Výběr statistických zajímavostí ze světa

Inflace na evropské úrovni

Růst cenové hladiny vyjádřené harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) v průběhu roku 2012 v České republice postupně zpomaloval. V prosinci byl meziročně o 2,4 % vyšší. V první třetině roku se ale pohyboval kolem 4 %. Oslabující tempo růstu cen bylo typické pro většinu zemí Evropské unie. V průběhu roku sílil meziroční cenový růst pouze v Rumunsku (z 2,4 % v prvním pololetí na 4,4 % ve druhé části roku 2012) a Bulharsku. Z ostatních větších ekonomik vykazovalo slabší tempo také Nizozemsko a Španělsko.
Loňské oslabování dynamiky HICP zaznamenala i většina zemí střední Evropy (nejsilněji Polsko). Beze změn zůstalo Rakousko (2,6 %) a Maďarsko, které s 5,7 % za rok 2012 stojí v čele zemí Evropské unie. Podobně jako ve většině zemí unie i v České republice se loni nejvíce zvýšil HICP za bydlení a bytové služby (7,2 %) a potraviny a nápoje (7,4 %). Čeští spotřebitelé však mohli profitovat z poklesu cen za odívání a obuv a také za bytové vybavení. Cenový růst u alkoholických nápojů a tabáku patřil v České republice k nejnižším v Evropské unii. Ceny za rekreaci a kulturu, do kterých se promítá mj. oslabená poptávka v době recese, loni v Evropské unii podobně jako v České republice stagnovaly. Nejvíce poklesly v Bulharsku (–4,6 %), Řecku a Irsku, nejvyšší růst zaznamenaly v Německu (2,0 %).

Nezaměstnanost v EU27 v prosinci 2012

Podle dat zveřejněných Eurostatem sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v EU27 zůstala v prosinci 2012 stejná jako v předchozím měsíci (10,7 %). Celkový počet nezaměstnaných klesl pod 26 milionů (25,9 mil. osob).
V meziročním srovnání se však míra nezaměstnanosti proti prosinci 2011 zvýšila o 0,7 p. b. Členskými státy EU27 s nejnižší nezaměstnaností byly Rakousko (4,3 %), Německo a Lucembursko (oba 5,3 %). Nejvyšší nezaměstnanost mělo v prosinci 2012 Španělsko (26,1 %), a ještě vyšší Řecko (26,8 %; pozn. red.: toto číslo je ale za měsíc říjen 2012). V Česku, i přes mírný vzrůst o 0,1 p. b. na 7,5 %, zůstává prosincová míra nezaměstnanosti hluboko pod evropským průměrem.
Přetrvávajícím problémem je nezaměstnanost osob ve věku 15–24 let. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti mladých se sice oproti listopadu nezměnila – dosáhla hodnoty 23,4 %, ale toto číslo o téměř 13 p. b. převyšuje hodnotu celkové míry nezaměstnanosti. Velmi nepříznivá je situace mladých v Řecku, kde míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–24 let dosáhla hodnoty 57,6 % (data za říjen 2012), a také ve Španělsku (55,6 %). Nejnižších hodnot pak dosahuje míra nezaměstnanosti osob v této věkové kategorii v Německu (8,0 %), Rakousku (8,5 %) a v Nizozemsku (10,0 %).

Průmyslová produkce rostla

Sezónně očištěná průmyslová produkce v EU27 vzrostla v prosinci 2012 oproti listopadu 2012 o 0,5 % (v listopadu 2012 klesla o 0,6 %).
Při meziročním srovnání očištěném od vlivu počtu pracovních dnů poklesla průmyslová produkce podle údajů Eurostatu o 2,3 %. Oproti výsledkům předchozího měsíce můžeme tyto hodnoty označit jako mírně optimistické.
V meziměsíčním srovnání rostla v prosinci 2012 průmyslová výroba ve čtrnácti a klesala v šesti zemích EU. Největší přírůstek registrovaly v Irsku (+8,5 %) a v Lotyšsku a Slovinsku (+2,7 %). Naopak největší pokles průmyslové produkce byl meziměsíčně zaznamenán na Slovensku (–4,4 %) a v Dánsku (–2,3 %).
V meziročním srovnání průmyslová výroba rostla v osmi a klesala v patnácti státech EU. Největší úbytek průmyslové produkce byl registrován ve Španělsku (–6,9 %), Itálii (–6,6 %) a v Česku (–5,8 %; v meziměsíčním srovnání klesla průmyslová produkce v ČR jen o 0,1 %). Největší přírůstek průmyslové produkce v meziročním srovnání zaznamenaly Lotyšsko (+10,7 %), Malta (+10,3 %) a Litva (+9,1 %).

Míra energetické závislosti

V roce 2011 měla míra energetické závislosti v EU27 hodnotu 53,8 %. Od roku 2008 se prakticky nezměnila.
Výše uvedená míra udává, kolik procent celkové hrubé domácí spotřeby energie je pokryto čistými dovozy (tj. dovozy minus vývozy). V roce 2011 měly nejnižší míru energetické závislosti Estonsko (11,7 %), Rumunsko (21,3 %), Česká republika (28,6 %) a Nizozemsko (30,4 %). Nad nimi ale stálo Dánsko, ve kterém byl export energie vyšší než dovoz, a tak míra energetické závislosti měla záporné znaménko (–8,5 %).
Nejvyšší míra energetické závislosti byla registrována na Maltě (100,6 %), v Lucembursku (97,4 %), na Kypru (92,6 %) a v Irsku (88,9 %). Finanční krize a následný vývoj se také projevily v poklesu hrubé domácí energetické spotřeby. Mezi roky 2008 až 2011 poklesla v EU27 energetická spotřeba o 5,7 %. Celkem 23 zemí zaznamenalo v uvedeném období pokles energetické spotřeby, nejvíce Litva (–24,5 %). Jen čtyři země vykázaly přírůstek energetické spotřeby, nejvíce Malta (+16,9 %).
V České republice klesla energetická spotřeba o 3,3 %.