaženého vzdělání a podle sektoru (HC), 2011

Výzkumní pracovníci podle věku a podle sektoru (HC), 2011

Za rok 2011 jsou k dispozici také informace o tom, kolik bylo ve zpravodajských jednotkách nově zaměstnaných výzkumníků. Nejedná se pouze o osoby, které jsou ve vědě a výzkumu zcela nové, ale samozřejmě i o ty, které v rámci této oblasti změnily zaměstnavatele. Nově zaměstnaných výzkumníků bylo ve zmiňovaném roce 5 105 fyzických osob (HC), to znamená, že 11 % všech výzkumníků v Česku mělo v roce 2011 nové zaměstnání. Nejvíce jich směřovalo do vysokoškolského sektoru (46 %), více než třetina jich pak začala pracovat v sektoru podnikatelském (35 %) a 18 % nových výzkumníků získalo práci v sektoru vládním.
Pokud se zaměříme na věkovou strukturu výzkumných pracovníků, zjistíme, že téměř třetina jich je ve věku 25–34 let, čtvrtina ve věku 35–44 let a dále se s přibývajícím věkem jejich zastoupení zmenšuje. Zcela odlišná je věková struktura výzkumníků v jednotlivých sektorech, resp. významný rozdíl je mezi celým sektorem veřejným a sektorem podnikatelským. Podnikatelský sektor lze, pokud se zaměříme na věk výzkumníků, označit za sektor nejmladší.

Výzkumní pracovníci podle věku a podle sektoru (HC), 2011

Výzkumní pracovníci podle věku a podle sektoru (HC), 2011

Kolik je mezi výzkumníky cizinců?

V roce 2011 pracovalo v České republice  2,5 tis. výzkumníků – cizinců. Dominantní zastoupení zde mají občané Slovenska (1,5 tis.). Mezi cizinci ve vědě a výzkumu tak tvořili 57 %. Z ostatních národností zmíníme ještě občany Ukrajiny (178), Ruské federace (158) a Německa (76). Zbylých 669 osob pak pochází z rozličných koutů světa. Mezi výzkumníky cizinci tak nalezneme jak Poláky, kterých je v Česku 68, tak také například Iry (6), Egypťany (5) či Mexičany (4). Téměř čtvrtina těchto cizinců je zaměstnána ve vládním sektoru, 30 % jich pracuje v sektoru podnikatelském a největší část pak v sektoru vysokoškolském. Mezi vědními oblastmi patří u cizinců k nejatraktivnějším přírodní a technické vědy, ve kterých pracují dvě třetiny výzkumníků s cizím státním občanstvím. Další na seznamu oblíbenosti jsou lékařské vědy, ve kterých pracuje jako výzkumník 349 cizinců.
Mnoho dalších informací naleznete ZDE.
Data za rok 2012 budou k dispozici v prosinci 2013.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Mgr. Ing. Petr Mazouch, Ph.D.

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.