Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch?

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Cestovní ruch má na národní i regionální úrovni velmi příznivý dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. V současné době se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu asi 3 % a přímo zaměstnává přes 230 tis. osob.

Cestovní ruch představuje v moderním světě důležitou součást národních ekonomik. Pojí se s řadou hospodářských odvětví, významný je zejména díky kumulovanému rozvojovému potenciálu, tzv. multiplikačním efektům. Ekonomický přínos cestovního ruchu, při zohlednění efektů ve prospěch dalších odvětví, zachycuje satelitní účet cestovního ruchu (TSA – Tourism Satellite Account).

Nabídka cestovního ruchu

V rámci sledování nabídky tohoto odvětví je nejprve nutné vymezit charakteristická, související a nespecifická odvětví a produkty cestovního ruchu. V praxi se zohledňují jak požadavky mezinárodně platných doporučení, tak jistá specifika klasifikací používaných v České republice.

Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví v roce 2013 (v %)

Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví v roce 2013 (v %)

Celková produkce odvětví charakteristických pro cestovní ruch v roce 2013 dosáhla hodnoty téměř 440 mld. Kč. Nejvíce se na ní podílela odvětví: stravovací služby (25 %), sportovní a ostatní rekrea­ční služby (14 %), služby cestovních kanceláří a agentur (12 %), ubytovací služby (10 %) a osobní silniční a letecká doprava (9, resp. 7 %). Je ovšem nutné zdůraznit, že produkci odvětví charakteristických pro cestovní ruch nelze zaměňovat s produkcí cestovního ruchu. Vyjadřuje totiž celkovou produkci těchto činností v národní ekonomice, přičemž není nutné, aby byla spotřebována výhradně účastníky cestovního ruchu. Navíc se produkce charakteristických odvětví neskládá pouze z charakteristických produktů, i když jejich podíl je naprosto převažující (v roce 2013 asi 94 %).

Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu

•    Přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu.
•    Pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu.
•    Tvoří příjmy státního i místních rozpočtů.
•    Podporuje investiční aktivity.
•    Rozvíjí malé a střední podnikání.
•    Tvoří nové pracovní příležitosti.
•    Rozvíjí meziregionální spolupráci.

Měření ekonomické výkonnosti

V roce 2013 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty a hrubého domácího produktu české ekonomiky 2,8 %, resp. 2,9 %. Znamenalo to mírné zvýšení proti rokům následujícím bezprostředně po ekonomické recesi.
Význam cestovního ruchu na tvorbě těchto klíčových ekonomických ukazatelů se velmi podobá situaci ve Švédsku (2,9 %) nebo Nizozemsku (2,7 %). Jen o málo vyšší podíl má Německo (3,2 %). Nejvyšší hodnoty vykazují turisticky atraktivní destinace, jako jsou Kypr (9,1 %) či Portugalsko (8,2 %).

Satelitní účet cestovního ruchu (TSA)

Tourism Satellite Account (TSA) zachycuje ekonomický přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství při zohlednění efektů ve prospěch jiných odvětví. Je jediným objektivním nástrojem při mezinárodním porovnání ekonomického významu cestovního ruchu. Data tohoto matematicko-statistického modelu v současné době zahrnují referenční období let 2003–2013. Údáje jsou na webových stránkách ČSÚ rozčleněny do více než 60 samostatných výstupů (tabulek). Více ZDE.

Spotřeba návštěvníků a její struktura

Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu v roce 2013 dosáhla hodnoty 234 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 7,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky návštěvníků a vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu v České republice). Z toho příjezdový cestovní ruch tvořil necelých 60 % (140 mld. Kč), zbytek generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu (94 mld. Kč).
Návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 5 330 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 250 Kč. Rozdíl je způsoben mimo jiné mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření. Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší, než jsou například u hotelových pobytů či na služebních cestách.
Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2013 výdaje za zboží (30 %), které zahrnovaly i útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy (19 %), stravování (19 %) a ubytování (19 %), přičemž položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy. Marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců tvořily ve stejném roce zhruba 3 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu.

Domácí nabídka cestovního ruchu podle odvětví a produktů v roce 2013

Domácí nabídka cestovního ruchu podle odvětví a produktů v roce 2013

Nejvíce lidí pracuje v pohostinství a hotelích

V roce 2013 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 231,3 tis. osob, což bylo meziročně o 0,8 % více. Z toho necelých 81 % tvořili zaměstnanci a zbylou jednu pětinu sebezaměstnané osoby. Jedná se o pracující majitele firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 % (v případě zaměstnanců 4,4 % a u sebezaměstnaných osob 5,5 %).
Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo nejvíce lidí (72,5 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky cestovnímu ruchu uplatnění 70,4 tis. osob, v ubytovacích službách 39,6 tis. V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo 12,9 tis. osob.
Kromě charakteristických odvětví byli lidé (přes 60 tis.) zaměstnáni také v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (např. výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace, činnosti v oblasti nemovitostí). V odvětvích nespecifických pro cestovní ruch bylo zaměstnáno přes 3 tis. osob.
Z hlediska socio-ekonomické deskripce v cestovním ruchu pracovalo o 14,1 tis. více žen než mužů. Celkem 83 % zaměstnaných osob mělo středoškolské a každý desátý vysokoškolské vzdělání. Nejpočetnější skupinou podle věkové struktury byli lidé ve věku 25 až 34 let (30 %). Z celkového počtu osob pracovala v cestovním ruchu 4 % nerezidentů.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) a hrubý domácí produkt (HDP) cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR v období 2003–2013

Hrubá přidaná hodnota (HPH) a hrubý domácí produkt (HDP) cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR v období 2003–2013

Autor: , oddělení statistiky cestovního ruchu
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

V Česku roste zájem o ubytování v hotelech

ilustrativní fotka

Evropská ubytovací statistika vykázala ve 3. čtvrtletí loňského roku zvýšený zájem o ubytování. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních se meziročně zvýšil o 3,2 %.

O ČR je mezi turisty zájem

ilustrační foto

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 3,1 %. Téměř všechny země hlásily zvýšený zájem o ubytování z řad domácích i zahraničních turistů.

Největší příjmy z cestovního ruchu mají Spojené státy

ilustrativní fotka

Díky potřebě lidí poznávat nové země činily denní výnosy z cestovního ruchu na Zemi v roce 2015 čtyři miliardy dolarů. Nejvíce příjmů dlouhodobě získávají Spojené státy americké. Ve výdajích na cestování zase dominuje od roku 2012 Čína.

Popularita Česka u zahraničních návštěvníků roste

ilustrační foto

V roce 2016 zavítalo do Česka 31,1 mil. zahraničních návštěvníků. Většina z nich (16,2 mil.) přijela na den. Turisté se na celkovém počtu podíleli 39 % a 8 % připadlo
na tranzitující návštěvníky.

V roce 2016 jsme více cestovali po naší vlasti

ilustrativní fotka

Oproti předcházejícím letům Češi vloni cestovali častěji, a to hlavně po naší republice. Jejich cílem byly mnohdy návštěvy příbuzných nebo známých, kde i přespávali.

Úspěšná letní turistická sezóna

ilustrativní fotka

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 2,0 %. Většina evropských zemí zaznamenala zvýšený zájem o ubytování.

Cestovní ruch v regionálním pohledu

ilustrační foto

V roce 2015 došlo v České republice k výraznému oživení cestovního ruchu. Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) vzrostl meziročně o více než 10 %.

Chuť cestovat s věkem neklesá

Ilustrační foto

Statististiky Eurostatu potvrzují trend zvýšeného zájmu obyvatel v postproduktivním věku aktivně trávit svůj volný čas. Totéž hlásí většina cestovních kanceláří. Na dovolenou v tuzemsku či do zahraničí se v roce 2014 vydalo 2,8 mil. občanů ČR starších 65 let.

Ubytovatelé hlásí rekordy

ilustrativní fotka

Podle předběžných odhadů Eurostatu provozovatelé ubytovacích kapacit dosáhli za rok 2015 rekordních výsledků. V porovnání s rokem 2014 meziročně vzrostl počet přenocování v ubytovacích zařízeních v celé EU o 3,2 %.

Na Moravskoslezsku bylo více hostů díky hokeji

ilustrativní obrázek

Hromadná ubytovací zařízení vykázala ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšený zájem hostů. Na ubytovací statistice se projevilo i mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě.

Na dovolenou nejraději v srpnu

ilustrativní fotka

Chuť cestovat v naší populaci nepolevila. Obyvatelé České republiky uskutečnili v roce 2014 téměř dvanáct milionů dovolených. Přesto je patrná proměna našich cestovatelských zvyklostí. Také způsob trávení volného času je stále dynamičtější.

Cestovní ruch české ekonomice pomáhá

ilustrační foto

Česká republika patří mezi dvě třetiny zemí Evropské unie, ve kterých příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje. Kvůli rostoucím výdajům českých rezidentů v zahraničí však kladná bilance cestovního ruchu slábne.

Cestovní ruch v EU28

ilustrační foto

Počet ubytovaných hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně snížil o 0,5 %. Do některých států ve srovnání s předchozím rokem ale zavítalo více turistů.

Chuť na cestování nepolevila

Ing. Marie Boušková

Ani v dnešní době, kdy se stále hovoří o globální finanční krizi, hrubý domácí produkt klesá, zvyšuje se inflace i nezaměstnanost, chuť na cestování lidé neztratili.

Nevím, zda bych se v cestovním ruchu uživil

Ing. Pavel Vančura

Má dokonalý přehled o odvětví cestovního ruchu, přesto by měl obavy v něm podnikat, přiznává v našem rozhovoru Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu. Podnikatelům doporučuje, aby při plánování svých podnikatelských aktivit využívali statistiky ČSÚ o kapacitě a návštěvnosti ubytovacích zařízení.

Cestovní ruch se stal globálním odvětvím

ilustrační foto

V roce 2012 byla pokořena hranice jedné miliardy příjezdů turistů. Nejpřitažlivější destinací zůstala Francie. Největší ekonomický přínos byl zaznamenán v USA.

Globální fórum statistiky cestovního ruchu

ilustrační foto

V polovině května se v pražském Černínském paláci konalo již 12. globální fórum statistiky cestovního ruchu (GFTS). Největší odborné zasedání zaměřené na oblast statistických dat a statistického výzkumu v cestovním ruchu se uskutečnilo pod záštitou OECD a Eurostatu.

Za co u nás cizinci utrácejí?

ilustrační foto

Potraviny, nápoje, tabákové výrobky, oděvy a drogistické zboží. To vše nejčastěji nakupují nerezidenti při návštěvě České republiky. Za zboží v maloobchodním prodeji v roce 2012 utratili celkově téměř 40 mld. Kč.

V cestovním ruchu pracuje téměř čtvrt milionu lidí

Ilustrační foto

V roce 2012 zaměstnával cestovní ruch 231,1 tis. osob. Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v České republice tak kopíruje situaci v Německu, Nizozemsku nebo ve Finsku.