HDP 2014: Vyšší útraty domácností hlavně za zboží z dovozu

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Že česká ekonomika loni ožila, není třeba opakovat. Čísla o struktuře HDP, meziročním a mezikvartálním růstu jeho složek či výkonnosti odvětví jsou už týdny známa. Co víme dál?

Podívejme se na věc z úhlů méně obvyklých, které vykreslí úplnější obrázek loňského vývoje české ekonomiky. Národní účetnictví nám například říká, že ač výdaje domácností na konečnou spotřebu přidaly podle tradičního pohledu celkovému růstu HDP ČR skoro polovinu, ve skutečnosti přispěly spíš větší měrou k růstu ekonomik zemí, odkud k nám směřují příslušné exporty. Pozoruhodné, ale je to fakt, jak uvidíme. Stejně jako například růst celkové cenové hladiny v české ekonomice, jehož vlivem stoupl nominální HDP nejrychleji od roku 2008 – klíčové byly rostoucí ceny v zahraničním obchodě ovlivněné slabým kurzem koruny po měnové intervenci ČNB. Že přes polovinu HDP u nás vytváří firemní sektor (nefinanční podniky), příliš nepřekvapuje, ale jeho podíl byl loni největší za posledních sedm let. A podíl podnikatelů z řad domácností? Zastavil se už tři roky trvající pokles jimi vytvářené hrubé přidané hodnoty? To zatím nevíme. Ale rozeberme si vše popořádku.

Proti růstu HDP šel mírně jen čistý vývoz

Výkonnost ekonomiky se začala lepšit již od druhé poloviny roku 2013, kdy slábla tempa meziročních poklesů. Teprve v posledním čtvrtletí se objevil růst pokračující celý loňský rok. Silná byla v úhrnu výkonnost odvětví, výdajovou stranu HDP táhly hlavně investice. Jen výsledek zahraničního obchodu působil protisměrně – nebýt převahy dovozu nad vývozem v reálném vyjádření, mohl být růst HDP (+2 % meziročně) ještě o desetinku procenta rychlejší.
V plusu však byly prakticky všechny složky domácí poptávky. HDP posilovala spotřeba domácností i vládního sektoru, ale zejména investice – tvorba hrubého fixního kapitálu přispěla totiž k růstu ekonomiky více než polovinou (na 2% meziročním přírůstku se podílela 1,1 p. b.). Samotné domácnosti přidaly růstu jen o málo méně (+0,8 p. b.).

K EU konvergujeme, Maďarsko a Polsko ale rychleji (HDP reálně, meziročně v %, očištěno o sezónnost a kalendářní vlivy)

K EU konvergujeme, Maďarsko a Polsko ale rychleji  (HDP reálně, meziročně v %, očištěno o sezónnost a kalendářní vlivy)

Přispěly domácnosti k českému růstu tolik?

Tak je tomu, uvažujeme-li v duchu „tradičního“ pohledu na příspěvky jednotlivých komponent HDP k jeho vývoji, v případě loňského roku tedy k jeho růstu. ČSÚ však může poskytnout podle propočtů z národních účtů i pohled zajímavější. Ten kvantifikuje, jaký byl příspěvek jednotlivých složek HDP k jeho růstu v případě, že roli nebude hrát tzv. dovoz pro konečné užití – vylučuje tedy dovozy, které jsou „přímo spotřebovány“ (nikoli použity například k dalšímu zpracování či úpravě ve výrobě a pak teprve dokompletovány do podoby „konečné“ produkce). Zohledňuje tedy jen spotřebu produktů „z domova“ (nanejvýš ty s dováženými komponenty).
Hledíme-li na příspěvek spotřeby domácností k loňskému růstu ekonomiky tímto prizmatem (tedy po vyloučení dovozů pro konečné užití), pak jejich výdaje nepřispěly k růstu HDP ze dvou pětin, ale pouhou desetinou (+0,2 p. b.). Naopak vysoce pozitivní byl pro růst HDP ČR z toho pohledu zahraniční obchod – výsledná dynamika dovozů a vývozů se změnila v neprospěch dovozů (import pro konečné užití byl přece vyloučen). Saldo obchodu tak bylo kladné a zvýšilo tím růst HDP o 1,3 p. b. Jen kouzla statistiky? Ne tak docela. Znamená to totiž, že nárůst spotřeby domácností v ČR byl loni více o zboží z dovozu než o zboží domácí provenience, a to významně.

Ceny – kde rostly?

Spotřebitelům loni vývoj cen vyhovoval. Proti roku 2013 nakupovali v úhrnu položek spotřebního koše včetně využívaných služeb dráž jen o 0,4 %. Není se co divit, ani ceny ve výrobě nenutily obchodníky zdražovat. Ceny průmyslových výrobců byly meziročně níž o 0,8 % díky nízkým cenám energií, v tržních službách výš jen o 0,3 %. Přesto stoupla cenová hladina meziročně o 2,3 %. Původce zbývá jen jeden – cenový pohyb v zahraničním obchodě. Rychlejší růst cen vývozu z ČR oproti růstu cen dovozu, tzv. směnné relace, cenovou hladinu zvedaly, a tím nominálně i saldo zahraničního obchodu. To bylo hlavně díky přebytku obchodní bilance ve výši 155 mld. Kč historicky největší. Slabá koruna podnítila exportéry a dovozcům v úhrnu zas tolik neublížila, jak je z čísel patrné. Pozitivní dopad do tržeb a zisků firem byl evidentní, ty si ale déle dávaly na čas, než své příznivé finanční výsledky promítly i do mezd zaměstnanců.

Podíly institucionálních sektorů na tvorbě HDP v roce 2014 ( v mil. Kč)

Podíly institucionálních sektorů na tvorbě HDP v roce 2014 ( v mil. Kč)

Podíl firem na HDP zesílil

Jistě i efekt slabé koruny zasahující především exportní firmy měl svůj vliv na to, že institucionální sektor nefinančních podniků se podílel na vytvořeném HDP České republiky v roce 2014 z 57,2 %. Šlo pochopitelně o vyšší proporci než za recese 2012 a 2013 (v průměru 55,5 %, stejně jako v roce 2011). Podíl těchto firem na výkonnosti ekonomiky převýšil loni nejen proporci let 2009 a 2010 (v průměru 54,5 %), ale i podíl z let vrcholící konjunktury české ekonomiky (56,9 % v roce 2008 a 56,8 % v roce 2009). Je hnidopišské hledět na proporční rozdíly pouhých desetin procent? Srovnáme-li ale rok 2014 a 2008, kdy v podílu šlo o diferenci pouhých 0,4 p. b., posílil HDP vytvořený firemním sektorem (nefinančními podniky) o více než 86 mld. Kč. Na produkci v české ekonomice byl v roce 2014 jeho podíl více než tříčtvrtinový (77 %). Jistě zajímavé údaje za malé podnikatele z řad domácností za rok 2014 však ještě známy nejsou.

Růst táhla spotřeba a investice (příspěvky v p. b. k vývoji výdajů na HDP, reálně meziročně v %)

Růst táhla spotřeba a investice (příspěvky v p. b. k vývoji výdajů na HDP, reálně meziročně v %)

Zrychlení nebo zpomalení?

Meziroční změny HDP ČR po čtvrtletích během roku 2014 další zrychlování neukázaly, stejně jako v evropských uskupeních či zemích tradičně srovnávaných s ČR, jako je Polsko a Maďarsko. Ty však byly úspěšnější – polská ekonomika v roce 2012 a 2013, dvou „černých“  letech pro ekonomiku ČR, vůbec neklesla. Maďarsko recesi zažilo, ale výstup z ní byl velmi rychlý.
Vraťme se však k příspěvkům k růstu. Do jaké míry stačilo loňské příjemné ekonomické oživení „zkorigovat“ předchozí dva roky recese? Které složky se oproti roku 2010 „zlepšily“, co se příspěvků k vývoji HDP týká, a která z komponent naopak vývoj HDP zhoršovala? Proti bázi roku 2010 byl loni český HDP vyšší o 2,5 %. Příspěvek domácností za tu dobu (v „tradičním“ pojetí) byl velmi skromný (+0,3 p. b.) a není se co divit, když za roky 2011–2013 jejich výdaje v průměru ročně o 0,4 % klesaly. Investice pak dokonce o 2,3 % a růst HDP za roky 2010–2014 snížily o 1,5 p. b. Byla tu však „záchrana“ v podobě zahraničního obchodu – v posledních čtyřech letech přidal export HDP zvětšenému o 2,5 % plných 16,1 p. b. (opačný vliv importu činil 12,8 p. b.). Česká ekonomika je v poměrech exportů a importů zboží na HDP třetí, resp. čtvrtá nejotevřenější v Evropě.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Obchod České republiky se Spojenými státy

Obchod České republiky se Spojenými státy

V roce 2015 zaujímaly Spojené státy americké první místo z mimoevropských zemí ve vývozu zboží z České republiky. Významnou pozici má dlouhodobě tato země i na dovozu zboží do ČR.

Spotřeba rostla napříč celou Unií

Spotřeba rostla napříč celou Unií

Výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply v roce 2015 v sedmadvaceti zemích EU. Data z ČSÚ a Eurostatu ukazují, že stagnovaly pouze v Lucembursku.

Ceny v ČR jsou stále nízké

Ceny v ČR jsou stále nízké

V porovnání s průměrem Unie je život v Česku levnější o dvě pětiny.

Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii

Odliv peněz z ČR je jeden z nejsilnějších v Unii

Od ledna do září loňského roku vytvořila česká ekonomika hrubý domácí produkt ve výši 3,30 bil. Kč v běžných cenách. V podobě finančních prostředků z něho v ČR zůstalo ale jen 3,02 bilionu. Zbytek peněz odešel do zahraničí.

HDP odliv zisků nezohledňuje

HDP odliv zisků nezohledňuje

K hodnocení výkonnosti ekonomiky se běžně používá hrubý domácí produkt. Ten ovšem nebere ohled na tak závažnou skutečnost, jakou jsou zisky podniků pod zahraniční kontrolou, které odtékají z Česka do zahraničí. Jak ukazuje právě vydaná analýza ČSÚ, existují ukazatele, které tento fakt reflektují.

Co se stalo s cenami ve stavebnictví od roku 2008

Co se stalo s cenami ve stavebnictví od roku 2008

Mezi vývojem cen ve stavebnictví, zejména bytovém, a cenami bytových nemovitostí lze nalézt určité souvislosti. Zvláště pak, pokud se zaměříme na období od roku 2008, kdy nastala změna cenových trendů, až do současnosti.

V obchodě Unie s Ruskem došlo k obratu

V obchodě Unie s Ruskem došlo k obratu

Po Číně a Spojených státech amerických představuje Rusko největší trh pro Evropskou unii. Unie se zase podílí 50 % na celkovém ruském obchodě. Jak se vyvíjely jejich obchodní vztahy v posledních deseti letech a jak je ovlivnily sankce přijaté EU v souvislosti s ukrajinskou krizí?

Nadějný růst ekonomiky ČR

Nadějný růst ekonomiky ČR

Nové odhady Českého statistického úřadu potvrzují, že ekonomika dále roste. Co dalšího ukazují data národních účtů?

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Silný růst české ekonomiky

Ekonomika v 1. čtvrtletí roku 2015 výrazně posílila a s meziročním tempem růstu HDP ve výši 4,2 % je na špičce EU.

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

„Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když jsi pod šedesátkou HDP, jsi dobrý,“ tvrdí Aleš Michl v rozhovoru ve Statistice&My. Ekonom, analytik, novinář, poradce vlád, zkrátka člověk, který jde často proti proudu, by maastrichtská kritéria rád vyměnil za nová.

Křivka českého HDP zamířila konečně vzhůru

Křivka českého HDP zamířila konečně vzhůru

Ekonomika České republiky byla vloni mezikvartálně v plusu už od 2. čtvrtletí. V posledních třech měsících rostla i proti stejnému období předchozího roku, poprvé od 4. čtvrtletí 2011. Celý loňský rok však zůstal „v červeném“.