Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice

VYDÁNÍ: 02/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Výdaje domácností na bydlení se v roce 2011 meziročně mírně zvýšily, v průměru o 2 316 Kč na domácnost za rok, na zhruba 62,4 tis. Kč, což představuje růst o necelá 4 %. Stejně tak vzrostl podíl příjmů, jež na bydlení domácnosti vynakládaly – průměrně na 17,3 %. V roce 2011 spotřebovaly domácnosti na úhradu pravidelných nákladů na bydlení podle druhu bytu zhruba 14 až 28 % svých čistých příjmů. Nejvyšší náklady přitom měly, stejně jako v minulých letech, domácnosti žijící v nájemních bytech, které na bydlení vydaly v průměru dvojnásobný podíl svých příjmů, oproti domácnostem žijícím ve vlastním domě.
Celkem 26,9 % všech domácností v ČR přitom považovalo výdaje na bydlení za velkou zátěž, 63,9 % je sice cítilo jako zátěž, ale snesitelnou. Jen 9,2 % je vůbec jako zátěž nepociťovalo.

Podmínka: trvalé bydliště

Výdaje na bydlení zatěžovaly rozpočet domácností různou měrou v závislosti na formě užívání bytu a výši příjmu domácnosti. Největší zátěží byly tyto výdaje pro domácnosti žijící v nájemních bytech, kde nejen že byly nejvyšší, ale zároveň tvořily největší podíl na příjmech domácností. Současně 9,4 % domácností žijících v nájmu hospodařilo s příjmy nižšími než životní minimum. Tyto domácnosti patřily mezi ty, jimž stát přispíval na krytí nákladů formou tzv. příspěvků na bydlení určeného domácnostem, které vynakládají na bydlení vyšší podíl svých příjmů, než byla hranice stanovená zákonem. Příspěvek na bydlení se tak v roce 2011 (stejně jako v předchozím roce 2010, za nějž jsou v šetření „Životní podmínky 2011“ zjišťovány příjmy domácností) poskytoval podle platného znění zákona o státní sociální podpoře bez ohledu na to, v jakém druhu bytu žadatel bydlel; musel však mít v tomto bytě přihlášeno trvalé bydliště.

Výše nákladů na bydlení a podíl domácností pobírajících příspěvky na bydlení za roky 2004 až 2010

Výše nákladů na bydlení a podíl domácností pobírajících příspěvky na bydlení za roky 2004 až 2010

Jak se stanovuje výše příspěvku

Poskytování příspěvku bylo závislé na poměru příjmu domácnosti v předchozím kalendářním čtvrtletí a výše jejích nákladů na bydlení. Na poskytnutí příspěvku měl nárok vlastník nebo nájemce bytu, pokud jeho náklady na bydlení přesahovaly součin rozhodného příjmu (tedy příjmu domácnosti v předchozím kalendářním čtvrtletí) a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35), a tento součin zároveň nebyl vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (určuje je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, jejich výše závisí na velikosti obce, počtu osob v domácnosti a typu bydlení, tj. liší se pro nájemní a nenájemní byty). Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (resp. 0,35).
Jak můžeme vidět z tabulky, průměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech opět mírně narůstá. Z grafu je patrný také vývoj výše nákladů na bydlení jak pro domácnosti, které příspěvky pobíraly, tak pro ty, které je nepobíraly.
Domácnosti pobírající příspěvek měly přitom v průměru o 6 tisíc Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení než domácnosti, které příspěvky nepobíraly.

Nejčastější příjemci příspěvku

Domácnosti nezaměstnaných patřily mezi ty, které příspěvky pobíraly nejčastěji (37 % z domácností pobírajících příspěvek). Ony byly také domácnostmi nejčastěji bydlícími v nájemních bytech, v nichž jsou nejvyšší náklady na bydlení.
Celkem 28 % domácností pobírajících příspěvky na bydlení byly domácnosti pracujících (zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných), 25 % z nich byly domácnosti důchodců a 9 % byly ostatní domácnosti, tj. domácnosti studentů nebo osob pobírajících rodičovský příspěvek.

Výše příspěvku na bydlení a jeho podíl na celkových výdajích za bydlení za roky 2004 až 2010

Výše příspěvku na bydlení a jeho podíl na celkových výdajích za bydlení za roky 2004 až 2010

Zatímco ve skupině domácností s nezaměstnanou osobou v čele pobíralo příspěvky na bydlení 43 % domácností žijících v nájmu, ve skupině domácností důchodců pobíralo příspěvky pouze 9 % těch, které bydlely v nájemních bytech. Celkem pobíralo příspěvky na bydlení pouze 2,5 % domácností důchodců, přestože v nájemních bytech žilo 15,6 % z nich a vzhledem k výši nákladů na bydlení a svým příjmům by jich nárok na příspěvky mělo výrazně více. Protože je však o tuto sociální dávku nutno zažádat, aby byla přiznána, mnoho důchodců ji nepobírá z toho důvodu, že o její existenci neví, nebo se jim nechce podstupovat celý – z jejich pohledu složitý – proces podávání a přiznávání žádosti.
V roce 2010 přispěl stát na bydlení zhruba 2,8 % domácností, což v přepočtu činí asi 118 tis. domácností, tedy přibližně o 20 tis. více než v roce 2009. Průměrně domácnosti pobírající příspěvek obdržely 23 962 Kč za rok, tj. v průměru o 2 691 Kč více než v předchozím roce.
Příspěvek na bydlení tak domácnostem, které ho pobíraly, ušetřil v průměru téměř 35 % z částky celkových výdajů na bydlení. Tento podíl se přitom od roku 2004 stále zvyšuje, protože u domácností pobírajících příspěvky na bydlení se celkové výdaje na bydlení nezvyšovaly tak rychle, jako příspěvky, které pobíraly.

Údaje za roky, v nichž byly příspěvky domácnostem vyplaceny

Údaje za roky, v nichž byly příspěvky domácnostem vyplaceny

Ke změně zákona nedošlo

Příspěvky na bydlení byly jednou ze sociálních dávek, které chtěla vláda od 1. ledna 2013 výrazně omezit.
Vláda měla zpřísnit pravidla pro jejich poskytnutí navýšením koeficientu, který se užívá pro určení nároku na příspěvek z 0,30 (resp. 0,35) na 0,50, a zároveň měla být sloučena tato sociální dávka s jednou z dávek v hmotné nouzi – doplatkem na bydlení (pro jeho výplatu se přezkoumává nejen příjem žadatele, ale i jeho majetkové poměry).
S přihlédnutím k rozsáhlým protestům, které navrhované změny vyvolaly, byl nakonec příspěvek na bydlení nadále zachován v původní formě, včetně pravidel pro jeho přiznávání.
Jedinou obměnou je tak navýšení normativních nákladů na bydlení, od nichž se nárok na příspěvek a jeho výše odvozuje. To bude pravděpodobně znamenat nárůst průměrné výše vyplacených příspěvků v řádu několika set korun ročně.

Autor: , oddělení sociálních šetření
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Se svým příjmem obtížně vycházela třetina domácností

ilustrativní fotka

V roce 2014 rostly peněžní příjmy českých domácností nejrychleji od roku 2008. Navýšení příjmů zaznamenaly všechny typy domácností. Přesto zhruba třetina z nich v šetření ČSÚ uvedla, že se svými příjmy vycházela s obtížemi.

Spotřeba domácností za dvacet let vzrostla o dvě třetiny

Ilustrační foto

V období 1995 až 2015 výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly téměř o 60 %. Důvodem byl nejen nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností.

Chudoba postihuje i zaměstnané

ilustrativní fotka

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Statistici začali šetřit životní podmínky domácností

Ilustrační foto

Český statistický úřad zahajuje pravidelné šetření životních podmínek a příjmů domácností. Terénní zjišťování bude jako každoročně probíhat na území všech krajů,
a to od 6. února do 5. června. Odborně proškolení zaměstnanci ČSÚ navštíví celkem 11 tis. domácností.

Výstavba bytů pro seniory upadá

Ilustrační foto

Podle předběžných informací za leden až říjen roku 2015 bylo zatím dokončeno pouze 88 bytů v domech pro seniory a domovech-penzionech. To není ani jedno procento z celkového počtu dokončených bytů. Přitom v letech 2002 až 2004 činil tento podíl asi šest procent.

Proč chudoba roste, když rostou příjmy?

ilustrativní fotka

Ačkoli tvrzení, že s růstem příjmů se může zvýšit podíl osob ohrožených příjmovou chudobou, zní paradoxně, ve skutečnosti je to pravda. Potvrzují to výsledky výběrového šetření Životní podmínky 2014, které nedávno ČSÚ zveřejnil.

Rozpočty domácností si polepšily

ilustrativní fotka

V roce 2013 se zvýšily peněžní příjmy všech domácností v České republice. Nejrychleji rostly tam, kde v čele domácnosti stála osoba samostatně výdělečně činná, nejpomaleji zase v domácnostech důchodců. Příjmy domácností s dětmi zaznamenaly výraznější meziroční růst než domácnosti bez dětí.

Nejohroženější jsou neúplné rodiny

ilustrativní fotka

Nejnižší hodnotu materiální deprivace mezi všemi rodinami s dětmi vykazují v České republice úplné rodiny se dvěma potomky. Zato u úplných rodin se třemi i více dětmi a všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.