Když čisté ruce nestačí

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Světová zdravotnická organizace u příležitosti Mezinárodního dne zdraví, který připadá na 7. duben, letos upozorňovala především na problémy a nemoci, které jsou spojeny s konzumací závadných potravin a vody.

Podle odhadu Světové zdravotnické organizace jsou onemocnění způsobená konzumací závadné potravy či vody příčinou úmrtí 2,2 mil. osob ročně, většinou dětí. Nejčastěji se jedná o průjmová onemocnění, která způsobí dehydrataci organizmu. Další nemoci vedou k selhání ledvin či jater, jiné jsou příčinou poruch centrálního nervového systému, reaktivní artritidy a některé mohou způsobit i rakovinu. Příčinou těchto onemocnění však nemusí být jen různí parazité, viry či bakterie, nebezpečná jsou i různá chemická hnojiva či koncentrace těžkých kovů.

Odpovědnost na každém článku řetězce výroby

Potraviny mohou přijít do kontaktu s patogenem v jakékoli části výrobního procesu. Největší odpovědnost mají pochopitelně pěstitelé a chovatelé. Stejně tak důležité je i správné skladování potravin, manipulace při prodeji a důsledné dodržování hygieny při přípravě pokrmů i těsně před tím, než se jídlo naservíruje na talíř. Každý článek tohoto řetězce tak může přispět k tomu, že jídlo bude skutečně potěšením a nikoli zdrojem zdravotních problémů.
Špatná pověst potravin má i své ekonomické dopady. Turisté se některým oblastem vyhýbají mimo jiné ze strachu před nákazou z vody a potravin. Na druhou stranu, když už se do rizikových oblastí vydají, tak z obav o vlastní bezpečnost konzumují výhradně vodu balenou, čímž přispívají ke znečištění životního prostředí, neboť plastové lahve se znovu neplní a v mnohých méně rozvinutých oblastech světa se třídění odpadu nepraktikuje.

Častým zdrojem nákazy jsou vejce a drůbeží maso

Nemoci z jídla či vody se nevyhýbají ani obyvatelům vyspělých zemí. Zde bývají obvykle nejčastější příčinou nemocí, které mají původ v jídle, bakterie salmonely. Tyto bakterie se nejčastěji vyskytují ve vejcích a v drůbežím mase. V roce 2013 si v sousedním Německu nákaza touto bakterií vyžádala hospitalizaci 5,6 tis. osob. Díky stále se zlepšujícím kontrolám ze strany hygienických stanic se výskyt salmonely mezi lety 2000 a 2013 snížil o 56 %.
Méně známou bakterií, která když se usídlí v trávicím traktu člověka, má podobné následky jako salmonela, je kampylobakterie. Mezi lety 2000 a 2013 se počet hospitalizovaných v Německu zvýšil z 2,3 tis. na více než 11,3 tis. Příčinou dramatického nárůstu o téměř 400 % je pravděpodobně stále se zvyšující obliba drůbežího masa. Ta se od počátku tisíciletí zvýšila o 91 % a v roce 2013 dosáhla 1,5 mil. tun. Další příčinou rapidního nárůstu kampylobakteriozy je fakt, že lidské tělo těmto bakteriím vzdoruje hůř než bakterii salmonely. K nákaze stačí sníst či vypít jídlo, kde je jen pár stovek kampylobakterií, což pro bakterie salmonely neplatí. Ty lidem způsobují potíže, až když jich je několik milionů.
Stát se vegetariánem nebo dokonce veganem však není řešením. Zrovna tak se můžeme nakazit z rostlinných potravin. Například v roce 2011 způsobila naklíčená semena pískavice kontaminovaná bakterií E. coli smrt 53 lidem v osmi zemích, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Pro německé zemědělce a zpracovatele to znamenalo ztrátu 1,3 mld. dolarů. Náklady na zdravotní péči byly vyčísleny celkem na 236 mil. dolarů.
Více ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Písmena, která nás stále straší: TBC

ilustrativní obrázek

Od roku 1982, kdy si svět připomněl 100. výročí objevení bacilu tuberkulózy Robertem Kochem, vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) 24. březen jako Světový den boje proti TBC. Avšak ani v jedné zemi na světě se zatím nepodařilo tuberkulózu úplně vymýtit.

K situaci na trhu s potravinami

Ing. Josef Vlášek

Trh s potravinami je v České republice v současné době velmi dobře zásoben, a to nejen, co se týče množství a kvality, ale i s ohledem na nabídku domácích i zahraničních produktů.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Z Východu alkohol a ryby, z Jižní Ameriky maso

ilustrativní obrázek

Chilské víno, argentinské hovězí, kolumbijská či brazilská káva – i tyto položky vedou k hlubokému deficitu potravinových obchodů ČR s Jižní Amerikou. Schodek s Tureckem prohlubují hlavně cukrovinky a další pochutiny.

Od roku 2000 ubylo 113 tis. ha půdy

ilustrativní obrázek

Již tradičně vystoupili zástupci ČSÚ na tiskové konferenci, která se uskutečnila v rámci 41. ročníku výstavy Země živitelka 29. srpna v Českých Budějovicích.

Vyvážíme hlavně obilí a dovážíme maso

ilustrační foto

Česká republika dováží dlouhodobě víc potravin, než kolik jich vyváží. Letošní čtyři měsíce však ukázaly zlepšení díky exportům, hlavně do Německa. Stále ale platí, že vyvážíme především obilí a dovážíme hodně masa. Neměli bychom „přidávat víc práce“?

Čím se dnes živí průměrný Australan?

ilustrační foto

Australský statistický úřad zveřejnil výsledky o množství a složení jídla, které během jednoho dne zkonzumuje průměrný Australan. Za 24 hodin je to 3,1 kg potravin a nápojů včetně vody.

Výstava: Jídlo jako výtvarný prostředek

Ilustrační foto

Ve spolupráci s KS ČSÚ v Jihlavě byla začátkem března v ČSÚ v Praze instalována výstava Fashion Food aneb Jídlo jako výtvarný prostředek

Cena potravin se ve světě nezměnila

Ilustrační obrázek

Cenový index potravin se podle Organizace pro výživu a zemědělství – FAO v prosinci 2013 meziměsíčně téměř nezměnil. Cena potravin tak zůstává stále vysoká.

Dovoz masa vytlačoval tuzemské producenty

ilustrační obrázek

Deficit obchodu s potravinami a živými zvířaty býval v letech 1999–2001 vždy menší než 20 mld. Kč, ale v letech 2009–2012 překonával dovoz hodnotu vývozu v průměru o 32,5 mld. Kč. K prohlubování tohoto deficitu vedly zejména silné dovozy zeleniny a ovoce, masa a masných výrobků.

O soběstačnosti ve spotřebě potravin

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Soběstačnost je definována jako nezávislost na externích zdrojích. Je to schopnost společnosti (jedince) uspokojovat své základní životní potřeby s využitím vlastních zdrojů v konkrétních podmínkách a čase. Je často zmiňována v oblasti hodnocení energetických zdrojů, ve zdravotnictví a také v zemědělství a ve spotřebě potravin.

„Jsme to, co jíme“

ilustrační obrázek

Ještě pár let bude trvat, než se dozvíme, co má Evropa na jídelním lístku. Na úrovni Evropské unie totiž neexistují žádné harmonizované údaje o spotřebě potravin. Přitom zájem o tuto statistiku je obrovský. Dokazuje to úspěch statistiky spotřeby potravin.

Stanou se brambory „citlivou komoditou“?

Odhad skluzně brambor

Když Český statistický úřad zveřejnil v říjnu odhad letošní sklizně brambor, vyšlo najevo, že se produkce této významné plodiny meziročně propadla o jednu pětinu a ve srovnání s desetiletým průměrem dokonce o jednu třetinu. Přestože poptávka po „chlebu chudých“ u nás dlouhodobě klesá, letošní zimu a jaro se bez dovozu brambor ze zahraničí neobejdeme.