Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

V letech 1955 až 1970 mzdy rostly průměrně ročně o 3,2 %, přičemž nejvyšší přírůstky byly v letech 1968 a 1969 (8,5 %, resp. 7,9 %). Mzda za celé toto období vzrostla o 60,7 %, z 1 192 Kčs v roce 1955 na 1 915 Kčs v roce 1970.
V období let 1971 až 1989 byl růst průměrných mezd pozvolný, nedocházelo k žádným překvapivým výkyvům. V 70. letech se meziroční přírůstky mezd pohybovaly v rozmezí od 2,4 % do 4,7 %. V letech 1980 až 1989 byly nižší. Průměrné tempo růstu bylo 2,0 % (meziroční růst mezd se pohyboval v intervalu od 1,5 % do 2,4 %). Od roku 1971 do roku 1989 se průměrná mzda zvýšila o 58,7 %, z 1 997 Kčs na 3 170 Kčs.

Přechod k tržnímu hospodářství

Po roce 1989 došlo k výrazným změnám i v oblasti trhu práce. Celá 90. léta byla obdobím transformace ekonomiky na tržní hospodářství. Podniky se privatizovaly, došlo k liberalizaci cen, restrukturalizovala se produkční odvětví národního hospodářství. Tyto změny ovlivnily metodiku výpočtu průměrných mezd. Kvůli nárůstu počtu malých podnikatelských subjektů bylo třeba přejít ke kombinaci vyčerpávajícího a výběrového zjišťování. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách byly uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců. U ekonomických subjektů podnikatelské sféry se od roku 1990 jednalo o podniky s 25 a více zaměstnanci (v průmyslu, obchodě, ubytování a stravování v letech 1995 a 1996 se 100 a více zaměstnanci), od roku 1997 s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců). Dále byly do zjišťování zahrnuty všechny organizace nepodnikatelské sféry.
Průměrná mzda vzrostla v tomto období téměř čtyřikrát, z 3 286 Kčs v roce 1990 na 12 666 Kč v roce 1999. Nejvyšších meziročních přírůstků dosáhla průměrná mzda v letech 1992 a 1993 (22,5 %, resp. 25,3 %). Růst nominálních mezd byl ale ovlivňován ještě rychlejším růstem spotřebitelských cen, což vedlo k výrazně odlišnému vývoji reálných mezd. K největšímu propadu reálných mezd došlo v roce 1991 po zavedení cenové liberalizace, a to o 26,3 %. Od roku 1992 se reálná mzda meziročně zvyšovala, ale úroveň roku 1990 byla překročena až v roce 1996.

výkazy se používaly ke kontrole plnění pětiletky

Zjišťování průměrné mzdy má v ČR dlouholetou tradici. V Historické statistické ročence ČSSR vydané Federálním statistickým úřadem v roce 1985 se například můžeme dočíst, že průměrná měsíční mzda pracovníků v národním hospodářství v Československu v roce 1937 dosáhla 764 Kč.
Před rokem 1989 byly průměrné hrubé měsíční mzdy (dále jen „průměrné mzdy“) zjišťovány za socialistický sektor národního hospodářství. Tehdy bylo statistické zjišťování plošné a možnost zapomenout poslat údaje téměř neexistovala. Data z výkazů se využívala také ke kontrole plnění plánu. Centrální plánování totiž zahrnovalo i oblast zaměstnanosti a mezd. Ale ani tyto údaje nebyly úplné, chyběla data např. o ozbrojených složkách Ministerstva národní obrany a Ministerstva vnitra, o některých společenských organizacích a o uranovém průmyslu.

Rozdíly ve mzdách podle odvětví

Růst mezd v letech 1990 až 1999 provázela také výrazná diferenciace podle jednotlivých odvětví národního hospodářství (klasifikace OKEČ). Zatímco v roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví 1 817 Kč (rybolov a chov ryb 4 360 Kč, ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2 543 Kč), v roce 1999 byl tento rozdíl již 13 606 Kč (finanční zprostředkování 23 182 Kč, ubytování a stravování 9 576 Kč). Relativně nejméně vzrostla průměrná mzda v odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (o 166 %), naopak nejvíce se zvýšila právě v odvětví finanční zprostředkování (o 592 %).
Od roku 1995 byly prováděny také odhady za celé národní hospodářství. Od roku 2003 byly do zpracování zahrnuty i dříve nepublikované údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (jednalo se o údaje za aparáty ministerstev a útvary bez právní subjektivity, v nichž byli zaměstnáni jednak civilní zaměstnanci, jednak vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR). Údaje byly přepočteny v časové řadě od roku 1993, tedy od vzniku samostatné České republiky.

 Kolik jsme si mohli koupit za průměrnou mzdu v roce 1985 a v roce 2014?

 Kolik jsme si mohli koupit za průměrnou mzdu v roce 1985 a v roce 2014?

Jak nezkreslit údaje

K další změně v metodice zjišťování a prezentaci výsledků došlo od 1. čtvrtletí 2009. Údaje jsou zpracovávány a publikovány podle nové klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev. 1.1). Byly uplatněny nové metody odhadů non-response a nově zavedeny doodhady za nešetřenou část populace, které vycházejí z administrativních zdrojů dat. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou uvedeny za celé národní hospodářství.

jak rostly průměrné mzdy

Průměrné mzdy již nerostou takovým tempem jako v 90. letech.
Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč. Nejvyšších přírůstků bylo dosaženo hned na začátku období, v roce 2001 (8,8 %) a 2002 (8,0 %).
V roce 2013 mzda stagnovala, přírůstek byl nulový, reálně mzda klesla o 1,4 %. Celkově se od roku 2000 do roku 2014 mzda reálně zvýšila o 41,3 %.
Nejvíce vzrostly mzdy v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 124 %), nejméně, o 60 %, se zvýšily mzdy v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Nejvyšších absolutních částek průměrné mzdy dosahovala v celém období odvětví informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví (47 364 Kč, resp. 48 157 Kč v roce 2014).

Přednost dostaly údaje na přepočtené počty zaměstnanců (dříve na fyzické osoby), které zohledňují délku pracovních úvazků zaměstnanců. Pokud by ČSÚ prezentoval nadále pouze průměrnou mzdu zaměstnanců na fyzické osoby, pak by růst kratších úvazků sám o sobě znamenal zkreslení skutečného vývoje. Časové řady v této metodice byly přepočteny od roku 2000 za údaje ze zpracování čtvrtletních statistických výkazů, od roku 2005 za údaje ze zpracování ročních statistických výkazů.
Zde je důležité uvést, že údaje o průměrných mzdách se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nízká minimální mzda

ilustrativní fotka

Ve srovnání s Lucemburskem, které má nejvyšší minimální mzdu v Evropské unii, je česká pětinová. Ve Skandinávii se výše minimálních mezd nestanovuje.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Přichází éra růstu mezd?

Ilustrační foto

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

ilustrační foto

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

Ilustrační foto

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Průměrná mzda a medián

ilustrativní fotka

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Z východoevropských ekonomik je ČR nejdražší

Ilustrační foto

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

ilustrativní fotka

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Platy soudců, aneb využití oficiální statistiky pro rozhodovací procesy

ilustrativní foto

Podstata procesu demokratického rozhodování předpokládá pluralitu názorů a veřejnou diskuzi ohledně existujících alternativních řešení. Jakákoliv debata může být přínosná pouze tehdy, znají-li její účastníci podstatné skutečnosti. I proto by rozhodovací procesy ve státní správě měly být postaveny především na tzv. principu „evidence-based decision making“.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

V informatice jsou ženy v menšině

ilustrativní obrázek

V roce 2013 bylo v České republice zaměstnáno na pozicích IT odborníků 148 tis. osob, což byla 3 % z celkové zaměstnané populace. I když se počet IT odborníků od roku 2004 plynule zvyšuje, žen zaměstnaných na těchto pozicích se to netýká. Za posledních dvacet let jich výrazně ubylo.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Programátoři mají nejvyšší mzdy

Ilustrační foto

Podle statistik ČSÚ bylo v roce 2012 v České republice zaměstnáno 132 tis. osob na pozici odborníka na informační technologie (IT). Na zaměstnané populaci se podíleli necelými třemi procenty. Typickým IT odborníkem je mladý muž s vysokoškolským vzděláním technického směru.

Komu se přidalo a komu zase ubralo

ilustrativní obrázek

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.