Praha už není nejstarším krajem

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na konci roku 2014 mělo Česko 10 538 275 obyvatel, z nichž 7,06 mil. bylo v produktivním věku 15–64 let, 1,60 mil. tvořily děti do 15 let a zbývajících 1,88 mil. čítaly osoby ve věku 65 a více let. V jednotlivých krajích se průměrný věk obyvatel vyvíjel odlišným tempem. Zajímavě se proměnila pozice kraje hlavní město Praha.

Posledních šest let zaznamenává kaž­doročně nejvyšších absolutních přírůstků obyvatel věková skupina seniorů, tj. osob, které již oslavily 65 a více let. V roce 2014 posílila o dalších 55 tis. a dosáhla hranice 1,88 mil. Takto vysoké počty starších osob v minulosti nikdy předtím v České republice nebyly. Statistiky o dosud nejvyšších počtech obyvatel se v roce 2014 přepisovaly pro věkové skupiny 65–69, 70–74, 85–89 i 90–94 let.

Stárnutí populace

Populace může stárnout dvěma způsoby: ze základny (zespodu), anebo z vrcholu (seshora) věkové pyramidy, která graficky znázorňuje věkové složení obyvatelstva. V prvém případě dochází díky nižší plodnosti k poklesu počtu dětí, čímž se zvyšuje podíl ostatních věkových skupin (vč. seniorů) a průměrný věk obyvatel. V druhém případě klesající úmrtnost navyšuje počet osob dožívajících se vyššího věku. Stárnutí populace, kterému čelí většina evropských zemí, je zpravidla výsledkem obou těchto procesů.
Tak tomu bylo od 90. let 20. století do poloviny první dekády tohoto století i v případě České republiky: výrazně se snížil počet narozených dětí (zúžení základny věkové pyramidy mezi roky 1984 a 2004) a zároveň rostla naděje dožití při narození. V posledních letech je stárnutí české populace dáno zejména seshora pozitivním vývojem úmrtnosti. Počet dětí totiž od roku 2008 každoročně roste, ale jen mírně. Ve srovnání s předchozími lety se v roce 2014 zvýšila i úroveň plodnosti, když poprvé od roku 1993 překonala hranici 1,5 dítěte na jednu ženu.
Stárnutí lze popsat několika ukazateli: podílem seniorů v populaci (a jejich absolutním počtem), průměrným věkem obyvatel a věkovým mediánem či indexem stáří (počet seniorů vzhledem k počtu dětí). U všech byl rostoucí trend jejich hodnot nastartován již v 80. letech 20. století.

Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, 1984, 2004 a 2014 (k 31. 12.)

Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, 1984, 2004 a 2014 (k 31. 12.)

Podíl seniorů v populaci ČR se nepřetržitě zvyšuje od roku 1985 (z úrovně 12 %). Do konce 20. století byl růst pozvolný (na 13,9 % v letech 2000–2003), poté se ale zrychlil. Výrazněji se navyšoval zejména od roku 2007, a to v souvislosti s přechodem silných populačních ročníků narozených ve 40. letech 20. století přes hranici 65 let věku. Během let 2004–2014 tak podíl seniorů vzrostl ze 14 % na téměř 18 %. Poslední údaj (k 31. 12. 2014) uvádí, že podíl osob nad 65 let věku činí v celkové populaci 17,8 %. Aktuální počet 1,88 mil. je o 243 tis. vyšší než na počátku roku 2011, kdy se údaje o počtu obyvatel zpřesnily na základě výsledků sčítání lidu.
Podíl dětí mladších 15 let se v 80. a 90. letech 20. století vyvíjel opačným směrem. Zastoupení dětí a seniorů v populaci ČR se tak postupně sbližovalo. V roce 2006 došlo poprvé v historii k početní převaze seniorů nad dětmi. Tzv. index stáří, udávající počet seniorů na sto dětí do 15 let, se přehoupl přes hranici 100 a do roku 2014 dále vystoupal až k hodnotě 117.
Průměrný věk obyvatel ČR se začal zvyšovat již v roce 1981, kdy činil 35,4 roku. Roční přírůstky se postupně zvyšovaly. Nejvýraznější byly na konci 20. století, když se průměrný věk v letech 1998–2000 zvyšoval každoročně o tři desetiny roku. V průběhu let 2001–2014 běžně rostl meziročně o 0,2 roku a podle posledních údajů dosáhl 41,7 let. Nad hranici 41 let se poprvé dostal také věkový medián, který rozděluje populaci na dvě stejně početné části.

Nejstarší v republice je Královéhradecký kraj

V jednotlivých krajích ČR se průměrný věk jejich obyvatel vyvíjel odlišným tempem. Zajímavě se proměnila pozice kraje hlavní město Praha, který byl tradičně nejstarším krajem ČR. Ještě v roce 2001 Praha velmi výrazně dominovala nad ostatními kraji, když průměrný věk Pražanů byl o 2,3 roku vyšší než v celé ČR úhrnem, zatímco druhý nejstarší kraj byl nad průměrem jen o 0,5 roku. Do konce roku 2014 se však náskok Prahy nad republikovou hodnotou snížil na pouhé 0,3 roku (42,0 vs. 41,7 let). Průměrný věk obyvatel Prahy totiž v posledních čtyřech letech v podstatě stagnuje na hladině 42 let. Úroveň plodnosti po roce 2010 zde poklesla vůbec nejméně a počet dětí rostl rychleji než počet se­niorů, kterých v Praze ubývá i díky stěhování. Jiné kraje přitom dále stárnou. Nejstarším krajem byl na počátku roku 2015 kraj Královéhradecký (42,3 roku), Praha byla až pátá za kraji Zlínským (42,2), Plzeňským (42,1) a Olomouckým (42,0).
Druhým krajem, který v průběhu tohoto století naopak sestoupil z vyšší části žebříčku na nižší, je kraj Středočeský. Ještě na počátku 21. století se jednalo podle průměrného věku o mírně starší kraj. Dnes patří k nejmladším. Středočeský kraj je o jeden rok mladší (40,7) než průměr ČR. V pozadí stojí nadprůměrná plodnost a omlazení populace díky migraci. Mladšími kraji naopak přestaly být kraje Karlovarský a Pardubický (nyní průměrné) a také Moravskoslezský, Kraj Vysočina, Olomoucký a Zlínský – dnes starší kraje.

Charakteristiky věkového složení 1984, 1994, 2004 a 2014 (k 31. 12.)

Charakteristiky věkového složení 1984, 1994, 2004 a 2014 (k 31. 12.)

Počet nejstarších seniorů

Počet seniorů i jejich věkové rozložení na mladší a starší je z velké části zrcadlem vývoje ročního počtu narozených dětí v posledních sto letech. V České republice je tato podmíněnost ještě významnější, neboť počet živě narozených dětí se v průběhu 20. století měnil velmi výrazně. Jednotlivými věkovými skupinami tedy prochází početně slabší či silnější generace. Aktuálně nejvíce přibývá nejmladších seniorů ve věku 65–74 let. Jejich podíl na celkovém počtu seniorů se od roku 2007 zvýšil z 55 % na 61 %. Jen v průběhu roku 2014 jich v absolutním počtu přibylo 43 tis. Nezanedbatelný je relativní nárůst také ve skupině 90–94letých, kam se přesouvají silnější generace narozených těsně po 1. světové válce. Obyvatel starších 90 let tak žije v ČR již více než 51 tis. Počet obyvatel ve věku sto a více let se od roku 2007 pohybuje v rozmezí 500–900.
Díky rozdílné (u žen nižší) úmrtnosti je skladba seniorů podle pohlaví výrazně nerovnoměrná. Převládají ženy zejména v nejvyšších věkových skupinách. Na počátku roku 2015 bylo v ČR ve věku 65 a více let 1,102 mil. žen (59 %), zatímco mužů 0,778 mil. Ve věku 80–89 let ženy tvořily již dvě třetiny a nad 90 let věku dokonce tři čtvrtiny seniorů.

Věková skladba seniorů, 1981–2014 (k 31. 12.)

Věková skladba seniorů, 1981–2014 (k 31. 12.)

Jak to bude dál?

Trend rostoucího počtu seniorů i jejich podílu v populaci by měl podle demografických projekcí pokračovat po celou první polovinu tohoto století. Zhruba za dvacet let se do seniorského věku budou přesouvat početně nejsilnější generace osob narozených v 70. letech 20. století, zatímco v produktivním věku budou naopak generace početně slabé. Podle poslední projekce ČSÚ by se mohl počet seniorů v polovině století blížit až ke třem milionům a průměrný věk obyvatel k 49 letům.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

ilustrativní obrázek

Přestože se ČR vejde do desítky států s dlouhodobě nejnižší nezaměstnaností v EU, v období nedávné recese se nezaměstnanost ve věku 15–64 let vyšplhala až na 7,8 %. Ovšem další vývoj byl nad očekávání skvělý a míra nezaměstnanosti nás směle zařadila před státy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie. Může to mimo jiné být důsledek stárnutí populace a odchodů silných ročníků do důchodu?

Co přinesly nové údaje o vývoji obyvatelstva?

Ing. Josef Škrabal

Koncem března zveřejnil ČSÚ předběžné výsledky o vývoji počtu obyvatel v Česku v roce 2015. Podívejme se na ně v souvislosti s vývojem v předchozích letech.

Je důležité si uvědomit, že stárnutí je nevratný proces

Mgr. Daniel Chytil

Je rostoucí počet seniorů v České republice v Evropě ojedinělý, anebo se jedná o všeobecný trend? Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, vysvětluje, jak to vidí statistici. Podle jeho názoru vždy záleží, z jakých zdrojů a metodiky se vychází.

Co kraj, to jiný demografický mrav

ilustrativní obrázek

V Ústeckém a Karlovarském kraji je nejvyšší počet umělých přerušení těhotenství na jednu ženu. Ve Středočeském kraji mají aktuálně ženy nejvíce potomků. Ve Zlínském kraji se zase děti rodí nejčastěji do manželství. V Praze začínají ženy s rodičovstvím nejpozději.

Individuální versus demografické stárnutí

V jakém věku je člověk považován za starého? Věk označovaný jako počátek stáří závisí nejen na kulturních normách jednotlivých populací, ale i na specifických charakteristikách osob – pohlaví, věku, vzdělání apod. Pojetí počátku stáří je rovněž dynamické v čase.

Stárnutí se nevyhneme

ilustrační foto

Po celou druhou polovinu 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace ani o něco vyšší úroveň plodnosti.

Propopulační politika by měla být načasovaná

Demograf a vysokoškolský pedagog Tomáš Fiala se zamýšlí nad přínosy regionálních populačních prognóz, které začátkem letošního roku vydal Český statistický úřad. Vysvětluje, jakou roli u nás sehrála propopulační politika v 70. letech a jak se změnila zahraniční migrace.