Jak jsme stonali v roce 2014

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla zaznamenána ve Zlínském kraji, nejkratší zůstává v Praze. Hlavní město si tak zachovává pozici kraje s nejkratší průměrnou délkou trvání pracovní neschopnosti.

V roce 2014 v České republice v důsledku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz denně chybělo na svých pracovištích 165,03 tis. pojištěnců. Ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce to bylo o 4,52 tis. pojištěnců více. Z celkového počtu nepracovalo z důvodu nemoci 139,98 tis. pro nemoc, 6,70 tis. mělo pracovní úraz a 18,34 tis. pojištěnců chybělo z důvodu „ostatní úraz“.
Průměrný počet nemocensky pojištěných za rok 2014 činil 4 464,10 tis. osob, což bylo o 23,80 tis. osob více než v roce 2013 (4 440,30 tis. osob), z čehož muži tvořili více než polovinu (50,9 %). V celkovém počtu nemocensky pojištěných představují ženy méně než polovinu (49,1 %), ovšem připadá na ně 52,0 % případů pracovní neschopnosti. Průměrný počet nemocensky pojištěných žen meziročně vzrostl z 2 179,60 tis. na 2 191,20 tis. (+0,5 %).

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) na 100 pojištěnců a průměrné trvání dočasné pracovní neschopnosti v krajích v ČR v roce 2014

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) na 100 pojištěnců a průměrné trvání dočasné pracovní neschopnosti v krajích v ČR v roce 2014

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti celkem se meziročně snížil z 1 331,48 tis. na 1 314,79 tis. případů (–1,3 %). Do celkového počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti bylo zahrnuto 1 146,32 tis. případů pracovní neschopnosti pro nemoc, 45,06 tis. pro pracovní úraz a 123,41 tis. ostatních úrazů. Podíl nemocí na počtu všech nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti je dlouhodobě kolem 90 %. Ostatní úrazy mají v příčinách nových případů pracovní neschopnosti mírnou převahu nad úrazy pracovními. Tyto poměry zůstávají relativně stabilní, i když v posledních letech se podíl pracovních neschopností pro nemoci mírně snižuje.

Počet pojištěnců a nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 2003–2014 (v tis. osob, tis. případů)

Počet pojištěnců a nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 2003–2014 (v tis. osob, tis. případů)

Legislativní změny nejvíce působí právě na případy pracovní neschopnosti pro nemoc, zatímco počty případů pracovní neschopnosti pro úrazy ovlivňují již méně.
Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců meziročně poklesl z 29,99 případů v roce 2013 na 29,45 případů v roce 2014 (–1,8 %), z celkového počtu bylo u mužů hlášeno 27,79 případů. V roce 2014 bylo zapříčiněno 25,68 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti nemocí, 1,01 případů pracovními úrazy a 2,76 případů ostatními úrazy. Nejvíce pracovních neschopností bylo hlášeno v krajích Plzeňském (35,53), Libereckém (34,75) a Karlovarském (34,34). Nejméně pak v kraji hlavní město Praha (25,76) a Olomouckém kraji (26,11). Rozdíl mezi kraji s nejvyšším a nejnižším počtem pracovních neschopností byl téměř 10 případů.
Vloni počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 žen meziročně klesl proti roku 2013  o dvě procenta. Celkem 28,65 nově hlášených případů bylo z důvodů nemocí, 0,61 pracovními a 1,91 ostatními úrazy. Rozdíly intenzity dočasné pracovní neschopnosti podle územního členění jsou značně ovlivněny strukturou zaměstnanosti, charakterem převažující ekonomické činnosti a mírou nezaměstnanosti v daném regionu.
Nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců z celkového počtu bylo evidováno v oblasti Administrativní a podpůrné činnosti (40,30), následuje Zpracovatelský průmysl (37,69) a dále u fyzicky náročných činností v oblasti Těžba a dobývání (35,96).
Nejméně časté případy byly evidovány u osob v odvětvích zabývajících se Činností exteritoriálních organizací a orgánů (4,55), Činností v oblasti nemovitostí (13,97). Nízký počet případů byl hlášen i v Profesních, vědeckých a technických činnostech (18,33) a také ve skupině Výroby, rozvodu elektřiny a jiných energií (19,69).
Z celorepublikového celkového počtu bylo nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců pro nemoc evidováno v oblasti Administrativní a podpůrné činnosti (35,97) a Zpracovatelském průmyslu (31,99), nejméně pak u Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů (4,55) a u Činnosti v oblasti nemovitostí (12,39).
Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti se meziročně zvýšila ze 44 dní v roce 2013 na 45,81 dne v roce 2014, u mužů činila 43,42 dne. Do celkového počtu délky trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti bylo zahrnuto 44,57 dne pro nemoc, 54,30 dne pro pracovní úraz a 54,25 dne pro ostatní úraz.
Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti v roce 2014 byla zaznamenána ve Zlínském kraji (55,52 dne), nejkratší zůstává v Praze (40 dní). Praha si zachovává s přehledem pozici kraje s nejkratší průměrnou délkou trvání pracovní neschopnosti.
Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti žen se meziročně zvýšila na 48,02 dne, zatímco u mužů činila 43,42 dne.
Celorepubliková průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla výrazně překročena v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství (60,56 dne), dále ve Stavebnictví (59,94 dne) a v Ubytování, stravování a pohostinství (58,70 dne). Kratší než 28 dní v roce 2014 byla evidována u pracovníků v odvětví Informačních a komunikativních činností (27,80 dne).
Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se meziročně zvýšilo z 3,62 v roce 2013 na 3,70 v roce 2014 (muži 3,31, ženy 4,10). Nejvyšší bylo v odvětví Těžba a dobývání (4,73), ve Zpracovatelském průmyslu (4,63) a také v Zemědělství, lesnictví a rybářství (4,39), nejnižší pak v odvětvích Informačních a komunikačních činností (1,65), Profesní, vědecké technické činnosti (2,06) a Výroba, rozvod elektřiny a jiných energií (2,20).
Více ZDE.

Struktura průměrného procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 2003–2014 (v %)

Struktura průměrného procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v letech 2003–2014 (v %)

Hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti

Na počátku 90. let se pohybovala okolo 5 %. Do roku 2003 se postupně zvyšovala a dosáhla svého maxima. Od roku 2005 se projevila klesající tendence, která byla silně umocněna legislativními změnami v roce 2009. Tehdy dosáhla historicky nejnižší úrovně od počátku 60. let. V letech 2010–2012 se jeho úroveň snižovala. Až v roce 2013 se průměrné procento pracovní neschopnosti zvýšilo a dlouhodobý pokles, patrný od roku 2005, se tak zastavil.

Autor: , oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Peníze, nebo zdraví?

ilustrativní obrázek

Neradostné porovnání výše dávek z nemocenského pojištění s pracovním příjmem brání lidem se řádně vyléčit. Potvrzuje to nejen běžná zkušenost, ale i dostupná statistická data.

Písmena, která nás stále straší: TBC

ilustrativní obrázek

Od roku 1982, kdy si svět připomněl 100. výročí objevení bacilu tuberkulózy Robertem Kochem, vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) 24. březen jako Světový den boje proti TBC. Avšak ani v jedné zemi na světě se zatím nepodařilo tuberkulózu úplně vymýtit.

Výdaje domácností na zdravotní péči

ilustrativní fotka

Nákladná zdravotní péče je v České republice hrazena převážně z veřejného zdravotního pojištění, avšak v posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkových zdrojem financování. Od roku 2005 vzrostly výdaje domácností o 83 %.

Pracovat mnohdy bolí

ilustrační foto

Více než polovina pracujících, tj. 2,5 mil. osob, si myslí, že se jim v důsledku zaměstnání zhoršuje zdraví. Přes půl milionu lidí je v práci zároveň vystaveno jak fyzickým, tak i duševním rizikovým faktorům.

Rekordní účet domácností za zdraví

ilustrační foto

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.

Pracovat večer a v noci? V ČR nic výjimečného

Ilustrační foka

Český právník a politik Otakar Motejl si nejednou posteskl, že nejvíce stížností mu do jeho úřadu veřejného ochránce práv chodí e-mailem od podnikatelů ve večerních hodinách. Že podnikatelé pracují večer více než zaměstnanci, potvrdily i výsledky šetření ČSÚ. V noci je tomu však naopak.