Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Rok 2013 byl pro českou ekonomiku druhým rokem recese v řadě. Přesto byly v jeho průběhu patrné pozitivní impulsy pro to, aby se firmám jako celku v následujícím  roce dařilo.
Na počátku roku, v 1. čtvrtletí 2013, se změnil postoj fiskálních autorit, co se týče snahy rychle zkonsolidovat veřejné finance. Ve veřejném sektoru polevily tendence omezovat výdaje a objem spotřeby vládních institucí začal po více než dvou letech meziročně opět růst (vše bez sezónního očištění). Jedna z hlavních příčin toho, že se česká ekonomika na dlouhou dobu propadla do recese, se přeměnila ve zdroj růstu.
V polovině roku 2013 se zlepšil hospodářský vývoj v zemích platících eurem. Z toho česká ekonomika, která je na vývoji v eurozóně značně závislá, začala těžit. Tuzemské výrobní podniky zprvu evidovaly jen nárůst hodnoty zakázek, ten se ale velmi brzy překlopil i do objemu produkce a ve 3. čtvrtletí 2013 do významnějšího růstu objemu vývozu. Druhý zásadní předpoklad pro oživení firemního sektoru tak „byl na světě“.
Třetí pozitivní impuls pro to, aby se firmám jako celku v roce 2014 dařilo, přišel v listopadu 2013. Česká národní banka ve snaze zastavit dlouhodobý dezinflační vývoj a odvrátit hrozbu deflace přistoupila k devizovým intervencím. S jejich pomocí oslabila koruna. Efekt slabší Kč se z finančního trhu rychle přenesl do reálné ekonomiky a projevil se v souběžném nárůstu vývozních a dovozních cen. Přestože vyšší ceny v zahraničním obchodě působily na jednotlivé struktury značně diferencovaně, na firmy jako celek dopadly pozitivně. Důvodem je, že firemnímu sektoru v České republice dominují podniky, které se orientují na vývoz.

Tržby zpracovatelského průmyslu a produkce stavebnictví, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

Tržby zpracovatelského průmyslu a produkce stavebnictví, 2001–2014  (meziroční změna v %, nominálně)

Úspěšný zpracovatelský průmysl

Z jednotlivých odvětví se v roce 2014 dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu. Potvrzuje to vývoj tržeb v nominálním vyjádření.
Za celý rok 2014 si zpracovatelské podniky připsaly nárůst tržeb o 10,6 %, což byl, pokud přírůstek srovnáme s rokem 2013 (+1,5 %), o poznání lepší výsledek. Co bylo jeho příčinou? Napovědět nám může dynamika růstu tržeb – trochu paradoxně – již v průběhu roku 2013. Zatímco v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku tržby zpracovatelů meziročně klesaly a ve 3. čtvrtletí 2013, kdy se zlepšila poptávka v eurozóně a částečně i v tuzemsku, jejich tržby vzrostly jen o 5,5 %, ve 4. čtvrtletí vzrostly už o 7,3 % a v 1. čtvrtletí 2014 dokonce o 13,3 %. V tržbách zpracovatelského průmyslu se projevila nízká srovnávací základna, ale také efekt slabší koruny, který zpracovatelům zvyšoval příjmy z vývozu.

Maloobchod, služby a stavebnictví nezůstaly pozadu

Ve 3. čtvrtletí 2013 se začaly mírně zvyšovat nominální tržby maloobchodních prodejců (bez motoristického segmentu) a čtvrtletí na to i tržby poskytovatelů ostatních služeb. Jejich meziroční nárůst ale nepřesáhl 1 %. Teprve až pokračující oživení ekonomiky v roce 2014 se projevilo v maloobchodu a službách výraznějším nárůstem tržeb. Zatímco maloobchodní prodejci těžili z nadále rostoucí spotřeby domácností, poskytovatelé služeb ve větší míře z vyšší aktivity zpracovatelského průmyslu. Vzrostla poptávka po logistice, tj. dopravě a skladování, ale i po službách souvisejících se zajištěním agenturních pracovníků. V úhrnu se za celý rok 2014 tržby v maloobchodu zvýšily o 3,3 %, ve službách o 1,3 % (v předchozím roce klesly o 0,5 % a 1,0 %).
Rok 2014 přinesl změnu i stavebním firmám, které se dlouhodobě potýkaly se slabou poptávkou po stavebních činnostech, a to jak ze strany soukromých investorů, tak ze strany veřejných zadavatelů. Výrobní firmy začaly v návaznosti na rostoucí zakázky intenzivněji rozšiřovat své produkční kapacity. Domácnosti zase v prostředí nízkých úrokových sazeb z úvěrů na bydlení více investovaly do bytů a domů. Velké inženýrské stavby, jejichž výstavba byla utlumena v souvislosti s restriktivními opatřeními ve veřejném sektoru, byly za přispění intenzivnějšího čerpání peněž z Evropské unie opět obnoveny. Stavební produkce začala růst, v úhrnu za celý rok 2014 se zvýšila o 4,9 % nominálně.

Personální politika firem zůstala opatrná…

Logicky vyvstávají otázky, zda na rostoucím odbytu firem v roce 2014 participovali i zaměstnanci, tedy zda firmy rozšiřovaly počty svých zaměstnanců a do jaké míry jim navyšovaly mzdy. Odpovědi lze nalézt ve výsledcích podnikových statistik, které zachycují vývoj těchto ukazatelů v sektoru nefinančních podniků.
Co se týče počtu zaměstnanců, v roce 2014 jich nefinanční podniky evidovaly v průměru o 1,1 % více než v roce předchozím, a to jak ve fyzických osobách, tak při zohlednění délky pracovního úvazku (na přepočtené zaměstnance). Jejich mírný nárůst ukazuje, že nefinanční podniky přistupovaly k nabírání nových zaměstnanců s rozvahou, neboť se zřejmě obávaly, že pro ně nebudou mít dlouhodobější uplatnění. Údaje z národních účtů dokreslují, že nárůst odbytu řešily firmy prodlužováním skutečně odpracované doby stávajících zaměstnanců, tj. „přesčasy“.
Ani vývoj mezd v roce 2014 nebyl příliš přesvědčivý. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců pracujících v sektoru nefinančních podniků dosáhla 25 403 Kč, při zohlednění délky úvazku (na přepočtené zaměstnance) pak mírně vyšších   26 083 Kč. V meziročním srovnání mzdy zaměstnanců posílily shodně o 2,1 %. Že si tito zaměstnanci polepšili poprvé po dvou letech i reálně, bylo dáno velmi nízkou mírou inflace.

Tržby v maloobchodu a službách, 2001–2014*) (meziroční změna v %, nominálně)

Tržby v maloobchodu a službách, 2001–2014*) (meziroční změna v %, nominálně)

… a zvyšovala jejich zisky

Rostoucí odbyt firem společně s opatrnou personální politikou, která se promítla jen ve střídmém nárůstu celkového objemu vyplacených mezd, měl doslova blahodárný vliv na jejich zisky. Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, který těmto ziskům odpovídá, byl v každém jednotlivém čtvrtletí roku 2014 výrazně vyšší než ve stejném období roku předchozího. Zatímco v 1. čtvrtletí 2014 se hrubý provozní přebytek nefinančních podniků zvýšil o 12,4 % meziročně a ve 2. čtvrtletí 2014 o 12,1 %, ve 3. čtvrtletí 2014 to bylo dokonce o 16,2 %. Poslední tři měsíce roku uzavřely nefinanční podniky s přírůstkem dosahujícím 12,5 %.
V úhrnu za celý rok 2014 hrubý provozní přebytek nefinančních podniků posílil o výjimečných 13,3 %. O takovou proporci, jako právě v tomto roce, zisky nefinančních podniků ještě nenarostly (na dostupné časové řadě), a to ani v jednotlivých letech konjunktury české ekonomiky, tj. v období 2004–2008. Tuzemským podnikům, alespoň těm nefinančním, se jako celku skutečně dařilo.
Údaje za celý rok 2014 v zásadě potvrdily vývoj, který byl patrný již za samotná první tři čtvrtletí. Tyto informace jsou v analýze K růstu zisků firem přispívá i jejich opatrná personální politika, kterou najdete ZDE.

Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, 2001–2014  (meziroční změna v %, nominálně)

Autor: , oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Vývoj mezd a platů v období krize

Vývoj mezd a platů v období krize

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Jak zjistíme, co si za hodinu práce koupíme

Od 1. čtvrtletí 2015 začal Český statistický úřad zveřejňovat vedle běžných měsíčních průměrů také hodinové mzdy.

Průmysl v 1. čtvrtletí 2015

Průmysl v 1. čtvrtletí 2015

V prvních třech měsících letošního roku pokračoval český průmysl v růstu. Nové průmyslové zakázky dávají příznivé vyhlídky i do následujícího období.

Mzdy vzrostly všem

Mzdy vzrostly všem

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Kdo tahá za nitky české ekonomiky?

Kdo tahá za nitky české ekonomiky?

České podniky pod zahraniční kontrolou tvoří velkou část hospodářství. Bezpochyby to přináší řadu výhod. Ale jako vše v životě má i tato mince rub i líc. Dokazují to údaje statistiky vnitřních zahraničních afilací ČSÚ.

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

Snaha udržet si nebo zlepšit svou pracovní pozici či rozšířit si znalosti vede stále vyšší počet lidí k získávání dalších znalostí a dovedností. Potvrdily to výsledky šetření o vzdělávání dospělých AES (Adult Education Survey), které minulý měsíc zveřejnil v rozšířené verzi Český statistický úřad.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Počet podnikatelek se za 20 let zdvojnásobil

Počet podnikatelek se za 20 let zdvojnásobil

Je to věčné dilema: Podnikat nebo být zaměstnanec? I když počet podnikatelů roste, rozhodnutí vyřídit si živnostenský list může být spíše důsledkem celospolečenských a ekonomických podmínek než svobodné volby.

V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany

V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany

Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je u nás jeden z nejmenších v Evropské unii. Zatímco v roce 2012 průměr za EU27 činil 19,2 %, v ČR to bylo jen 5 %. Tím se vysvětluje, proč je u nás průměrná týdenní pracovní doba tak vysoká.

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

Kvalita pracovních míst se zhoršuje

Počtům lidí bez práce se obecně věnuje velká pozornost. Přitom horším trendem než samotná nezaměstnanost je zhoršování kvality pracovních míst. Přestože se tento trend, tj. špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, týká nás všech, příliš se o něm nemluví.