Hlavní témata, která statistici v ČSÚ sledují

VYDÁNÍ: 03/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Statistické zachycení vědy, technologií a inovací patří mezi rozvojové agendy Českého statistického úřadu. Od roku 1995 také respektují mezinárodní standardy.

V současné době je statistika vědy, technologií a inovací na ČSÚ rozdělena do tří hlavních tematických oblastí: finanční a lidské zdroje, výsledky VTI činností a vyspělé technologie. V nich je realizováno 10 samostatných úloh:

•    Roční šetření o VaV
•    Státní rozpočtové výdaje na VaV
•    Nepřímá veřejná podpora VaV
•    Lidské zdroje pro VTI
•    Odborné články
•    Šetření o inovacích
•    Patentová statistika
•    Roční šetření o licencích
•    Zahraniční obchod s high-tech
•    Statistika high-tech odvětví

Následující řádky obsahují stručný popis hlavních statistik prováděných ČSÚ v této oblasti.

Roční šetření o VaV

Efektivní alokace finančních a lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje se neobejde bez znalosti charakteristik vývoje a současného stavu. Proto hrají ukazatele VaV důležitou roli při určování priorit a směřování budoucích politik v této oblasti. Pravidelná a dostupná data o jednotlivých charakteristikách VaV jsou zároveň nepostradatelná pro mezinárodní srovnání.
Z těchto důvodů sleduje Český statický úřad hlavní charakteristiky VaV v České republice pomocí vyčerpávajícího statistického zjišťování. Od roku 1995 toto šetření respektuje mezinárodní standardy uvedené ve Frascati manuálu (OECD, 2002), který slouží jako hlavní příručka pro harmonizovaný sběr ukazatelů v oblasti VaV používaný nejen v zemích EU a OECD, ale na celém světě.
Roční šetření VaV přináší podrobné poznatky o stavu lidských a finančních zdrojů ve všech subjektech podnikatelského, vládního, vysokoškolského a soukromého neziskového sektoru provádějících VaV jako svoji hlavní či vedlejší činnost. Mezi základní charakteristiky zjišťované v tomto šetření patří počet osob zaměstnaných ve VaV podle pracovní činnosti, vzdělání, pohlaví, věku či národnosti a výše výdajů na VaV podle zdrojů jejich financování.
V roce 2011 podle tohoto šetření byl v ČR prováděn VaV na 2,7 tisících pracovištích, z nichž 2,2 tisíc náleží do podnikatelského sektoru, 200 do vysokoškolského, 185 do vládního a 72 do soukromého neziskového sektoru. Ovšem pouze na každém dvacátém pracovišti dosáhly výdaje na VaV 100 a více mil. Kč. Nejzajímavější zjištění z tohoto šetření jsou podrobněji rozebrána v jednotlivých příspěvcích tohoto speciálu.

Státní rozpočtové výdaje

Veřejná podpora VaV se řídí národní vědní politikou jednotlivých států. Úlohou statistických úřadů je zabezpečit potřebné údaje o celkové veřejné podpoře VaV a jejím členění podle socioekonomických cílů.
V rámci Evropské unie je tento úkol řešen prostřednictvím statistické úlohy GBAORD (Government Budget Appropriations or Outlays for R&D) jako povinné roční zjišťování ve všech zemích EU. ČSÚ zabezpečuje údaje o přímé podpoře VaV ze státního rozpočtu ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
V roce 2011 obdrželo peníze ze státního rozpočtu na podporu VaV v České republice celkem 1 261 subjektů, ale pouze 208 z nich obdrželo více než 10 mil. Kč. Kromě všech veřejných a státních vysokých škol a veřejných výzkumných institucí obdrželo peníze na VaV ze státního rozpočtu i 900 soukromých podniků, 67 sdružení a neziskových organizací a 40 fyzických osob.
V roce 2011 dosáhla v ČR přímá veřejná podpora VaV 25,8 mld. Kč, což odpovídá 2,23% podílu na celkových výdajích státního rozpočtu. Mezi hlavní příjemce této podpory patří veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy, které v roce 2011 poprvé obdržely ze státního rozpočtu nejvíce peněz na VaV (9,2 mld. Kč).

Výdaje na VaV ze státního rozpočtu ČR podle hlavních příjemců

Výdaje na VaV ze státního rozpočtu ČR podle hlavních příjemců

Nepřímá podpora

Nepřímá veřejná podpora VaV se v současnosti stává ve všech vyspělých státech stále rozšířenějším nástrojem pro povzbuzení investic do VaV v soukromém podnikatelském sektoru. Mezi nejčastější formy patří různé daňové pobídky a úlevy, urychlené odpisování investic, snížení odvodů sociálního pojištění, osvobození od cel, zvýhodněné úvěry, podpora rizikového kapitálu a zvýhodněný pronájem ústřední i regionální infrastruktury.
V České republice je nepřímá podpora VaV poskytována od roku 2005, a to ve formě odpočtu odčitatelných položek od základu daně z příjmů. Údaje o nepřímé veřejné podpoře VaV zpracovává ČSÚ na základě dat poskytnutých Ministerstvem financí.
V roce 2011 uplatnilo v České republice odčitatelnou položku na VaV ze základu daně 892 podniků, tedy 40 % všech podniků provádějících VaV. Mezi roky 2005–2011 stát takto nepřímo podpořil výzkumnou a vývojovou činnost částkou 8,3 mld. Kč. Přestože došlo mezi roky 2005 a 2011 k postupnému poklesu daňové sazby z 26 % na 19 %, odčitatelná položka výdajů na VaV rostla v průměru o 14 % ročně. Ze základu daně podniků bylo v roce 2011 celkem odečteno 1,8 mld. Kč na výzkum a vývoj.

Nepřímá veřejná podpora VaV v ČR (mld. Kč)

Nepřímá veřejná podpora VaV v ČR (mld. Kč)

Šetření o inovacích

Jestliže ekonomicky méně vyspělé země mohou dosahovat hospodářského růstu často pouze investicemi do rozšiřování výrobních kapacit, spojených s přebíráním existujících technologií, tak u ekonomicky vyspělých zemí nabývá na významu schopnost podniků inovovat, tedy zavádět nové produkty, výrobní procesy a změny v organizaci práce či řízení podniků. Konkurenceschopnost firem i celých ekonomik vyspělých zemí je tedy založena zejména na schopnosti tvořit a využívat inovace.
V České republice jsou údaje o inovacích zabezpečeny prostřednictvím statistického šetření o inovačních aktivitách podniků, které v roce 2013 probíhá již po sedmé. Obsah šetření vychází z celoevropského šetření o inovacích (CIS), které je v rámci všech zemí EU realizované každé dva roky. Metodologickým manuálem je tzv. Oslo manuál (OECD 2005).
Oproti roku 2008 poklesl v roce 2010 u podniků s 10 a více zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu objem investic do jejich inovačních aktivit v průměru o 23 %. V případě malých podniků došlo k poklesu téměř o polovinu. Z odvětvového hlediska je patrný pokles nákladů na inovace v téměř všech významných odvětvích zpracovatelského průmyslu, včetně tradičně silných oborů, jako jsou strojírenství, metalurgický průmysl, ale také ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Naopak příznivý vývoj růstu nákladů na inovace vykazuje automobilový průmysl, což naznačuje, že v tomto stěžejním exportním odvětví českého průmyslu je kladen důraz na posílení pozice v rámci nadnárodních produkčních sítí.
Rozdíl mezi domácími podniky a podniky pod zahraniční kontrolou v úspěšnosti uvádění inovací na trh je patrný z vývoje tržeb za inovované produkty: podniky pod zahraniční kontrolou vykazují více než trojnásobně vyšší tržby z inovovaných produktů (při pouze 1,5násobně vyšších nákladech na inovace) a tento rozdíl  se navíc stále zvyšuje.

Statistika lidských zdrojů

Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od situace na pracovním trhu, ale také závisí na trendech ve vzdělávání.
Samostatná statistika lidských zdrojů pro vědu, technologie a inovace zahrnuje celou řadu agend. ČSÚ zpracovává například údaje o osobách s vysokoškolským vzděláním, studentech vysokých škol či zaměstnaných ve vědeckých a technických povoláních včetně jejich mezd. Tato statistika je v podmínkách České republiky realizována výhradně prostřednictvím dostupných administrativních dat a údajů z již existujících šetření.
V rámci vysokoškolského studia se pak ČSÚ ve vztahu k vědě, novým technologiím a inovacím zaměřuje na osoby, které vystudovaly přírodní a technické obory anebo získaly doktorský stupeň vzdělání. Dalším podrobně sledovaným aspektem je též počet osob pracujících přímo v oblasti VaV.

Studenti vysokých škol v oborech přírodních a technických věd

Studenti vysokých škol v oborech přírodních a technických věd

Od roku 2001 se počet studentů na vysokých školách v České republice téměř zdvojnásobil, a to na bezmála 400 tisíc v roce 2011. Je ale otázkou, jak kvalitního vzdělání se současným studentům dostává a zda by neměl být kladen více důraz na znalosti přijímaných studentů než na jejich množství. Přestože osoby se vzděláním v přírodních a technických oborech patří k významným nositelům výzkumu a inovací, mladí lidé se v posledních letech odklánějí od studia technických oborů a ani v případě studia přírodních věd není nárůst jejich počtu nijak významný.
V roce 2011 bylo v České republice sice již 1,2 milionu osob starších 25 let s vysokoškolským vzděláním, což je o půl milionu více než v roce 2000, ale z výše uvedených údajů o studentech je zároveň zřejmé, že počet vysokoškolsky vzdělaných osob v oborech přírodních věd stagnuje a v technických vědách jejich počet dokonce klesá.

Inovační náklady ve zpracovatelském průmyslu ČR (mld. Kč, %)

Inovační náklady ve zpracovatelském průmyslu ČR (mld. Kč, %)

Patentová statistika

Údaje o patentech poskytují informace o výsledcích a úspěšnosti výzkumné, vývojové a inovační činnosti ve vybraných oblastech techniky, šíření vědeckých znalostí a o ekonomické atraktivitě sledovaného území. Patentová statistika metodicky vychází z Patentového manuálu (OECD, Paříž 2009).
Český statistický úřad zpracovává patentovou statistiku ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV ČR), který zajišťuje patentovou ochranu na území České republiky. Cílem je na základě dostupných administrativních údajů zpřístupnit široké veřejnosti především úroveň patentové aktivy subjektů působících na území České republiky. Jsou zpracovány podrobné údaje nejen o počtu udělených patentů, ale i o patentových přihláškách a zapsaných užitných vzorech, a to v řadě různých třídění.
V letech 2005 až 2012 bylo u ÚPV ČR tuzemskými přihlašovateli podáno celkem 6 tisíc patentových přihlášek, přičemž počet přihlášek od veřejných vysokých škol a v o něco menší míře i od veřejných výzkumných institucí vzrostl. Zatímco ještě v roce 2005 pocházelo od vysokých škol pouze 5 % přihlášek, v roce 2012 jich byla téměř čtvrtina.  Obdobné změny ve struktuře jsou patrné i u zapsaných užitných vzorů. Tento výrazný nárůst jak v případě podaných patentových přihlášek, tak i zapsaných užitných vzorů je pravděpodobně z velké části způsoben změnou systému hodnocení pro přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu na VaV a nesouvisí s vyšší kvalitou prováděného výzkumu a vývoje na těchto institucích.

Roční šetření o licencích

Průmyslově právní ochrana (udělený patent, zapsaný užitný vzor atd.) však není zpravidla přímo cílem, nýbrž prostředkem k získání finančních příjmů nebo jiné formy prospěchu z výsledků vynálezecké činnosti. K realizaci této komercializace průmyslového práva a duševního vlastnictví, především u vysokých škol a veřejných výzkumných institucí, slouží licenční smlouva. Mezi další způsoby komercializace výsledků vynálezecké činnosti či předmětu průmyslového vlastnictví, a to pak především v podnikatelském sektoru, patří vlastní výroba a prodej inovovaného produktu.
ČSÚ realizuje roční šetření o licencích, jehož cílem je zjistit počet subjektů působících na území ČR s platnou licencí na poskytnutí práva využívat vynálezy či jiná technická řešení chráněná průmyslovým vlastnictvím a hodnotu přijatých licenčních poplatků za poskytnutí tohoto práva.
Z téměř 2 tisíc patentů platných k 31. 12. 2011 pro území České republiky a patřících tuzemským přihlašovatelům bylo v roce 2011 dále licencováno pouze 147 z nich. Zajímavým poznatkem je skutečnost, že zatímco v případě veřejných výzkumných institucí byl v roce 2011 licencován jejich každý čtvrtý platný patent, u vysokých škol to byl cca každý desátý a u podniků a fyzických osob dokonce cca každý dvacátý. I když v ČR dosáhlo množství licencovaných patentů výše uvedeného počtu 147, tak pouze necelá třetina z nich v roce 2011 přinesla svým majitelům na přijatých licenčních poplatcích více jak 1 milion Kč.

Patentové přihlášky podané v ČR veřejnými VŠ a výzkumnými institucemi

Patentové přihlášky podané v ČR veřejnými VŠ a výzkumnými institucemi

High-tech statistika

Rozsah existujících statistických ukazatelů, umožňujících  měřit přímo vliv vědy a výzkumu na konkurenceschopnost a tím i růst ekonomiky, je v současné době značně omezený. Existují pouze nepřímé ukazatele vycházející například i z údajů o podnicích vyrábějících špičkové technologie.
Produkce těchto (high-tech) výrobků, pokud nejde pouze o jejich montáž, tak odráží schopnost země aplikovat získané poznatky z výzkumu, vývoje a inovací do výroby technologicky náročného zboží.
Český statistický úřad zpracovává celou řadu ukazatelů jak za podniky zařazené do high-tech sektoru, tak i údaje o zahraničním obchodu s high-tech produkcí.
V roce 2011 dosáhl vývoz high-tech zboží z ČR hodnoty téměř 500 mld. Kč a high-tech zboží se tak podílelo 17 % na celkovém vývozu z ČR. Před deseti lety se pohyboval vývoz tohoto zboží z ČR pouze kolem 100 mld. Kč a jeho podíl na celkovém vývozu dosahoval přibližně 9 %. Česká republika se v posledních letech sice stala v rámci EU významným (7. největším) vývozcem high-tech zboží, a to především v segmentu informačních a komunikačních technologií, ale tato skutečnost se nijak neodrazila na výraznějším postavení high-tech průmyslu v národním hospodářství. Podíl high-tech zpracovatelského průmyslu se pohybuje v posledních 10 letech stále pouze kolem 1 % HDP a pokud jde o celkové výdaje na VaV, tak podíl těchto odvětví klesl za posledních pět let téměř o polovinu, a to až na 4 % v roce 2011.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Prioritou Českého statistického úřadu je kvalita informací

ilustrativní fotka

Vedení ČSÚ schválilo aktualizovanou strategii pro pětileté období 2018–2022. Nová strategie Úřadu je rozpracována do oblastí strategických zájmů, které mimo jiné reflektují priority stanovené ve víceletém evropském statistickém programu a aktuální požadavky dalších skupin uživatelů dat. V návaznosti na tyto oblasti se v ČSÚ každoročně schvalují tzv. prioritní úkoly.