Mzdy vzrostly všem

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

V roce 2014 činila střední mzda českého zaměstnance (medián) podle strukturální mzdové statistiky 23 072 Kč, což bylo o 576 Kč (o 2,6 %) více než v předchozím roce.
Mzdová úroveň prostředního zaměstnance tak nominálně vzrostla nepříliš výrazně, nicméně vzhledem k inflaci pouze 0,4 % si za své výplaty mohli lidé koupit více zboží a služeb. Meziroční vývoj ukazuje, že výdělky rostly plošně ve všech oblastech. Jednotliví zaměstnanci však pobírají mzdy značně různorodé. Mzdové rozpětí zůstává velmi roztažené: celkem 80 % (mezi krajními decily) zaměstnanců pobíralo vloni výdělky v širokém rozmezí 12 173 Kč a 42 346 Kč.

Mzdy z hlediska pohlaví

Zvýšení mezd se více projevilo u mužů (+2,9 %) než u žen (+2,0 %), které mají navíc značně nižší mzdovou úroveň. Jejich medián činil 20 856 Kč, zatímco u mužů byl 24 909 Kč.
Ženské mzdy jsou také podstatně sevřenější, nejbohatší desetina pobírala více než 36 081 Kč, u mužů to bylo 47 297 Kč. Největší disproporce mezi mužskými a ženskými výplatami je tedy v oblasti nejvyšších výdělků. Na druhé straně desetina nejchudších žen pobírala méně než 11 685 Kč, u mužů byl tento práh vyšší: 12 994 Kč. Ohrožení chudou mzdou je tedy u žen o dost vyšší než u mužů.
Čtvrtina žen pobírala vloni hrubou mzdu nižší než 15 110 Kč. Jako chudé mzdy jsou přitom podle mezinárodní definice považovány výdělky pod dvě třetiny mediánové hodnoty, čemuž pro rok 2014 odpovídá 15 381 Kč.

Mediánové mzdy podle stupňů vzdělání (v Kč)

Mediánové mzdy podle stupňů vzdělání (v Kč)

Vysokoškoláci berou nejvíce

Podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance je jednoznačně nejvyšší výdělková úroveň u těch, kteří dokončili vysokou školu. Medián vysokoškoláků byl v roce 2014 na úrovni 34 109 Kč, zároveň však u nich najdeme nejširší rozpětí: 80 % jich bralo mezi 20 502 Kč a 75 165 Kč.
Naopak nejchudší jsou mzdy u zaměstnanců, kteří mají pouze základní vzdělání nebo ho ani nedokončili. U těch byla prostřední mzda 16 387 Kč a decilové rozpětí činilo 10 130 Kč až 26 470 Kč. Jen desetina nejbohatších zaměstnanců z této skupiny tak měla tolik, co tři čtvrtiny vysokoškoláků.
Středoškoláci s maturitou si podle mediánů vydělávali více (24 110 Kč) než zaměstnanci bez ní (19 412 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (27 245 Kč). V oblasti nejvyšších výdělků se tyto rozdíly prohloubí na skoro dvojnásobek, výrazné jsou ale i u nízkých výdělků. Platí tak, že zaměstnanci s pomaturitním studiem nejsou prakticky vůbec ohroženi pracující chudobou, zatímco desetina vyučených brala v roce 2014 méně než 11 284 Kč.

Úředníci si polepšili nejméně

Nikoho asi nepřekvapí, že nejvyšší výdělky podle platné klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) pobírali řídící pracovníci. Ti měli v roce 2014 mzdový medián 42 645 Kč, jejich decilové rozpětí bylo ovšem neuvěřitelně široké. Nejchudší desetina měla méně než 20 012 Kč a nejbohatší 110 675 Kč.
Druhou nejvyšší úroveň mezd měli specialisté, pohybovala se mezi decily 21 661 Kč a 63 716 Kč, přičemž medián byl 31 154 Kč.
Třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 27 143 Kč a decilovým rozpětím 16 201 Kč až 44 958 Kč.
Podstatně méně berou úředníci, jejichž mzdy jsou srovnatelné s výdělky řemeslníků a opravářů nebo obsluhou strojů a zařízení a montéry – pohybují se kolem mediánové hodnoty 21 tis. Kč hrubého. Navíc u úředníků najdeme nejnižší meziroční nárůst mezd, polepšili si jen o 2 %, zatímco v kvalifikovaných dělnických profesích byl přírůstek 3%.
Velmi nízké mzdy byly v roce 2014 i u pracovníků ve službách a prodeji, medián 15 147 Kč ukazuje, že více než polovina těchto zaměstnanců zápasí s chudými výdělky. Čtvrtina měla dokonce pod 11 915 Kč. Vůbec nejnižší mzdová úroveň je u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde byl medián 14 129 Kč a decilové rozpětí 9 355 Kč až 22 750 Kč. V obou těchto nejhůře placených kategoriích převládají ženy, zatímco mezi řídícími pracovníky jich nalezneme pouhou třetinu.

Mzdy jsou závislé i na věku

Nejnižší mzdy pobírají zaměstnanci do 20 let, kde prostřední výdělek je 14 882 Kč a desetina nejbohatších v tomto věku dosáhne jen přes 21 934 Kč. Těchto nejmladších zaměstnanců je nyní velmi málo – v časových řadách Výběrového šetření pracovních sil zjistíme, že naprostá většina populace před dvacátým rokem života se dnes věnuje studiím; na trh práce se vstupuje stále později.
Pro věkovou kategorii 20–29 let jsou již mzdy vyšší, v roce 2014 byl medián 20 729 Kč, čtvrtina těchto zaměstnanců však pobírala méně než 15 794 Kč. Teprve po dosažení třicítky mzdy vystoupají na běžnou úroveň. Kariérní vrchol je hned v kategorii 30–39 let, kde byl medián 24 095 Kč a desetina nejlépe placených měla přes 46 127 Kč. Statistiky zároveň ukazují, že právě u této kategorie se prudce rozestupují výdělkové úrovně mužů a žen. Zatímco ti první budují bez přerušení pracovní kariéru, ženy odcházejí na mateřskou a rodičovskou dovolenou a po návratu na ně čekají výplaty značně nižší, než mají muži.

Mediánové a decilové mzdy podle státního občanství (v Kč)

Mediánové a decilové mzdy podle státního občanství (v Kč)

Čeští občané si nevydělávají nejvíce

V české ekonomice nepracují pouze občané České republiky. Nejčastějšími cizími občanstvími mezi zaměstnanci se mzdou jsou Slovenská republika, Ukrajina a Polsko. V řádu tisíců tu najdeme také zaměstnané občany Rumunska a Bulharska, ostatní jsou již pod hranicí statistické chyby.
Vzhledem k tomu, že cizí státní příslušníky láká český trh práce právě pro možnost lepšího výdělku, přichází jen a jen kvůli práci a odpracují mnoho přesčasových hodin, není až tolik překvapivé, že mnoho z nich vydělává více než čeští občané, kteří se zde narodili a žijí tu své běžné životy. Nejlepší podmínky tady nepochybně nalézají občané Slovenska, kteří nejméně pociťují jazykovou bariéru. Ti pak vydělávali v roce 2014 podle mediánových hodnot o 1 710 Kč více než čeští občané, desetina nejbohatších měla dokonce více než 53 028 Kč, zatímco Češi jen přes 42 008 Kč. V oblasti nejchudších výdělků však brali méně než čeští občané.
Velmi podobné hodnoty najdeme u Rumunů, naopak občané Polska, Bulharska a zejména Ukrajiny vydělávají méně než čeští občané podle všech ukazatelů. Vůbec nejvíce vydělávají občané některých vyspělých západních a asijských států, kteří jsou v ČR obvykle v postavení top-manažerů. Těch je však početně jen velmi malá skupinka.

Mediány a decilová rozpětí mezd podle hlavních tříd zaměstnání (v Kč)

Mediány a decilová rozpětí mezd podle hlavních tříd zaměstnání (v Kč)

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Statistika volných míst

Statistika volných míst

V České republice se začala evidovat volná pracovní místa (VPM) na úřadech práce v roce 1993. Od roku 2005 se jejich nabídka odesílá prostřednictvím ČSÚ i do Eurostatu. Zde se pak absolutní počty i míra VPM – podíl na celkovém počtu pracovních míst – zveřejňují.

„3D“ mzdové statistiky

„3D“ mzdové statistiky

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Zaměstnanost starších osob podporují zkrácené úvazky

Od roku 2000 ve většině států Evropy, včetně Česka, významně narostla míra ekonomické aktivity osob ve věku 55–64 let. V řadě zemí totiž vycházejí stárnoucí populaci vstříc kratšími pracovními úvazky. Ze šetření ČSÚ vyplývá, že Česko v tomto směru zaostává.

Vývoj mezd a platů v období krize

Vývoj mezd a platů v období krize

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Průměrná mzda a medián

Průměrná mzda a medián

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Kvalifikovaní pracovníci  – učitelé brali nejméně

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Proč ženy berou méně

Proč ženy berou méně

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Programátoři mají nejvyšší mzdy

Programátoři mají nejvyšší mzdy

Podle statistik ČSÚ bylo v roce 2012 v České republice zaměstnáno 132 tis. osob na pozici odborníka na informační technologie (IT). Na zaměstnané populaci se podíleli necelými třemi procenty. Typickým IT odborníkem je mladý muž s vysokoškolským vzděláním technického směru.

Komu se přidalo a komu zase ubralo

Komu se přidalo a komu zase ubralo

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.

Naberou mzdy dech?

Naberou mzdy dech?

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.