Vysoké školy už také „objevily“ patenty

VYDÁNÍ: 06/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ještě na začátku tohoto tisíciletí chránily vysoké školy jen zřídka výsledky vlastního výzkumu a vývoje patenty či užitnými vzory. To se však po roce 2004 změnilo. Důvodem bylo mimo jiné i jejich hodnocení.

Na konci loňského roku byly veřejné vysoké školy (VVŠ) majiteli čtyř set platných patentů. Jejich podíl na celkovém počtu platných patentů podaných přihlašovateli z České republiky dosáhl 18 %. Přitom ještě v roce 2008 činil tento podíl 5 %. Vysoké školy byly tehdy majiteli pouze stovky platných patentů. Ze šetření statistiků vyplynulo, že pouze 1,6 % patentů platných v roce 2012 bylo uděleno před rokem 2005.
V roce 2005 jedenáct veřejných vysokých škol podalo třicet patentových přihlášek. Avšak o sedm let později, v roce 2012, již osmnáct VVŠ podalo 205 patentových přihlášek. Jejich podíl se tak ve sledovaném období zvýšil z 5 % na 24 %.

Podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu patentových ochran

Podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu patentových ochran

Nárůst patentových přihlášek byl výrazný, avšak vývoj počtu zapsaných užitných vzorů lze označit za enormní. V roce 2005 bylo zapsáno deset užitných vzorů jen dvěma vysokým školám. V roce 2008 to bylo již 101 užitných vzorů, které byly zapsány jedenácti VVŠ. Zrychlený nárůst zapsaných užitných vzorů byl zaznamenán zejména v posledních letech. Užitné vzory jsou zapisovány průměrně osmnácti vysokými školami. Jestliže v roce 2010 bylo VVŠ zapsáno 172 užitných vzorů a v roce 2011 již 381, tak v roce 2012 dokonce 516, což znamená, že tvořily třetinu všech zapsaných užitných vzorů od přihlašovatelů z ČR.
Mezi veřejnými vysokými školami je nejvýznamnějším přihlašovatelem patentových ochran České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Veřejné vysoké školy mají poměrně vysoké procento úspěšnosti v udělování patentů. Z jejich přihlášek podaných mezi roky 1995 až 2004 byl patent udělen 87 % všech podaných přihlášek. Úspěšnost za všechny přihlášky podané přihlašovateli z ČR byla přitom jen 46 %. Také délku patentového řízení mají vysoké školy kratší (3 roky a 1 měsíc), než je průměr za všechny přihlašovatele z Česka (3 roky a 4 měsíce). Bude jistě zajímavé zjistit, zda budou stejně úspěšné u patentových přihlášek podaných v letech 2005–2012. To však budeme schopni posoudit zhruba až za pět let.
Z výše uvedených statistických dat je patrné, že začátkem tohoto tisíciletí veřejné vysoké školy málo využívaly možnosti chránit si výsledky vlastního výzkumu a vývoje patenty či užitnými vzory. Jejich podíl na celkovém počtu jednotlivých patentových ochran byl menší než 3 %. Situace se však začala měnit k lepšímu zejména po roce 2004, kdy došlo mimo jiné ke změně hodnocení výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků a jeho výsledků. Body získané v rámci tohoto hodnocení díky uděleným patentům a zapsaným užitným bodům tak vylepšují hodnocení jednotlivých vysokých škol. Nelze tvrdit, že tento způsob je jediným faktorem, který stojí za zvýšenou snahou vysokých škol o patentovou ochranu vlastního výzkumu, nicméně jistě výrazně přispěl k tomuto pozitivnímu vývoji.
U veřejných vysokých škol bychom měli očekávat snahu patent nebo užitný vzor komerčně využít. Poskytování licencí je jedním z prostředků k získání finančních příjmů nebo jiné formy prospěchu z výsledků vynálezecké činnosti či předmětů průmyslového vlastnictví (patent, užitný vzor atd.). Mělo by tedy dojít k nárůstu počtu uzavřených licenčních smluv. Jak však vyplývá z dat získaných ze samostatného šetření o licencích, skutečnost je poněkud jiná. Zatímco v období 2005–2011 bylo VVŠ uděleno 309 patentů a zapsáno 916 užitných vzorů, nových licenčních smluv na patenty bylo uzavřeno jen 28 a na užitný vzor pouze 27. Přestože se situace v posledních letech zlepšuje, stále je daleko za ideálním stavem.

Mezinárodní patentové třídění

Klasifikační systém pro zatřiďování vynálezů je založen na vztahu vynálezu k určité oblasti techniky. Podívejme se, v jakých oborech vysoké školy nejvíce patentují.
Zcela jednoznačně dominuje třída Měření, zkoušení, jejíž podíl je 22 % podaných přihlášek vynálezů a 25 % zapsaných užitných vzorů. Zejména je pak významná podtřída Zkoumání nebo analýza chemických nebo fyzikálních vlastností materiálů, ve které bylo v letech 2002–2012 podáno 107 patentových přihlášek (10 %) a zapsáno 173 užitných vzorů (12 %).
Další třídou významnou jak z hlediska patentových přihlášek, tak i užitných vzorů je Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena s 8% podílem mezi přihláškami a 7% podílem mezi užitnými vzory. Až třetí třída je odlišná. U patentových přihlášek je to Organická chemie (6 %), u užitných vzorů Stavba budov (5 %).

Počet patentových ochran realizovaných veřejnými vysokými školami v letech 2002–2012

Počet patentových ochran realizovaných veřejnými vysokými školami  v letech 2002–2012

Spolupráce s ostatními subjekty

Z 1 205 patentových přihlášek, které v letech 2002–2012 VVŠ podaly, bylo 899 (75 %) podáno samostatně a 306 ve spolupráci s jiným subjektem. Ve stejném období bylo VVŠ zapsáno 1 570 užitných vzorů. Z nich bylo 1 358 (86 %) podáno samostatně a 212 ve spolupráci s jiným subjektem. Vzhledem k větší technické náročnosti je zjištěná větší míra spolupráce u patentových přihlášek přirozená. Jejich nejvýznamnějším partnerem byly podniky. Se 109 subjekty spolupřihlásily 179 patentových přihlášek (56 % podaných ve spolupráci) a 159 užitných vzorů (75 % zapsaných ve spolupráci) realizovaných s 87 subjekty. Spolupráce s 29 veřejnými výzkumnými institucemi přinesla podání 135 patentových přihlášek (44 %). Zároveň došlo k zápisu 63 užitných vzorů (30 %), a to ve spolupráci s 20 veřejnými výzkumnými institucemi. Významná byla rovněž spolupráce s jinými VVŠ. Přinesla podání 43 patentových přihlášek a zápis 24 užitných vzorů, na kterých spolupracovaly s 14, resp. deseti jinými veřejnými vysokými školami. Pouze 8 % podaných přihlášek i zapsaných užitných vzorů, vzniklých ve spolupráci s jiným subjektem, bylo realizováno s fyzickými osobami. Se zahraničními subjekty VVŠ spolupracovaly na 14 přihláškách vynálezů a pěti užitných vzorech.

Autor: , Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Ilustrační foto

V posledních deseti letech výrazně vzrostl počet patentových přihlášek a udělených patentů českým subjektům. I nadále však pro právní ochranu svých technických řešení a vynálezů častěji využívají institut užitného vzoru spíše než patent a v zahraničí svá řešení a vynálezy chrání jen málo.