Výdaje domácností na zdravotní péči

VYDÁNÍ: 05/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

V roce 2005 představovaly celkové výdaje na zdravotní péči 219 miliard Kč, z toho podíl domácností činil 23 miliard Kč. V roce 2011 se souhrnné výdaje pohybovaly těsně pod hranicí 290 miliard Kč, z toho z rodinných rozpočtů přispěli lidé 42 miliardami Kč. Výdaje domácností tedy za šest let vzrostly o více než čtyři pětiny, což je nejvíce ze všech finančních zdrojů. Pro porovnání – u zdravotních pojišťoven byl zaznamenán ve stejném časovém období nárůst o 31%.

Za co nejvíce platíme?

Náklady domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 miliard Kč. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 2009, a to 43 141 mil. Kč.
Lidé platí z vlastní kapsy především léky, ať už se jedná o nedoplatky za medikamenty na předpis nebo plně hradí volně prodejné léčivé prostředky. Zásah do rodinného rozpočtu představují i příplatky u stomatologů, poplatky za potvrzení pro řidičský či zbrojní průkaz nebo vstupní vyšetření do zaměstnání, platby za nadstandardní výkony a služby a v neposlední řadě kosmetické operace.

Nejdražší jsou léky

Domácnosti každoročně vydávají největší část finančních prostředků na léky a prostředky zdravotnické techniky. Ani rok 2011 nebyl výjimkou a Češi za obě položky utratili více než 21 miliard Kč, tj.  64 % výdajů domácností na zdravotnictví. Výdaje za předepsané léky se od roku 2005 postupně zvyšovaly a svého vrcholu dosáhly v roce 2008 (9 878 mil. Kč). O rok později byl zaznamenán mírný pokles, který pokračoval i v roce 2010. Sestupný trend se v roce 2011 zastavil a výdaje na léky na předpis přesáhly hranici 9 miliard.
Výdaje za volně prodejné léky se od roku 2009 postupně zvyšují. Při posledním šetření byl zaznamenán nárůst výdajů za léky bez receptu téměř o jednu třetinu v porovnání s uvedeným rokem 2009.  Absolutní hodnota 11 757 mil. Kč je prozatím nejvyšší od roku 2000.

Výdaje na zdravotní péči v letech 2005–2011

Výdaje na zdravotní péči v letech 2005–2011

Regulační poplatky

Od ledna 2008 začali pacienti nově hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky, které se tak staly nedílnou součástí přímých výdajů domácností.
Za regulační poplatky v roce 2011 vydaly domácnosti 5,25 miliard Kč (oproti roku 2010 pokles o 6,5 procentních bodů), z toho za poplatky za položku na receptu, resp. za předepsané léčivé přípravky či potraviny pro lékařské účely, zaplatily 2,46 miliardy Kč, za návštěvu u lékaře 1,37 miliardy Kč, za hospitalizaci v nemocnici popř. ústavní a lázeňskou péči 1,24 miliardy Kč a za pohotovost 180 miliónů Kč.

Výdaje na regulační poplatky (v mil. Kč)

Výdaje na regulační poplatky (v mil. Kč)

Poplatky za hospitalizaci zůstaly v roce 2011 na stejné úrovni jako v roce předchozím i přesto, že došlo od prosince 2011 ke změně výše regulačního poplatku za jeden den pobytu v nemocnici, ústavním či lázeňském zařízení z 60 Kč na 100 Kč. Výše poplatků za položku na receptu a za využití pohotovostních služeb poklesla o 6–7 %. Meziroční srovnání ukazuje 10% pokles výdajů za návštěvu lékaře. Od zavedení regulačních poplatků v roce 2008 se celková výše regulačního poplatku za návštěvu lékaře snížila o 31 % a dosáhla zatím svého historického minima.
V roce 2011 platili lidé u lékaře a za položku na receptu 30 Kč, za den v nemocnici 60 Kč (později 100 Kč) a za pohotovost 90 Kč. Vyšší poplatky připadají na ženy (581 Kč na osobu a rok) než na muže (433 Kč). Týká se to téměř všech druhů regulačních poplatků, pouze v případě poplatku za pohotovost jsou průměrné částky vyrovnané.
Další podrobnosti o výdajích na zdravotní péči za rok 2011 i z ostatních finančních zdrojů najdete v internetové verzi publikace na webových stránkách ČSÚ ZDE.

Výdaje domácností na léky a ostatní zdravotnické zboží v letech 2005–2011

Výdaje domácností na léky a ostatní zdravotnické zboží v letech 2005–2011

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak se Češi objednávají k lékaři

ilustrační foto

Přestože vyhledávání informací o nemocech a lécích patří na internetu k častým činnostem české populace, on-line služby lékařů a lékáren využívá zatím málokdo. Důvodem může být i to, že lékaři v ČR nabízejí tyto služby jen zřídka. To by se však v souvislosti s připravovanou elektronizací zdravotnictví mohlo brzy změnit.

Chtělo by to zlatou střední cestu

Jaroslav Novák

Dlouhodobá nestálost systému nemocenského pojištění, který se pohybuje mezi „štědrou rukou“ a „přivřeným měšcem“ působí všestranné škody.

Jak rostly mzdy a platy lékařů

ilustrativní obrázek

Před pěti lety byla ukončena protestní akce českých lékařů Děkujeme, odcházíme podpisem memoranda o úpravě poměrů ve zdravotnictví s tím, že se lékařům postupně zvýší průměrné platy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. O kolik jim vzrostly mzdy a platy skutečně?

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Naši lékaři informace o pacientech téměř nesdílejí

ilustrativní fotka

Stále častěji se hovoří o elektronizaci zdravotnictví, tzv. eHealth, a přitom k efektivnímu zapojení informačních technologií je ještě dlouhá cesta. Ještě stále chybí platná legislativa. Pouze každý dvanáctý obvodní lékař v České republice vydává elektronické recepty.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

ilustrativní obrázek

Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

Jak jsme stonali v roce 2014

ilustrativní fotka

Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána ve Zlínském kraji, nejkratší zůstává v Praze. Hlavní město si tak zachovává pozici kraje s nejkratší průměrnou délkou trvání pracovní neschopnosti.

Když čisté ruce nestačí

ilustrativní fotka

Světová zdravotnická organizace u příležitosti Mezinárodního dne zdraví, který připadá na 7. duben, letos upozorňovala především na problémy a nemoci, které jsou spojeny s konzumací závadných potravin a vody.