Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.

Struktura výdajů neslouží jen k ekonomické analýze chování vládního sektoru, ale i pro administrativní účely, kterými mohou být závazky vůči nadnárodním institucím. Za příklad vezměme stále silněji diskutované výdaje na národní obranu. Podle údajů za rok 2013 v Evropě dominují v objemu výdajů na národní obranu Estonsko a Francie (1,8 % HDP). Česká republika (s 0,8 % HDP) stojí pod evropským průměrem (1,1 % HDP). Naopak nejnižší výdaje vykazuje Lucembursko (0,4 % HDP) a Maďarsko (0,5 % HDP). Celkově tak výdaje na obranu představují velmi malý podíl na celkových výdajích vládních institucí.
Naopak celoevropsky nejvyšší podíl zaujímají výdaje na sociální ochranu, v průměru 17,1 % HDP. Čelné pozice obsazují zejména severské země, ale také Francie (24,5 % HDP) či Itálie (21 % HDP). České vládní instituce s 13,3 % HDP opět nedosahují ani evropského průměru.
Druhou nejvyšší položkou mezi výdaji evropských vlád jsou všeobecné veřejné služby, tj. činnosti úřadů (6,6 % HDP). Největší část HDP spolkne činnost úřadů v Maďarsku či na Kypru (oba přes 10 % HDP), nejméně ve Švýcarsku (3,9 % HDP). I v této skupině je Česká republika pod průměrem se svými 4,7 % HDP.
Ve kterých skupinách výdajů Česká republika ostatní země převyšuje? Jedná se zejména o tzv. ekonomické záležitosti, což jsou výdaje spojené zejména se strukturální politikou, podporou odvětví (dotace nebo půjčky) a s odvětvovou regulací (vydávání povolení apod.). V České republice je pro tyto účely vydáváno 6 % ročního HDP, přičemž celoevropský průměr činí 4,7 % HDP. Rekordmanem v této oblasti je Maďarsko (6,8 % HDP), naopak na druhé straně žebříčku stojí Kypr (2,9 % HDP).

Struktura výdajů vládních institucí ve vybraných evropských zemích v roce 2013 (v %)

Struktura výdajů vládních institucí ve vybraných evropských zemích v roce 2013 (v %)

Ve výdajích na zdravotnictví patříme v EU ke špičce

Druhou skupinou, v níž Česká republika výrazně převyšuje celoevropský průměr (6,1 % HDP), jsou výdaje na zdravotnictví. K evropskému průměru přidávají české vládní instituce navíc 1,3 procentního bodu, nicméně na Finsko (8,4 % HDP) či Nizozemsko (8,3 % HDP) ztrácejí minimálně další procentní bod. Relativně nejnižší vládní výdaje na zdravotnictví lze nalézt ve Švýcarsku (2,0 % HDP) a na Kypru (3,1 % HDP).
Z hlediska hospodářského růstu je vysoce sledován ukazatel výdajů na vzdělávání, které by mělo podle předpokladů generovat znatelné pozitivní růstové efekty.
Nejvyšší podíl na HDP lze v oblasti výdajů na vzdělávání nalézt v Portugalsku (6,8 % HDP), ve Švédsku (6,6 % HDP) či ve Finsku (6,5 % HDP). Jednoznačně nejnižší jsou tyto výdaje v Rumunsku (2,8 % HDP). Česká republika (5,2 % HDP) stojí opět mírně pod evropským průměrem (5,5 % HDP).
Výše uvedené srovnání bylo vytvořeno na úrovni nejvyšší agregace výdajů. ČSÚ publikuje dané údaje v časové řadě od roku 1995 a v detailním členění, které umožňuje například pohled na jednotlivá odvětví v třídě ekonomických záležitostí nebo na jednotlivé stupně vzdělávání v třídě výdajů na vzdělávání. Statistika výdajů vládních institucí podle účelů tak poskytuje zajímavý materiál např. pro zpracování analýzy rozsahu a efektivity vládních intervenčních politik.

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Růst sociálních výdajů zaostává za růstem HDP

ilustrační foto

Na konci roku ČSÚ vydal údaje o struktuře výdajů vládních institucí podle jejich účelu (klasifikace COFOG) v roce 2015. Výdaje státu meziročně vzrostly o 90 mld. Kč. V poměru k HDP však poklesly o 0,26 procentního bodu na 42 % HDP.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Jakou zdravotní péči skutečně dostáváme?

ilustrativní fotka

V polemikách o stále rostoucích nákladech v našem zdravotnictví se často argumentuje ne zcela konzistentními údaji. Hodnotová i naturální data potvrzují, že za čtyři roky od roku 2010 reálně poklesl objem zdravotní péče. Otázkou je, který z pohledů má blíž k realitě.

Využívání systému národních účtů pro administrativní účely

Ilustrační foto

Národní účty poskytují ucelený přehled o ekonomice země, který má širokou skupinu uživatelů. Kromě analytiků a akademické sféry jde i o uživatele z řad mezinárodních institucí, především orgány Evropské unie využívající vybrané ukazatele pro administrativní účely.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Více daní, ale i sociálních výdajů

ilustrativní obrázek

Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.