Průměrná mzda a medián

VYDÁNÍ: 04/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory.

Průměrná mzda je jedním z nejsledovanějších statistických ukazatelů, a přestože nebo možná právě proto, že je jeho název velmi jednoduchý, patří mezi nejčastěji nepochopené indikátory. Přisuzování velkého významu ukazateli „průměr“ v kombinaci s porovnáním s vlastními příjmy budí tak u dvou třetin uživatelů mírné rozladění. Vedle toho je publikován také medián mezd, který vypovídá o něčem zcela jiném než průměr, a protože je méně známý, je mu věnována menší pozornost. A přitom tento odstrkovaný bratříček je právě tím, co si mnozí představují pod pojmem průměr.

Průměrná měsíční mzda, medián, 1. a 9. decil za rok 2014 (v Kč)

Průměrná měsíční mzda, medián, 1. a 9. decil za rok 2014 (v Kč)

Začněme s vysvětlením, co je to průměrná mzda. Pro výpočet průměru stačí vycházet z méně detailních informací než pro medián. Díky tomu je relativně snadno a rychle vypočtený, ale cenou za tuto jednoduchost je jeho omezená vypovídací schopnost, s níž musí uživatelé počítat. K výpočtu nám stačí pouze data o tom, jaké měly firmy mzdové náklady a kolik měly zaměstnanců. Nechme teď stranou další náklady práce, jako jsou například sociální a zdravotní pojištění, které musí zaměstnavatel za zaměstnance odvádět, ostatní osobní náklady nebo třeba různé benefity, které mohou zaměstnanci čerpat (například masáž nebo osobní automobil). Hovořme zjednodušeně o hrubé měsíční mzdě.
Řekněme například, že podnik má 5 zaměstnanců (na plnou pracovní dobu) a mzdové náklady činí 200 tis. Kč. Průměrná mzda je v takovém případě 40 tis. Kč (200 děleno 5). Taková částka ale může téměř všechny zaměstnance podniku šokovat a řeknou si, asi to mají statistici špatně… Nemají. V průměru opravdu každý zaměstnanec dostal 40 tis. Kč. Problémem průměru ale je, že nezohledňuje rozdělení mezd uvnitř podniku. Neříká nám nic o tom, kolik lidí má mzdu nad průměrem a kolik pod ním. Představa, že průměr je zhruba někde uprostřed, je mylná. Pokud budou v podniku zaměstnanci, kteří pobírají extrémně jinou mzdu, ať už hodně nízkou či vysokou, průměr je jimi výrazně vychýlen.
Ukazatel mezd, který rozdělí zaměstnance na dvě stejně početné skupiny, jednu nad a druhou pod, je medián. K jeho odhadu však již potřebujeme znát informace o mzdách jednotlivých pracovníků, a to nebývá tak snadné zjistit. Řekněme, že v našem podniku má 1. technik mzdu 30 tis. Kč, 2. technik 35 tis. Kč, vrátný 15 tis. Kč, ekonom 20 tis. Kč a hlavní konstruktér dostává 100 tis. Kč měsíčně. Medián zjistíme tak, že si mzdy všech srovnáme podle velikosti a nalezneme tu, která rozdělí našich pět zaměstnanců na dvě stejně početné skupiny. V našem případě je mediánem mzda 1. technika (30 tis. Kč), protože vzestupně máme mzdy srovnány takto: vrátný, ekonom, 1. technik, 2. technik, konstruktér (tj. 15, 20, 30, 35, 100 tis. Kč). Dva zaměstnanci jsou nad a dva pod 1. technikem. Medián je tedy 30 tis. Kč, zatímco průměr, výrazně ovlivněný vysokou mzdou konstruktéra, je 40 tis. Kč.
V souvislosti s mediánem se často uvádějí také decily, nejčastěji 1. a 9. decil. O co se jedná? Jde v podstatě o totéž, co u mediánu. To jsou praví bratříčci mediánu, nikoliv průměr. Medián je totiž 5. decilem: mzda, na kterou nedosáhne 50 % zaměstnanců a druhých 50 % má mzdu vyšší. Úplně stejně je to i u 1. decilu: 10 % zaměstnanců na tuto mzdu nedosáhne a 90 % bere více. A u 9. decilu je to obráceně: 90 % zaměstnanců má mzdu nižší a 10 % vyšší. Jinými slovy, když odřízneme 10 % nejhůře placených a z druhé strany 10 % nejlépe placených, dostaneme rozmezí mezd, ve kterém se pohybuje 80 % lidí.

Autor: , vedoucí oddělení čtvrtletních odhadů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak se měří zahraniční obchod

Jak se měří zahraniční obchod

Česká republika je závislá na zahraničním obchodě se zbožím. Jak se zahraniční obchod měří nebo, chcete-li, odhaduje?

„3D“ mzdové statistiky

„3D“ mzdové statistiky

Disparita, distribuce a diferenciace mezd. Podívejme se na mzdy a jejich vývoj v České republice v období 2014–2015 očima podniků.

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

Posuzujme statistické ukazatele kriticky

Někdy mají i ty nejjednodušší statistické ukazatele svůj pravý význam trochu skrytý. A ten nakonec může vést ke zcela jiným závěrům, než by na první pohled data naznačovala. ČSÚ uvádí pár typických příkladů, kdy je třeba zpozornět a věnovat číslům i druhou myšlenku.

Přichází éra růstu mezd?

Přichází éra růstu mezd?

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Vývoj mezd a platů v období krize

Vývoj mezd a platů v období krize

Více než čtyři pětiny ekonomicky aktivní populace v Česku se účastní trhu práce jako zaměstnanci. Přestože loňský rok přinesl o vývoji ekonomiky i trhu práce dobré zprávy, reálné mzdy a platy nedosáhly úrovně roku 2008.

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

Fyzické osoby vs. přepočtené počty

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle se objevují dva ukazatele: evidenční počet zaměstnanců buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených počtech (často pod zkratkou FTE).

Meziroční a meziměsíční srovnání

Meziroční a meziměsíční srovnání

Každý měsíc slýcháme, že průmysl vzrostl nebo stavebnictví pokleslo o tolik a tolik procent.

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

Největší rozdíly v příjmech mají vysokoškoláci

Rozložení příjmů ve společnosti není rovnoměrné, což je přisuzováno velkému množství faktorů. Jedním z nich je nejvyšší dosažené vzdělání osob, které hraje velkou roli při posuzování výše a rovnoměrnosti rozdělení disponibilních příjmů.

Mzdy vzrostly všem

Mzdy vzrostly všem

Ekonomické oživení v roce 2014 přineslo zvýšení zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, ovšem růst mezd si podniky hlídaly, takže žádný rekordní posun nenastal. Přesto bylo zvyšování výdělků díky nízké inflaci příjemné.

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs. Nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli růstu spotřebitelských cen. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 Kč na 25 686 Kč.

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

Průměr se od mediánu liší o čtyři tisíce korun

Kdyby byli všichni zaměstnanci v roce 2012 ohodnoceni stejně, pak by jejich mzda činila 25 112 Kč. Ve skutečnosti však na tuto částku nedosáhly celé dvě třetiny. Jelikož jiní pobírali i několikanásobky průměrné mzdy, výplata vyjádřená mzdovým mediánem se pohybovala pod tímto průměrem.

Pracují, a přesto jsou chudí?

Pracují, a přesto jsou chudí?

Problematika chudoby je obvykle spojována s nezaměstnaností. Mít práci by mělo znamenat nebýt chudý, nicméně tak tomu vždy není. Existují osoby, které pracují, a přesto jsou ohroženy příjmovou chudobou. Kdo jsou a jak velký problém u nás představují?

Naberou mzdy dech?

Naberou mzdy dech?

Ve 3. čtvrtletí 2013 se reálný růst mezd dostal těsně nad nulu jen díky nízké inflaci. Růst spotřebitelských cen totiž klesl na hodnotu 1,2 %, takže i „upocené“ nominální zvýšení mezd o 1,3 % zabránilo dalšímu propadu kupní síly výdělků.