V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

VYDÁNÍ: 03/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika patří mezi imigrační země, kam přichází velké množství migrantů za prací. V současnosti zde pobývá více než půl milionu cizinců, z toho přes 80 % déle než jeden rok. Část vydělaných peněz zde utratí a část pošlou svým rodinám a přátelům do země svého původu.

Remitence jsou obecně považovány za důležitý nástroj financování rozvojových zemí. Na druhou stranu znamenají odliv prostředků z vyspělých ekonomik. V případě České republiky se o žádný významně velký odliv peněz nejedná. Na rozdíl od Lucemburska, kde podíl remitencí na HDP dosahuje 20 %, se výše odeslaných remitencí v ČR dlouhodobě pohybuje pod 1 % HDP.

Do ČR převážně za prací

Podle odhadů odboru národních účtů ČSÚ, které zahrnují i neregistrované cizince, žilo v roce 2013 v České republice 558 tis. osob s cizím státním občanstvím, což představovalo 5 % z celkového počtu obyvatel. Ve srovnání s některými evropskými zeměmi se jednalo o nízký podíl. Např. v Lucembursku cizinci představují 44 % obyvatel, ve Švýcarsku 23 %.

Vývoj množství odeslaných remitencí (v mil. Kč) a podílu na HDP 2003–2013 (v %)

Vývoj množství odeslaných remitencí (v mil. Kč) a podílu na HDP 2003–2013 (v %)

Představa, že migranti přichází do Česka z chudých zemí, se zcela nezakládá na pravdě. Zhruba 45 % cizinců totiž pochází ze zemí Evropské unie. V roce 2013 nejvíce cizinců tvořili Slováci (158 588). S odstupem následovali občané z Polska (25 351) a Bulharska (11 357). Ze zemí mimo EU se v Česku vyskytuje nejvíce občanů Ukrajiny (126 611), Vietnamu (58 651) a Ruska (37 115).
Za posledních 10 let se počet cizinců v ČR zdvojnásobil. Hlavním důvodem pro migraci do ČR je bezpochyby pracovní migrace, 81 % cizinců je ekonomicky aktivní. V současné době zde pracuje 450 tis. cizinců, z toho 132 tis. na živnostenské oprávnění. Nejpočetnější skupinou podnikatelů jsou občané z Viet­namu (28 %) a Slovenska (10 %).
V poslední době se také zvyšuje počet cizinců, jejichž účelem pobytu je sjednocení rodiny či usídlení. To dokazuje skutečnost, že v roce 2013 bylo v Česku 13 % ekonomicky neaktivních cizinců. Podíl cizinců pobývajících v ČR za účelem studia se také zvyšuje. Zahraniční studenti tvoří 6 % z celkového počtu cizinců. V roce 2013 zde bylo téměř 35 tis. zahraničních studentů, z nichž 67 % pocházelo ze Slovenska.

Nejhůře placení jsou Ukrajinci a Bulhaři

Migranti z vyspělých zemí mají často vyšší vzdělání, vyšší postavení na trhu práce a tím samozřejmě vyšší příjmy a výdaje než cizinci z rozvojových zemí. ČSÚ přímé informace o výdělcích cizinců nemá. Využívá data z Informačního systému o průměrném výdělku. Z těchto informací vyplývá, že medián hrubé měsíční mzdy občanů USA a Francie se pohybuje na úrovni 60 tis. Kč. Britové či Rakušané si zde přijdou na více než 90 tis. Kč měsíčně, zatímco medián hrubé měsíční mzdy Bulhara či Ukrajince sotva překračuje 17 tis. Kč. V souvislosti se statistikou příjmů cizinců je nutné upozornit na to, že řada příjmů cizinců není statisticky podchytitelná, zejména nelegálně zaměstnaných. Je tak možné, že skutečná průměrná úroveň mezd cizinců bude nižší. Lze totiž předpokládat, že zaměstnavatel dá zaměstnanci na černo nižší mzdu, než by vyplatil legálně zaměstnanému.
Cizinci část svých výdělků utratí na našem území a část pošlou svým rodinám do země původu. Nejčastěji utrácejí za bydlení a bytové vybavení (20,9 %), za potraviny, nápoje a tabákové výrobky (16,8 %) a za ostatní zboží a služby, kam spadá mimo jiné kultura, rekreace, telekomunikace (19,5 %). V roce 2013 dosáhly celkové spotřební výdaje cizinců žijících na území ČR déle než jeden rok 83 mld. Kč.

Remitence z mediánu hrubé měsíční mzdy podle cílové země cizinců pracujících v ČR v roce 2013

Remitence z mediánu hrubé měsíční mzdy podle cílové země cizinců pracujících v ČR v roce 2013

Mnoho cizinců pracuje v zahraničí z důvodu finanční podpory své rodiny v zemi původu. Sociologický ústav Akademie věd ČR uskutečnil pro ČSÚ v roce 2010 šetření cizinců. Zjišťoval jejich příjmy, výdaje a remitence. Podle něj se pohybuje výše remitencí u cizinců, kteří pravidelně posílají peníze svým rodinám, v průměru okolo 20 % jejich hrubého měsíčního příjmu. Nejvyšší remitence ve vztahu k příjmům posílají občané Nigérie (60 %) a USA (53 %), naopak nejméně občané Číny, Ruska a Vietnamu (méně než 10 %). To může být dáno tím, že lidé z těchto zemí se do ČR často stěhují s celou rodinou, a proto podpora v zemi původu není tak nutná. Celkově prostřednictvím remitencí odešlo z ČR v roce 2013 přes 20 mld. Kč, z čehož 6 mld. Kč na Slovensko a 3 mld. Kč na Ukrajinu.

Vývoj počtu cizinců v ČR podle účelu pobytu (v tis.)

Vývoj počtu cizinců v ČR podle účelu pobytu (v tis.)

Autor: , oddělení sektorových účtů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Hospodářský růst navýšil objem remitencí

ilustrativní fotka

Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Průměrnou odpracovanou dobu podstatně ovlivňují kratší úvazky

ilustrativní fotka

Obvyklá týdenní pracovní doba v hlavním zaměstnání je v České republice jedna z nejvyšších v Unii. Tomu však neodpovídá výše příjmů. Vyplývá to z porovnání vybraných makroekonomických ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti za rok 2014.

HDP odliv zisků nezohledňuje

ilustrativní fotka

K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá hrubý domácí produkt. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Jak ukazuje právě vydaná analýza ČSÚ, existují ukazatele, které tento fakt reflektují.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Odliv dividend zesílil

ilustrativní obrázek

Rovných 214 mld. Kč odplynulo z České republiky do zahraničí. Jednalo se o čistý odliv dividend z přímých zahraničních investic.

Uprchlíkům se nevyhneme

ilustrativní fotka

V celoevropském kontextu patří zatím Česká republika mezi země s nízkými počty žadatelů o mezinárodní ochranu. Ve srovnání s většinou členských zemí Evropské unie jsou podprůměrné. Situace se však může změnit.