Přes milion pracujících nevyužívá svou kvalifikaci

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Každý pátý pracující uvádí, že jeho zaměstnání neodpovídá úrovni stupně vzdělání a pracovním zkušenostem. Relativně často nevyužívají svoji kvalifikaci pracující se středním vzděláním s maturitou, a to většinou ženy.

Ve Výběrovém šetření pracovních sil v roce 2014 se ptali tazatelé respondentů, zda vykonávané zaměstnání odpovídá jejich vzdělání a pracovním zkušenostem. Z výsledků šetření je patrné, že nejčastěji uvádějí nespokojenost s využíváním své kvalifikace a pracovních zkušeností středoškoláci s maturitou, většinou ženy. Podíl středoškoláků s maturitou i bez maturity na celkové zaměstnanosti dosahuje 73 %, a to je společně se Slovenskem vůbec nejvíce v celé EU28. Přitom podíl středoškoláků na celkovém počtu pracujících nevyužívajících svou kvalifikaci přesahuje dokonce 77 %. Je nesporné, že nespokojenost s využíváním kvalifikace souvisí s finančním ohodnocením. Vzhledem k tomu, že absolventi středního stupně co do četnosti počtu pracujících dominují od mladšího produktivního věku, budou také po dlouhá léta podstatně ovlivňovat celkovou situaci na trhu práce. Zároveň se ukazuje, že vznikají problémy s kvalifikačním uplatněním i absolventů terciárního stupně vzdělání, jak je patrné z údajů za Prahu.

Maturita nebývá výhodou

Nejnižší podíl nevyužívajících svou kvalifikaci nebo pracovní zkušenosti uvádí skupina pracujících se základním vzděláním (12 %). Jejich počet je navíc velmi nízký (pouze 24 tis. osob). Jinak je tomu u vyšších stupňů formálního vzdělání. V minulém roce pracovalo v národním hospodářství 1 110 tis. vysokoškoláků a absolventů vyšších odborných škol. Počet osob s terciárním vzděláním, které svoji kvalifikaci nevyužívají, byl o něco vyšší než 200 tis., tj. 18,4 % všech pracujících s touto úrovní formálního vzdělání.

Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svoji kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a stupně vzdělání v roce 2014 (v %)

Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svoji kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a stupně vzdělání v roce 2014 (v %)

Podíl nevyužívajících své vzdělání dosahuje dvaceti procent ve skupině absolventů středního stupně bez maturity, v našich podmínkách převážně vyučených. Vůbec nejvyšší podíl nespokojených s využíváním své kvalifikace je ve skupině středoškoláků s maturitou, kde tento problém uvedl téměř každý čtvrtý respondent. Ve všech skupinách převažuje podíl nespokojených žen nad muži. Markantní je to zejména na středním stupni bez maturity. Lze konstatovat, že vyučení muži podstatně lépe uplatňují svou kvalifikaci než vyučené ženy a výrazně více než pracující muži a ženy s maturitou. Pouze na úrovni terciárního vzdělání je tento podíl vyrovnaný.
Na využívání kvalifikace má vliv zvolený obor studia či učení. Pokud jde o absolventy středních škol bez maturity, daleko nejvíce bylo nespokojených ve skupině technika, výroba a stavebnictví, přitom ale v relativním vyjádření byl podíl těchto nespokojených nižší než v jiných oborech vyučení.
Ve vůbec nejčetnější skupině pracujících s maturitou se podíl nespokojených s využíváním svého potenciálu pohybuje ve většině oborů vzdělání v intervalu 22–25 %. Nedostatečně využívají svou kvalifikaci absolventi středních škol zaměřených na zemědělské obory, nižší využívání kvalifikace uvádějí i pracovníci zařazení v oborech obchodu a práva. Výjimkou je skupina absolventů oboru zdraví a sociální péče, kde je spokojenost zřetelně vyšší než u absolventů jiného oboru. Jedná se převážně o zdravotní sestry.

Porovnání nevyužívání kvalifikace v ČR a v hl. m. Praha podle stupně formálního vzdělání v roce 2014 (v %)

Porovnání nevyužívání kvalifikace v ČR a v hl. m. Praha podle stupně formálního vzdělání v roce 2014 (v %)

Ve skupině absolventů vysokých a vyšších odborných škol je nejpříznivější situace v oblasti vzdělávání a výchova, kde podíl nevyužívajících kvalifikací dosahuje pouze 15 %. Obdobná situace je i u absolventů oborů zdraví a sociální péče (lékaři, stále častěji i zdravotní sestry) a ve službách. Vyšší podíl nespokojených je opět zejména mezi vysokoškoláky, kteří vystudovali obory náležející do zemědělství a veterinářství.
Využívání kvalifikačních předpokladů se značně liší podle druhu hlavního zaměstnání. Své odborné předpoklady nejčastěji využívají řídící pracovníci (hlavní třída 1 CZ-ISCO) a pracující ve skupině specialistů (hlavní třída 2). Relativně vyšší spokojenost s uplatněním své kvalifikace uvádějí i techničtí a odborní pracovníci (hlavní třída 3) a velká skupina řemeslníků a opravářů. To potvrzuje údaje o nadprůměrné spokojenosti s využitím kvalifikace vyučených mužů. Naopak vůbec nejméně je využívána kvalifikace pracovníků ve skupině pomocných a nekvalifikovaných činností, kde podíl nespokojených dosahuje téměř poloviny všech pracujících v této hlavní třídě. Svoje vzdělání a pracovní zkušenosti nevyužívá více než čtvrtina kvalifikovaných pracovníků v zemědělství. Obdobně nízké využití kvalifikace uvádějí i pracovníci ve službách a prodeji a pracovníci obsluhy strojů a zařízení.
Nevyužívání kvalifikace se přitom netýká jen zaměstnanců (21,2 %), ale je to problém i značné části podnikajících osob (18,3 %). Vůbec nejvyšší podíl nevyužívajících své kvalifikační předpoklady je mezi respondenty v postavení pomáhajícího rodinného příslušníka (26,4 %). Relativně dobrému využívání kvalifikace v hlavní třídě řídících pracovníků odpovídá i nízký podíl nevyužívajících kvalifikaci ve skupině podnikatelů se zaměstnanci (necelých 14 %). Jiná situace je ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců (19,1 %), kde charakter jejich pracovní činnosti je srovnatelný s činností velké části zaměstnanců. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je přitom v naší republice jeden z nejvyšších v celé EU. Svou kvalifikaci nevyužívá téměř 160 tis. osob v tomto postavení.
Množství a struktura pracovních příležitostí se v jednotlivých regionech liší, a to se promítá do využití kvalifikačních předpokladů pracujících. Nejčastěji nevyužívali své znalosti a zkušenosti pracující v Olomouckém kraji (přes 28 %), v kraji Karlovarském (25 %) a v Pardubickém kraji (24 %). Naopak relativně dobrá situace je v Moravskoslezském kraji (necelých 15 %) a v Plzeňském kraji (17 %). Zajímavá situace je v Praze, kde je podíl nevyužívajících svou kvalifikaci vyšší než republikový průměr.

Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svou kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a klasifikace současného zaměstnání v roce 2014

Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svou kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a klasifikace současného zaměstnání v roce 2014

Nižší využití kvalifikace vysokoškoláků v Praze

V hlavním městě bydlí více než 22 % všech pracujících s terciárním stupněm vzdělání a obvyklým bydlištěm na území České republiky. Když přihlédneme k saldu dojížďky za prací, přibližuje se podíl osob s terciárním vzděláním, které pracují na území Prahy, dokonce k 28 % všech pracujících s tímto stupněm formálního vzdělání v republice. Přes velký rozsah a rozmanitost pracovních příležitostí je však na rozdíl od většiny jiných krajů v Praze podíl pracujících s nejvyšším formálním vzděláním, kteří nevyužívají svou kvalifikaci, vyšší. To negativně ovlivňuje i celkový podíl osob nevyužívajících své vzdělání v hlavním městě (počet pracujících s terciárním vzděláním je v Praze 2,5krát vyšší než počet pracujících se středním vzděláním bez maturity).
Celkovou zaměstnanost v rozhodující míře ovlivňuje počet pracujících ve věku od 25 do 60 let. Míra zaměstnanosti v tomto věku je u nás po Švédsku a Německu třetí nejvyšší v celé EU28, u mužů dokonce vůbec nejvyšší (údaj za rok 2013). Pracovní uplatnění mužů a žen této věkové kategorie má zásadní vliv na sociálně ekonomickou situaci jak respondentů a jejich rodin, tak celé společnosti.

Autor: , oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

S volnými místy není v Česku problém

ilustrativní obrázek

Ve 3. čtvrtletí 2015 činila míra volných pracovních míst v Česku 2,3 %. Meziročně se zvýšila o 0,9 p. b., nejrychleji ze zemí Unie.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Co ovlivňuje výši platů? Pohlaví a dobrý obor

Mgr. Dalibor Holý

Máloco se v naší zemi za posledních 25 let tak proměnilo jako odměňování za práci.

Nové zařazení vzdělávání

Ilustrační obrázek

Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 1997 (International Standard Classification of Education) se stala od 1. ledna 2008 platnou i pro českou národní klasifikaci vzdělání. Vzhledem k tomu, že svou strukturou již přestala vyhovovat, bylo nutné přistoupit k její revizi.

Krize nekrize, zaměstnanci dál chodili na kurzy

ilustrativní fotka

Výsledky šetření ČSÚ Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v podnicích ČR v roce 2010 (CVTS 4) ukázaly, že se i v době finanční krize zhruba tři čtvrtiny podniků snažily hledat cesty, jak neomezovat své zaměstnance v jejich dalším odborném vzdělávání. Nejvíce do něj investovaly podniky nad pět set zaměstnanců.

Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně

Ilustrativní obrázek

Podle výše vyplácených mezd si lze udělat obrázek o hodnotovém žebříčku české společnosti. V této analýze se dočtete, jaké platy brali v roce 2013 manažeři, specialisté, kvalifikovaní pracovníci – učitelé a kvalifikovaní dělníci.

V informatice jsou ženy v menšině

ilustrativní obrázek

V roce 2013 bylo v České republice zaměstnáno na pozicích IT odborníků 148 tis. osob, což byla 3 % z celkové zaměstnané populace. I když se počet IT odborníků od roku 2004 plynule zvyšuje, žen zaměstnaných na těchto pozicích se to netýká. Za posledních dvacet let jich výrazně ubylo.

Podniky si více konkurují při hledání zaměstnanců

ilustrativní obrázek

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.

Proč ženy berou méně

ilustrační foto

Běžnou výplatu, vyjádřenou mzdovým mediánem, mají ženy oproti mužům nižší o 15,5 %. Důvodem je menší počet odpracovaných a placených hodin a hůře odměňovaná zaměstnání. Jen velmi málo žen se vyskytuje na nejlépe placených řídících pozicích, a pokud ano, pak jsou jejich mzdy nižší než platy top manažerů – mužů.

Programátoři mají nejvyšší mzdy

Ilustrační foto

Podle statistik ČSÚ bylo v roce 2012 v České republice zaměstnáno 132 tis. osob na pozici odborníka na informační technologie (IT). Na zaměstnané populaci se podíleli necelými třemi procenty. Typickým IT odborníkem je mladý muž s vysokoškolským vzděláním technického směru.

Komu se přidalo a komu zase ubralo

ilustrativní obrázek

Zatímco růst mezd se zpomaluje, nůžky mezi vysokými a nízkými výdělky se rozevírají. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali letos na jaře mzdy mezi 10 a 40 tis. Kč hrubého.