Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch?

Cestovní ruch má na národní i regionální úrovni velmi příznivý dopad na hospodářský růst a zaměstnanost. V současné době se toto odvětví podílí na hrubém domácím produktu asi 3 % a přímo zaměstnává přes 230 tis. osob.

Cestovní ruch představuje v moderním světě důležitou součást národních ekonomik. Pojí se s řadou hospodářských odvětví, významný je zejména díky kumulovanému rozvojovému potenciálu, tzv. multiplikačním efektům. Ekonomický přínos cestovního ruchu, při zohlednění efektů ve prospěch dalších odvětví, zachycuje satelitní účet cestovního ruchu (TSA – Tourism Satellite Account).

Nabídka cestovního ruchu

V rámci sledování nabídky tohoto odvětví je nejprve nutné vymezit charakteristická, související a nespecifická odvětví a produkty cestovního ruchu. V praxi se zohledňují jak požadavky mezinárodně platných doporučení, tak jistá specifika klasifikací používaných v České republice.

Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví v roce 2013 (v %)

Struktura zaměstnanosti v cestovním ruchu podle odvětví v roce 2013 (v %)

Celková produkce odvětví charakteristických pro cestovní ruch v roce 2013 dosáhla hodnoty téměř 440 mld. Kč. Nejvíce se na ní podílela odvětví: stravovací služby (25 %), sportovní a ostatní rekrea­ční služby (14 %), služby cestovních kanceláří a agentur (12 %), ubytovací služby (10 %) a osobní silniční a letecká doprava (9, resp. 7 %). Je ovšem nutné zdůraznit, že produkci odvětví charakteristických pro cestovní ruch nelze zaměňovat s produkcí cestovního ruchu. Vyjadřuje totiž celkovou produkci těchto činností v národní ekonomice, přičemž není nutné, aby byla spotřebována výhradně účastníky cestovního ruchu. Navíc se produkce charakteristických odvětví neskládá pouze z charakteristických produktů, i když jejich podíl je naprosto převažující (v roce 2013 asi 94 %).

Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu

•    Přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu.
•    Pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu.
•    Tvoří příjmy státního i místních rozpočtů.
•    Podporuje investiční aktivity.
•    Rozvíjí malé a střední podnikání.
•    Tvoří nové pracovní příležitosti.
•    Rozvíjí meziregionální spolupráci.

Měření ekonomické výkonnosti

V roce 2013 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty a hrubého domácího produktu české ekonomiky 2,8 %, resp. 2,9 %. Znamenalo to mírné zvýšení proti rokům následujícím bezprostředně po ekonomické recesi.
Význam cestovního ruchu na tvorbě těchto klíčových ekonomických ukazatelů se velmi podobá situaci ve Švédsku (2,9 %) nebo Nizozemsku (2,7 %). Jen o málo vyšší podíl má Německo (3,2 %). Nejvyšší hodnoty vykazují turisticky atraktivní destinace, jako jsou Kypr (9,1 %) či Portugalsko (8,2 %).

Satelitní účet cestovního ruchu (TSA)

Tourism Satellite Account (TSA) zachycuje ekonomický přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství při zohlednění efektů ve prospěch jiných odvětví. Je jediným objektivním nástrojem při mezinárodním porovnání ekonomického významu cestovního ruchu. Data tohoto matematicko-statistického modelu v současné době zahrnují referenční období let 2003–2013. Údáje jsou na webových stránkách ČSÚ rozčleněny do více než 60 samostatných výstupů (tabulek). Více ZDE.

Spotřeba návštěvníků a její struktura

Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu v roce 2013 dosáhla hodnoty 234 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 7,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky návštěvníků a vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu v České republice). Z toho příjezdový cestovní ruch tvořil necelých 60 % (140 mld. Kč), zbytek generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu (94 mld. Kč).
Návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 5 330 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 250 Kč. Rozdíl je způsoben mimo jiné mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření. Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší, než jsou například u hotelových pobytů či na služebních cestách.
Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2013 výdaje za zboží (30 %), které zahrnovaly i útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy (19 %), stravování (19 %) a ubytování (19 %), přičemž položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy. Marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců tvořily ve stejném roce zhruba 3 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu.

Domácí nabídka cestovního ruchu podle odvětví a produktů v roce 2013

Domácí nabídka cestovního ruchu podle odvětví a produktů v roce 2013

Nejvíce lidí pracuje v pohostinství a hotelích

V roce 2013 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 231,3 tis. osob, což bylo meziročně o 0,8 % více. Z toho necelých 81 % tvořili zaměstnanci a zbylou jednu pětinu sebezaměstnané osoby. Jedná se o pracující majitele firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,5 % (v případě zaměstnanců 4,4 % a u sebezaměstnaných osob 5,5 %).
Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo nejvíce lidí (72,5 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky cestovnímu ruchu uplatnění 70,4 tis. osob, v ubytovacích službách 39,6 tis. V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo 12,9 tis. osob.
Kromě charakteristických odvětví byli lidé (přes 60 tis.) zaměstnáni také v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (např. výroba map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, obchodní činnosti, spoje a telekomunikace, činnosti v oblasti nemovitostí). V odvětvích nespecifických pro cestovní ruch bylo zaměstnáno přes 3 tis. osob.
Z hlediska socio-ekonomické deskripce v cestovním ruchu pracovalo o 14,1 tis. více žen než mužů. Celkem 83 % zaměstnaných osob mělo středoškolské a každý desátý vysokoškolské vzdělání. Nejpočetnější skupinou podle věkové struktury byli lidé ve věku 25 až 34 let (30 %). Z celkového počtu osob pracovala v cestovním ruchu 4 % nerezidentů.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) a hrubý domácí produkt (HDP) cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR v období 2003–2013

Hrubá přidaná hodnota (HPH) a hrubý domácí produkt (HDP) cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR v období 2003–2013

Více informací na www.czso.cz

Cestovní ruch