Dobrá vizitka úřadu

VYDÁNÍ: 02/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V lednu měli čeští občané vůbec poprvé v historii možnost zvolit si hlavu státu sami. Zajištění bezchybného zpracování výsledků tak bylo pro ČSÚ mimořádnou výzvou.

Prezidentské volby jsou sice unikátní, ale nesou v sobě znaky tří typů voleb – do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu. Česká republika byla jedním obvodem, což odpovídá případu prvnímu, prostřednictvím zvláštních volebních okrsků u zastupitelských úřadů bylo možné volit v zahraničí tak, jako je tomu ve sněmovních volbách a konečně volič vybíral z několika, resp. dvou, jednotlivých kandidátů ve dvoukolové většinové volbě, což je princip voleb senátních.
Za ČSÚ se na zajištění voleb podílelo 3 200 zaměstnanců a externistů na 428 přebíracích místech, kde odevzdávalo výsledky téměř patnáct tisíc okrskových volebních komisí.

Transparentní proces

Nejdůležitější podmínkou všech voleb je zajištění jejich absolutní průhlednosti tak, aby výsledek nemohl být ve svém celku napaden a všechna data mohla případně projít zpětnou kontrolou. V čase příprav i během lednových prezidentských voleb navštívila Českou republiku monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která jak systém, tak i samotný průběh voleb označila jako bezproblémový.
Primární sčítání hlasovacích lístků zajišťovalo na 14 904 okrskových komisí jmenovaných starosty jednotlivých obcí. Členové komisí z řad zástupců politických stran, případně dalších občanů, jsou také jednou ze záruk veřejné kontroly v procesu zpracování. Okrsková volební komise vyhotoví bezprostředně po sečtení zápis o průběhu a výsledku hlasování, a to buď na předepsaný tiskopis, nebo, pro urychlení procesu, elektronicky přes software ČSÚ. Zpracovaný zápis musí podepsat všichni členové komise. Poté tento tiskopis a případně technický nosič s výsledky hlasování zástupci komise předají na příslušném přebíracím místě. Pokud je zápis bezchybný, obdrží zástupci okrskové volební komise potvrzení o převzetí dat a opis výsledku pro případnou další kontrolu. Data jsou pak elektronicky po zabezpečené síti odeslána do centrály ČSÚ. Po další kontrole jsou pak výsledky uloženy do centrální databáze a zároveň publikovány na prezentačním webu. Kontrola je prováděna průběžně v celém systému za pomoci speciálního software, s jehož vývojem má ČSÚ mnohaletou zkušenost.
„Software automaticky hlásí možné anomálie. Příkladem může být jedna z obcí, která zaznamenala 100% volební účast. Ta samozřejmě není vyloučena, ale obecně se jedná o jev spíše neobvyklý. Systém tuto skutečnost vyhodnotil jako možnou chybu a následně naši pracovníci v centrále i regionech ověřovali, zda došlo skutečně k pochybení, či zda data opravdu odpovídají reálné situaci,“ popisuje jeden z momentů Jiří Prox, vedoucí oddělení zpracování výsledků voleb.
Transparentnost voleb lze pak nejsnáze prokázat tím, že porovnáme výsledky zveřejněné na prezentačním serveru ČSÚ se zápisy okrskových volebních komisí. Tak je doloženo, že při vložení dat do systému, případně při jejich přenosu nedošlo k žádné cílené ani náhodné manipulaci.

Výjimečné postavení ČSÚ

Český statistický úřad má se zpracováním volebních výsledků již více než dvacetiletou zkušenost. Není bez zajímavosti, že podobnou úlohu při určování vítězů volebních klání mají v našem regionu pouze statistické úřady Spolkové republiky Německa a Slovenské republiky. Většina států Evropy se v tomto ohledu vydala směrem samostatných jednoúčelových orgánů kompetenčně spadajících většinou pod gesci ministerstva vnitra dané země.

Základem je připravenost

Ačkoliv občané i uživatelé statistických dat vnímají většinou jen závěrečnou fázi zpracování volebních výsledků ve formě prezentované na internetových stránkách www.volby.cz,
začíná samotná příprava voleb již přibližně šest měsíců před jejich konáním. První fáze přípravy voleb začala již během měsíce května, kdy pověření pracovníci Českého statistického úřadu začali pracovat na metodice zpracování výsledků. Využili přitom samozřejmě zkušenosti úřadu nabyté již od doby prvních svobodných voleb v roce 1990.
„Za posledních dvacet let jsme se posunuli hodně kupředu a okrskové komise mají díky ČSÚ v mnoha ohledech práci usnadněnou,“ říká František Konečný, vrchní ředitel Sekce obecné metodiky a registrů ČSÚ, a pokračuje: „To se samozřejmě ve výsledku odráží i na rychlosti procesu sčítání. Použití zvláštního programu zjednodušuje vytvoření zápisu v okrskové volební komisi, automatizovaně provádí kontroly logických vazeb mezi údaji a také zrychluje předávání výsledků hlasování přebíracím pracovištím ČSÚ. Tužce a papíru se ale občas nevyhme ani dnes.“
Český statistický úřad během posledního měsíce před samotným začátkem volby několikrát celý systém sčítání hlasů testoval a prověřil mimo jiné i psychickou odolnost svých zaměstnanců vůči krizovým situacím. V rámci zkoušky byla testována zejména funkčnost programového vybavení, kvalita hardwarového zajištění, bezchybnost zpracování volebních výsledků a bezpečnost celého volebního systému včetně komunikace mezi přebíracími místy a ústředím ČSÚ. Významnou částí zkoušky byly též zátěžové testy. Ty prověřovaly zejména odolnost systému ve fázi, kdy do něj v krátkém časovém intervalu vstupuje velký objem dat za všechny okrsky a kandidáty. S ohledem na dostupnost výsledků pracovníci ČSÚ simulovali i maximální zátěž, kdy se na prezentační servery připojí současně velký počet uživatelů.
Všech 428 přebíracích míst, včetně přebíracího místa na ministerstvu zahraničí, jež sbíralo hlasy ze 102 zvláštních volebních okrsků ze světa, bylo navíc připraveno i na varianty krizového provozu.

Atraktivní horká data

První přímá volba hlavy státu byla spjata i se zvýšeným zájmem médií a veřejnosti, a to nejen v podobě zájmu o zveřejňování průběžných výsledků, ale též o dění v centrále ČSÚ a způsobu zpracování.
„Český statistický úřad bývá téměř při každých volbách mediálně frekventovanou institucí, nicméně tyto volby byly v mnoha ohledech přelomové,“ uvádí Stanislav Drápal, místopředseda ČSÚ. Zájem o záběry ze zpracovatelského sálu byl podle něj   enormní. „Bylo nutné nastavit přesná pravidla, aby zaměstnanci zodpovědní za přípravu voleb nebyli omezováni ve své práci. Nepřístupná médiím nicméně zůstala ta místa, kde to vyžadují provozní i bezpečnostní požadavky. Přesto můžeme hodnotit roli médií jako pozitivní, neboť pomáhala širší veřejnosti pochopit princip zpracování volebních výsledků a vyvrátit tak možné pochyby pramenící z ne vždy plné informovanosti,“ doplňuje.

Volba prezidenta republiky 2013 – 2. kolo. Počet zpracovaných okrsků za minutu

Volba prezidenta republiky 2013 – 2. kolo. Počet zpracovaných okrsků za minutu

Český statistický úřad, který je ze zákona odpovědný za technické zpracování a publikování průběžných a celkových výsledků volby prezidenta republiky, zřídil i speciální vyhrazený server, ke kterému byl povolen přístup pouze předem registrovaným zájemcům. Právě díky tomuto kroku mohli nabíhající volební výsledky on-line sledovat například diváci České televize či čtenáři zpravodajských serverů a agenturního zpravodajství. Na samotném veřejném serveru ČSÚ pak bylo při vrcholné části sčítání výsledků druhého kola volby dosaženo 1 500 přístupů za minutu.

Rychlost a kvalita

Příjemným překvapením první prezidentské volby byla rychlost, s jakou byly výsledky sečteny a zpracovány (viz graf). Střízlivé odhady před prvním kolem tak byly výrazně překonány. Data z prvních okrsků začala přicházet již zhruba čtvrt hodiny po uzavření volebních místností, což je úctyhodný výkon. Za zmínku rovněž stojí i skutečnost, že chybovost okrskových volebních komisí při samotném zpracování byla velmi nízká. Částečně to lze samozřejmě přičítat jednoduššímu systému volby, nicméně velikou roli zde sehrála i kvalitní práce zaměstnanců ČSÚ a také proškolení okrskových volebních komisí.
„Některé ohlasy dokonce označily Český statistický úřad za jednoho z vítězů voleb. Tato chvála nás samozřejmě těší, ale zavazuje nás tak i pro budoucnost,“ uzavírá předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Autor: , tiskový mluvčí
Zatím zde není žádný komentář.