Ve Výběrovém šetření pracovních sil v roce 2014 se ptali tazatelé respondentů, zda vykonávané zaměstnání odpovídá jejich vzdělání a pracovním zkušenostem. Z výsledků šetření je patrné, že nejčastěji uvádějí nespokojenost s využíváním své kvalifikace a pracovních zkušeností středoškoláci s maturitou, většinou ženy. Podíl středoškoláků s maturitou i bez maturity na celkové zaměstnanosti dosahuje 73 %, a to je společně se Slovenskem vůbec nejvíce v celé EU28. Přitom podíl středoškoláků na celkovém počtu pracujících nevyužívajících svou kvalifikaci přesahuje dokonce 77 %. Je nesporné, že nespokojenost s využíváním kvalifikace souvisí s finančním ohodnocením. Vzhledem k tomu, že absolventi středního stupně co do četnosti počtu pracujících dominují od mladšího produktivního věku, budou také po dlouhá léta podstatně ovlivňovat celkovou situaci na trhu práce. Zároveň se ukazuje, že vznikají problémy s kvalifikačním uplatněním i absolventů terciárního stupně vzdělání, jak je patrné z údajů za Prahu.
Maturita nebývá výhodou
Nejnižší podíl nevyužívajících svou kvalifikaci nebo pracovní zkušenosti uvádí skupina pracujících se základním vzděláním (12 %). Jejich počet je navíc velmi nízký (pouze 24 tis. osob). Jinak je tomu u vyšších stupňů formálního vzdělání. V minulém roce pracovalo v národním hospodářství 1 110 tis. vysokoškoláků a absolventů vyšších odborných škol. Počet osob s terciárním vzděláním, které svoji kvalifikaci nevyužívají, byl o něco vyšší než 200 tis., tj. 18,4 % všech pracujících s touto úrovní formálního vzdělání.
Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svoji kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a stupně vzdělání v roce 2014 (v %)
Podíl nevyužívajících své vzdělání dosahuje dvaceti procent ve skupině absolventů středního stupně bez maturity, v našich podmínkách převážně vyučených. Vůbec nejvyšší podíl nespokojených s využíváním své kvalifikace je ve skupině středoškoláků s maturitou, kde tento problém uvedl téměř každý čtvrtý respondent. Ve všech skupinách převažuje podíl nespokojených žen nad muži. Markantní je to zejména na středním stupni bez maturity. Lze konstatovat, že vyučení muži podstatně lépe uplatňují svou kvalifikaci než vyučené ženy a výrazně více než pracující muži a ženy s maturitou. Pouze na úrovni terciárního vzdělání je tento podíl vyrovnaný.
Na využívání kvalifikace má vliv zvolený obor studia či učení. Pokud jde o absolventy středních škol bez maturity, daleko nejvíce bylo nespokojených ve skupině technika, výroba a stavebnictví, přitom ale v relativním vyjádření byl podíl těchto nespokojených nižší než v jiných oborech vyučení.
Ve vůbec nejčetnější skupině pracujících s maturitou se podíl nespokojených s využíváním svého potenciálu pohybuje ve většině oborů vzdělání v intervalu 22–25 %. Nedostatečně využívají svou kvalifikaci absolventi středních škol zaměřených na zemědělské obory, nižší využívání kvalifikace uvádějí i pracovníci zařazení v oborech obchodu a práva. Výjimkou je skupina absolventů oboru zdraví a sociální péče, kde je spokojenost zřetelně vyšší než u absolventů jiného oboru. Jedná se převážně o zdravotní sestry.
Porovnání nevyužívání kvalifikace v ČR a v hl. m. Praha podle stupně formálního vzdělání v roce 2014 (v %)
Ve skupině absolventů vysokých a vyšších odborných škol je nejpříznivější situace v oblasti vzdělávání a výchova, kde podíl nevyužívajících kvalifikací dosahuje pouze 15 %. Obdobná situace je i u absolventů oborů zdraví a sociální péče (lékaři, stále častěji i zdravotní sestry) a ve službách. Vyšší podíl nespokojených je opět zejména mezi vysokoškoláky, kteří vystudovali obory náležející do zemědělství a veterinářství.
Využívání kvalifikačních předpokladů se značně liší podle druhu hlavního zaměstnání. Své odborné předpoklady nejčastěji využívají řídící pracovníci (hlavní třída 1 CZ-ISCO) a pracující ve skupině specialistů (hlavní třída 2). Relativně vyšší spokojenost s uplatněním své kvalifikace uvádějí i techničtí a odborní pracovníci (hlavní třída 3) a velká skupina řemeslníků a opravářů. To potvrzuje údaje o nadprůměrné spokojenosti s využitím kvalifikace vyučených mužů. Naopak vůbec nejméně je využívána kvalifikace pracovníků ve skupině pomocných a nekvalifikovaných činností, kde podíl nespokojených dosahuje téměř poloviny všech pracujících v této hlavní třídě. Svoje vzdělání a pracovní zkušenosti nevyužívá více než čtvrtina kvalifikovaných pracovníků v zemědělství. Obdobně nízké využití kvalifikace uvádějí i pracovníci ve službách a prodeji a pracovníci obsluhy strojů a zařízení.
Nevyužívání kvalifikace se přitom netýká jen zaměstnanců (21,2 %), ale je to problém i značné části podnikajících osob (18,3 %). Vůbec nejvyšší podíl nevyužívajících své kvalifikační předpoklady je mezi respondenty v postavení pomáhajícího rodinného příslušníka (26,4 %). Relativně dobrému využívání kvalifikace v hlavní třídě řídících pracovníků odpovídá i nízký podíl nevyužívajících kvalifikaci ve skupině podnikatelů se zaměstnanci (necelých 14 %). Jiná situace je ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců (19,1 %), kde charakter jejich pracovní činnosti je srovnatelný s činností velké části zaměstnanců. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je přitom v naší republice jeden z nejvyšších v celé EU. Svou kvalifikaci nevyužívá téměř 160 tis. osob v tomto postavení.
Množství a struktura pracovních příležitostí se v jednotlivých regionech liší, a to se promítá do využití kvalifikačních předpokladů pracujících. Nejčastěji nevyužívali své znalosti a zkušenosti pracující v Olomouckém kraji (přes 28 %), v kraji Karlovarském (25 %) a v Pardubickém kraji (24 %). Naopak relativně dobrá situace je v Moravskoslezském kraji (necelých 15 %) a v Plzeňském kraji (17 %). Zajímavá situace je v Praze, kde je podíl nevyužívajících svou kvalifikaci vyšší než republikový průměr.
Pracující ve věku 15–64 let nevyužívající svou kvalifikaci a pracovní zkušenosti podle pohlaví a klasifikace současného zaměstnání v roce 2014
Nižší využití kvalifikace vysokoškoláků v Praze
V hlavním městě bydlí více než 22 % všech pracujících s terciárním stupněm vzdělání a obvyklým bydlištěm na území České republiky. Když přihlédneme k saldu dojížďky za prací, přibližuje se podíl osob s terciárním vzděláním, které pracují na území Prahy, dokonce k 28 % všech pracujících s tímto stupněm formálního vzdělání v republice. Přes velký rozsah a rozmanitost pracovních příležitostí je však na rozdíl od většiny jiných krajů v Praze podíl pracujících s nejvyšším formálním vzděláním, kteří nevyužívají svou kvalifikaci, vyšší. To negativně ovlivňuje i celkový podíl osob nevyužívajících své vzdělání v hlavním městě (počet pracujících s terciárním vzděláním je v Praze 2,5krát vyšší než počet pracujících se středním vzděláním bez maturity).
Celkovou zaměstnanost v rozhodující míře ovlivňuje počet pracujících ve věku od 25 do 60 let. Míra zaměstnanosti v tomto věku je u nás po Švédsku a Německu třetí nejvyšší v celé EU28, u mužů dokonce vůbec nejvyšší (údaj za rok 2013). Pracovní uplatnění mužů a žen této věkové kategorie má zásadní vliv na sociálně ekonomickou situaci jak respondentů a jejich rodin, tak celé společnosti.
