Více daní, ale i sociálních výdajů

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.

Statistika vládního sektoru se sestavuje podle metodiky ESA2010. Na jedné straně je trend rostoucích příjmů, díky kterému vládními rozpočty protéká stále větší objem finančních prostředků, a to v absolutním i relativním vyjádření, na druhé straně dominuje a trvale posiluje význam výdajů na sociální zabezpečení.

Čtyři koruny z deseti vydělaných jdou do vládních rozpočtů

Příjmy vládního sektoru dosáhly v uplynulém roce 40 % hrubého domácího produktu (HDP), tj. čtyři koruny z deseti vydělaných jdou do vládních rozpočtů. Tím se podíl příjmů na HDP dostal nad svůj dlouhodobý průměr (od roku 1995 ve výši 38,7 %). Podíl výdajů vládního sektoru na HDP dosáhl ve stejném roce 42,1 %, čímž je naopak pod svým dlouhodobým průměrem (42,7 %), nicméně odmyslíme-li si jednorázové výdaje související s transformací, pohybuje se loňská úroveň výdajů na své dlouhodobé úrovni.
Přirozeně stále platí, že vládní instituce spoléhají hlavně na příjmy z daní a kvazi-daní. Jen každá desátá koruna, která je příjmem vládních institucí, nemá charakter povinné nenárokové platby (daně). Zpoplatnění služeb vládních institucí (poplatky, vstupné aj.) tvoří spíše okrajový zdroj financování s podílem 7 % HDP na celkových příjmech.

Podíl příjmů a výdajů vládního sektoru na HDP (v %)

Podíl příjmů a výdajů vládního sektoru na HDP (v %)

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie posiluje příjem vlády ve formě investičních grantů z evropských fondů. Tvoří zhruba 2,5 % celkových příjmů, stejně jako příjmy z dividend či úroků.
Daňová zátěž si zaslouží bližší pozornost. Standardně je ukazatel konstruován jako součet daňových a kvazi-daňových příjmů. Při mírně rostoucím trendu se pohybuje kolem 33–34 % HDP. Nicméně je třeba poznamenat, že tento ukazatel je de facto založen na hotovostních příjmech a tím silně ovlivněn schopností státu daně vybírat. Ukazatel současně obsahuje platby vynucené vládním sektorem, jako např. příspěvky na obnovitelné zdroje energie, jež mají fakticky povahu daně, ve skutečnosti však rozpočty vládních institucí neprocházejí. Tato praxe „imputace“ daňových příjmů lépe odráží realitu, ovšem také komplikuje srovnatelnost ukazatele mezi zeměmi, neboť přístup zemí se může lišit.

Podíl daňových příjmů na HDP (v %)

Podíl daňových příjmů na HDP (v %)

Co jsou to kvazi-daně?

Za kvazi-daně se považuje:
•    pojistné na sociální zabezpečení,
•    příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
•    všeobecné zdravotní pojištění.

Výdaje na sociální zabezpečení rostou

K zabezpečení své činnosti vládní sektor přirozeně nakupuje výrobní faktory a oběžné vstupy. Podíl výdajů na „provoz“ (mzdy a mezipostřeba) v čase stagnuje kolem 30 % veškerých výdajů vládních institucí. Podobný vývoj lze vysledovat i v oblasti investic vládních institucí, které dlouhodobě tvoří kolem 10 % jejich výdajů a 5 % celkového HDP. Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou české vládní instituce vcelku aktivními investory. Ukazatel celkových výdajů nicméně neříká nic o efektivitě investic, přičemž nominální ukazatel je přirozeně ovlivněn i cenou investice. Současně je agregát investic ovlivněn změnami v organizacích veřejného sektoru, zejména převody aktiv mezi vládními subjekty a veřejnými korporacemi.

Věcná struktura příjmů vládního sektoru (v %)

Věcná struktura příjmů vládního sektoru (v %)

Naopak výrazně rostoucí trend lze vypozorovat u sociálních výdajů, jimž dominují výdaje na důchodové zabezpečení a na zdravotní zabezpečení, které jsou tvořeny zejména platbami zdravotních pojišťoven nemocnicím. Jejich podíl na celkových výdajích vlád vzrostl ve sledovaném období, tj. v letech 1995–2014, o 15 procentních bodů. I vývoj v posledních letech naznačuje spíše růstový trend, jenž je odrazem i demografického vývoje společnosti.
Skupinou výdajů, jež zaslouží zvláštní pozornost, jsou tzv. kapitálové transfery. V této skupině výdajů jsou obecně zahrnuty přesuny úspor a bohatství mezi sektorem vládních institucí a ostatními sektory. Za příklad lze uvést převzetí dluhů či jejich odpuštění vládními institucemi, církevní restituce, korekce dotací z Evropské unie či rekapitalizace ztrátových podniků. Vzhledem k nepravidelnosti uvedených toků se jedná o položku, která citlivě
reaguje na politické a ekonomické klima ve společnosti.

Věcná struktura výdajů vládního sektoru (v %)

Věcná struktura výdajů vládního sektoru (v %)

Příklady kapitálových transferů

Ve skupině výdajů, tzv. kapitálových transferech, jsou obecně zahrnuty přesuny úspor a bohatství mezi sektorem vládních institucí a ostatními sektory.

Do této skupiny v současné době
například patří:
•převzetí dluhů či jejich odpuštění vládními institucemi,
•církevní restituce,
•korekce dotací z Evropské unie,
•rekapitalizace ztrátových podniků.

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Daňové zatížení Česka je v EU podprůměrné

ilustrativní fotka

Poslední údaje o daňovém zatížení členských zemí Evropské unie publikoval Eurostat vloni koncem listopadu. Z údajů za rok 2017 vyplynulo, že nejvyšší daňové zatížení bylo ve Francii (48,4 %), nejnižší pak v Irsku (23,5 %). Česko se s 35,4 % řadí pod průměr.

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny

Ilustrační foto

Přestože maastrichtské kritérium porušuje 14 z 19 zemí eurozóny, míra zadlužení vládních institucí pod 60 % HDP v ČR stále přetrvává.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Nadějný růst ekonomiky ČR

Ilustrační foto

Nové odhady Českého statistického úřadu potvrzují, že ekonomika dále roste. Co dalšího ukazují data národních účtů?

Využívání systému národních účtů pro administrativní účely

Ilustrační foto

Národní účty poskytují ucelený přehled o ekonomice země, který má širokou skupinu uživatelů. Kromě analytiků a akademické sféry jde i o uživatele z řad mezinárodních institucí, především orgány Evropské unie využívající vybrané ukazatele pro administrativní účely.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.

Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

ilustrativní fotka

Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.