Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Všechny osoby můžeme rozdělit do deseti skupin podle výše příjmů – tzv. decilů, na což má silný vliv nejvyšší dokončené vzdělání. Z grafu je patrné výrazně větší zastoupení osob s vyšší úrovní vzdělání ve vyšších příjmových decilech. Osoby s nejnižším, základním vzděláním, nejčastěji nalezneme v nejnižších příjmových skupinách – 1. až 3. decilu, tzn. ve skupině 30 % osob s nejnižšími příjmy. V 1. příjmovém decilu osoby se základním vzděláním představují 17,3 % osob. S rostoucím příjmem jejich podíl ve skupinách klesá. V nejvyšší příjmové skupině představují pouze 0,8 %. Nejčastěji se jedná o ženy starší 50 let, které buď pracují, nebo jsou ve starobním důchodu. Nejčastěji bydlí ve vícečlenné domácnosti. Podobný trend je patrný také u osob se středoškolským vzděláním bez maturity. Jejich podíl rovněž s rostoucím příjmem klesá.

Rozdělení příjmů do decilů podle vzdělání v roce 2012 (v %)

Rozdělení příjmů do decilů podle vzdělání v roce 2012 (v %)

Opačný průběh má zastoupení osob se středoškolským vzděláním s maturitou nebo s nejvyšším, terciárním vzděláním, které zahrnuje absolventy vyšších odborných škol a vysokých škol. V 1. decilu je podíl osob s tímto vzděláním pouze 2,7 %, s rostoucím příjmem jejich zastoupení ve skupinách roste. V 1. decilu se jedná zvláště o ženy ve věku 25 až 49 let, které žijí ve vícečlenných domácnostech. Nejčastěji pracují jako OSVČ nebo jsou to jinak neaktivní osoby, tzn. osoby, které nepracují, ale nehledají práci, jsou v domácnosti a živí je jiný člen domácnosti, osoby žijící z majetku apod. Nejvyšší vliv má vzdělání na umístění osob v posledním, nejvyšším decilu. Zde je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob již 35,2 %, tj. více než 10krát vyšší zastoupení než v 1. decilu.

Rozdělení počtu osob a celkových ekvalizovaných příjmů podle vzdělání v roce 2012 (v %)

Rozdělení počtu osob a celkových ekvalizovaných příjmů podle vzdělání v roce 2012 (v %)

Vyšší zastoupení osob s terciárním vzděláním v posledních decilech již naznačuje, že tyto osoby disponují téměř čtvrtinou úhrnu ekvalizovaných příjmů všech osob populace vyjma dětí a studentů. Vysokoškolsky vzdělané osoby totiž tvoří přes 16 % této populace, ale z úhrnu ekvalizovaných příjmů na ně připadá více než 22 %.
Opačná situace nastává u osob se středoškolským vzděláním bez maturity a především u těch se základním vzděláním, na které připadá jen 7,8 % příjmů, přestože jejich zastoupení v populaci (vyjma studentů a dětí) je přes 10 %. Pokud by panovala absolutní rovnost, připadl by na každou vzdělanostní skupinu stejný díl úhrnu ekvalizovaných příjmů, jako je jejich poměrné početní zastoupení, k čemuž ve skutečnosti nedochází.
Ve společnosti tedy panuje určitá nerovnost příjmů, kterou můžeme pozorovat pomocí Lorenzovy křivky. Čím více se od diagonály, která naznačuje absolutně rovnoměrné rozdělení příjmů, odklání, tím větší nerovnost ve společnosti panuje. Pokud by se jednalo o situaci absolutně vyrovnaných příjmů ve společnosti, mělo by 50 % osob seřazených podle velikosti jejich příjmů k dispozici 50 % úhrnu celkových příjmů. Zde však pozorujeme, že polovina takto seřazených osob disponuje pouze 34 % celkových příjmů.
Velikost této nerovnosti můžeme vyčíslit pomocí Giniho koeficientu, který udává, jak moc se Lorenzova křivka odchyluje od diagonály. V případě absolutní rovnosti by dosahoval hodnoty 0 a naopak v situaci naprosté nerovnosti by jeho hodnota byla 1.

Disponibilní příjem domácnosti

Je vymezen podle šetření EU-SILC jako čistý příjem zahrnující různé typy příjmů, jakými jsou příjmy zaměstnanců, příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z druhého zaměstnání a vedlejších činností. Dále příjmy ze sociá­lního pojištění a sociální dávky, příjmy z pronájmu a z finančních aktiv, přijaté a vyplacené výživné a finanční podpory mimo domácnost. Tento příjem domácnosti je následně přiřazen jednotlivci po přepočtu podle tzv. stupnice spotřebních jednotek, aby bylo dosaženo lepší srovnatelnosti příjmové úrovně různě složených domácností. Nedělí se pouze počtem osob, ale zohledňují se v něm také úspory z rozsahu domácnosti. Z tohoto tzv. ekvalizovaného disponibilního příjmu zohledňujícího velikost a strukturu domácnosti, v níž jedinec žije, se vychází při hodnocení příjmové úrovně osob.

Pro analyzovaný rok 2012 nabýval Giniho koeficient hodnoty 0,246, nerovnost příjmů je tedy poměrně malá. Toto tvrzení potvrzuje i další ukazatel S80/S20, koeficient nerovnosti příjmů vyjadřující, kolikrát více má k dispozici pětina nejbohatších osob oproti pětině nejchudších. Za rok 2012 dosahoval hodnoty 3,4, což znamená, že vrchní dva decily osob disponují 3,4krát vyššími příjmy než spodní dva decily. Celková nerovnost příjmů je, jak se již dlouhodobě ukazuje, v mezinárodním srovnání poměrně malá. Evropský průměr Giniho koeficientu za EU28 nabýval pro příjmové rozdělení v roce 2012 hodnoty 0,305 a koeficient nerovnosti příjmů dosahoval dokonce hodnoty 5.

Lorenzova křivka nerovnosti příjmů v roce 2012 (v %)

Lorenzova křivka nerovnosti příjmů v roce 2012 (v %)

Při zaměření na ukazatele nerovnosti příjmů v jednotlivých skupinách osob podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání zjistíme, že největší rozdíly v příjmech se projevují u vysokoškolsky vzdělaných osob. Vyšší stupeň dosaženého vzdělání představuje nejen vyšší úroveň příjmů, ale také větší nerovnost těchto příjmů v rámci dané skupiny. Prostřední měsíční příjem (medián) vysokoškoláků v roce 2012 činil 21 617 Kč, zatímco medián příjmů za všechny osoby dosahoval pouze 16 124 Kč/měsíc. Kolem této prostřední hodnoty jsou rozloženy příjmy osob dané skupiny, které pro vysokoškolsky vzdělané osoby vykazují největší rozpětí. Míra nerovnosti jejich příjmů prezentovaná Giniho koeficientem dosahuje hodnoty 0,261 a také ukazatel S80/S20, který u těchto osob nabývá hodnoty 3,6, udává, že pětina nejbohatších osob s vysokoškolským titulem dosahuje 3,6krát více úhrnného příjmu než dolní pětina.
Při zohlednění výše této nerovnosti společně s porovnáním velikosti skupiny a poměrné části ekvalizovaných příjmů, která na ni připadá, zjistíme příspěvek dané skupiny k celkovému nesouladu příjmů ve společnosti. Osoby s terciárním vzděláním jsou zastoupeny v populaci vyjma dětí a studentů pouze jednou šestinou, avšak k celkovému nesouladu příjmů přispívají jednou čtvrtinou. Důvodem je již dříve zmiňovaný větší poměrný díl ekvalizovaných příjmů, kterým disponují, a především velká míra nerovnosti příjmů v rámci jejich skupiny. Vysokoškolsky vzdělané osoby sice svou výraznější nerovností příjmů navyšují republikový průměr, avšak stále se zde udržuje poměrně nízká hodnota nerovnoměrného rozdělení příjmů.

Úroveň a nerovnost měsíčního příjmu podle vzdělání v roce 2012*)

Úroveň a nerovnost měsíčního příjmu podle vzdělání v roce 2012*)

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Ilustrační foto

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

ilustrativní fotka

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Má smysl stále studovat?

ilustrační foto

Jakým způsobem a zda vůbec se dospělí ve věku 25–64 let v období předcházejících 12 měsíců vzdělávali, se snažili vypátrat evropští statistici. V letech 2011 až 2012 se na toto téma uskutečnilo v rámci Evropské unie šetření Adult Education Survey – AES.

Délku našeho života určuje vzdělání

prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Demografka a vysokoškolská profesorka Jitka Rychtaříková, jejíž jméno je spojeno s katedrou demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK, se právě vrátila z 12. evropské populační konference v Budapešti. Zorganizovala ji Evropská asociace pro populační studia, takže bylo o čem povídat.