Máme se bát rostoucího počtu důchodců?

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V poslední době se stále častěji píše o stárnutí obyvatelstva a někdy jsou s tím spojeny i další závěry, např. ten, že na důchody seniorů nebude mít v budoucnu kdo vydělávat.

V poslední době se stále častěji píše o stárnutí obyvatelstva a někdy jsou s tím spojeny i další závěry, např. ten, že na důchody seniorů nebude mít v budoucnu kdo vydělávat.
Je situace skutečně tak špatná? Pravdou je, že populace opravdu stárne, ať to měříme jakkoliv. Průměrný věk se zvyšuje v posledních desetiletích tempem zhruba o dva roky za desetiletí, podíl seniorů (osob ve věku 65+ let) se zvýšil v posledních 10 letech ze 14,0 na 17,8 %. A výrazně se mění index stáří, který udává počet seniorů na 100 dětí do 15 let – v roce 1984 na jednoho seniora připadaly dvě děti, v loňském roce již bylo seniorů více než dětí (index byl 117).
Máme se ale opravdu bát toho, že na rostoucí počet důchodců nebude mít kdo vydělávat? Nemuselo by tomu tak být. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje postupné prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. Po dosažení nároku na starobní důchod ročníku narození 1977 ve věku 67 let (pro obě pohlaví a bez ohledu na počet vychovaných dětí) se důchodový věk dále každoročně prodlužuje o dva měsíce.
Podle výsledků projekce obyvatel, kterou ČSÚ publikoval v roce 2013, tak lze konstatovat, že index ekonomického zatížení, definovaný jako podíl osob neproduktivních (osoby do 19 let a osoby v důchodovém věku) a osob produktivních (osoby od 20 let do věku získání nároku na důchod) plynule poroste ze 69,1 % v roce 2012 na 75,8 % v roce 2025. Poté bude následovat mírný pokles (na 72,1 % v roce 2036) a v dalším dvacetiletí dojde k jeho výraznějšímu zvýšení až na hodnotu 85,0 % v roce 2056. Poté ale bude index ekonomického zatížení stejně rychle klesat, po stagnaci v 80. letech se postupně sníží až na 60,4 %, tedy až pod současnou úroveň.
Z toho je zřejmé, že pokud budou v příštích desetiletích problémy s financováním důchodového systému, nebude důvodem ani tak předpokládaný demografický vývoj (obzvláště při předpokládaném růstu produktivity práce by neměl být tak zásadní rozdíl mezi tím, když index bude místo 70 % nějakých 80 až 85 %), ale spíše vývoj v ekonomické oblasti, např. pokles podílu ekonomicky aktivních, či přesněji řečeno odvádějících příslušné pojistné.

Autor: , ředitel odboru statistiky obyvatelstva
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

ilustrativní obrázek

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?