Uvedení národnosti je svobodnou volbou

VYDÁNÍ: 03/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Zjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat.

Neuvedení odpovědi, což byl regulérní způsob (ne)vyplnění otázky, se stalo jedním z nejvýraznějších rysů výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v otázce národnosti.

Změna metodiky

V průběhu uplynulých devadesáti let se totiž metodická pravidla pro určení národnosti měnila. Od roku 1970 záleželo na každém, jakou národnost při sčítání uvede. Při posledních dvou sčítáních, v letech 2011 a 2001, navíc byla přímo v zákonu zakotvena dobrovolnost vyplnění této otázky (spolu s náboženskou vírou). Toho využila celá čtvrtina obyvatel, což vyniklo zejména ve srovnání s údaji předchozích cenzů, kdy se podíl nezjištěných odpovědí pohyboval většinou mezi 0,1–0,2 % a po ustanovení dobrovolnosti otázky v roce 2001 se zvýšil na 1,7 %.
Nejvyšší podíly neuvedení odpovědi byly v krajích Karlovarském, Ústeckém a v Hlavním městě Praze, kde překročily 27 %. Naopak nejnižší, necelých 23 %, činil v kraji Zlínském. Skupina osob, která neuvedla svou národnost, byla v podstatě rovnoměrně rozložena jak z hlediska území, velikosti obce bydliště, tak z pohledu základních charakteristik obyvatelstva (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita).
Z údajů posledního sčítání lze vyvodit závěr, že větší část osob, které neuvedly svou národnost, patřila v minulých sčítáních hlavně do skupiny osob s národností českou. Tato volba totiž zaznamenala proti sčítání 2001 největší absolutní propad.

Při posledním sčítání bylo zjištěno Celkem 77 různých samostatných národností

Způsob zpracování (pořízení dat a možnosti automatického kódování jednoznačných slovních zápisů) umožnil zpracovat národnost v historicky nejširší škále. Číselník národností měl celkem 426 jednotlivých kódů, v nichž pětinu tvořily kódy pro jednotlivé národnosti. Ostatní čtyři pětiny připadly na různé kombinace dvou odpovědí. Celkem bylo při sčítání 2011 identifikováno a kvantifikováno 77 různých samostatných národností. Budou-li sčítání po roce 2020 vycházet výlučně z administrativních zdrojů, je možné, že data ze sčítání 2011 budou v příštích desetiletích ceněna ještě více, protože se stanou nadlouho posledními celoplošně zjištěnými podrobnými údaji o národnostní struktuře obyvatel na území našeho státu.

Tradiční národnostní menšiny v poklesu

Trvalý pokles absolutních počtů tradičních národnostních menšin (slovenská, polská, německá) potvrdily i údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Kromě dlouhodobého trendu se na tomto absolutním poklesu podílely i případy nezodpovězení otázky. Nelze proto zcela jednoznačně tvrdit, zda se tento proces zrychlil nebo fakticky pokračuje zhruba stejným tempem jako v předchozích desetiletích. Tehdy bylo snižování počtu osob jednotlivých národností ovlivněno především generační obměnou konkrétních národnostních skupin. V případě slovenské národnosti došlo k významnějšímu poklesu po zániku federativního uspořádání státu a vzniku samostatných republik. Řada osob se slovenskou národností zvolila slovenské státní občanství a návrat do samostatné Slovenské republiky. Přesto zůstala slovenská národnostní menšina z tzv. tradičních menšin nejpočetnější. Z pohledu územního není výrazně koncentrována. Nejvíce osob se slovenskou národností (18 % z jejich počtu) má obvyklé bydliště na území Moravskoslezského kraje, více než čtvrtina připadá na Hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Zastoupení osob se slovenskou národností na počtu obyvatel kraje s ohledem na absolutní počty osciluje kolem průměru 1,4 % z počtu obyvatel.
Národnostní menšiny polská a německá mají historicky své územní ukotvení, které přetrvává i při trvalém snižování jejich absolutního počtu a intenzivnější migraci osob. Z celkového počtu osob, které uvedly národnost polskou, jich 72 % žije v Moravskoslezském kraji, zejména v okresech Frýdek-Místek a Karviná. U německé národnosti jsou nejvyšší počty v okresech Karlovarského a Ústeckého kraje – Sokolov, Karlovy Vary a Chomutov.
K romské národnosti – jako jediné volbě – se přihlásilo pouze 5 tis. osob. Častěji volili respondenti s romskou národností možnost uvedení národnosti dvojí. Např. kombinaci národností romské a české zvolilo 7 tis. osob a dalších téměř 800 osob uvedlo jiné kombinace s národností romskou.

Další národnostní menšiny

Přestože tradiční národnostní menšiny vykázaly absolutní pokles, zaznamenaly výsledky sčítání 2011 v oblasti národnosti i opačný vývoj – tedy růst počtu osob hlásících se ke konkrétní národnosti. Jedním z důvodů jsou zvyšující se počty dlouhodobě či trvale pobývajících cizinců na území České republiky. Za deset let vzrostly zejména počty osob s národností ukrajinskou (2,4krát), vietnamskou (o 70 %) a ruskou (o 44 %). O více než polovinu vzrostl také počet osob s národností rumunskou. V absolutním vyjádření se ale jednalo o necelé 2 tis. osob, zatímco národnost ukrajinskou uvedlo více než 53 tis. osob, vietnamskou téměř 30 tis. a ruskou téměř 18 tis. osob.

Národnostní struktura obyvatelstva

Národnostní struktura obyvatelstva

O různorodosti národnostní struktury populace svědčí i údaje o celé řadě dalších národností, např. 5 tis. osob s národností bulharskou, necelé 4 tis. s národností mongolskou, více než 3 tis. osob s národností čínskou, 2 tis. osob s národností běloruskou atd. Cizinci se koncentrují spíše do větších měst, kde mají širší možnost pracovního uplatnění, případně jsou některé národnosti (resp. některá státní občanství) soustředěny přímo v místě výkonu práce. Neplatí to ale obecně ve všech případech. Například osoby s národností vietnamskou jsou nejpočetněji zastoupeny ve městech nad 10 tis. obyvatel, ale významné podíly (kolem desetiny jejich počtu) jsou i ve velikostních skupinách obcí mezi 2 000–4 999, 5 000–9 999 a 10 000–19 999 obyvatel.
Dalšími národnostmi, u kterých byl proti roku 2001 zaznamenán růst absolutního počtu, byly národnosti moravská a slezská. Poprvé byly samostatně kvantifikovány v roce 1991. V roce 1991 se k moravské národnosti přihlásilo více než 13 % obyvatel (v absolutním vyjádření téměř 1,4 mil. osob) a k národnosti slezské 44,5 tis. osob. O deset let později, v roce 2001, se k moravské i slezské národnosti přihlásilo o více než 1 mil. osob méně. I přes opětovný růst (u moravské národnosti o více než třetinu a u slezské o více než desetinu proti roku 2001) zůstaly jejich počty v roce 2011 ve srovnání s maximálními hodnotami z roku 1991 zhruba na dvou pětinách (moravská národnost) resp. jedné čtvrtině (slezská).

Dvojí národnost

Od roku 2001 se zjišťuje dvojí národnost. Tuto možnost tenkrát využilo necelých 13 tis. osob. Při sčítání 2011 to bylo již 163 648 osob. Nejčetnější kombinací byla národnost česká a moravská, kterou uvedlo 99 tis. osob, druhou nejpočetnější pak národnosti česká a slovenská 17,7 tis. K dalším početnějším kombinacím patřily např. národnost česká a romská (7 tis.), česká a německá (6,2 tis.), moravská a slezská 4,6 tis. Nejčastěji uváděly dvojí národnost osoby v krajích Zlínském a Jihomoravském, kde byly podíly osob s dvojí národností na počtu obyvatel kraje nejvyšší (3,8, resp. 3,6 %). Na úrovni celé republiky činil podíl osob s dvojí národností 1,3 % a v šesti krajích se naopak pohyboval na minimálních hodnotách 0,2–0,3 %.
Po zkušenostech ze sčítání 2001 i 1991 byla samostatně kódována i zpracována národnost československá. K této volbě se přihlásilo celkem téměř 6,6 tis. osob a spolu s další národností ji uvedlo dalších zhruba 400 osob.

Obyvatelstvo podle národnosti

Obyvatelstvo podle národnosti

Autor: , oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejvíce cizinců studuje v ČR na vysokých školách

ilustrativní fotka

Počty cizinců vzdělávajících se v ČR na některém z typů škol, včetně předškolních zařízení, za poslední desetileté období výrazně vzrostly. Největší nárůst byl zaznamenán na vysokých školách. Nejméně se zvýšily počty cizinců mezi studenty středních škol.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Sčítání lidu je neobyčejný dokument doby

Ing. Jiřina Růžková, CSc

Sčítání lidu, domů a bytů by pro nás mělo být svátkem. Je zprávou budoucím generacím o tom, jak jsme v dané době žili. To jsou slova Jiřiny Růžkové, která v ČSÚ působila 48 let a která je čerstvou laureátkou Ceny předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové.

Co přinesly nové údaje o vývoji obyvatelstva?

Ing. Josef Škrabal

Koncem března zveřejnil ČSÚ předběžné výsledky o vývoji počtu obyvatel v Česku v roce 2015. Podívejme se na ně v souvislosti s vývojem v předchozích letech.

Počty udělených státních občanství v ČR

ilustrativní fotka

Naturalizaci cizinců lze sledovat na základě počtu udělených státních občanství České republiky. Nová právní úprava sice vedla k meziročnímu zvýšení přírůstku nových spoluobčanů, z mezinárodního hlediska však patříme mezi země s nejnižšími počty získaných státních občanství.

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Aby v pojmech nebyl zmatek

RNDr. Jarmila Marešová

V současné době v souvislosti s uprchlickou krizí používají média řadu pojmů z oblasti migrace. Bohužel často nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.