V Lucembursku to bez cizinců nejde

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Velvyslanec České republiky v Lucembursku Petr Kubernát má za sebou bohatou diplomatickou minulost. Díky tomu dokáže z nadhledu zhodnotit, jak v této malé zemi funguje státní správa a jaké zde panují podmínky pro podnikání.

Působil jste jako velvyslanec ČR v Nizozemsku. Jaké budou vaše priority na postu velvyslance v Lucembursku?

Kromě klasické úlohy všech našich zastupitelských úřadů v zahraničí, kterou je hájení zájmů České republiky, českých občanů a propagace naší vlasti, bych se v Lucembursku rád soustředil na vyhledání potenciálních obchodních příležitostí pro české subjekty a rozvinul tak především dimenzi ekonomické diplomacie. Mám tím spíše na mysli sofistikovanější formy obchodní a ekonomické spolupráce, např. v podobě spojení českého know-how s lucemburskou finanční sílou a zkušenostmi, než jen podporu růstu našeho exportu. Protože tady vidím určité logické limity v podobě omezené absorpční kapacity místního trhu.

Lucemburské velkovévodství je sice rozlohou a počtem obyvatel malá země, ale je také velmi bohatá. V čem spočívá tajemství jeho úspěchu?

Lucemburské velkovévodství svou rozlohou 2 586 km2 a počtem obyvatel asi 563 tisíc obyvatel spíše připomíná některý z českých krajů. Nicméně svým hrubým domácím produktem na obyvatele patří mezi nejbohatší členské země Evropské unie. Základy bohatství země byly položeny již v 19. století úspěšným rozvojem ocelářského průmyslu. Lucembursko v rámci tzv. první průmyslové revoluce opustilo tradiční zemědělskou výrobu a přeorientovalo se na těžký průmysl – ocelářství, které přinášelo zemi velké zisky a dostatek pracovních příležitostí. Včas pak rozpoznalo náznaky první krize a přistoupilo k diverzifikaci své ekonomiky. Přitom moudře vsadilo na finanční služby a toto rozhodnutí se mu vyplatilo. Byť postupně muselo dojít k útlumu ocelářské výroby, jeho předchozí zisky a slibný rozvoj nového odvětví pomohly překonat hrozící sociální problémy. Nejrůznějšími pobídkami a vytvářením vstřícného podnikatelského prostředí i z hlediska legislativy přilákalo do země zahraniční banky a investiční společnosti. Logistika nutná k zabezpečení fungování těchto společností přinášela další pracovní místa. Lucembursko se postupně stalo prvním finančním centrem v Evropě a druhým světovým investičním centrem. Tato transformace, která proběhla na začátku 80. let, je často nazývána druhou průmyslovou revolucí. Ani však potenciál dalšího rozvoje finančních služeb není nevyčerpatelný, a tak se Lucembursko pomalu připravuje na svojí tzv. třetí průmyslovou revoluci. Věnuje se hodně zejména obnovitelným zdrojům, biotechnologii, rozvoji informačních a komunikačních technologií.

Ing. Petr KubernátIng. Petr Kubernát

Vystudoval Fakultu mezinárodního práva a mezinárodních vztahů na Kyjevské státní univerzitě se specializací na mezinárodní ekonomické vztahy. Má bohaté pracovní zkušenosti jak ze státní správy, tak i ze soukromého sektoru. V letech 1992–2006 působil ve vysokých pozicích české diplomacie. Ve funkci zástupce státního tajemníka pro evropské záležitosti a vrchního ředitele zodpovídal na Ministerstvu zahraničních věcí za celkovou koordinaci přípravy České republiky na členství v Unii a byl členem negociačního týmu vyjednávajícího podmínky přistoupení Česka k Unii. Dlouhodobě pracoval v zahraničí, například v Belgii jako zástupce velvyslance Stálé mise České republiky při Evropské unii a v Nizozemsku jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Nizozemsku a zároveň jako Stálý představitel ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Od roku 2007 působil jako nezávislý konzultant a poradce zejména pro oblast evropských záležitostí a rovněž se věnoval lektorské činnosti pro státní správu i soukromý sektor. Zastával také pozici ředitele konzultační a vzdělávací společnosti Pekos s. r. o. V letech 2007–2013 vykonával funkci prezidenta Smíšené obchodní komory Česká republika – Nizozemsko. Do diplomacie se opět naplno vrátil v roce 2013. Od ledna 2015 je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Česka v Lucembursku.

V hlavním městě sídlí přes 200 bank a také několik významných unijních institucí, např. Soudní dvůr Evropské unie, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka. Jaká specifika má podnikatelské prostředí a státní správa v Lucembursku?

Ano, přesně tak. Ve výčtu důležitých institucí, které si vybraly Lucemburk za svoje sídlo, bychom mohli dále pokračovat. Své sídlo zde mají také velké nadnárodní společnosti, jako jsou např. Amazon, PricewaterhouseCoopers, satelitní společnost SES, Goodyear, DuPont a další.  K nim je možné přiřadit i firmy, které si vybraly Lucemburk pro své sídlo z důvodů daňové optimalizace. Zejména pro zahraniční banky je to často otázka prestiže mít svoje zastoupení v Lucemburku. Řada z nich z Lucemburku skutečně přímo operuje a obsluhuje klienty v celé západní ale i jižní Evropě.
Podnikatelské prostředí v Lucembursku je velmi transparentní a poměrně dobře předvídatelné. To je pro podniky a firmy působící na zdejším trhu velmi důležitý atribut. Nedochází zde k tak častým změnám národního zákonodárství. Připravované změny jsou vždy předem diskutovány se všemi zainteresovanými složkami, podnikateli nevyjímaje. Posuzují se velmi detailně veškeré možné dopady případných změn platných zákonů nebo přijetí úplně nových legislativních norem. Výjimkou není ani realizace hodnotících průzkumů a zadávání studií možných dopadů nezávislým institucím. Celková daňová zátěž firem je nízká. Lucemburská státní správa je co do počtu úředníků málo početná, ale poměrně efektivní. Nakonec velikost země ani vysoký počet pracovníků státního sektoru nevyžaduje. Často dochází ke kumulaci funkcí, na druhou stranu se však můžete setkat i s kratšími pracovními úvazky, zejména u pracujících matek. Řada ministerstev je koncentrována na jednom místě, v tzv. vládní čtvrti poblíž historického centra hlavního města, takže odpadá i mnohdy náročné cestování za úřady.

Co si o nás Lucemburčané myslí, jak nás hodnotí?

Když řeknete v Lucembursku, že jste z Česka, tak řada lidí i na ulici zareaguje poměrně často klasickou odpovědí spojenou se znalostí: bývalého prezidenta Václava Havla, osobních aut Škoda a českého piva. Škodovek tu jezdí poměrně dost a dokonce i místní policie je má ve svém vozovém parku. Již méně Lucemburčanů však ví o naší dávné společné historii, kdy jsme měli za českého krále Jana Lucemburského, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou a v roce 1316 se jim narodil syn, budoucí český král a římský císař, Karel IV. Lucemburčané, kteří již naši vlast navštívili, vzpomínají nejčastěji na krásy a historické památky našeho hlavního města Prahy.

Jakou roli hraje statistika ve vaší vlastní práci a vašem rozhodování?

Se statistikou v různé podobě a formách se potkávám, podobně jako asi všichni ostatní lidé, prakticky celý život. Už na vysoké škole jsem měl předmět Základy statistiky a docela mě bavilo na základě nejrůznějších zjištění porovnávat výsledky, sestavovat tabulky a grafy a zpracovávat k nim komentáře.
V současné pracovní pozici jsem spíše „konzumentem“ celé řady statistik, přehledů a ročenek. Nejrůznější statistické údaje také používám pro vyjádření srovnání Česka a Lucemburska při přípravě svých prezentací a projevů. Pravidelně si aktualizuji základní makroekonomické ukazatele České republiky, sleduji statistiku vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Lucemburskem, ale i ekonomický vývoj země svého působení.

Má Lucembursko zkušenosti s cizinci? Kolik jich tam žije a jaké vykonávají nejčastější profese?

Lucembursko je z hlediska zde žijící populace velmi mezinárodní země a zkušenosti s cizinci jsou vesměs pozitivní. Z celkového počtu obyvatel 563 tisíc je asi 45,3 % cizinců. Nejpočetnější zahraniční komunitou v zemi jsou Portugalci, následováni Francouzi, Italy, Belgičany, Němci, Brity a Nizozemci. Ze zemí mimo Unii zde pak žije celkem 27 tisíc lidí. Kromě cizinců pracujících v institucích Unie a v zastoupeních zahraničních bank jsou pak cizinci nejvíce zaměstnání ve službách: v logistice, dopravě, vykonávají drobné řemeslné práce a pracují v pohostinství. Navíc do Lucemburska každý den přijíždí za prací asi 180 tisíc obyvatel ze sousedních zemí, nejvíce z Francie – 90 tisíc, pak následuje rovnocenné zastoupení Belgie a Německa. Pomáhají spoluvytvářet lucemburský HDP. Lucembursko zkrátka ví, že bez cizinců to nejde.

Na závěr jedna odlehčená otázka: Proč se v Lucembursku spotřebuje nejvíce vína v rámci Evropské unie?

Jedná se vlastně o první místo v prodeji vína, neboť pouze prodej příslušného výrobku v dané zemi se dá statisticky doložit. V naplnění tohoto prvenství jim však ve velké míře pomáhají nejbližší sousedé z Německa, Belgie a Francie. Ve všech těchto zemích je nejenom daň z přidané hodnoty, ale i spotřební daně na víno, alkohol, tabák a benzín daleko vyšší než v Lucembursku. Proto nákupy jejich produktů v této malé zemi díky nižší finální ceně jsou pro ostatní tak velmi lákavé. Neznamená to však, že Lucemburčané nemají rádi víno, spíše naopak. Zkonzumují ho daleko více než piva. A zejména bílé víno mají skutečně skvělé, především z vinic poblíž řeky Mosely.

Autor: , Šéfredaktor
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kdo a proč u nás žádá o přechodný pobyt

Ilustrační foto

Po několikaleté pauze získal Český statistický úřad údaje o cizincích ze třetích zemí podle účelu pobytu. Z těch mimo jiné vyplývá, že zatímco Američané žádají o přechodný pobyt v Česku z rodinných důvodů, Ukrajinci, Vietnamci a Moldavané kvůli „zaměstnání a podnikání“ a Kazachstánci a Bělorusové, aby u nás mohli studovat.

Vývoj počtu cizinců v ČR

ilustrativní fotka

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Ekonomická migrace ze Slovenska

Ilustrační foto

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.