Budoucnost stojí na kvalitních mikrodatech a vývoji experimentálního sběru statistik

VYDÁNÍ: 03/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Profesor Jan Švejnar je pracovně velmi zaneprázdněný člověk. Jeho rad si žádají mezinárodní instituce, členové vlád a velkých podniků na obou březích Atlantského oceánu. Přesto se nám od něj podařilo získat odpovědi na otázky, které se týkaly převážně spolupráce ČSÚ a institucí, u jejichž vzniku po sametové revoluci stál.

Počátkem devadesátých let jste zakládal Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE) při Univerzitě Karlově v Praze a Národohospodářský ústav (EI) Akademie věd České republiky. Co bylo tehdy vaším hlavním motivem?

Hlavním motivem bylo vzdělat novou generaci ekonomů, která by byla na úrovni nejlepších ekonomů na světě, a tudíž byla schopna uskutečňovat teoretický a aplikovaný výzkum na velmi dobré úrovni. Musíme si uvědomit, že zatímco v matematice, statistice a přírodních vědách jsme tenkrát mohli mít vědce na špičkové úrovni, mezi ekonomy a společenskými vědci tehdy nikdo na světové úrovni všeobecně nebyl.

Od té doby uplynulo více než dvacet let. Jak se za tu dobu změnila úloha a postavení vámi řízených institucí?

Dosáhli jsme základního cíle. Nyní máme několik set absolventů, kteří pracují u nás i všude ve světě. Působí jak na univerzitách a ve výzkumných ústavech, tak ve veřejné správě a v soukromém sektoru. Maji vliv na hospodářskou politiku, fungování podniků a podílejí se na vzdělávání další generace ekonomů.

Významnou aktivitou CERGE-EI jsou vědecké aktivity. Jak vůbec hodnotíte systém financování výzkumu a vývoje v České republice a jaké změny byste případně doporučil realizovat?

CERGE-EI má nyní obrovskou výhodu, že vysoký akademický standard, který byl od začátku nastaven, zajišťuje, že výsledky výzkumu, který provádíme, jsou publikovány v prestižních mezinárodních časopisech. Čtou je a využívají vědci na celém světě, a proto má CERGE-EI čím dál tím větší vliv na hospodářskou politiku v České republice, Evropské unii a celkově v mezinárodních debatách.
Financování výzkumu a vývoje v České republice je bohužel nešťastné v tom, že pro společenské vědy nepoužívá mezinárodní kritéria, která kladou důraz na kvalitu. Rozpočet CERGE-EI je tudíž silně poddimenzován a počet vědeckých pracovníků neodpovídá situaci, jaká je běžná v jiných podobně zaměřených vědeckých institucích v ostatních zemích. Pokud by financování bylo založeno na kvalitě, mohli bychom dále rozšiřovat tým vědeckých pracovníků, kteří by také mohli více využívat data produkovaná Českým statistickým úřadem.

 

profesor Jan Švejnar, Ph.D. profesor Jan Švejnar, Ph.D.

Na Cornellově univerzitě ve státě New York získal bakalářský titul a poté pokračoval v magisterském a doktorandském studiu na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Jedním z jeho profesorů byl Sir Arthur Lewis, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1979. Ve své doktorské disertaci rozvinul negociační model profesora Johna Nashe, který obdržel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1994. Po získání doktorátu přednášel ekonomii na Cornellově (1978–1987), Pittsburghské (1987–1996) a Michiganské univerzitě (1996–2012).V roce 1991 spoluzakládal Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE) při Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1992–1998 působil jako ředitel Národohospodářského ústavu (EI) Akademie věd ČR. Později obě instituce propojil a vytvořil společné pracoviště CERGE-EI, kde od roku 1998 působí jako vedoucí vědecký pracovník.V roce 2009 založil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a stal se jeho ředitelem. Na Columbia University v New Yorku vede Centrum pro globální hospodářskou politiku.

Řadu let působíte ve vědě a výzkumu i v USA. Jak tam je systém podpory v této oblasti organizován?

Podpora vědy a výzkumu v USA se skládá ze tří hlavních pilířů, které tvoří: univerzity, americká vláda a soukromý sektor. Všechny tři jsou důležité a všechny zdůrazňují na kvalitu výzkumu, která se měří počtem publikací ve špičkových světových časopisech. Univerzity používají na podporu vědy a výzkumu část svého finančního rozpočtu, vláda zase podstatně přispívá formou podpory veřejných nadací a soukromý sektor uděluje granty nebo uzavírá kontrakty buď přes nadace, anebo přímo. Většina finančních prostředků z fondů na vědu a výzkum se rozděluje formou konkurzů a tendrů.

CERGE-EI velmi úzce spolupracuje v oblasti vědy a výzkumu i s Českým statistickým úřadem. Jak hodnotíte jejich spolupráci?

Tato spolupráce je velmi hodnotná a velice si jí vážíme. Je založena na vzájemném respektu a přirozené dělbě práce. Má podobnou formu jako spolupráce univerzitních pracovišť a statistických úřadů ve většině vyspělých zemí. Český statistický úřad plní důležitou funkci tím, že sbírá data a provádí jejich základní zpracování. CERGE-EI se zaměřuje na dlouhodobý hloubkový výzkum, přičemž ve své akademické činnosti využívá data a analýzy Českého statistického úřadu, a připravuje návrhy pro změnu hospodářské politiky. Vloni a předloni jsme společně s Českým statistickým úřadem organizovali kulaté stoly nejen pro novinářskou veřejnost o vývoji na trhu práce. Myslím, že tyto akce měly úspěch a velkou odezvu v médiích.

Jaký potenciál v této spolupráci vidíte do budoucna?

Myslím, že jsme začali proces, který se stejně jako v jiných zemích bude dále zdárně vyvíjet. Rozšiřování sběru informací a jejich analýz je potřebné pro vývoj ekonomiky a společnosti a spolupráce našich instituci tomu bude významně přispívat.

Rok 2013 je Mezinárodním rokem statistiky. Na jaké problémy by se podle vás měli statistici v České republice a ve světě zaměřit?

Hlavní směr, kterým by se statistici podle mě měli ubírat, je rozšiřování našich znalostí o chování jednotlivců a rodin na jedné a podniků na druhé straně. V praxi to tedy znamená důraz na sběr kvalitních mikrodat a vývoj experimentálního sběru statistik.

Společné kulaté stoly ČSÚ a CERGE-EI

Český statistický úřad a CERGE-EI spolupracovaly na ročním projektu (listopad 2011 až listopad 2012), který byl zaměřený na analýzu českého trhu práce. O výsledcích pak odborníci diskutovali na společných setkání se zástupci médií a státní správy a hledali možnosti využití rezerv pracovního trhu v České republice.
Témata diskuzních panelů:
Význam vzdělání pro trh práce (23. 11. 2011)
Stárnutí obyvatel ČR (31. 1. 2012)
Participace starších osob na trhu práce (15. 3. 2012)
Slaďování pracovního a rodinného života (22. 5. 2012)
Trh práce a finanční příjmy pro státní rozpočet (18. 10. 2012)
Nástin budoucího vývoje na trhu práce (15. 11. 2012)

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Česko patří mezi nejrychleji rostoucí země EU

ilustrativní fotka

Ekonomické výsledky roku 2017 jsou zatím ve znamení vysokých temp hospodářského růstu. Meziroční růst se totiž zrychlil i ve 3. čtvrtletí roku. Stál za ním stabilní růst domácí spotřeby kombinovaný se stále vysokou zahraniční poptávkou i meziroční růst investiční aktivity. I ve 3. čtvrtletí rostla zaměstnanost a mzdy.