Tlak na transparentnost vládních financí roste

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů. Vládní finance mají v dnešní době důležitou makroekonomickou váhu a představují jak významnou poptávkovou složku hrubého domácího produktu (zhruba pětinu), tak dlužníka, jehož dluhopisy jsou v držení řady konzervativních investorů, jako jsou např. penzijní fondy. Je to zajímavé téma i pro širokou veřejnost, protože do státního rozpočtu přispívá svými daněmi prakticky každý občan a stejně tak každý profituje z jeho výdajů, byť v různé míře. Kontrola veřejných rozpočtů je silné téma i na úrovni Evropské unie. Byla odstartována již před více než dvaceti lety Maastrichtskou smlouvou a v ní nastavenými kritérii na relativní úroveň deficitu a dluhu. Po zjištění, že jsou sice nastaveny cíle, ale neexistují dostatečné nástroje pro jejich dosažení, rostl tlak na větší pravomoci k faktickému přechodu od měnové k fiskální unii. Odrazem toho jsou různé fiskální pakty a balíčky opatření, které nutí vlády jednotlivých zemí k větší transparentnosti veřejných financí. Nedílnou součástí této snahy je i zvyšující se tlak na transparentnost statistiky vládních financí.
Zatímco před deseti lety byl vládní sektor jen jedním ze sektorů národního účetnictví, pozornost a nároky, které k němu dnes směřují, vedly prakticky k vyčlenění vládní finanční statistiky jako samostatné disciplíny a znásobily kapacitní náročnost jejího sestavování. Podrobnost, v jaké jsou data sbírána, sestavována a reportována do Eurostatu, nemá u jiných oblastí obdobu, stejně jako požadavky na přesnost. Zatímco národní účetnictví jako celek je do značné míry makroekonomickým modelem s poměrně vysokou mírou odhadů, údaje o vládním sektoru je potřeba počítat s trochou nadsázky „na korunu“ přesně. Pro uživatele to na druhé straně přináší nebývalý rozsah informací, které lze využít pro analytické účely, včetně možností mezinárodního srovnání. Výhodou údajů založených na standardu národních účtů ESA2010 je jejich časová i prostorová srovnatelnost, protože jsou zpracovávány na akruálním principu a podle mezinárodní metodiky. Kromě ročních údajů je kladen větší důraz i na čtvrtletní výstupy, které budou v letošním roce nově součástí systému Rychlých informací ČSÚ.

Autor: , předseda ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Výnosy dluhopisů v EU rostou

ilustrační foto

Průměrná úroková sazba na dluhopisech s desetiletou splatností v ČR loni vzrostla nejvíce v Evropské unii.

Sazby na dluhopisech v EU se zvýšily

ilustrativní foto

Průměrná sazba na českých dluhopisech s desetiletou splatností se meziročně zvýšila. Česko se bez problémů drží pod průměrem EU.

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Výnosy vládních dluhopisů klesají

Ilustrační foto

Výnosy českých státních dluhopisů se drží pod průměrem Evropské unie.

Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny

Ilustrační foto

Přestože maastrichtské kritérium porušuje 14 z 19 zemí eurozóny, míra zadlužení vládních institucí pod 60 % HDP v ČR stále přetrvává.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Nejdráž si dnes půjčuje Řecko

ilustrační foto

Řecké dluhopisy považují investoři za rizikové. České jsou z jejich pohledu bezpečné.

K situaci na finančních trzích

Ing. Josef Vlášek

Finanční sektor v Česku je v současnosti považován za stabilní a plně funkční. Většinu sektoru tvoří dcery velkých zahraničních bankovních společností, což spolu s rozsáhlou ekonomickou globalizací vytváří silnou provázanost na finanční trhy ve světě.

Využívání systému národních účtů pro administrativní účely

Ilustrační foto

Národní účty poskytují ucelený přehled o ekonomice země, který má širokou skupinu uživatelů. Kromě analytiků a akademické sféry jde i o uživatele z řad mezinárodních institucí, především orgány Evropské unie využívající vybrané ukazatele pro administrativní účely.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Více daní, ale i sociálních výdajů

ilustrativní obrázek

Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.

Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

ilustrativní fotka

Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.