Veřejný výzkum a vývoj

VYDÁNÍ: 03/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.

Následující článek přibližuje stav výzkumu a vývoje v ČR v rámci veřejného sektoru, tedy v působnosti vysokých škol a vlády, přičemž pozornost věnujeme především jejich vzájemnému porovnání.

Pracoviště VaV

V ČR se v roce 2011 prováděl VaV na 185 pracovištích vládního a 202 pracovištích vysokoškolského sektoru. Ve všech krajských městech ČR, s výjimkou Středočeského a Karlovarského, sídlí dnes některá veřejná vysoká škola, nejvíce VaV pracovišť mají univerzity a vysoké školy v Praze a Brně. Výzkumných pracovišť, tj. subjektů, jejichž hlavní ekonomickou činností je VaV (CZ-NACE 72), bylo v roce 2011 ve veřejném sektoru celkem 96, přičemž všechny se nacházely v sektoru vládním. Jedná se především o jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR. Vysoké školy jsou totiž primárně zaměřeny na vzdělávání a nikoliv na výzkum, proto se mezi striktně vymezenou kategorii výzkumných pracovišť nezapočítávají. Celkový počet výzkumných pracovišť se za poslední 3 roky nezměnil. Více jak polovina se nalézá v Praze, zejména se jedná o ústavy AV ČR. Z nich největšími, co do počtu výzkumných pracovníků, jsou Fyzikální ústav, Mikrobiologický ústav a Fyziologický ústav.

Výdaje za veřejný VaV v České republice podle sektorů jeho provádění

Graf 1 | Výdaje za veřejný VaV v České republice podle sektorů jeho provádění

Podpora ze státního rozpočtu

Peníze ze státního rozpočtu směřují do veřejného sektoru formou tzv. přímé podpory. Ta je buď institucionální, nebo účelová. Institucionální podpora zahrnuje především podporu výzkumných záměrů, specifického výzkumu na vysokých školách, infrastruktury AV ČR a od roku 2010 i dlouhodobou podporu aktivit rozvoje výzkumných organizací. Největšími poskytovateli jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (7,5 mld. Kč v roce 2011) a Akademie věd ČR (4,5 mld. Kč). Účelová podpora zahrnuje grantové a programové projekty a výdaje na specifický vysokoškolský výzkum. Největšími poskytovateli jsou zde MŠMT, GA ČR, TA ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Výdaje na veřejný VaV

V roce 2011 se z veřejného sektoru investovalo do VaV veřejného sektoru celkem 28 mld. Kč, tj. 39 % celkových výdajů na VaV v ČR. Vůbec poprvé od vzniku samostatné ČR směřoval větší obnos peněz do vysokoškolského než do vládního sektoru (v poměru 15,3 mld. Kč ku 12,4 mld. Kč). Za zvýšením spotřeby finančních prostředků ve VŠ sektoru o 4,6 mld. Kč během jednoho kalendářního roku stojí především enormní nárůst financování VaV činnosti na vysokých školách ze zahraničních veřejných zdrojů, ke kterému dochází prostřednictvím čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Operační programy EU zaměřené na VaV jsou spolufinancovány ze strany EU z 85 % a zbylých 15 % je dotováno ze státního rozpočtu. Přesto většina peněz na výzkum ve veřejném sektoru pochází z veřejných zdrojů (celkem 20,6 mld. Kč v roce 2011). Naopak velmi málo se na financování veřejného výzkumu v České republice podílí podnikatelský sektor. Do VŠ sektoru přispěl sice třikrát větší částkou než v roce 2006, ale pořád jde o zanedbatelných 156 mil. Kč. Více peněz směřovalo z domácích podnikatelských zdrojů do vládního sektoru (427 milionů Kč), kde byl však za posledních pět let zaznamenán pokles financování VaV z těchto zdrojů, a to o více než 300 milionů Kč.

Mezinárodní srovnání

Ve srovnání se zahraničím dosahovala Česká republika v roce 2010  nadprůměrných hodnot ve vládním sektoru, kam směřovala částka rovnající se 0,3 % HDP, zatímco průměr Evropské unie byl o čtyři setiny procenta nižší. V rozvinutých ekonomikách obvykle více peněz směřuje na podporu výzkumu na vysokých školách, kde byly v roce 2010 ve většině západoevropských států uskutečněny výdaje odpovídající hodnotě vyšší než 0,5 % HDP, oproti 0,28 % HDP v České republice. Jak ale ukazují čísla za rok 2011, začíná u nás více peněz směřovat do VŠ sektoru, čímž se Česká republika pozvolna vydala na cestu přibližování se světovému trendu.
V rámci prováděného VaV rozlišujeme 3 základní činnosti: základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj.
Základním výzkumem se rozumí teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaným výzkumem je teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Rozlišení mezi tím, zdali se jedná o základní nebo aplikovaný výzkum, není vždy zcela jednoznačné. Zveřejněná data je proto třeba brát s určitou rezervou.
Experimentálním vývojem se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Činnosti VaV

Vládní sektor je u nás primárně zaměřen na základní výzkum, do kterého v roce 2011 putovalo 9,2 mld. Kč. Na aplikovaný výzkum připadlo 2,6 mld. Kč. V postkomunistických zemích převažují ve vládním sektoru instituce typu AV ČR, které se zaměřují především na základní výzkum. Zcela odlišná je situace v některých západoevropských zemích, USA, Japonsku nebo Číně, kde se vládní instituce orientují na experimentální VaV. Jedná se o instituce, které mají za cíl podporu průmyslového rozvoje prostřednictvím poskytování služeb v rámci tržně orientovaného VaV. Stejně jako ve vládním sektoru je i ve vysokoškolském sektoru v ČR převažující činností základní výzkum, ale jeho převaha nad ostatními VaV činnostmi není tak markantní. Z 15,3 mld. Kč spotřebovaných ve VŠ sektoru směřovalo 52 % prostředků do základního výzkumu, 37 % do aplikovaného výzkumu a 11 % se vynaložilo na experimentální vývoj.

Graf 2 | Výdaje za veřejný VaV v České republice na jednotlivých pracovištích podle převažujících vědních oblastí

Graf 2 | Výdaje za veřejný VaV v České republice na jednotlivých pracovištích podle převažujících vědních oblastí

Vědní oblasti

Pokud jde o vědní oblasti (členěné na 6 základních oblastí dle Frascati manuálu: přírodní, technické, lékařské, zemědělské, sociální a humanitní vědy), dominují v ČR ve vládním sektoru přírodní vědy s téměř dvěma třetinami celkových výdajů na VaV. S výrazným odstupem následují technické a humanitní vědy s 8 a 9% podílem, zbylé 3 vědní oblasti spotřebovaly po 6 % výdajů. Výzkum v zemědělských vědách je realizován v příslušných resortních výzkumných pracovištích. V členění podle vědních oblastí připadlo nejvíce výdajů ve VŠ sektoru na technické vědy s 6 mld. Kč a přírodní vědy s 4,4 mld. Kč. Český vysokoškolský výzkum dosahuje jednoho z nejvyšších podílů technických věd na celkových výdajích na VaV v porovnání se 20 státy EU, za které jsou k dispozici údaje o výdajích na VaV v třídění podle vědních oblastí.

Nákupy služeb

Od roku 2008 Český statistický úřad sleduje nejen vnitřní, ale také externí výdaje na VaV, které jsou definovány jako nákupy služeb výzkumu a vývoje od jiného subjektu. V roce 2011 byly ve vládním sektoru nakoupeny služby VaV za celkem 186 milionů Kč, a to převážně od tuzemských podniků. Ve stejném roce vysoké školy nakoupily služby VaV za 337 mil. Kč. Do podnikatelského sektoru pak z VŠ sektoru směřovalo rovných 100 milionů. Subjekty spadající do vládního sektoru vydělaly na prodeji svých VaV služeb 139 milionů Kč, z nichž největší položky pocházely z vysokoškolského (74 mil. Kč) a podnikatelského (39 milionů Kč) sektoru. Ve VŠ sektoru se prodejem VaV služeb získalo 442 milionů Kč, za něž nejvíce zaplatily subjekty podnikatelského sektoru (275 mil. Kč).

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Patenty jsou spíš vítaným přilepšením

Jan Pech_náhled

„Kdyby bylo možné patentovat matematické výsledky a postupy, dost možná by matematici tvořili vrstvu nejbohatších lidí,“ říká Jan Pech, vedoucí Laboratoře výpočetní mechaniky tekutin Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Kromě svých skvělých matematických znalostí je také bravurním hráčem na violoncello.

Výdaje státu na výzkum a vývoj stagnují

ilustrativní fotka

V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Stále více podniků si odečítá náklady na výzkum a vývoj

ilustrativní fotka

Český statistický úřad nedávno zveřejnil na svých internetových stránkách publikaci Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice 2014.

Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Mgr. Marek Štampach

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou.

V high-tech odvětvích zaostáváme

ilustrativní obrázek

Otevřené konkurenční prostředí podněcuje rostoucí počet podniků k investicím do dalšího rozvoje. Relativní výdaje na soukromý výzkum a vývoj jsou v České republice nejvyšší v zemích bývalého východního bloku. Stále jsou nižší než v ekonomikách západního typu.

Výzkumná centra čeká boj o přežití

ilustrativní fotka

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

Metropolí vědy se stává Brno

ilustrativní fotka

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.