Paní předsedkyně, můžete našim čtenářům přiblížit hlavní cíle a poslání Technologické agentury ČR?
Technologická agentura je relativně nová státní organizace. Vznikla jako nástroj reformy výzkumu a vývoje v roce 2009 s tím, že byla ukončena podpora aplikovaného výzkumu a vývoje na devíti ministerstvech a dalších orgánech státní správy. Od té doby jsou finanční prostředky poskytovány prostřednictvím naší agentury. V rámci programu Beta zadáváme veřejné zakázky v oblasti výzkumu, např. pro potřeby ministerstev dopravy, životního prostředí, práce a sociálních věcí, zahraničí, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a dalších. Pak máme ještě další programy: Alfa, Omega a Centra kompetence. Ty jsou zaměřeny na projekty v oblasti nových technologií a materiálů, energetiky, ochrany životního prostředí, dopravy, společenskovědního výzkumu a pro spolupráci výzkumných organizací s praxí.
V červenci loňského roku schválila vláda priority orientovaného výzkumu. Jak se tento strategický dokument promítne do činnosti vaší agentury?
Agentura zohlednila hlavní úkoly orientovaného výzkumu ve všech stávajících programech a zapracovala je i do nových programů. Předpokládáme, že také program, který připravujeme společně s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a který je financován z evropských fondů, bude zaměřen především na priority orientovaného výzkumu jako na hlavní společenské výzvy. Jedná se o nové technologie a materiály, energetiku, ochranu životního prostředí a zdraví, společenskovědní výzkum a bezpečnost. Ještě významnější jsou podle naší zkušenosti horizontální opatření, která priority obsahují. Zejména se jedná o podporu nových výzkumníků – lidských zdrojů ve výzkumu – a o podporu celého inovačního řetězce, tedy procesu od základního výzkumu až po realizaci výsledků výzkumu v praxi.
Jak hodnotíte realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací v České republice?
Podpora aplikovaného výzkumu a vývoje ze strany státu nese poměrně dobré výsledky. Zvětšuje se měřitelný efekt podpory, přibývá výsledků typu patentů, průmyslových vzorů a softwaru. Nicméně je třeba pamatovat na to, že to není cíl, ale prostředek. V současné době se o tomto problému hodně diskutuje. Jak řekla nedávno paní doktorka Julia Lane z National Science Foundation z USA, se kterou jsme se radili o hodnocení výsledků výzkumu: „Podle toho, co avizujete, že chcete, to také dostanete.“ Málo zdůrazňujeme, že cílem není počet nějakých výsledků sám o sobě, ale skutečná inovace, která vede k většímu efektu pro společnost.
Ing. Rut Bízková
Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pracovala od roku 1981 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. V letech 1986–1988 absolvovala postgraduální studium matematiky a v roce 1993 tříměsíční stáž v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Od roku 1993 se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky na životní prostředí. V letech 1994–1996 pracovala jako tisková mluvčí uhelných elektráren ČEZ, a. s. Od roku 1999 byla vedoucí oddělení mezinárodních aspektů průmyslové politiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a poradkyní náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, hutnictví a stavebnictví. Od roku 2004 působila v agentuře CENIA, české informační agentuře životního prostředí. Od září 2006 byla náměstkyní ministra životního prostředí a ředitelkou sekce ekonomiky a politiky životního prostředí. Po celou dobu působení na Ministerstvu životního prostředí ČR byla odpovědná za resortní program výzkumu a vývoje. Dne 15. dubna 2010 byla jmenována ministryní životního prostředí. Po jmenování nové vlády premiéra Petra Nečase funkci ministryně předala a do jara 2011 zastávala funkci první náměstkyně ministra. Od října 2010 působila jako členka výzkumné rady a od března 2012 jako předsedkyně Technologické agentury České republiky.
Jaké změny chystá vaše agentura v nejbližší době?
Chystáme nové programy Gama a Delta. První z nich podpoří komercializaci výsledků výzkumu, druhý je zaměřen na spolupráci českých firem a výzkumných organizací s partnery ze zahraničí mimo území EU. Připravujeme také náhradu programu Alfa a resortního programu ministerstva průmyslu a obchodu TIP, které již končí, novým programem průmyslového výzkumu s názvem Epsilon. Hlavní změnou by pro nás mohla být role při podpoře výzkumu a vývoje z evropských strukturálních a investičních fondů. V postavení implementační agentury bychom rádi realizovali podporu výzkumu v programech podobných Alfě nebo Centrům kompetence.
Vraťme se ještě k vašemu působení na ministerstvu životního prostředí. Co považujete za svůj největší úspěch ve vašich funkcích na úřadě?
Za dvacet let ve státní správě mám řadu „zářezů na pažbě“. Nejvíc energie mě asi stály dvě věci – prosazení „zeleného nakupování“ na státních úřadech za vlády Jana Fischera a dodnes platné novely zákona o odpadech. Tu po složité diskuzi u kulatých stolů s různými partnery schválila v roce 2010 Poslanecká sněmovna opravdu na poslední chvíli. Velice mě těšilo zavedení systému EMAS na ministerstvu životního prostředí. Stali jsme se prvním ministerstvem v nových zemích Evropské unie, které tento systém práce s ohledem na životní prostředí zavedlo. Bylo pro mě velice povzbudivé, kolik zaměstnanců ministerstva vzalo tuto věc za svou. A nebyli to žádní „zelení nadšenci“, ale techničtí pracovníci, kteří na ministerstvu strávili řadu let. Také mě uspokojuje, že jsme zavedli přísná kritéria pro veřejné zakázky v operačním programu Životní prostředí. V současnosti mě těší, že program Zelená úsporám dopadl tak, jak jsem předpokládala – všechny dobré projekty byly podpořeny a peníze ještě zbyly.
Podle sdělení Energetického regulačního úřadu zaznamenala Česká republika v roce 2012 další solární boom.
Myslíte, že tento trend bude pokračovat i v letošním roce? A jak se může projevit na výši cen energie?
Děkuji za otázku, i když napřed odpovím na něco jiného: Vláda Jana Fischera bývá obviňována z toho, že nic nedělala proti solárnímu boomu. Ráda bych upozornila na novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie číslo 137 z dubna 2010. Právě reakce na to, že fotovoltaika už není tak investičně náročná, ale stále je garantována vysoká výkupní cena, vedla k tomu, že vznikla tato novela, která snižovala podporu od začátku roku 2011. Následně se všichni zlatokopové lekli toho, že – jak se dodnes z legrace říká – nestačí provést soukromou důchodovou reformu, tj. fotovoltaikou zajistit nejen sebe, ale také svá vnoučata a ještě jejich potomky. Vznikl obrovský tlak na doinstalování nových zdrojů do konce roku 2010. Bohužel tím byla skutečně provedena jedna důchodová reforma. Odhad prostředků, které je třeba soustředit na to, aby i naše děti měly jednou důstojné důchody, svou výší koresponduje s prostředky, které bude třeba v příštích dvaceti letech vydat na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Myslím, že dnes mají obnovitelné zdroje tak špatnou pověst, že jejich podpora bude velmi malá. I když lidé a firmy jsou u nás velmi vynalézaví – důkazem je to, co se dělo v loňském roce. Cena energie se určitě nesníží. Ale nemůže za to nějaké „zelené vidění světa“. Se zájmem bych si přečetla jména vlastníků solárních firem. Řekla bych, že budou hodně málo „zelení“.
Náš časopis vydává Český statistický úřad, proto se na závěr zeptám: Jak často a z jakých zdrojů využíváte statistická data?
Český statistický úřad je pro mě osobně i pro nás všechny základním zdrojem informací. Kromě ČSÚ používáme jen informační systém výzkumu a vývoje, Eurostat a statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Jsme za rozsah dat, která ČSÚ sbírá, velmi vděčni, protože umožňuje dobře mapovat situaci ve výzkumu a vývoji v České republice. Zároveň se jedná o velice pružný systém, který postupně postihuje i nové aspekty podpory výzkumu a vývoje. Chci poděkovat pracovníkům ČSÚ za práci, kterou, jak víme, vždy dělali a stále dělají s velkým nasazením. A popřát jim, aby se jim a Českému statistickému úřadu i nadále dařilo.
