Přednášíte na katedře statistiky a pravděpodobnosti VŠE, kde garantujete doktorský studijní obor statistika. Soudě podle hodnocených prací v soutěži o nejlepší statistický plakát bych předpokládal, že o studium statistiky bude velký zájem.
Bohužel není. Mám však studenty, kteří vystudovali bakaláře na jiných oborech, kde se jim statistika zalíbila natolik, že na navazující magisterské studium už přešli k nám. Zrovna teď vedu diplomovou práci už druhé studentce, která byla původně úplně na jiném oboru. Myslím si, že je to tím, že o statistice nemá mládež příliš konkrétní představu, dokud se s ní nesetká na vysoké škole.
Jaké je pracovní uplatnění absolventů, kteří vystudovali statistiku?
Vzhledem k tomu, že je naše magisterské studium dosud částečně zaměřeno na pojistné inženýrství a pojišťovnictví, jsou bankovní a vůbec finanční sektor, a také státní správa, oblastmi, kde naši studenti nacházejí největší pracovní příležitosti. Takové máme zprávy od bývalých studentů, se kterými jsme v kontaktu.
A co absolventi z jiných kateder nebo fakult? Jsou na tom s uplatněním podobně?
Ti se etablují v analytických odděleních různých firem, avšak i oni pracují se statistickými metodami. Pravda je, že řada studentů jde na vysokou školu s představou, že jednou budou pracovat jako analytici. Přitom je ani nenapadne, že by měli studovat právě statistiku, jelikož kvantitativní metody budou základem jejich práce. Jenže pojem statistika se v názvech firemních pracovních útvarů nepoužívá.
Letos v lednu jste byla zvolena předsedkyní České statistické společnosti. Chystáte nějaké zásadní změny?
Jsme profesní sdružení orientované na zájemce o statistiku, které již 23 let úspěšně plní svoji funkci, a podle mého názoru důvod ke změnám není. Mým úkolem bude zastupovat společnost na různých mezinárodních setkáních tak, jak to činili mí předchůdci. Předseda není v čele společnosti sám, vždy spolupracuje s ostatními členy výboru. Plánujeme pravidelné konference a setkání, aby statistikové z celé republiky měli příležitost se setkávat a předávat si zkušenosti. Našim cílem je také získávat a podporovat mladé statistiky.
V současnosti máte 232 členů. Opravdu se může stát vaším příznivcem každý, koho zajímá statistika?
Naše společnost je otevřená komukoli. Sdružuje odborníky působící v oblasti statistické vědy i praxe bez ohledu na druh vzdělání a oblast zaměření či aplikací. Hlavním cílem je vzájemné předávání zkušeností, propagace statistiky a podpora mladých statistiků v jejich odborné činnosti. Mladým statistikům nabízíme, aby se zapojili do naší činnosti, byť jen členstvím, protože tak mohou získat finanční podporu na různé akce, konference v zahraničí, ale i tuzemské, kde je také zapotřebí zaplatit vložné.
Za více než dvacet let působení společnosti naši stoupenci zestárli. Řada z nich do ní vstupovala již ve starším věku, proto vítáme její obměnu o nové mladší členy.
Česká statistická společnost se s Českým statistickým úřadem přihlásila k osvětové kampani – Mezinárodnímu roku statistiky. Souvisí s ní i mezinárodní statistický kongres v Hongkongu a setkání statistiků v Lublani?
Určitě. V Hongkongu budou vyhlášeni vítězové mezinárodního kola soutěže Nejlepší statistický plakát. V Lublani se uskuteční setkání představitelů národních statistických společností, které nazýváme pracovně V6 jako Visegrad 6. Každoročně se koná právě v jedné ze zúčastněných zemí, vloni se uskutečnilo v Bratislavě a příští rok se bude konat v Praze. Hovořili jsme proto s předsedkyní ČSÚ Ivou Ritschelovou o možné spolupráci a uskutečnění setkání v prostorách úřadu.
Jak dlouho už Česká statistická společnost spolupracuje s Českým statistickým úřadem?
Již od svého vzniku v roce 1990. Tenkrát byla spolupráce velmi úzká a mnohem rozsáhlejší z důvodu většího zastoupení v členské základně. Značný podíl na ní měli pracovníci tehdejšího Federálního statistického úřadu, Českého statistického úřadu a jeho okresních oddělení. S rozdělením Československa a změnami ve statistickém úřadu podíl těchto pracovníků poklesl. Ráda bych při této příležitosti poděkovala Českému statistickému úřadu za technickou podporu při výrobě našeho odborného časopisu.
Jaké příspěvky v Informačním bulletinu České statistické společnosti publikujete?
Odborné články, vědecké, přehledové nebo informační. Pokud od nás studenti získají finanční podporu, obvykle se zaváží k tomu, že nám dodají odborný článek nebo informaci o akci, na kterou jsme přispěli. Myslím si, že sdílení informací mezi statistiky je důležité, abychom získali povědomí, co se vlastně ve statistice děje.
Poskytujete také odbornou podporu recenzovanému vědeckému periodiku ČSÚ Statistika. Tento časopis doznal v posledních letech výrazné změny po stránce formální i obsahové. Jak je hodnotíte?
Vývoj tohoto časopisu hodnotím velmi kladně. Jsem totiž členkou jeho výkonné rady. Gejza Dohnal, bývalý předseda České statistické společnosti, je zase členem ediční rady. Ve vašem čtvrtletníku jsou kvalitní články, které také procházejí důkladným recenzním řízením, což ovšem platilo i v minulosti. Jeho největší změnou je to, že články vycházejí pouze v angličtině, takže časopis Statistika je vlastně mezinárodní a může být využit pro propagaci české statistiky v zahraničí. Dosud tady taková možnost nebyla, i když jsme se snažili alespoň jednou za rok vydat anglickou mutaci našeho bulletinu, ale od toho už jsme z časových důvodů upustili.
Na prahu 21. století jsme svědky bouřlivého vývoje informačních a komunikačních technologií. Jak se vyvíjí vědní obor statistika?
Určitě ne bouřlivě, ale postupně, i když do vývoje výrazně zasáhla výpočetní technika, která umožnila zpracovávat větší a větší objemy dat. Vědní obor statistika je ovšem pojem značně široký. Pokud jde o oblast analýzy dat, pak v současné době se kromě klasických metod matematické statistiky rozvíjejí metody, které mají na data menší nebo žádné speciální požadavky. V poslední době jde často o interdisciplinární přístupy využívající znalosti z informatiky a také o metody inspirované biologickými procesy, jako jsou neuronové sítě. Slouží ke klasifikaci objektů, segmentaci zákazníků či predikci hodnot. Vzhledem k tomu, že soubory dat jsou rozsáhlé, je důležitý rozvoj metod pro redukci dimenze (pozn. redakce: snížení počtu proměnných veličin). Samozřejmě to je jenom jeden okruh metod, na který se zaměřuji. K vývoji pochopitelně dochází i v jiných oblastech.
prof. Ing. Hana Řezanková, CSc.
Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získala titul kandidáta ekonomických věd. Od roku 1990 působí na katedře statistiky a pravděpodobnosti Fakulty informatiky a statistiky VŠE. V letech 1998 až 2001 zastávala na této fakultě funkci proděkanky pro pedagogiku. V současné době je zástupkyní vedoucího katedry a předsedkyní fakultního akademického senátu. V roce 2008 byla jmenována profesorkou. Je dlouholetou členkou výboru České statistické společnosti. Od roku 2009 zastávala funkci místopředsedkyně a letos byla zvolena předsedkyní společnosti. Je autorkou odborné publikace „Analýza dat z dotazníkových šetření“ a spoluautorkou knihy „Shluková analýza dat“.
