Studovat matematiku a statistiku se vyplatí

VYDÁNÍ: 02/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Na globálním trhu práce by měla v následujících letech vzrůst poptávka po statisticích a analyticích. Jejich práce totiž přispívá k lepším výsledkům průmyslových a stavebních podniků, obchodu, zdravotnictví, školství, ochraně životního prostředí a dalších oborů.

Jestliže absolventi humanitních oborů dnes těžko hledají pracovní uplatnění, tak pro studenty matematických a ekonomických oborů existuje naděje, že práci mít budou. Například letošního lednového Fóra pro matematické profese v Paříži se zúčastnili také zástupci komerčních společnosti, kteří se snažili informovat vysokoškoláky o tom, že o ně stojí nejen vědecké ústavy a univerzity, ale také obchodní a výrobní podniky.
Podobný názor má i Luboš Marek, děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. „O naše absolventy – statistiky je na trhu práce trvalý zájem. Uplatňují se všude tam, kde je třeba logické myšlení, kde se pracuje s daty a modely. Vzhledem k širokému zaměření studia naleznou absolventi uplatnění v pojišťovnách, penzijních fondech a také v oblasti státní a podnikové statistiky, v marketingových, poradenských a výzkumných institucích. Velká poptávka po statisticky vzdělaných odbornících je i v oblasti finančnictví,“ řekl.

Statistická gramotnost

Statistické organizace vypracovaly výukové programy a materiály pro základní a střední školy. Poskytují je většinou zadarmo s cílem poukázat na možnosti pracovního uplatnění statistiků. Mezinárodní projekt, jehož obdoba je v ČR pořádána pod názvem Minisčítání, se zase snaží naučit žáky statistické gramotnosti. Materiály pro učitele základních a středních škol (Primary & Secondary School Teacher Resources) naleznete na internetovém serveru www.statistics2013.org.

Průmysl

Jaké možnosti na trhu práce má vysokoškolský absolvent, který vystudoval statistiku, dokazuje nabídka pozic ve velkých průmyslových podnicích. Statistici v nich pomáhají nejen při konstrukci výrobků, ale také se svým způsobem podílejí na tvorbě zisku, např. podrobnou analýzou vývoje výrobních cen.
„Statistika pomáhá firmám při jejich rozhodování a jednání s dodavateli a při plánování konečných cen,“ potvrzuje Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, který považuje za velmi užitečný nástroj pro podniky index výrobních cen. „Poskytuje totiž kromě konkrétních dat poměrně v předstihu údaje o změnách cenové hladiny,“ podotýká. Kromě tohoto indexu využívají podniky makroekonomická statistická data. Informace o vývoji ekonomiky, nezaměstnanosti a inflaci jsou pro ně užitečným nástrojem k předvídání vývoje na trhu, zejména na straně poptávky. „Mohou pak lépe odhadnout chování a nákupní možnosti spotřebitelů a v návaznosti na to i jiných odběratelů v rámci dalších článků výrobně-spotřebního řetězce,“ doplňuje Petr Kužel.

Marketing, PR

Další pracovní příležitosti nabízejí agentury, které se zabývají například analýzou potřeb zákazníků, návrhem produktů nebo služeb, zacílením reklamy, public relations, tj. udržování dobrých vztahů s veřejností, atd. Společnosti, které se specializují na korporátní a produktovou komunikaci v různých odvětvích a také ve veřejném sektoru, o absolventy – statistiky velmi stojí.
„Využívání statistiky v této oblasti je totiž přímo nutností,“ potvrzuje Pavel Richter, senior konzultant společnosti Bison & Rose. Podle jeho zkušeností, i z bývalé pozice šéfredaktora podnikatelského týdeníku Profit, se statistické údaje, zajímavosti, porovnání a žebříčky stávají velmi dobrými a účinnými způsoby jak zaujmout média, aby psaly o konkrétních podnicích a organizacích.
Také Martin Frýdl, spolumajitel komunikační agentury AC&C Public Relations, považuje statistické údaje pro komunikaci za naprosto klíčové. „Díky znalosti faktů mohou firmy správně zacílit svoji komunikaci a zamezit tak plýtvání s penězi,“ říká podnikatel.

Zdravotnictví

Zvláštní kapitolou ve využívání statistiky je zdravotnictví. Statistici mohou svými výpočty ovlivňovat léčbu nádorových onemocnění, chronických či infekčních chorob. Sledují například data o epidemiích různých nemocí nebo změnách v chování, které ovlivňuje lidské zdraví, například kouření anebo snížené tělesné aktivitě.

Státní správa a soudnictví

Statistici působí rovněž ve státních úřadech a institucích. Svou činností se podílejí na rozhodovacích procesech a vytváření důležitých strategií.
„Statistika je využívána v různých podobách, například jako podpůrná data pro analýzy k vládním materiálům. Na první pohled suchá a nudná čísla nám poskytují důležité ukazatele jak pro ekonomiku, sociální politiku, tak pro prů­mysl a obchod,“ potvrzuje Miroslav Bína z Úřadu vlády ČR.
Statistika slouží státu také k tomu, aby pomáhala regulovat například burzovní obchody nebo  čistotu ovzduší. Statistiky jsou rovněž citovány při jednáních v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu a v lobbystických argumentech. Bez statistiků se neobejdou žádné volby. Statistika se stává stále významnější v soudnictví. Analýzy statistiků mohou porotě nebo soudci pomoci při vydání rozsudku.

Epide­miologie

Statistika je využívána i v praktických epide­miologických oborech jako jsou: nutriční, genetické a sociální epidemiologie, epidemiologie životního prostředí nebo farmakoepidemiologie. V oblasti hygieny se statistici zabývají analýzou dat souvisejících s prevencí nemocí a prodlužováním lidského života. Zdravotní zařízení a neziskové organizace pak na základě jejich šetření provádějí preventivní opatření, organizují školení a vzdělávání zdravotníků a sociálních pracovníků. Statistika tak napomáhá při včasné diagnostice nemocí, rozvoji preventivního lékařství a zachování přiměřené životní úrovně.

Farmakologie, genetika

Ve farmakologii statistické výpočty pomáhají při výzkumu a vývoji nových léků zajištěním validity a správnosti objevů ve všech etapách procesu výzkumu. Statistika se využívá ve výzkumu lidské genetiky, při vytváření automatizovaných metod značení potenciálních ukazatelů genetických odchylek, jako jsou vrozené vady nebo důvody předčasného stárnutí. Statistika hraje významnou roli ve výzkumu genetiky zvířat a rostlin pro šlechtění žádoucích vlastností u mláďat a reprodukčního materiálu. Složité statistické modely pomáhají při odlišování vlivů životního prostředí a genetiky.

Školství

Ani oblast vzdělávání není vůči statistice imunní. Výstupy statistiků slouží národním vzdělávacím institucím k posuzování všeobecné výkonnosti učitelů, k provádění analýz a měření úrovně znalostí žáků základních a středních škol, posuzování objemu znalostí nutných k dokončení určitého stupně vzdělání a získání určitého typu kvalifikace.

Zemědělství, životní prostředí

Ve spolupráci se zemědělskými odborníky zkoumají statistici řadu složitých otázek. Například jaký vliv mají chemické pesticidy na zemědělskou produkci. Jejich výstupy ovlivňují hydrogeology, veterináře, genetiky a zemědělské inženýry.
Společně se zemědělskými experty se statistici podílejí na studiích, které sahají od malých laboratorních pokusů až po velké projekty prováděné na pozemcích o mnoha stovkách až tisících čtverečních kilometrů. Statistici tak hrají ústřední úlohu v řešení otázek životního prostředí.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Přes 40 % pracujících v Brně a v Praze má VŠ

ilustrativní fotka

V průběhu dvaceti let rychle rostl počet pracujících s terciárním vzděláním, a to ve všech krajích. Zároveň výrazně ubylo pracujících se základním a středním stupněm vzdělání bez maturity. Struktura zaměstnanosti podle stupně dokončeného formálního vzdělání se však nadále mezikrajsky liší.

V české společnosti přibývá vzdělanějších žen

Ilustrační foto

V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Od roku 2005 se ale počet osob ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním zvýšil o více než půl milionu. Přitom výrazně poklesl počet osob se základním vzděláním a zvláště se středním vzděláním bez maturity.

Zaměstnanců ČSÚ ubylo

ilustrativní fotka

V roce 2015 pracovalo v ČSÚ 1 345 zaměstnanců, což bylo o 459 méně než před 10 lety. Příčin bylo několik.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

Ilustrační foto

Vyšší sekundární vzdělání nemá v České republice pouze 5 % mladých žen a mužů. Mladé ženy studují téměř o rok déle než muži. Tyto závěry vycházejí z ročenky Education at a Glance 2015, ve které Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každý rok porovnává vzdělávací systémy.

Absolventi vysokých škol očima genderu

ilustrativní fotka

Počet absolventů všech typů vysokých škol se pohybuje od roku 2010 kolem hodnoty 90 tis. osob. Ze šedesáti procent se jedná o ženy. Podíl absolventů soukromých škol představuje necelých 16 % všech absolventů vysokých škol.

Cizinci vzdělávající se na českých školách

Ilustrační obrázek

Spolu s migrací obyvatel narůstá i počet cizinců, kteří se vzdělávají v českých školách. Nejvíce je jich z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Ruska.

České školství očima OECD

ilustrativní fotka

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

V Praze je blaze

ilustrativní fotka

Příznivý ekonomický vývoj v Česku ovlivnil i míru dlouhodobé nezaměstnanosti, ta se u nás stále snižuje. V minulém roce byla osmá nejnižší v Unii. Tradičně nejlepší situace je v Praze. Hlavní město si drží primát i mezi všemi regiony EU28.

Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost

Ilustrační obrázek

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Polovina obyvatel planety už používá internet

ilustrativní fotka

Podle nejnovější prognózy Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bude mít do konce letošního roku přístup k internetu 3,2 mld. obyvatel planety. Před patnácti lety, v roce 2000, bylo na „síti“ sedmkrát méně lidí, tj. 400 mil. z celkového počtu 6,2 mld. osob. Nyní žije na Zemi zhruba o jednu miliardu obyvatel více.