Satelitní účet veřejného sektoru

VYDÁNÍ: 05/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Dluh a deficit vládních institucí jsou ukazatele, na které se soustřeďuje zájem politiků, mezinárodních institucí i veřejnosti. Ekonomická krize jejich váhu jenom posílila.

Současné problémy zadlužování evropských ekonomik způsobily, že některé vlády začaly hledat cestičky, jak vyvést dluhy mimo institucionální sektor vládních institucí a pozitivně tak ovlivnit statistiku. Jednou z nich je zadlužování státem ovládaných korporací.

Veřejný sektor

zahrnuje všechny vládní instituce, tj. sektor vládních institucí (S.13) složený ze subsektorů ústředních vládních institucí, místních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení plus všechny veřejné korporace.

Veřejné korporace

jsou společnosti, ve kterých mají rozhodující vliv vládní instituce nebo jiná veřejná korporace. Mohou být jak nefinanční, tak finanční. Nefinanční jsou v systému národních účtů zachyceny jako subsektor veřejných nefinančních podniků (S.11001), který obsahuje kolem 900 jednotek (např.: ČEZ, České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, Dopravní podnik hlavního města Prahy, Lesy ČR, Budějovický Budvar, Česká televize, Český rozhlas) a asi 500 příspěvkových organizací (především řadu nemocnic). Finanční veřejné instituce jsou zahrnuty v jednotlivých subsektorech sektoru finančních institucí (S.12) a údaje za ně nebyly doposud samostatně zpracovávány (např. Česká národní banka, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost).

Jako jeden z prvních v Evropě se Český statistický úřad rozhodl začít zveřejňovat údaje o zadlužení celého veřejného sektoru. V roce 2010 proto požádal Evropskou komisi (Eurostat) o spolufinancování projektu, v rámci kterého by byl vytvořen satelitní účet veřejného sektoru. Snahou českých statistiků bylo poskytnout ucelené údaje zejména tvůrcům domácích politik. Ukazuje se však, že pravděpodobně nepotrvá dlouho a tyto ukazatele budou povinně vyžadovány Evropskou komisí.

Sestavování účtu

Satelitní účet veřejného sektoru představuje komplexní pohled na ekonomiku veřejného sektoru. Vychází z požadavků na analýzy významu veřejného sektoru v ekonomice a celkového dopadu veřejné politiky vládních institucí na ekonomiku. Ty jsou totiž prosazovány nejen vládními institucemi, ale také prostřednictvím veřejných korporací. Hlavním cílem tvorby satelitního účtu veřejného sektoru je výpočet deficitu a dluhu za tento sektor.
Dluh (resp. deficit) veřejného sektoru je součtem dluhu (resp. deficitu) vládních institucí (v současné době bývá někdy v médiích označován jako veřejný dluh) a dluhu (resp. deficitu) veřejných korporací.
Sestavování satelitního účtu veřejného sektoru vychází z nového popisu systému národních účtů a z manuálu pro sestavení veřejného dluhu. Jelikož sektor vládních institucí a subsektor veřejných nefinančních podniků lze získat přímo ze sektorových účtů, úkolem bylo před výpočtem deficitu a dluhu veřejného sektoru vyčíslit z účtů finančních institucí část týkající se veřejných finančních institucí.

Krytí závazků aktivy, nekonsolidováno, 2011, v mld. Kč

Krytí závazků aktivy, nekonsolidováno, 2011, v mld. Kč

Metodika výpočtu

Do výpočtu dluhu veřejného sektoru nezahrnul ČSÚ Oběživo (AF.21) vydané centrální bankou, protože interpretace vydaných peněz, jako součásti dluhu veřejného sektoru, je zavádějící a vedla by k umělému zvyšování zadlužení. Takové hodnoty by byly pro analýzy vývoje dluhu veřejného sektoru jen těžko využitelné.

Do dluhu veřejného sektoru jsou zahrnuty tyto položky závazků:
•  Převoditelné vklady (AF.22)
•  Ostatní vklady (AF.29)
•  Cenné papíry jiné než účasti, mimo finanční deriváty (AF.33)
•  Půjčky (AF.4)

Struktura dluhu a závazků, konsolidováno, 2011, v mld. Kč

Struktura dluhu a závazků, konsolidováno, 2011, v mld. Kč

V dluhu zveřejňovaném ČSÚ jsou podle maastrichtských kritérií započítávány nominální hodnoty závazků a jsou konsolidovány uvnitř i mezi subsektory sektoru vládních institucí. Naproti tomu dluh veřejného sektoru obsahuje hodnoty závazků podle metodiky ESA95 a konsolidace je provedena kromě sektoru vládních institucí už pouze mezi ním a subsektorem veřejných nefinančních podniků.
Další informace, které by byly zapotřebí k zachycení celého veřejného dluhu podle maastrichtských kriterií, nemá ČSÚ k dispozici. Stejně tak se deficit podle maastrichtských kriterií liší od deficitu z národních účtů dalšími úpravami, které v rámci výpočtu deficitu veřejného sektoru není ČSÚ schopen zachytit. Jedná se o konsolidaci úroků, kapitálových transferů a vyloučení úroků ze swapových operací. Vliv těchto úprav ale není příliš významný, a tak jsou získané výsledky dobrým obrazem dluhu veřejného sektoru, deficitu veřejného sektoru a jejich vývoje.

Dluh veřejného sektoru, konsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč

Dluh veřejného sektoru, konsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč

Deficit veřejného sektoru, nekonsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč

Deficit veřejného sektoru, nekonsolidovaný, 2009–2011, v mld. Kč

Autor: , ředitel odboru národních účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.