Po roce 2008 se snížily zaměstnanecké benefity

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Náklady práce tvoří především mzdy a na ně vázané platby na sociální zabezpečení. Ostatní nemzdové náklady jsou neporovnatelně nižší a méně viditelné. V krizovém období, po roce 2008, se zaměstnavatelé snažili ušetřit právě na nich.

Celkové náklady práce jsou tvořeny přímými náklady a nepřímými náklady. Přímé náklady zahrnují mzdy a platy za vykonanou práci a náhrady mezd a platů (náhrady za svátky, za dovolenou, za překážky na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele). Mzdy a platy se uvádějí v hrubých částkách.
Náklady nepřímé se skládají ze sociálních nákladů, sociálních požitků, personálních nákladů a daní a dotací. Sociální náklady zahrnují zákonné sociální zabezpečení a ostatní sociální náklady. Služební auta pro soukromé účely, příspěvky na bydlení či příspěvky na stravování apod. jsou součástí sociálních požitků. Mezi nejdůležitější personální náklady patří ošatné, příspěvky na školení či na nábor nových zaměstnanců. Daně a dotace obsahují přijaté dotace a daně a sankce související se zaměstnáváním lidí.

Struktura nákladů práce v roce 2013 (v %)

Struktura nákladů práce v roce 2013 (v %)

 

Nejvyšší jsou mzdy

Struktura nákladů práce zůstává dlouhodobě zhruba stejná. Podíl přímých nákladů na celkových nákladech práce se v jednotlivých letech 1994 až 2013 pohyboval v rozmezí od 70,2 % do 72,2 %. Podíl sociálních nákladů tvořil 25,5 až 26,6 %, sociálních požitků 1,2 až 2,2 % a podíl personálních nákladů byl v intervalu 0,9 až 1,7 %.
Časová řada v období 1994 až 2013 ukazuje trvalý růst, který je v posledních letech pozvolnější. Průměrné měsíční náklady práce na jednoho zaměstnance v roce 1994 byly 10 244 Kč. Po 10 letech, v roce 2004, již činily 26 428 Kč a v roce 2013 dosahovaly 34 825 Kč na zaměstnance. Za sledované období tedy celkové náklady práce vzrostly téměř 3,5krát.
Vývoj celkových nákladů práce se odvíjel především od přímých nákladů, resp. od mezd a platů, které určovaly výslednou dynamiku růstu. Meziroční přírůstky přímých nákladů byly v období 1994 až 2013 značně rozdílné. Nejvyšších bylo dosaženo na začátku období, v letech 1995 a 1996 (+17,9 %, resp. +20,0 %). Poté, kromě roku 1998, již nepřekročily hranici 10 %. Nejnižší přírůstky byly zaznamenány ke konci období, v letech 2009 (+0,9 %) a 2010 (+2,0 %) a v roce 2013, kdy poprvé mzda oproti předchozímu roku poklesla (–0,2 %). Část položek nepřímých nákladů, je např. zákonné pojištění a odvody, jsou se mzdou svázána v procentuálním poměru a rostla proporcionálně ke mzdám.
Přestože absolutní hodnota nepřímých nákladů mírně stoupala, rozdílná dynamika růstu způsobila snížení podílu nepřímých nákladů na celkových nákladech práce. V roce 2008 došlo k výraznému propadu sociálních požitků a personálních nákladů v rámci nepřímých nákladů. Nicméně vzhledem k jejich nízkému podílu na celkových nákladech byl jejich vliv malý.
Přestože v letech 2009 až 2013 nebyla struktura nákladů významně narušena a nepříznivý vývoj v „krizovém“ období se promítl spíše do celkové zaměstnanosti, můžeme pozorovat jak úbytek dynamiky růstu, tak i snížení podílu nepřímých nákladů na celkových nákladech práce v tomto období.
Časová řada úplných nákladů práce 1994 až 2013 vykazovala průměrné tempo růstu 106,7 %, které v období let 2009 až 2013 zpomalilo na 101,4 %. V tomto období se již plně projevuje ekonomická recese. Podniky se snažily ušetřit na fakultativních nákladech. Snižovaly především personální výdaje a sociální požitky.

Náklady práce podle odvětví činnosti*), 2008–2013 (v Kč)

Náklady práce podle odvětví činnosti*), 2008–2013 (v Kč)

Nejnižší náklady práce byly v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Naproti tomu nejvyšší byly v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde vzrostly z 63 106 Kč v roce 2008 až na 69 298 Kč v roce 2012 v roce 2013 došlo k poklesu na 64 144 Kč, což je přibližná úroveň nákladů v roce 2010. Vysoké náklady práce byly i v informačních a komunikačních činnostech, kde z 54 270 Kč v roce 2008 vzrostly na 64 102 Kč v roce 2013, nejvyšších hodnot dosáhly v roce 2012, a to 64 682 Kč.

Nábor zaměstnanců zažil nejvýraznější pokles

Podíl sociálních požitků na celkových nákladech práce je pouhých 1,22 až 1,54 %. Personální náklady dosahují obdobného údaje, a to 0,9 až 1,3 %. Nicméně na těchto dvou položkách je patrná snaha zaměstnavatelů ušetřit na nákladech práce, neboť pouze tyto dva náklady zaznamenaly klesající trend a jako jediné nekopírují přímé náklady (mzdy) a nejsou tak ovlivněny politikou státu.
Sociální požitky od roku 2008 do roku 2012 trvale klesaly ze 499 Kč na zaměstnance za měsíc na 424 Kč, což je pokles na 85 % úrovně roku 2008. Až v roce 2013 došlo k mírnému nárůstu na 428 Kč. Klesající požitky vzhledem k stoupajícím mzdám tak mají stále nižší podíl na celkových nákladech.
Nejvýznamnější složkou sociálních požitků jsou služební vozy k soukromým účelům a příspěvky na stravování. Index 2013/2008 dosahuje 0,77 u služebních automobilů a 0,89 u příspěvku na stravování.
Personální náklady mají obdobný trend. Od roku 2008 trvale klesají, a to i v roce 2013. Z původních 421 Kč na zaměstnance za měsíc se snížily na 312 Kč, což je pouhých 74 % úrovně roku 2008. Podíl na celkových nákladech práce klesl z 1,3 % v roce 2008 na 0,9 % v roce 2013.
Nejsilnějšími položkami v rámci personálních nákladů jsou náklady na školení a ošatné. První z nich zaznamenává trvalý pokles, index 2013/2008 byl 0,75. Ošatné nemá jednoznačný vývoj a střídají se období poklesu i růstu, přesto bylo snížení nákladů patrné i zde, index 2013/2008 se snížil na 0,90. Za zmínku stojí i náklady na nábor zaměstnanců, kde jsou největší úspory, index 2013/2008 byl pouhých 0,41.
Pro zajímavost se můžeme podívat na vývoj těchto dvou ukazatelů u vybraných odvětví, jako jsou veřejná správa a obrana, peněžnictví a pojišťovnictví.
Ve veřejné správě poklesly sociální požitky z 1 500 Kč na zaměstnance za měsíc v roce 2008 na 1 207 Kč v roce 2013. Pokles je patrný u všech položek. Nejvýraznější byl u výdajů ze sociálního fondu, kdy index 2013/2008 činil 0,53. U příspěvku na stravování index dosahoval 0,76. Plynulý pokles byl i u personálních výdajů, a to z 1 114 Kč na 545 Kč, což je pokles o více než 50 %. I zde klesly náklady u všech položek. Největší úspory se dosáhlo u nákladu na nábor zaměstnanců, kdy z původních 283 Kč v roce 2008 došlo ke snížení na 7 Kč v roce 2013 (index 2013/2008 byl 0,02).
Peněžnictví a pojišťovnictví je odvětví s nejvyššími náklady práce, potažmo s nejvyššími mzdami. I tady je však patrná úspora, hodnota obou sledovaných nákladů pozvolna klesala. Sociální požitky se snížily v roce 2013 na 83 % roku 2008.
Pokles ovšem není u všech položek. Příspěvky na bydlení různě kolísaly a v roce 2013 dosáhly hodnoty 67 Kč z původních 52 Kč, což bylo způsobeno rostoucími náklady na bydlení. Náklady na služební vozy také mají kolísavý vývoj, pokles střídá následný růst. Personální náklady klesly na 61 % roku 2008. Zde je pokles patrný u všech položek, nejvýraznější byl u nákladů na nábor zaměstnanců, a to o 60 %.
Závěrem můžeme říct, že i když je podíl sociálních požitků a personálních nákladů na celkových nákladech velmi malý, přesto je to jedna z mála možností, jak může zaměstnavatel snížit náklady na zaměstnance a tak ušetřit. Zaměstnavatelé se toho snaží využít, ale jejich úspora není vždy úspěšná. Vzhledem k rostoucím cenám bydlení, oblečení či odměn školících agentur dochází mnohdy k udržení stejné nákladové hladiny a někdy i k jejímu navýšení.

Složky nákladů práce (Kč/měsíc) na 1 zaměstnance (přepočtené počty)

Složky nákladů práce (Kč/měsíc) na 1 zaměstnance (přepočtené počty)

 

 

 

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvyšší náklady práce na zaměstnance jsou v Praze

Ilustrační foto

V roce 2016 dosáhly úplné náklady práce průměrně za celou republiku částky 263,67 Kč/hod., resp. 38 257 Kč na jednoho zaměstnance na měsíc. Celoroční náklady práce činily v přepočtu na jednoho zaměstnance 459 089 Kč.

Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské

ilustrativní fotka

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

„3D“ mzdové statistiky

ilustrativní obrázek

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Vývoj mezd a platů v období krize

ilustrativní obrázek

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

ilustrativní obrázek

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Mzdy vzrostly všem

ilustrativní fotka

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Ilustrační foto

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Krize nekrize, zaměstnanci dál chodili na kurzy

ilustrativní fotka

Výsledky šetření ČSÚ Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v podnicích ČR v roce 2010 (CVTS 4) ukázaly, že se i v době finanční krize zhruba tři čtvrtiny podniků snažily hledat cesty, jak neomezovat své zaměstnance v jejich dalším odborném vzdělávání. Nejvíce do něj investovaly podniky nad pět set zaměstnanců.

V ČR se vzdělává polovina zaměstnanců

ilustrativní fotka

Snaha udržet si nebo zlepšit svou pracovní pozici či rozšířit si znalosti vede stále vyšší počet lidí k získávání dalších znalostí a dovedností. Potvrdily to výsledky šetření o vzdělávání dospělých AES (Adult Education Survey), které minulý měsíc zveřejnil v rozšířené verzi Český statistický úřad.