Žijeme déle a zdravěji?

VYDÁNÍ: 05/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Od roku 2005 se v ČR zvýšila střední délka života při narození u žen o 1,6 roku, u mužů o 1,8 roku. Délka života ve zdraví vzrostla u žen o 3,6 a u mužů dokonce o 4,2 roku. Stále větší část života tedy prožíváme bez zdravotních omezení.

Podle úmrtnostních poměrů platných v ČR v roce 2011 by se žena narozená v tomto roce průměrně dožila 80,7 let a doba prožitá ve zdraví by činila 63,6 roku. Generace žen narozených v ČR v roce 2011 by tak prožila bez zdravotních omezení téměř čtyři pětiny svého života. Český muž narozený v roce 2011 má průměrně před sebou 74,7 roku života, z toho 62,2 roku ve zdraví, což představuje 83 % z celkové délky života. Rozdíl ve střední délce života při narození mužů a žen v ČR v roce 2011 byl 6,0 roku ve prospěch žen, ale rozdíl ve střední délce života prožité ve zdraví byl pouze 1,4 roku. Generace mužů narozených v roce 2011 tedy bude ve srovnání s ženami z téže generace sice žít v průměru kratší dobu, avšak prožije relativní delší část svého života v dobrém zdravotním stavu, resp. ve stavu, který muži sami vnímají jako dobrý.
Generace žen narozených v ČR v roce 2005 měla před sebou v průměru 79,1 roku života, z toho 60,0 roku bez zdravotního omezení, tj. 79 %. Muži z této generace by se při zachování úmrtnostních poměrů na úrovni roku 2005 v průměru dožívali 72,9 roku, z toho připadalo 58,0 roku, tedy téměř 80 %, na dobu prožitou v dobrém zdravotním stavu.

Co ukazatelé říkají

Ukazatel střední délka života (naděje dožití) při narození udává, kolik let má průměrně před sebou osoba, která se právě narodila. Při jeho výpočtu se předpokládá, že se úmrtnostní poměry po celou dobu života dané osoby nebudou měnit, resp. že zůstanou stejné jako v roce jejího narození. Naději dožití lze bezesporu označit za kvantitativní ukazatel. Aby bylo možné postihnout i kvalitativní stránku lidského života, používá se ukazatel naděje dožití ve zdraví (zdravá délka života), který je definován jako průměrný počet let života, které právě narozená osoba prožije v dobrém zdraví, tj. bez zdravotního omezení. S pomocí těchto dvou ukazatelů lze určit, zdali se s prodlužující délkou lidského života alespoň úměrně prodlužuje také doba, kdy nás neomezují nemoci.
Střední délka života ve zdraví je počítána kombinací úmrtnostních tabulek a věkově specifických podílů osob v dobrém zdravotním stavu v populaci. Úmrtnostní tabulky vychází z úplné statistiky zemřelých. Zdrojem dat o zdravotním stavu bývají obvykle výběrová šetření. V současné době se používají údaje ze šetření EU-SILC, které probíhá ve všech zemích EU. V ČR provádí od roku 2005 toto šetření ČSÚ pod názvem Životní podmínky (viz článek „Jak hodnotíme své zdraví“, Statistika&My č.4/2013, ZDE).

Střední délka života při narození v zemích EU27 v roce 2011

Střední délka života při narození v zemích EU27 v roce 2011

Jiná situace nastala v EU jako celku, kde se v letech 2005–2011 prodloužila celková délka života u mužů i u žen, ale délka života ve zdraví rostla pomaleji a u žen dokonce došlo k jejímu zkrácení. Obyvatelky EU, které se narodily v roce 2011, by při zachování úmrtnostních poměrů tohoto roku po celou dobu jejich života měly před sebou průměrně 83,2 roku, z toho na zdravou délku života připadalo 62,2 roku, tj. téměř tři čtvrtiny délky života. Obyvatelé EU narození v roce 2011 mají před sebou v průměru 61,8 let života ve zdraví a dalších 15,7 roku s jistým zdravotním omezením, na zdravou délku života u mužů připadají čtyři pětiny z celkové naděje dožití při narození. V roce 2005 připadalo na ženy v EU v průměru 81,6 roku života, z toho by prožily 62,5, tj. 77 %, v dobrém zdravotním stavu. Muži narození v roce 2005 by se dožívali 61,8 roku života ve zdraví a dalších 13,6 roku života s nějakým zdravotním omezením, na zdravou délku života tedy připadalo 81 % celkové délky života.
Podle údajů Eurostatu z roku 2011 čeká nejdelší život (absolutně i relativně vzhledem k celkové délce života) bez velkých zdravotních problémů ženy a muže na Maltě a ve Švédsku (u mužů v obráceném pořadí), přičemž v těchto zemích zdravá délka života u obou pohlaví překračuje 70 let a švédští muži mají před sebou dokonce více než 71 let v dobrém zdravotním stavu. Muži ve Švédsku a na Maltě tak prožijí téměř 90 % života bez nemocí, které by je nějak omezovaly v běžném životě. U žen je poměr mezi zdravou délkou života a celkovou nadějí dožití mírně nižší, Švédky čeká ve zdraví 84 a Malťanky 85 % života. Nejkratší dobu ve zdraví prožijí občané Slovenska – u mužů je to 72,1 roku a u žen o pouhé dvě desetiny roku více. Slovenští muži prožijí téměř čtvrtinu života v ne zcela dobrém zdravotním stavu, ženy na Slovensku čeká dokonce více než třetina z celkové délky života s nějakým zdravotním omezením.

Švédové vedou

Mezi lety 2005 a 2011 vzrostla celková délka života u mužů i u žen ve všech státech EU. Vývoj zdravé délky života už tak jednoznačný nebyl ani u žen ani u mužů. Částečně je to možné připsat na vrub dílčí změně metodiky, k níž však nedošlo ve všech zemích, a pokud ano, tak nikoli ve stejném roce. Délka života ve zdraví se u mužů nejvíce prodloužila ve Švédsku, a sice o 6,6 roku, což vzhledem k celkové naději dožití představovalo nárůst téměř o 7 procentních bodů. Zdravá délka života rostla u mužů rychleji než celková délka života také ve Finsku, Litvě, Maďarsku, Estonsku, v ČR a dále v Německu, Lucembursku a v Irsku. Poměr mezi délkou života ve zdraví a celkovou nadějí dožití u mužů se v letech 2005 až 2011 dále zvýšil i na Kypru, v Lotyšsku, na Maltě, v Rakousku a ve Španělsku, bylo to však o méně než jeden procentní bod. V ostatních zemích EU bylo tempo růstu zdravé délky života u mužů pomalejší než u celkové naděje dožití. V Dánsku dokonce podíl zdravé délky života na celkové délce života klesl o více než 8 % a i absolutně se délka života ve zdraví mezi lety 2005 a 2011 zkrátila. Za tímto poklesem je však třeba hledat změnu metodiky, k níž Dánsko přistoupilo v roce 2008. U žen lze v jednotlivých státech EU pozorovat většinou obdobné tendence jako u mužů, ale rozdílnou intenzitu a větší extrémy.
Odpověď na otázku v titulku není v prostoru EU27 zcela jednoznačná. V Unii jako celku došlo mezi roky 2005 a 2011 k prodloužení střední délky života při narození u mužů i u žen, zdravá délka života se u mužů sice také prodloužila, ale její nárůst neodpovídal nárůstu celkové naděje dožití. U žen se zkrátila nejen relativní část života prožívaná v dobrém zdravotním stavu, ale dokonce došlo i k absolutnímu úbytku. V mnohých zemích EU zdravá délka života rostla pomaleji než celková naděje dožití a v některých došlo v letech 2005 až 2011 dokonce ke zkrácení doby prožité bez zdravotních omezení.

Podíl zdravé délky života v zemích EU27 na celkové naději dožití (v %)

Podíl zdravé délky života v zemích EU27 na celkové naději dožití (v %)

Podíl zdravé délky života v zemích EU27 na celkové naději dožití (v %)

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

V USA klesla střední délka života. Mohou za to i drogy

ilustrativní fotka

Poprvé po více než 20 letech klesla v roce 2015 ve Spojených státech amerických střední délka života. Zatímco naposledy se tak stalo v roce 1993, kdy vrcholila epidemie HIV/AIDS, tentokrát lze hledat důvod v nárůstu užívání opiátových drog.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.