Čím více lidé s vodou šetří, tím je voda dražší

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Statistika vodního hospodářství v oboru vodovodů a kanalizací má v naší zemi dlouholetou tradici. Některé ukazatele lze vysledovat již od 40. let minulého století.

Sledováním vodohospodářských ukazatelů v dlouhodobé časové řadě lze zjistit vývoj a potřeby tohoto oboru. Pomineme-li technické ukazatele, které souvisejí především s napojováním obyvatelstva na vodovodní a kanalizační síť (tj. délky sítí, počty přípojek, počty napojených obyvatel apod.), není bez zajímavosti, jak se měnily nároky na výrobu pitné vody pro potřeby domácností a průmyslu, včetně služeb.

V 90. letech došlo k obratu

Je celkem logické, že spotřeba vody rostla zhruba do konce 80. let minulého století. Její cena se tehdy pohybovala mezi 2 až 3 Kč za m³, takže lidé neměli potřebu s vodou zvlášť šetřit. V té době nebyly ani nijak významně rozšířeny úsporné spotřebiče a sanita. V průmyslu se využívaly technologie výroby, které byly nezřídka velmi náročné na spotřebu vody.

Množství vody fakturované, 1970–2014 (v mil. m3)

Množství vody fakturované, 1970–2014 (v mil. m3)

Po listopadu 1989 se s transformací v celém národním hospodářství změnily vlastnické vztahy i v oboru vodovodů a kanalizací. To se odrazilo v organizační struktuře nových provozních subjektů, které začaly fungovat na principu tržní ekonomiky. Od počátku 90. let došlo k prudkému poklesu objemů vyrobené, ale i fakturované vody. Důvodů bylo více. Jedním z nich byl neustálý růst vodného a stočného, což vedlo k úsporám ve spotřebě vody na straně spotřebitelů. Dalším z aspektů klesající spotřeby vody bylo i cílené využívání efektivnějších a úspornějších spotřebičů, které umožňovaly významně regulovat spotřebu vody v domácnostech. Úsporné myčky, pračky, sanita, různé typy perlátorů či regulátorů průtoku se postupem času staly běžnou výbavou domácností.

Podíl obyvatel napojených na vodovod a spotřeba vody v domácnostech, 1970–2014

Podíl obyvatel napojených na vodovod a spotřeba vody v domácnostech, 1970–2014

Také v průmyslu došlo k poklesu spotřeby vody. Ten byl způsoben jednak zaváděním nových technologií výroby, jednak útlumem výroby v některých odvětvích. Pro ilustraci, největší spotřebu pitné vody vykazoval průmysl v letech 1982 a 1983, kdy mu bylo fakturováno kolem 248 mil. m³. O 30 let později, tedy v roce 2012, bylo průmyslu fakturováno už pouze 56 mil. m³. Reálný pokles tedy činil 192 mil. m3 a relativní 77,4 % (pozn. red.: v rámci zjednodušení vykazování ČSÚ od roku 2013 nesleduje spotřebitele vody v kategoriích domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní, ale pouze v kategoriích domácnosti a ostatní, které v sobě zahrnují jak průmysl, tak zemědělství a ostatní).

Údajů o vodě je spousta

Snahou světových organizací a institucí je zmapovat využívání vodních zdrojů v souvislosti se změnami klimatu a s ohledem na potřeby lidí. Jedním z cílů je stanovit rozumnou míru využívání vody jako obnovitelného zdroje. Oblast vodního hospodářství je velice široká a na národní úrovni se jí zabývají různé instituce: např. Český hydrometeorologický ústav a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí tuto oblast zastřešují legislativně a metodicky. ČSÚ zajišťuje statistické údaje.

Jak klesala spotřeba vody v domácnostech

Oproti tomu spotřeba vody v domácnostech kulminovala v roce 1990, kdy bylo domácnostem fakturováno 546 mil. m³ pitné vody. Z tohoto údaje vyplývá, že jeden obyvatel napojený na veřejný vodovod tak spotřeboval 173,5 litrů pitné vody denně. Od roku 1990 do roku 2014 faktická spotřeba vody v domácnostech poklesla o 230 mil. m³, tj. o 42 %. Spotřeba vody na osobu a den tak činila 87,3 litrů (pokles o 49,7 %).
S klesající spotřebou vody v domácnostech současně narůstal počet obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu. Zatímco v roce 1970 bylo na vodovod napojeno 64,5 % obyvatel, o dvacet let později, v roce 1990, to bylo již 83,2 % a v roce 2014 dokonce 94,2 %.

Spotřeba minerální  vody a nealkoholických nápojů v letech 1984–2013

Spotřeba minerální  vody a nealkoholických nápojů v letech 1984–2013

Obliba kohoutkové vody v poslední době stále roste

Celková spotřeba nealkoholických nápojů vykazovala až do roku 2008 vzrůstající trend. Kolem roku 2000 nastal poměrně prudký nárůst jejich spotřeby. Příliv cizího kapitálu zasáhl i tuto oblast ekonomiky, což se projevilo v rozvoji reklamy, začal stoupat dovoz různých druhů nealkoholických nápojů a rozšířil se jejich sortiment. To vše ovlivňovalo chování spotřebitelů. Nárůst spotřeby balených vod a minerálek souvisí do značné míry také s rozvojem používání plastových obalů.
V posledních letech však došlo ke snižování spotřeby nealkoholických nápojů. Ruku v ruce s poklesem balených nealko nápojů stoupá obliba kohoutkové vody. Důvody změn spotřebitelského chování jsou ekonomické i ekologické. Voda z kohoutku je stále nesrovnatelně levnější než voda v lahvích. Vliv na snížení spotřeby nealkoholických nápojů mohou mít i různá zdravotní doporučení.

Vodné a stočné v letech 1990–2014 (Kč/m3 bez DPH)

Vodné a stočné v letech 1990–2014 (Kč/m3 bez DPH)

Kolik činilo vodné a stočné v roce 2014

Do ceny vody se mimo jiné promítají náklady na obnovu starých sítí a zařízení i investice na novou výstavbu. V roce 2014 se vodné v celorepublikovém měřítku pohybovalo v průměru okolo 34,80 Kč/m³ a stočné 29,80 Kč/ m³  (bez DPH). Vodné i stočné tedy dohromady v průměru vycházely na 64,60 Kč/m³ bez DPH.

Autor: , vedoucí oddělení statistiky životního prostředí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Kde je voda v České republice vůbec nejdražší

ilustrativní fotka

V posledních letech klesá v ČR výroba i spotřeba vody. V roce 2015 se tento trend zastavil, přesto cena vodného neustále roste. Nejvíce v Ústeckém kraji.

Vodovody a kanalizace v centru pozornosti Vlády ČR

Ing. Jiří Hrbek_náhled

Český statistický úřad má zástupce v nově ustaveném koordinačním subjektu k posílení regulace oboru vodovodů a kanalizací (VAK).

Zemědělství je celosvětově největším spotřebitelem vody

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu tvrdí, že nedostatek pitné vody v nejchudších oblastech světa nesouvisí s malým množstvím srážek, ale se špatným managementem vodních zdrojů. „Nevěnuje se zde pozornost druhé straně problému – čištění odpadních vod,“ říká hydrolog.

Kvůli povodním se rekordně investovalo

ilustrativní fotka

Téměř dvě pětiny veškerých investic na ochranu životního prostředí tvořily za období 2003 až 2013 investice do nakládání s odpadními vodami. V roce 2013 přesáhly v běžných cenách hodnotu 9 mld. Kč a tvořily téměř 35 % veškerých investic.

Vody je dost. Zatím…

ilustrativní fotka

Díky příznivým klimatickým podmínkám patří Česko k zemím s udržitelným podílem čerpání vody. Nejvíce povrchové vody odebírá energetický průmysl, podzemní vodu zase odvětví zabývající se shromažďováním, úpravou a rozvodem vody.

K situaci na trhu s vodou

Ing. Josef Vlášek

Přestože si Česká republika vede v hospodaření s vodou velmi dobře, není žádný důvod „usínat na vavřínech“, a to zvláště proto, že je svou polohou rozvodí „střechou Evropy“.